Příspěvek: #88

Zkusím opět oživit po nějaké době toto vlákno.
Přemýšlel jsem trochu nad tím strachem v případě nenařizování ale dopouručení ošetření.
A zkoušel jsem si určit nějaké víceméně definované prahy jak se včelstva ošetřují proti roztoči.
Určitě by se to dalo zpřesnit a je to v případě zájmu na diskusi.

Vyplynuly mi zhruba tyto prahy známých ošeřování:

1. Preventivně - bez nějakého určování prahu ve snaze co nejvíce potlačit kleštíka (na tom je zřejmě postavena současná metodika v ČR).
2. Ekonomický práh - zasáhnout při namnožení kleštíka do stavu, kdy už by oslabil včelstvo tak, že by včelař pocítil ztrátu na výnosu, ale ještě by to neohrozilo přežití včelstva (nutnost monitorování a přehledu o včelách).
3. Práh přežití - zasáhnout při namnožení kleštíka na takovou míru, kdy už ohrožuje (připadně v kombinaci s přiduženými viry apod.) přežití včelstva (nutnost monitorování a přehledu o včelách).
4. Zachraňování stanoviště při začínajících kolapsech prvních včelstev na stanovišti (důsledek nemonitorování - již před tím se zřejmě podstatně šířili do okolí namnoření kleštíci).
5. Ponechání včelstev svému osudu bez zásahů - metodika matky přírody, (nejrychleji prověří odolnost včelstev, ale také může nenávratně odstranit geny, které kódují vlastnosti nepotřebné nutně k přežití včelstev, ale žádané včelaři).

A když jsem si to takto sestavil, docela dobře se dá začít kombinovat, co by se dělo, kdyby se ošetřovalo (nebo neošetřovalo jednotlivými způsoby).
Má to poměrně velké množství variant a může se to promýšlet třeba za dlouhých zimních večerů.

Ale zkusím v souvislosti s tím strachem nastínit jen porovnání převažujících způsobů ošetřování v rámci nařizovací metodiky a případně doporučovací metodiky.

Podle mé spekulace se mi to jeví tak, že

• při současné metodice převažuje způsob ošetřování č.1, a dalšími způsoby ošetřování jsou potom 4 když 1 selže, popřípadě 5 u matky přírody a těch, kdo zrovna "nemají čas". Letošní rok je právě příkladem toho, že ty 4 a 5 nemusí být tak výjimečné. A právě 4 a 5 jsou zřejmě nejnebezpečnější způsoby šíření kleštíka. A bez 2 a 3 (monitorování) a při strachu z ostudy, z obvinění z lajdáctví a třeba i z postihu, kdy je velmi malá ochota tyto první úhyny sousedům sdělit (nehledě na to, že někdo to vůbec nepřičítá kleštíkovi - viz loupeže u nejsilnějších včelstev či vosy), se o problému ostatní dozvídají s křížkem po funuse.
• při doporučovací metodice, kdy by se zřejmě zvětšil počet způsobů ošetřování 2 a 3, by bylo logicky více monitorovaných včelstev, kde by včelaři byli obezřetnější, protože by určitý počet kleštíků ve včelstvech záměrně tolerovali. Určitě by tito včelři nebyli takovým zdrojem kleštíků, jako v případě 4 a 5, protože by se postupně naučili rozpoznávat své preferevané prahy ošetřování a nenechali by roztoče nekontorlovaně přemnožit až ke kolapsu včelstva bez předchozího ošetření.

Vzhledem k tomu, že roky a počet míst, kde se 4 a 5 objevuje, se mi jeví jako stále častější, myslím, že tu možná při nařizovací metodice hrozí větší nebezpečí z přemnožení roztočů, než při připuštění ošetřování 2 a 3 v případě doporučovací metodiky.