Příspěvek: #315

(23.12.2011 21:49)Pavel Holub napsal(a):  Moje opovážlivost je značná, ber to prosím Květoslave jako vzdor žáka profesorovi.
Co je to slabý? no, ale je.
Jsme svědky vzniku rezistence např. na tau-fluvalinát. S ošetřováními ta úzká hrdla přímo souvisí. Úplně stejným mechanismem tak může dojít k posunu k vyšší míře populačního růstu.

Rozumím Ti, Pavle, ale je to (ta poslední Tvoje věta) velmi nekonkrétní, tedy abstraktní Uvažujme, jakým způsobem může dojít k adaptaci kleštíka směrem k vyšší míře populačního růstu? Teď bych měl popsat biologii množení, ale to vcelku známe a pak popsat mechanismy VT (asi o tu nám teď hlavně jde). Pokud včela medonosná umí z plodového plástu odstranit včas (tj. do cca 222 hod. po zavíčkování) kukly, kde se roztoči právě množí, má roztoč nějakou šanci přizpůsobit se proti tomu? A ještě - dejme tomu, že zvýší rychlost množení a z každé reprodukce nezůstane životaschopných jen běžných cca 1,5 dcer (průměrně), ale více, teoreticky max. 4 (samička klade 4 oplozená vajíčka, v dělničině). Pořád má včela navrch, tedy ta co má vyvinuty schopnosti VSH, protože nyní jí stačí vyklidit z plástu asi 55 % infikovaných kukel. V právě popsané situaci by přirozenou selekcí získávaly navrch včely, které dovedou vyklidit třeba 70 % kukel. A kdyby to někdy bylo nutné, tak třeba i 90 až 100%. Takto si vysvětluji, proč se přirozeným procesem vyvinula jako podstatná schopnost včel jejich VSH (musím dodat, že doprovázena ještě poklesem % úspěšných reprodukcí)...
Pokud jsi svou námitkou a otázkou mířil k vysvětlení, proč je v některých včelstvech rychlý nárůst počtu kleštíků, tak bych odpověděl ještě dál. Ale mj. tak, že v křížení roztočů a tedy heterozi tu příčinu nehledejme.

PS: A určitě mě nepovažuj za "profesora", nýbrž studenta informací ze světa k danému tématu, který o nich přemýšlí, podobně jako Ty. A je těch informací moc, kdo to má stíhat vše vstřebat?! ...