Příspěvek: #2450

(19.03.2021 12:38)Ivík napsal(a):  Na N. Zélandu, kde mají promakaný management moru, došli k závěru, že největším přenašečem moru je včelař. Zcela to podepisuji. Není bez zajímavosti, že ve zvládání moru vůbec preventivní obměnu díla nemají, o preventivní obměně díla tam nenajdete ani řádek. Když mor najdou, ihned spálí postižený úl. Jádro pudla je spíše o rychlosti zásahu, zničení ohnisk. Protože jak jsem psal výše, pokud jsou aktivní ohniska, tak mor jede vesele i na panenských plástech.

Heteopteryx: Tedy dle mého rozumu, zárodky moru jsou v plodových plástech a mohou se tam zakoncentrovávat, až najednou vlivem genetiky aktuálního zdravotního stavu té konkrétní larvy a dalších podmínek, najednou propukne klinika.

To je nedoložené tvrzení - za mě také dogma, je nutno si uvědomit, že včely neustále upravují plodiště. A koloběh materiálu není jen dovnitř, ale i ven. Při této premise by ve všech zemích, kde nemění dílo, museli být zavaleni morem, což se neděje.

Co jsem tu byl naposled, téma se trochu rozjelo. Nechtěl jsem už k tomu více psát, ale teď za dlouhých zimních večerů.....
Obecně co se týče stáří díla, je zřejmé, že včely jsou přizpůsobeny na obě varianty. Ostatně si nemusíme dělat iluzi, že na našich včelnicích probíhá důsledná výměna min. 1/3 díla. Vím jak to dělal (nedělal) můj strejda a znám včelaře, kteří otevřeně řeknou, že už na to nestačí. Pro jiné jsou zase mezistěny drahá záležitost. Přitom nemají se včelami žádný problém, což tu někteří také popisujete. Naopak, jeden můj známý výstižně označil tmavé dílo za aktivní, panenské za pasivní a mezistěny samozřejmě žádný prostor nepředstavují. Já zase tvrdím, že to je jediný omyl pana Volejníka, totiž, že včely nemilují komín, jak říká on, ale pruh starého díla vprostřed nástavků nad sebou. Vliv starého díla na budování nových včelstev kdysi porovnal Ing. Čermák v příručce k Optimalu z r. 1994, viz příloha. Co se týče volně žijících včelstev v nějakých původních podmínkách, pak mi také přijde Linhartova teorie dost nepravděpodobná, tedy v tom, že by u včelstva dlouhodobě usazeného v dutině docházelo k nějaké zásadní obměně díla. Ovšem v souboru nějaké skupiny včelstev už to bylo jinak. Včelstva se množila výhradně rojením, takže by nové dílo ke starému bylo minimálně v poměru tak 1:1? Otázka je kolik rojů i mateřských včelstev by přežilo v letech chudých na snůšku jako byl ten loňský s dlouhou zimou, jako je ten letošní? Tehdy šlo ovšem o zachování druhu, ale nám jde o přežití včelstev řekněme z hospodářského hlediska, navíc nežijících v přírodě, ale v zemědělsky a lesnicky obdělávané krajině. Takže se třeba JosPr vůbec nedivím, že intenzivně mění dílo, když má mor na dosah.
Nicméně s tebou nemohu souhlasit v otázce vztahu starého díla k moru. Výměnu díla je nutné ovšem chápat jen jako dílčí součást celého komplexu dalších opatření a jiných faktorů, jako je odolnost konkrétního včelstva, či virulence konkrétní formy patogenu, což ovlivní konečný výsledek. Nelze proto jednoznačně udělat závěr, že tam, kde se dílo nemění jsou na tom s morem stejně, jako tam, kde ho mění. Ostatně to tak není. Lze dohledat z různých zdrojů až neuvěřitelně vysokou míru prevalence výskytu moru v některých zemích: Pákistán 37%, Turecko 29%, Teherán 26% populace. Do přílohy přidávám alespoň Ritterův výzkum, kdy byla zjištěna přítomnost spor P.l. u 98% mimoevropských medů, ale i u evropských to bylo 62% vzorků. Lze to ale těžko porovnávat, právě kvůli těm dalším opatřením, kdy se třeba dílo nemění, ale používají se antibiotika. Stejně tak ten Nový Zéland na tom nebyl nijak dobře a při dosažení 2% už začali bít na poplach. (Mají podobně včelstev jako u nás, bylo by to 12000 infikovaných včel ročně). I tam zpočátku prováděli u klinicky nemocných včelstev přemetání a byli poměrně úspěšní. Pak usoudili, že bude lepší kliniku pálit a všechna včelstva držet v karanténě, např. vracení vytočených plástů do včelstev, odkud byly vzaty. To není také z praktického hlediska zrovna jednoduchá záležitost, ale jako komplex opatření je to zřejmě funkční. Podle toho, co tady uvádějí mají to tam dost přísný: https://afb.org.nz/incidence-of-american...w-zealand/ Ty máš asi na mysli článek z MV 5/2016, kde bylo pod nějakým obrázkem napsáno, že obměna díla není důležitá, ale pokud vím, v dalším čísle na to Dr. Klíma reagoval. Vlastně by jsme pro ně s naším zamořením 0,1% mohli být vzorem To, že se mor objevuje i na čerstvě zakladených plástech jsem slyšel z více míst, myslím i zde na fóru to zmínil Ing. Čermák. Ale zase je zde zřetelný rozdíl mezi včelstvem bez klinických příznaků přemeteným na mezistěny v rámci prevence, což je napodobení rojení, nebo migrace a vložením mezistěny mezi plásty, z kterých už pomalu tečou rozkládající se infikované larvy.
Heteropteryx si jakožto mikrobiolog všiml toho podstatného. Koncentrace spor moru ve starém díle je samozřejmě podložená. Mám někde ofocený článek Smirnova výzkumu, kde potvrdil, že ve starším díle je mnohem vyšší koncentrace spor P.L. Nedokážu to teď najít, ale bylo to v nějakých Apiacta z 80 let, mají to v knihovně v Křemencárně. Ostatně přenos spor z buňky do buňky není podle mě úplně objasněn. Často se uvádí, že se larvy nakazí donesenou kontaminovanou potravou, jenže mladé larvičky, citlivější k nemoci jsou krmeny výhradně kašičkou, teprve starší larvy směsí kašičky a glycidů a ty už zase je prakticky nemožné nakazit jakkoli velkým množstvím spor. Naopak Drobníková se domnívá, že přítomnost medu v potravě starších larev může mít právě bakteriostatický účinek. Jindy se uvádí, že spory přenesou včely na kusadlech. Nicméně teorie pomnožení spor v žaludku larvy a jejich přechod přes výkaly kukly do díla a následné vylouhování v kašičce mi nepřijde úplně nereálné. Drobníková dokonce prokázala, že spory moru, procházející zažívacím traktem včel, jsou po vykálení virulentnější. Proč by tomu tak nemohlo být i u spor procházejících zažíváním larev a kukel. Kniha Tlumení moru včelího plodu, ač z roku 1983, ale rozhodně zajímavá. Stěžejní je ale práce Wolfové zde: https://theses.cz/id/rseo0v/7604834 Počínaje stranou 30 popisuje pokus u dvou včelařů, kde byla zjištěna relativně vysoká nálož spor, ale bez kliniky, tudíž se nepálilo. V jednom případě včelař radikální obměnou díla dosáhl už v druhém roce od nálezu snížení spor v měli pod hranici detekce u dvou ze tří včelstev. V druhém případě včelař na jednom stanovišti ponechal včelstva bez zásahu a další rok se objevila klinika a musela být utracena. Na druhém stanovišti prováděl intenzivní obměnu díla a během dvou let byla opět hodnota neměřitelná. Nevím, proč se tomu nevěnuje více pozornosti, takový pokus by nebyl náročný ani pro náš výzkumák No a ten Linhart nakonec taky nepálil, ale okolo všichni. To by se nemělo přehlížet. Sám z praxe nemohu naštěstí nic moc potvrdit. Snad jen to, co jsem tu už zmiňoval, že jsem před pár lety pomáhal známé včelařce s nakaženými včelstvy. Přišlo to od souseda, který po mě chtěl také včelstva vysířit, s tím, že se na to psychicky necítí. Přitom mi ukázal i pěkné venkovní držáky na rámky, které tam umisťoval na vyčištění od melecitózy. Dílo měl černé jak bota, táhlo mu na 90, takže chápu. Moje známá dělala +- obměnu 1/3. Jejích 5 včelstev jsme přebírali ve třech ještě s veterinářkou přes hodinu a našla se 1 podezřelá buňka. Chtěl jsem se jí ještě na něco zeptat, když odešla k sousedovi, ale cca po půl hodině už byla pryč, přitom rozebírala 12 včelstev se starým pánem. Podle mě, co vytáhla, tam to bylo. To není samozřejmě žádný důkaz, ale takové nějaké podrobnější popisy situace postrádám i v tématu o moru a jiných nemocech.