Příspěvek: #1332

snad neurazim, nejaky vytah odsud jsem si loni delal:

Takže první zásah je někdy v lednu a spočívá ve zúžení včelstva na velikost chomáče. Přepážky jsou izolační na rozdíl od bratra Adama. Přebytečné plásty zůstanou za přpážkou a jsou bez včel. Tento zákrok můžete vynechat ale někdy je dobré podívat se kolik mají holky zásob.
Druhý zákrok je PO PROLETU již za příznivého počasí a spočívá v dalším zúžení plodiště tzv komorování na plod. To už tady bylo popsáno. Většinou je plodiště tvořeno v této době třemi plásty, dva jsou s plodem a jeden se zásobami.

Další kontrola je za tři týdny, když bude třetí původně zásobní rámek plně zakladený, přidá se další, který doted byl za přepážkou.

Ctvrtý zákrok opět za 14 dní přidání pátého rámku do plodiště a je hotovo. Je li snůška, odstraní se rámky za přepážkou a přidá se nástavek souší nad mřížku. Plodiště je hotovo žádný další zákrok není třeba. Do této chvíle byly zákroky jen po zvednutí folie na pár minut.
Pak se již jen přidávají medníky a vytáčí.
Pro profesionály je nesmírně zajímavý postup po medobraní a zmenšování původního včelstva na zimní velikost a tvorba oddělků.

S tím pylem...ted na jaře mi včely stihly udělat pylovou desku na jednom velkém rámku a i na ostatních bylo něco pylu. Nechal jsem tu desku za přepážkou a asi po 10 dnech byla skoro celá přenošená do plodiště. Když je plodiště plné plodu tak ho budou ukládat do blízkosti plodu, tj do nástavku nad něj. Zásoby taky.... udělají si tam normální věnce. S tím ždímáním.... to samozřejmě tato metoda umožňuje, ale když jim necháš nástavek či víc medu a v srpnu ten med hodíš pod ně, přidáš souše do OP a budeš zimovat na medu




Nejprve se přidá nástavek souší. Rámky za přepážkou se odstraní až si nad mřížku nanosí něco zásob.


Je to 88% plochy.
Medník lze nasadit už dva týdny před předpokládanou snůškou. Když přijde zima nic se teplotně neděje. Stáhnou se dolů. Když si do něj něco nanosí, vyjmou se zásobní plásty v prostoru za přepážkou pod mřížkou.


Ten voľný priestor za prepážkou nezastavajú divočinou - trubčinou?

Aby ho nezastavěly je nutná stavební uzávěra nebo nízký podmet. Já mám 2.5 cm.
Přepážka musí mít hladkou stěnu. Prý kdyby horní loučka měla přesah 2 mm už by na ní stavěly.
I tak se stane že matka přeleze a pak máš za přepážkou LBV jak vyšité. Mně se to stalo asi u 4 z necelých 40.

________________________________________
(15.03.2019 17:21)miromiro1 napsal(a): či by som tam mohol dať do nízkeho nastavku nad mriežku aj medzisteny.

Mezistěny se dávají stavět do nejhořejšího nástavku. Celý nástavek vystrojit jen mezistěnami.
Druhá možnost je přidávat nástavky s mezistěnama nad OP bez mřížky. Matka je jednou zaklade.




Čo potom,keď prelezie a zakladie,nechať - odstrániť? Keď sa nechá,nebude to impulz na rojenie?
Když zaklade dělničinu podle situace:
Přeložit rámek do plodiště.
Dát jinému včelstvu do plodiště.
Dát dolíhnout nad mřížku.
Nechat plod zachladnout a plást vrátit.
Trubčinu vyřezat, matku vrátit do plodiště


Je to INTENZIVNÍ chov včel, kdy zimuješ slušný oddělek o velikosti 2NN s odpovídajícím (spíš menším) množstvím cukerných zásob. Včelstvo se pomocí OP rychleji rozjede a v červenci máš med (podle oblasti a snůšky) a další 3 re, které do zimy dorostou na 6-7 velkých rámků, tj zimování zase na 2NN a na jaře je prodáš jako vyzimovaná včelstva (letos by za ně včelaři i ruce trhali) Původní včelstvo jde zase na velikost oddělku a bud do zimy doroste nebo je přemeteno na mezistěny. Zásahy, pokud, se dělají, jsou většinou ve fázi, kdy je včelstvo na dvou NN , tím pádem se sundavá jen folie a vše je krásně vidět, popřípadě se vyndá a posune rámek...žádná dřina. Profesionálové tak dokáží obsloužit více včelstev, já to dělám pro zábavu, protože včely co chovám EXTENZIVNĚ zásahy nepotřebují. Ale to je jiná písnička.
Jirka to myslel tak že po posledním vytáčení a odebrání medníku zůstane pět plně zaplodovaných plástů které můžeš a nemusíš rozdělit do čtyřech oddělků a ta na jaře prodat jako vyzimovaná včelstva.
Povinné to není ale když to tak chceš udělat připadá mi to méně pracné než co popisuješ ty.
Další z možností je že včelstvo se nezruší ale doplní plodiště třemi mezistěnami na 8 vysokých rámků, na mřížku nasadí bedna souší a nakrmí




Kohout [ ]
Co jsem se naučil.
Nezáleží na počtu vyzimovaných včelstev tak jako na počtu vyzimovaných tukových tělísek. Tvrdí se že zimní včely se líhnou v srpnu. Proto je potřeba vychovat kvalitní a početnou červencovou generaci která pak v nadbytku všeho dlouhověké včely vyrobí.
Na jaře v mednících uchované pylové plásty proto na konci července se vkládají do středu plodiště. V srpnu nebývá nabídka pylu už tak bohatá a najednou ho mají k dispozici.
Včela která se zúčastní štěpení cukru už nemůže být kojičkou. Je potřeba nakrmit ihned po posledním vytočení. Ideálně do nástavku nad mřížku. V srpnu se zásoby podhodí úplně dospod, už bez mřížky. Hotové zásoby si postupně přenosí do zimního sezení. Prázdný nástavek se vyhodí před fumigací, mně se to ne všude podaří tak ho odepírám po proletech. Tím se i podněcuje matka ke kladení. V září se zkontroluje a případně dokrmí.
Pyl je tedy uložen v tukových tělískách a určitě si ještě nějaký nanosí do zásob v podletí.
Zimuje se ideálně s nezatepleným stropem. Já tak zimuju už od začátku, posledních pár let nechávám do proletů na úlech plastová stropní krmítka. Podzimní plodování je nežádoucí. Říjnové a listopadové včely jsou krátkověké, bez tukových tělísek. Během týdnů zmizí z úlů nebo se najdou na podložce a nastává zděšení z tolika mrtvých včel. Zimní plodování je také k ničemu. Včela se musí do dvou tří dnů od vylíhnutí najíst pylu, a do deseti dnů proletět. Jinak je bezcenná. Žádnou práci neudělá. To všechno jsou ztráty cenného pylu uloženého v dlouhověkých včelách. Řešení jak ušetřit tuková tělíska až na výchovu potřebné jarní generace je udržet včelstva v zimě co nejdéle bez plodování (naučit se klíckovat matky). Při zimní optimalizaci na obsednuté plásty lze pokud jsou rámky zakladené kolečky plodu jeden s nejmenším plodem nebo vajíčky nechat bez včel mimo úl zachladnout a pak ho vrátit.
Na jaře včelstvo jede na tuková tělíska, po proletech na pyl v zásobách a pak už na čerstvý kterému dávají přednost před starým. Aby se z včely stala kojička, musí se najíst pylu. K nastartování žláz ale funguje i bílkovina. Proto ta bílkovinná těsta. Asi je někdy zkusím.