Příspěvek: #781

Stefanos: Díky za informace z praxe o použití dřevního dehtu.

S tím kroucením desek je to bez znalosti stavu v úle, informací o původu a zpracování dřeva jen hádání. Než jsem to pochopil trvalo mi to tři roky. Udělal jsem si tenkostěnný nástavek otočený právou ven a cvičně i levou stranou ven, abych mohl pozorovat.

Celé to zjednoduším na jeden převládající vliv a tím je vlhkost. Vše popíši na barvou neošetřené desce na dvou modelových případech.

- První je úl bez včel (nebo v létě).
Desky jsou vnitř suché z venku mokré od deště. Pokud to venku neschne deska má vnější stranu mokrou a ta se rozpíná. Pokud jsou vlákna rovná vznikne vyboulenina směrem ven.

- Druhý případ je konec zimy/časné jaro.
Uvnitř teče voda po stěně úlu a z venku je suchý vzduch. Deska zevnitř se bude vlhkostí roztahovat a nutně se vyboulí směrem dovnitř úlu.
Silně to připomíná bimetalový pásek, ten je ovlivněn rozdílnou roztažností dvou materiálů vlivem teploty u desky je to změna roztažnosti vlivem vlhkosti (mokrá deska je až o 10% objemnější než suchá).

Jak se tomuto jevu bránit?
1. Celé nástavky napustit parafínem, vlkost nemůže ani z venku ani zevnitř úlu pronikat do desky a ta je rozměrově stálá.
2. Dobrý venkovní nátěr, zamezí zcela vlhnutí od deště naopak vlhkost zevnitř úlu může do desky, ale nemůže projít deskou ven a ta je rovnoměrně vlhká v celé tloušťce. Takže k vyboulení nedochází.
3. Silně větraný úl (škvíry, síta, česno a očka) umístěný pod střechou. Tam je vhkosti jak z venku tak zevnitř málo a opět nedochází k deformacím.

Vliv pravé a levé strany desky zde je, stejně jako druh použité barvy a i způsob nařezání desek, ale výše popsaná podstata rozdílu vlhkosti z venku a zevnitř je převládající a typické šklebení rohů vysvětluje ve většině případů.