(28.11.2011 18:19)František Kašpar napsal(a): Žádné léčení, ať radikální a plošné(fumigace, aerosol) nebo selektivně omezené(kyselina mravenčí), není simulací ani nastavením podmínek procesu přírodního výběru. Jednostranně působí pouze na parazita bez ohledu na rychlost jeho množení (jak i píšete), a také bez přičinění a možnosti odezvy u hostitele.
Dovolím si nesouhlasit.
Pokud si zjednodušeně představíme teoretický postup vzniku rovnováhy včela roztoč bez zásahu člověka u našich plemen, potom v tom budou jistě hrát roli úhyny nejvíce napadených včeltev spolu s roztoči v bezletém období, kdy se již roztoči nemohou přsouvat na jiná včelstva. Letní úhyny zřejmě pouze urychlují proces vzniku rovnovážného stavu a i při úhynu včelstev (a možná ještě i před ním) dochází k přesunům roztočů na další méně napadená včelstva.
Příroda odstraňuje v bezletém období nejméně odolná včelstvas spolu s nejagresivnějšími roztoči. Je to sice tvrzení, které má jistě výjimky, ale převážně platí při velkém počtu úhynů (budou více hynout nejméně odolná včelstva a nejvíce množiví roztoči a méně hynout nejvíce odolná včelstva a nejméně množiví roztoči).
Máte pravdu že tento proces nejde napodobit při žádném plošném ošetřování, ovšem individuální ošetřování nejvíce napadených včeltev tento proces z pohledu rotoče napodobuje (ovšem bez úhynu včelstva). A je jedno jaký jed se při tom použije, zda KM varidol, gabon ...
Navíc pokud se nad tím více zamyslíme, při plošném ošetřování vůbec nejde o nějaké simulování či odstranění procesu přírodního výběru. Přírodní výběr přece vždy stále probíhá, ovšem je na roztoče vyvinut daleko větší selekční tlak než v přírodě (a přesto roztoč přežívá a vůbec se nezdá že jeho rychlost se množit by se zmenšovala, právě naopak se zvětšuje).
Při porovnání plošného ošetřování a ošetřování individuálního ošetřování nejvíce napadených včelstev vždy probíhá přírodní výběr. Jen je člověkem jinak ovlivňovaný. Člověk mu nastavuje jiné vstupní podmínky. Při individuálním ošetřování člověk pomáhá přežít těm méně agresivním roztočům, ovšem musí mít předhled o svých včelách.
(28.11.2011 18:19)František Kašpar napsal(a): Léčení pouze způsobí posuny ve frekvencích genů a změny genetické rozmanitosti, avšak výrazně odlišné u obou postupů léčení. Tyto situace jsou dobře popsány matematickými modely. Asi správně jste popsal jeden z možných scénářů přirozeného vývoje vztahu včelstvo- roztoč. V něm by mohlo postupně docházet k tzv.selekci mezi hostiteli a pomalému šlechtění roztočů na optimalizaci rychlosti množení.
Teď to zjednodušené vysvětlení. Při opakovaném, radikálním a plošném ošetření na podzim a v zimě ve včelstvu zimu přežijí pouze jednotliví roztoči, čímž populace ztratí značnou část variability, kterou roztoči potřebují k uplatnění účinného individuálního výběru. Ve včelstvu se dlouho množí populace úzce příbuzných roztočů, nehrozí riziko zavlečení cizích roztočů a může se uplatňovat selekce na optimální rychlost množení. Také jarní roje si s sebou odnesou jen málo roztočů a nebudou loupeny v podletí. V ideálním případě se tato situace bude opakovat každý rok.
Pokud však z různých důvodů ve včelstvu přežijí zimu desítky a stovky roztočů, tak mezi včelstvy a stanovišti migrují kmeny roztočů s různou virulencí. Ve včelstvu dochází mezi roztoči k boji o zdroje a systematické selekci sobeckých roztočů, jejichž rychlost množení je vyšší než ta optimální (selekce uvnitř hostitele). Tomuto jevu se říká superinfekce. Vede často k úhynu hostitele.
Z tohoto vašeho popisu je zřejmé, že součaná metodika zcela zjevně chce postupovat jinak než by postupoval přírodní výběr bez zásahu člověka.
Vychází z teoretické přestavy, která je docela dobře známá.
Z praxe však víme, že nefunguje.
I přes 30let stávající metodiky je zjevné, že se množivost roztoče neustále zvyšuje.
Těžko říct zda je to kombinací napadení divoce žijících včeltev, nedůsledně ošetřujících včelařů, vznikající rezistence na používané jedy, nebo je to ještě jinak.
A k superinfekcím tedy také dochází.
Na podzim v Brně jsme měli třeba možnost vidět fotky kumulace několika desítek roztočů v jedné buňce (Jak víme, že si roztoč neumí zvýšit svou vitalitu i bez přemnožení?).,
Při individulním ošetřování jednotlivých včeltev nejde o to, aby včelstva uhynula, ani aby se v nich nějak závratně nakumulovali roztoči, ale aby se roztoči odstraňovali u těch nejvíce napadených včeltev.
Jde jen o stanovení míry napadení při zásahu.
Při tom by se jednak mohla odhalit ta odolnější včelstva, což při stávající metodice, pokud by fungovala, nelze (těžko odlišit zkreslující vlivy od skutečné odolnosti), a navíc by byla šance snižovat populaci těch množivějších roztočů (u ošetřených včeltev) a nechat více přežívat a zvyšovat tím populaci těch méně agresivních roztočů (u neošetřených málo napadených včelstev).
Varroatolerantní včely
