Příspěvek: #1

(19.01.2012 0:07)Radek Krušina napsal(a):  Při tom pokusu zkoumali šíření roztoče zalétáváním .............. na přelomu srpna září).

Škoda, že není informací více. Zajímalo by mě totiž hlavně šíření VD zalétáváním v období duben - květen. V tu dobu se dá předpokládat, že hodně včel, které se vracejí "obtěžkány" snůškou, sedne do úlu, který má právě po ruce.

Příspěvek: #2

Pro Vladimira:
Známou věcí je to, že létavky se zálétávájí do úlů na koncích řády(lepší orientace na geometricky výraznější linie). Několik let pozoruji, že včelstva, která jsou na krajích úložných lavic, nebo včelníků, mají největší spad, jsou nejsilnější a mají největší výnos. Velice záleží na rozestavění úlů. I v rámci řad mají největší spady ta včelstva, která jsou nejvíce na pravo(v mém případě). Je to dáno tím, jak je ohraničen pozemek svahy a stromy. Na včelnici mám různě postavené úložné lavice a dva včelníky. Obzvláště u jednoho včelníku, který má česna orientovaná ve směru hlavního letu většiny včelstev. Krajní včelstvo z tohoto včelníku ma největší spad ze všech, zároveň je nejdříve silné, má největší výnos(silné zalétávání létavek z ostatních včelstev). Ovšem má také nejdříve problémy s VD.
Větší část takto zanesených VD bude z vlastních včelstev.
Létavky, které jsou obtěžkány pylem, nebo mají plné medné volátko asi ráději vyloží náklad v jiném včelstvu, než aby nedoletěly(a náklad obnaší leckdy i VD). Z tohoto důvodu je nejlepší takové rozestavění včelstev, kdy jsou po dvou na jednom podstavci, které mají větší distastanc.
Myslím, že tento jev bude ještě více pozorovatelnější u včelínů a kočovných vozu...

Příspěvek: #3

V tom pokusu došlo ke kolapsu včelstev, tedy jistě i k jejich vyloupení. Tento model horizontálního přenosu je významně odlišný od modelu zalétávání včel. Na létavkách se roztoč v normálně fungujícím včelstvu vyskytuje jen "omylem", tedy výrazně méně, než na úlových včelách. Proto je migrace roztočů hlavně na jaře velmi nízká. Dynamika růstu populace včely je v květnu vyšší, než roztoče. Tedy v tuto dobu by nemělo i ve volně žijících včelstvech docházet ke kolapsům (velmi napadaná včelstva zimu nepřežijí).

Příspěvek: #4

Na Pavla Holuba:To, že je migrace roztočů na jaře nízká víte, nebo předpokládáte?

Příspěvek: #5

Jednak to sleduji v praxi, jednak to není z mé hlavy (ale pomazanějších) a jednak je to logické. Včelstva co vyzimují i s velkým počtem roztočů se vyvíjí rychleji než roztoč, takže jsou na jaře kolapsy vzácné. Kdyby to bylo s tou migrací zalétáváním tak výrazné, byla by to velká výhoda, ve všech včelstvech by bylo cca stejně. K té nebezpečné migraci vlivem kolapsů dochází až po slunovratu.

Příspěvek: #6

(19.01.2012 11:07)Vladimír Polyster napsal(a):  

(19.01.2012 0:07)Radek Krušina napsal(a):  Při tom pokusu zkoumali šíření roztoče zalétáváním .............. na přelomu srpna září).

Škoda, že není informací více. Zajímalo by mě totiž hlavně šíření VD zalétáváním v období duben - květen. V tu dobu se dá předpokládat, že hodně včel, které se vracejí "obtěžkány" snůškou, sedne do úlu, který má právě po ruce.

Problém migrací kleštíků mě zajímá už delší dobu. Povrchně jsem se toto téma řešil v prezentaci na setkání VMS před dvěma týdny v Brně.
V květnu běžně k migracím nedochází. Včelstva plodují a naprostá většina kleštíků se točí na plodu a mladých včelách, které plod ošetřují. Na létavkách je kleštíků zanedbatelně. Migrace mezi včelstvy je v principu možná v období, kdy není mnoho plodu a kleštíci jsou na včelách vyletujících z úlu. V našich středoevropských podmínkách tedy hlavně v předjaří a v podletí. Podle ¨publikací, které mám v tuto chvíli k dispozici, intenzitu migrace výrazně zvyšuje slídivost, shodou okolností typická taktéž pro předjaří a podletí. Zatímco o podletní reinvaze jsou všeobecně známé, o možnosti migrací v předjaří se mnoho neví. Nebezpečí jarních imigrací kleštíků je v tom, že každý takový kleštík se může v příznivém roce namnožit do podzimu asi 100 x. Takže 5 kleštíků přinesených v březnu je stejnou zátěží pro včelstvo jako 500 kleštíků v srpnu.

Když už jsme v trématu o smysluplnosti metodiky, připomenu, že jarní migrace jsou jedním ze slabých míst současné metodiky, protože toto stávající metodika uspokojivě neřeší. Vhodným opatřením, pokud je zaznamenán jarní přísun kleštíků, je nasadit dlouhodobé odpařovače již v dubnu a nečekat až na letní monitoring a léčbu. Domnívám se, že právě letos toto bylo jednou z příčin úhynů. Nasvědčuje tomu zvýšený spad tmavých kleštíků v dubnu 2011 u některých monitorovacích stanic VMS.

Pokud se někdo zajímá o problém do hloubky, můžu poslet nějaké odborné články k tématu. Případně mě pošlete soukromou zprávu.

Broněk Gruna

Příspěvek: #7

Právě tu jarní migraci jsem měl na mysli. Asi jsem k tomu dubnu a květnu měl přidat i březen. Bude to tím, že vzhledem k nadmořské výšce je
u mne všechno o 2 - 3 týdny později, než v nížinách.
Zamoření třeba jen jediného úlu na stanovišti považuji v předjaří za dosud podceňované nebezpečí.

Příspěvek: #8

Jarné rabovky sú aj významným zdrojom MVP

Příspěvek: #9

Mozno bude vhodne jedno aprilove predymenie.

Příspěvek: #10

(19.01.2012 17:27)Pavel Holub napsal(a):  V tom pokusu došlo ke kolapsu včelstev, tedy jistě i k jejich vyloupení. Tento model horizontálního přenosu je významně odlišný od modelu zalétávání včel. Na létavkách se roztoč v normálně fungujícím včelstvu vyskytuje jen "omylem", tedy výrazně méně, než na úlových včelách. Proto je migrace roztočů hlavně na jaře velmi nízká. Dynamika růstu populace včely je v květnu vyšší, než roztoče. Tedy v tuto dobu by nemělo i ve volně žijících včelstvech docházet ke kolapsům (velmi napadaná včelstva zimu nepřežijí).

V minulosti (1991) som mal väčšie kolapsy včelstiev vplyvom premnoženia Vd mi uhynulo asi 30% včelstiev, niektoré včelstvá boli poškodené menej a zazimoval som včelstvá poškodené, ale to čo ostalo 3-4-5 rámikoch, tak tieto zimu prečkalo bez ďalších strát. Po zime na podmetových podložkách bolo len málo mŕtvoliek. Je zaujímavé, že tieto zbytky včelstiev mali rýchly jarný rozvoj rozvoj a väčšinou boli schopné priniesť i med.

Je ťažko povedať, ako by to bolo teraz, ale od toho roku mi ani jedno včelstvo neskolabovalo. Ak včas klieštika pred zimou podchytíme-lokalizujeme a nedovolíme sa mu premnožiť, zachránime dlhoveké včely a ku kolapsu nemôže dôjsť. Dôležité je poznať stav klieštika v každom včelstve (na to sú varoadná) a zakročíme už v polovici 7 mesiaca,čím znížime stav klieštika, jeho rozmnožovanie sa zmierni čím, získame dobrú východiskovú situáciu do zimy.
Jednoducho povedané, musíme pretrhnúť pravidelnú niť vývoja a vrátiť klieštika dozadu aspoň o mesiac, potom máme nádej na dobrý výsledok.

Otvorenou otázkou zostáva na nás, aký hubiaci prostriedok použijeme na odstraňovanie Vd z včelstiev, možnosti sú rôzne. Anton

Příspěvek: #11

Petře, pěkně si to tu s těmi tématy zamotal. Až to někdo někdy bude číst tak z toho ...
Zase bych to vrátil tam, kam to patří, tedy někam ke kolapsům vlivem varroózy.

Příspěvek: #12

Mám dotaz a doufám, že patří sem. Už několik dní pozoruji něco , co jsem v létě nepozorovala. I v tuto dobu se mi ještě zalétavají mladušky ( a asi ještě budou, protože mám ještě v některých plod), jenže se všechny nevrací. Nevím, jestli se špatně orientují, nebo zchládnou a nemají sílu vlézt do ůlu. Shlukují se do malých chomáčků vedle úlů, nebo na úlech z různých stran, nebo mezi úly. Nefouká, ale odpolední teploty rychle klesají. Na druhou stranu ostatní létají a nosí pyl a i jinak normální provoz. Je mi to líto, protože jsou potravou pro vosy a taky tak přichází o cenné posily. Vysvětlí mi to prosím někdo?Díky

Příspěvek: #13

No tohle není zalétávání....Nemůžeš udělat pár fotek? Tohle bych tipnul na nějakej problém ve včelstvu.

Příspěvek: #14

Zkusím vyfotit, jestli budou zítra lítat, zase má být deštivo.
Nikde v literatuře, jsem o tom nic nenašla, ale taky nemám všechno co je k mání. Dík

---

Tak jsem tam ještě skočila, ale nepodařilo se mi vyfotit teď po tmě ty osamocené včely. Opatrně jsem mezi nimi prošla, některé sedí za úly na podlaze mé střelnice. Tak alespoň jak vypadají na pohled spodky úlů, i jak jsou vidět ve dně. To nejdůležitější zkusím dodat zítra.
Fotky otevřených úlů jsou z minulého týdne. Ty ostatní právě teď.

Příspěvek: #15

Dnes u nás prší a tak posílám fotky těch co přežily od včerejška. Z chumáčků zbylo jen pár. Tak jak sedí ty dvě včelky, tak to byl včera hlouček, bohužel dnes jsou tam jen zbytky těl po vosách. Nevím, jestli tam něco uvidíte, lepší kvalitu fotek nemám.

Příspěvek: #16

Už mi bylo vysvětleno co to způsobuje. Rychlý nástup ochlazení a můj včelínek s okny na tři strany. ( říkal můj včelař učitel) Přivřela jsem severní okna, ale včely si navykly včelínem prolétat. Než to najdou ochladí se, nebo z toho severu foukne a chudinky ztuhnou. Mám se psychicky připravit na "běžné" zimní ztráty a ikdyž je chladno ještě nechat otevřeny dveře na východ. A já se pořád učííííím . Konzultovala jsem to i s L. Matelou teď v Ostravě. Jako možnou příčinu považoval nedostatečnou přistávací plochu před česny (když mám větrno), ale tu mám. Po přednesení závěru mého včelaře se taky přiklonil k tomuto vysvětlení. jak jednoduché.