Příspěvek: #5589

(24.07.2019 12:40)Josef Karliak napsal(a):  Asi u norskyho zimovani je to jiny nez u klasickyho vcelstva, ne ?
Vychazim z toho, ze norsky zimovani je "premeteni" a tudiz se proste holky musej snazit.
Co mam ja zkusenosti, kdyz chci v srpnu dokrmit, tak se jim uz do toho moc nechtelo. Jako do odberu krmeni. Samozrejme otazka muze i znit, jestli sjem nedokrmoval zbytecne, ze to odebiraly z nutnosti a ne ze chtej.
Chose

Kdybyste pozorně četl co tady třeba já píšu a četl to vždy celé věděl byste, že vč berou krmení 1:1 vždycky a lidský idiotský výmysl 2:3 holt někdy neberou. Je to proto, že za A si včelař chce ušetřit práci a za B (to neumím dokázat) musejí včely přinášet vodu, ředit si to a teprve pak to dokážou zpracovat. Medovici jak známo taky nesbírají když je moc hustá a ještě teče, malinko sprchne, naředí se a už jí berou útokem, je to tak?

A k zastaralé a překonané Adamcově míře (byla moderní v r 1904).

Tahle míra, nejrozšířenější (ke škodě včelařů), má většinu nevýhod. Ale mám jí kvůli prodeji oddělků, jinak bych jí dávno opustil. Jedna bedna málo (11 r), dvě moc. U dvou beden hrozí, že vč vše proploduje, jedna bedna nemůže stačit. Jenže jde ze včel vyždímat všechen med a tak se jí stále většina drží.

A jsme u toho. Při použití ještě nízké míry lze snadno udělat to, že se NN s problémovým medem odebere a v plodišti ho moc není, spíš žádný. Nasadí se suchý NN a nakrmí se skrz něj cukrem. Po půlce září se strčí celý NN "blbého" medu pod ně a o nic se nestaráte, zjara bude prázdný a kdy so to včely přenosí neřešte, nemusíte vědět všechno!

Polopatě znovu. Jen na míře 24 ve dvou bednách se stane co? Do půlky rámků horní bedny je plod a nad ním melecitoza a na ní nesmí vč zimovat. Stlačit je do spodní bedny nejde, nebudou brát krmení, ulejete je. Jedině jim to vzít i s plodem a dát suché (kde je vzít) a nakrmit a plod a med vyvařit. No tak jo, ale rozhodně beze mě, tohle já neudělám nikdy! A nebo pak přemetení. Děsně pracné a nákladné a přitom by stačilo tak málo = NN v kombinaci s tím, co máte.

Když by se vám podařilo mít cementu (většinou je to smíchané s kvalitním medem) celou bednu 24, taky jí můžete dát dospod, ale asi to všechno nevynosí, nespotřebují a vyvaříte to na jaře. Přijdete taky o všechen pyl co pod tím medem je.

Nejjednodušší je pořídit si NN vysoké 15, 17 je už moc a já kvůli váze a lepší "operativnosti" v zimě nadělám NN vysoké jen do 12 a spíš třetinu výšky 347 (mínus VM samosebou). Doporučuju 15. A jestli se bojíte, že by se vám pletly rámky vysoké 24 a 15 tak nechlastejte když jdete do včel, Jinak než po půl litru kiořalky si to splést nejde!

Další výhodou nízkých rámků bude, že máte na med jiné rámky, jen a nebo převážně panenské a snadno je oddělíte od těch, které zažily Amitraz a Gabon a nebude pak důvod blbnout a trávit vč kyselinama a pak v zimě vymetat celá včelstva. Dalším benefitem bude, že med nebude obsahovat výluh z košilek a výkalů larev, nebude pálit v krku ani malinko a ani ten řepkový, který je tím pověstný. A přijde den, že lidi med ze zakladených rámků nebudou chtít a bude se to měřit stejně, jako dnes vlhkost a vodivost. Před 30 lety taky nikdo jakživ neslyšel slovo refraktometr.Ano, četl jsem, že jak tu někdo tvrdí, že existuje studie, která to popírá. No tak jo, tak jsou asi miliony lidí po planetě blbců a vymýšlejí si nesmysly. Jde o to, čemu věříte. Namočte starý plást do vody, napijete se jí po 24 hodinách? Bude vám šmakovat?

Jestli nechcete zavádět další míru do jednoho úlu, pak vám já poradit nedokážu a obávám se, že tady bude každá rada drahá. Podívejte se do mého profilu na čem včelařím a o čem klidně ve víc než 63 letech uvažuju. Vemte si ze mě příklad a nebo ne, to je čistě na vás.

zase dlouhej příspěvek, měl bych jít raděj něco dělat, kdo ví, zda to někdo čte, furt se opakuju dokola a výsledek...

---

(24.07.2019 13:28)Josef Karliak napsal(a):  Co jsem parkrat na zimu krmil invertem, nemel jsem problem s uhynem, takze tim to nebylo.
Pravda je v tom, ze je to vzdy vic veci. U me to bylo : na vcelstva mensi davka krmeni,melecitoza,vlhko,tepla zima. Diky velkymu razu krmeni i nebyly tak dlouho "podnecovany" a po zmizeni letnich vcel byly slabsi.
Jinak invert jsem varil prave z duvodu, aby to vcely nemusely stepit a nedoslo u nich tolik k opotrebeni.
Na druhou stranu jsem od toho upustil, protoze je vareni casove narocny a kdyz krmim vicemene po medobrani v cervenci (zatim do 10.7), jiz vim, ze se v klidu opotrebovavaji letni vcely a ke konci cervence mam zakrmeno, je to znat v mensim odberu krmeni klasickyho 3:2. Takze u me to bylo z nerozvaznosti. Az budu muset opravdu vcely krmit na podzim, o invertu z cukrovky zapremyslim.

Ona je totiz jeste jedna vyhoda invertu (z cukrovky) - nevoni tolik a nelaka to k loupezim a slideni. Na skoleni jsem se ptal na invert (na jare uz jako sadlo), rikal, ze je to lepsi do oddelku nez MCT prave kvuli vyloupeni oddelku.

chose

Tak jo, vzdávám to, vám poraditt nejde. Cituju vaší větu: Co jsem parkrat na zimu krmil invertem, nemel jsem problem s uhynem, takze tim to nebylo.

Fakt to je marné, copak je každá zima stejná? Každý rok je k tomu v úlech stejný med a vč jsoiu jako ze soustruhu nebo odlité z formy každý rok stejné? Člověče, to jsou včely, desetkrát vám projde nějaký "zločin" a pak přijde rok, že vymetáte zjara včely. Ale vy máte důkaz, že invertem to nebylo. Ale klid, takových je vás tak 90%. A ti, co to umí, mají donekonečna o dobyt odd postaráno, no není svět krásnej?

Tak jinak. Jak to, že někomu vč neuhyne nikdy a jinému někdy jo a některým velmi často.

Jo a teprve dočítám váš příspěvek. Zimní včely mají odejít až v řepce.

Ty vole, další perla: Jinak invert jsem varil prave z duvodu, aby to vcely nemusely stepit a nedoslo u nich tolik k opotrebeni.

a já vám naopak tvrdím, že právě tyhle vaše šmakulády jsou jednou z příčin vašich úhynů

další mylný vývod - pro vás špatná teplá zima nám ostatním vyhovuje v tom, že se včely proletí a vykálí a zbaví se tak hrozby přeplnění výkalových vaků když by v zásobách přece jen něco závadného měly

ale dělejte jak myslíte chosé