Zakládám nové téma, velmi aktuální a dost diskutované, s názory velmi rozdílnými. Z diskusí je zřejmé, že se o varroatoleranci (VT) u nás ví dost málo, ačkoliv informací ze světa je hodně. A jsou i příklady úspěšně vyselektovaných a množených VT včel.
Pro začátek uvádím jen několik informací.
VT včely udržují populaci kleštíka včelího (V.d.) na početnosti, která nezpůsobí úhyn včelstva, bez jakýchkoliv léčebných opatření, a trvale. Tato početnost je známá, a je několik set kleštíků.
Je několik vlivů, které růst populace V.d. zpomalují. Některé z nich jsou vlivy negenetické (např. počasí a mikroklima v hnízdě), další lze považovat za schopnosti včel, tedy složky VT dané geneticky. Z nich ovšem většina růst populace V.d. pouze zpomaluje a problém varroózy tedy neřeší trvale - kolaps včelstva jen oddalují, lze je nazvat podpůrnými schopnostmi (grooming, menší plodnost, kratší doba plodování, kratší fáze zavíčkování plodu, aj.). Hlavní schopností včel, která dokáže populaci V.d. udržet trvale na uzdě, je tzv. varroa senzitivní hygiena - VSH - znamená schopnost včel odstranit z plodového plástu část kukel napadených kleštíkem, čímž znemožní dokončení vývoje potomstva.
Je třeba si zároveň uvědomit, že při způsobu chovu včel tak jak je chováme (kulturní chov), není možno získat VT včely skokem, tedy v krátké době např. tří generací, protože genů této vlastnosti je v populaci naší včely málo. Musejí se selekcí najít, podchytit a postupně "zkoncentrovat". A to nejde s několika málo včelstvy, tzv. výběrová základna musí být co nejširší, zvyšuje se tím šance najít včelstva, která mají více potřebných genů než ostatní. Také je třeba vědět, že v počátcích selekce se částečná VT včelstev obtížně rozpoznává, protože populaci kleštíka ovlivňuje řada vlivů, jež jsou mnohem silnější než je vliv genů VT.
Pokud jsem správně pochopil předchozí příspěvěk, základem pro VSH je rozšíření čistícího pudu včelstva o schopnost odstraňovat napadené kukly VD. Takže i řadový včelař by se neměl držet jedné "své" linie matek, ale v případě, že čistící pud je na nižší úrovni problémovou matku odstranit a nahradit jinou, s vyšším čistícím pudem. A u takového včelstva i podporovat množství trubců, kteří budou svým množstvím v dané lokalitě rozšiřovat právě tuto požadovanou vlastnost.
Ano, přesně tak. Dosavadní poznatky o čistícím pudu, resp. VSH včel ukazují, že nejde o totožné vlastnosti, nýbrž podobné. Část genů, které obě schopnosti podmiňují, je společná, část nikoliv. Dá se to názorně vyjádřit následujícím schématem na obr. níže, kde HYG znamená hygienické chování včel vůči uhynulému plodu a VSH podstatu varroatolerance - varroa senzitivní hygienu, přesněji řečeno geny pro tyto vlastnosti.
VSH chování včel bylo nafilmováno, můžete shlédnout zde:
http://www.toleranzzucht.de/home/video/
Vážený pane Čermáku, děkuji za zajímavé téma. Jsem začátečník, nicméně mne napadá otázka v souvislosti s dnešní přednáškou přítele Cimaly: hovořil o čístícím pudu včel a testu, který byl údajně několikrát popsán ve Včelařství - propíchnutí 100 buněk zavíčkovaného plodu a do 12 hodin by měly včely 95 % plodů odstranit. Otázka zní: tento test nám podle Vás charakterizuje schopnost VHS, nebo prostou hygienu? Doporučil byste tento testo provést 1x ročně na včelnici a podle toho si mj. určovat, které linie matek rozchovávat? Díky. JD
Pane Doležal,
čistící pud (instinkt), resp. hygienické chování měříme tzv. hygienickým testem, který jsem ve svém předchozím příspěvku označil zkráceně HYG. Je několik variant, jak ho provádět. Metodiku najdete krom časopisu (článek z r. 2001:
http://vigorbee.cz/files/clht2001.pdf) i na mém webu
http://vigorbee.cz/clanky/ - 2. bod.
Ing. Cimala to dělá podobně, ale jako kriterium pro zařazení matky do chovu nebo naopak její vyřazení mu zkušenosti ukázaly oněch 95 % vyklizených buněk. Je to zjednodušený test a méně přesný, protože ing. Cimala jako velkochovatel matek v sezoně šetří čas, jak ho znám. Pokud se do těchto testů pustíte, doporučuji důkladnější postup s až 3 kontrolami stavu vyklizení buněk. Protože uvažme případ, že za 12 hod. budou mít dvě včelstva vyklizeno obě např. 70 buněk, ale za dalších 12 hod. (tj. po 24 hod.) jedno může mít vyklizeno 100 a druhé 80. Tedy více kontrol nám poskytne jemnější rozdíly mezi včelstvy. A mohou být ještě mnohem větší než v příkladu, který jsem zde uvedl.
Na Vaši otázku odpovídám - hygienický test charakterizuje především čistotnost včel zvl. zaměřenou na uhynulý (nemocný) plod. Pozoroval jsem ale, že prošlechtěné včely udržují celkově dobrou hygienu v úlu, např. nejednou jsem viděl, jak rozmáčklou včelu hned odnášely ven. Pokud jde o VSH, hygienický test je jen částečným ukazatelem sklonu k VSH a proto jsou třeba další testy při odhalování schopností včel ve varroatoleranci (VSH). Přesto jednoznačně doporučuji hyg. test provádět a podle toho vybírat matky, není to složité ani časově náročné.
(07.11.2010 21:25)Čermák Kv. napsal(a): [ -> ]...Přesto jednoznačně doporučuji hyg. test provádět a podle toho vybírat matky, není to složité ani časově náročné.
Ona je to krásná myšlenka, ale u včelařů, kteří se snaží zavést nové metody, přecházet ze starých budečáků na nástavky... Problém ale zůstává u starší generace včelařů, kteří velmi často drží tu svoji linii matek, se kterou před mnoha lety začínaly a pouze provádí pravidelnou výměnu matka/dcera s přirozeným pářením.
Valná většina včelařů, se kterými jsem se bavil, si dělá poznámky o včelstvech a podle známých základních kritérií (rozbíhavost, bodavost, výnos, celistvost plodu atd.) tu svoji linii rozchovávají - teda ti, co si matky chovají sami, ostatní ty poznámky používají jen k tomu, aby věděli, kolik matek mají nakoupit. Takže vlastně stačí, aby ti co rozchovávají, k tomu přidali ještě pravidelné hygienické testy a je to další velký krok kupředu.
Zdravím Vás přátelé,
chtěl bych se zeptat jestli záleží, na rychlosti odstranění uhynulého (nemocného) plodu, síla včelstva. Tím myslím množství včel "uklízeček", které nemocný plod odstraní. Berete jako chovatelé matek na toto ohled, nebo vám stačí pouze časový termín?
Díky Honza
Rychlost vyklízení mrtvého plodu ovlivňuje několik okolností (fáze sezony, umístění daného plástu, snůška, věk matky, aj.), tedy i síla včelstva. Ale síla ne podstatně, jedině v tom smyslu, když je včelstvo něčím výrazně oslabeno, např. nemocí, otravou, včelařem
. U zdravého včelstva je vcelku jedno, jestli má 2 nebo 5 kg včel. Musí tam ovšem být mladé úlové včely v počtu odpovídajícím potřebě včelstva (hlavně množství plodu), protože hygienu zabezpečují ony.
Pane Čermák,
dá se provádět nějáký specifický test na VSH? (např. nějáká infikace buňky a její sledování)
T.Heller
Ano, VSH se dá testovat. Je to ale o dost složitější než obyčejný hygienický test. Je několik možností s výsledkem o různé přesnosti, či vypovídací hodnotě. Uvedu jen princip některých metod, nikoliv přesné metodiky.
Umělé infikování kukel samičkami kleštíka jsme s kolegy zkoušeli, je to ale náročné na čas a přesnost práce. Velkou výhodou je, že test se dá dělat i při slabém zamoření včelstev, stačí jedno jako zdroj roztočů. Zjistili jsme ale, že výsledky jsou zkreslené, protože některé samičky vpuštěné pod víko na kuklu nereprodukovaly, potřebují k tomu impulz než samy na kuklu před zavíčkováním vlezou. Pokud je totiž na kukle sama jedna samička, včely to nestimuluje k otevření kukly a jejímu odstranění. Když reprodukce probíhá, tak s přibýváním dcer (samička klade vajíčka v intervalech 26-30 hod.) na to včely lépe reagují svou VSH. Množící se kleštíky pod víčkem odhalují čichovými vjemy.
Přesnější výsledek dává metodika, kdy se zjistí % zamoření kukel krátce po zavíčkování a totéž v jiném plástu krátce před líhnutím. Rozdíl v napadení kukel je s velkou pravděpodobností výsledek VSH včelstva. Chyba může být způsobena uhynutím části kukel z jiných příčin, přičemž včely je odstraňují a mezi nimi i ty napadené samičkami V.d. Odahuji, že toto zkreslení bude většinou malé. K takovému testu ovšem potřebujeme zkontrolovat (vytáhnout) dost velké počty kukel v relativně dost zamořeném včelstvu, abychom dostali použitelné výsledky VSH charakteristiky včelstva.
Nepřímo se VSH dá testovat z rychlosti nárůstu populace V.d. ve včelstvu za určitý čas kdy včelstvo nepřetržitě ploduje, např. od začátku července do začátku září. A to buď změřením % zamoření včel třeba metodou smyvu anebo méně přesně podle průběhu přirozených spadů kleštíků na podložku za delší čas, např. za 3 měsíce, přičemž spady nesmí zkreslovat mravenci. Hodnocení spadů je snadná metoda, ale považuji ji za orientační, např. pro brakování varroasenzitivních (VS) včelstev. Pro navazující výběr nejlepších VT (VSH) včelstev je třeba použít přesnější metodiku...
(08.11.2010 20:38)Tomáš Heller napsal(a): [ -> ]Pane Čermák,
dá se provádět nějáký specifický test na VSH? (např. nějáká infikace buňky a její sledování)
T.Heller
Navštivte v sobotu konferenci v KCMT Praha Háje (10 let PSNV). Pan Henk Kok z Holandska bude takovou metodu prezentovat.
Dobrý den pane Čermáku,
oceňuji Vaši výzkumnou práci na poli varrotolerance. Při přečtení posledního příspěvku na téma testu VSH se však můžeme dostat při komplexním posuzování včelstva - selekci chovné linie- do úskalí. V případě, že budeme vyřazovat včelstva, kde zachytíme mezerovitost plodu, likvidujeme linie, která naopak mají zvýšenou schopnost VSH. Jistě takovou matku s mezerovitým plodem z chovu vyřadíme, ale co když právě mezerovitost bude způsobena úklidem infikovaných kukel? Jak to rozlišit, co je mezerovitost při kladení a co je úklid. Jedině současně sledovat souvislost zakladených ploch vajíčky a larvami, je to tak? S pozdravem Jiří Doležal
(09.11.2010 22:44)Jiří Doležal napsal(a): [ -> ]V případě, že budeme vyřazovat včelstva, kde zachytíme mezerovitost plodu, likvidujeme linie, která naopak mají zvýšenou schopnost VSH. Jistě takovou matku s mezerovitým plodem z chovu vyřadíme, ale co když právě mezerovitost bude způsobena úklidem infikovaných kukel? Jak to rozlišit, co je mezerovitost při kladení a co je úklid. Jedině současně sledovat souvislost zakladených ploch vajíčky a larvami, je to tak?
Ano, to se někdy stát může. Ovšem uvažte, že včelstev s vyššími hodnotami VSH je u nás velmi poskrovnu. A pokud se selekcí na VSH někdo bude zabývat, bude mít dvě informace - mezerovitost plodu a hodnotu VSH. Pak se může rozhodnout, jestli matku ponechá nebo vyřadí z chovu, podle toho, jakou důležitost dá oběma ukazatelům. Minule jsem uvedl metodu hodnocení VSH, kterou mezerovitost plodu neovlivní.
Dodávám, že jen podle mezerovitosti usuzovat na VSH by byla chyba. Je třeba si všímat, co je příčinou mezerovitosti. Průběh VSH může vypadat tak jako lze vidět na přiloženém snímku - kukly pár dnů před líhnutím, kde se roztoči množí, včely je takto otvírají a potom vytahují. Všimněte si, že kukly se vyvíjejí, mají už vybarvené oči, nejde tedy o tzv. pytlíčkovitý plod (virózu). A jsou vidět buňky v různé fázi otvírání a některé už vyklizené.
(09.11.2010 20:59)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Navštivte v sobotu konferenci v KCMT Praha Háje (10 let PSNV). Pan Henk Kok z Holandska bude takovou metodu prezentovat.
Na Apimondii 2009 robil John Kefuss
prezentáciu jeho metódy výberu včelstiev s najlepším hygienickým správaním voči roztočom Varroa. Na medzinárodnej konferencii v Prahe, pred niekoľkými dňami, 13. 11. 2010, údajne prehlásil, že kto u neho vo včelstve nájde klieštika, za každého dostane 1 cent. Dočkali sme sa metodiky ako šľachtiť varroatolerantnú včelu alebo nie?
Myslím si, že o jeho aktivitách víte víc než já. Hrubé rysy metodiky jsou známy. V naší praxi realizovatelné pouze jediným subjektem a to tím, který rozhoduje o všem. Zkuste si v našich podmínkách nechat padnout tisíc včelstev, zkuste dovézt včelu iberskou či primorskou. To vše v našem převčeleném prostředí. Padne mojich 1000 a daších 2000 cizích. Oplodňuje volně na svém území, tady by se dočkal pěkné směsky. Důležité je jedno - varroatolerantní včela je realitou. Jakým způsobem se k ní dopracovat ve vlastním prostředí je na nás. Názorů a technik, jak k tomu dospět je hodně, Vy přikládáte hlavní důraz na úlovou techniku, jiný na VSH a související testy hygienického chování, někdo na grooming, já zase na plodový rytmus a atraktivitu trubčího a dělničího plodu a souvislosti s BAR.
Kdo chce Kefussovy matky, má možnost je získat, když se zúčastní soutěže o nejlepší návrh napájecího systému oplodňovacích úlků - viz další číslo Moderního včelaře.
Reaguji na příspěvek Leoše Dvorského z jiného vlákna, protože se to hodí spíše sem:
(06.01.2011 23:50)Leoš Dvorský napsal(a): [ -> ]Já nemluvím o různé atraktivitě mezi dělničím plodem a plodem trubčím i když i ta existuje. Upozorňoval jsem na to, že vyřezáváním trubčiny likvidujeme i trubce geneticky cenné, kteří přežili kleštíka nebo by přežili. Ti ostatní totiž šíří geny, které s tzv. varroatolerancí nemají nic společného, nebo jen málo a pro chovatele cenní nejsou! Není náhoda, že kleštík určitou buňku s trubčím plodem napadne a druhou ne (už se skoro bojím napsat, že je tomu tak i u plodu dělničího). Vybírá si. Takže ti trubci, kteří to přežijí dále mohou šířit některé geny tzv. varroatolerance.
V hodně věcech s L. Dvorským souhlasím, ale s tím výše citovaným ne. Je to docela jinak. Samičky V.d. si vůbec nevybírají to, jestli mají vlézt na larvu dělničí nebo trubčí před jejím zavíčkováním, ale platí to zrovna tak pro čistě trubčí larvy. Je to zcela náhodná záležitost, popsaná pozorováními a měřeními dost důkladně. Jiná je věc, že se o tom obecně neví a ani v naší včelařské literatuře to nebylo vysvětleno ani zmínkou, přitom jde o poznatky některé už 16 let staré (holandští badatelé). Samička totiž nemá kdy si vybírat mezi larvami, naopak musí být šťastná, že našla chvilku k tomu, aby z mladušky pohybující se na plodu odpovídajícího věku mohla do buňky na larvu přelézt!! Samičky V.d. nechodí po plástech samy, nýbrž nechají se vozit včelami.
Tedy Leoši - je to náhoda, že kleštík určitou buňku s trubčím plodem napadne a druhou ne...
Z toho vyplývá, že kleštíkem nenapadené kukly nejsou o nic víc nebo míň VT než ty napadené. A tedy - toto není mechanismus předávání genů VT přes trubce další generaci.
Naproti tomu v příspěvku L.D. uvedený mechanismus takový, že včely z plodového plástu odstraní kukly kleštíky napadené, což je VSH, je fungující přenos genů VT. Jenže ne tak, že by tyto geny nesl každý přeživší trubec, ale tak, že v takovém včelstvu
je více trubců, kteří dostanou šanci spářit se s panuškami na trubčím shromaždišti
než trubců ze včelstev varroasenzitivních (VS). Je to ovšem otázka několika generací selekčního tlaku, než VT trubci budou naprosto převažovat. Kdo zná pojem "fitness" (také "reprodukční způsobilost" nebo "adaptivní hodnota"), tak právě uvedené ho vysvětluje. Pokud ale včelstva ošetřujeme akaricidy, nemůže se tento způsob selekčního tlaku uplatnit, spíše naopak - umožňujeme šíření genů VS!!
Pozn.: Jak je to s tzv. preferencí trubčího plodu proti dělničímu, je známo a dokonce matematicky popsáno, ale bylo by to na samostatný příspěvek. Prvně jsem se pokusil toto vysvětlit ve výuce na Jihočeské včelařské škole v Blatné před vánocemi, zopakuji pozítří na setkání VMS v Brně.
V literatuře se uvádí, že kleštík se k nám dostal z indické včely, kde napadá výlučně trubce. Ale pokud si nemůže vybírat, tak by to znamenalo pouze to, že v dělničím plodu uhyne (údajně má dělnice indických včel, kratší inkubační dobu a proto se tam nedokáže kleštík dostatečně vyvinout).
Zajímalo by mě jak to tedy je?
Je to trochu jinak. Na včele Apis cerana (česky včela východní) se Varroa d. množí jen na trubčím plodu. Napadá i dělničí plod, ale nemnoží se na něm; neuhyne tam, ale většinou včely napadenou dělničí kuklu odstraní (VSH). Napadený trubčí plod dělnice neodstraňují, víčka jsou příliš tvrdá, ale pokud tam vyvíjející trubec uhyne (v důsledku silného poškození kleštíky), včely uzavřou otvor uprostřed víčka (viz foto) tedy pohřbí je tam a tak zničí i všechny kleštíky uvnitř.
Název včela indická je špatně, existuje jen poddruh (plemeno) včely východní a to Apis cerana indica = včela východní indická.
Víčka nad kuklou mají dírky? Přiznám se, že jsem neměl zatím příležitost příliš důkladně zkoumat zavíčkovaný plod, ale zatím jsem to nikde na fotografiích neviděl.
Nebo to je specialita Apis cerana?