Příspěvek: #41

tie sadenice boli vačšinou v tvare prúta,skracoval som podľa toho aký koreň sa mi podarilo vykopať,ak slabší,tak som skrátil až ku koreňu,ak silnejší,tak cca o 2/3 dĺžky dolu..treba myslieť na to,že sú viac vyživované z materského koreňa(od ktorého ich pri presádzaní odsekneme) než z vlastných korienkov..najlepšie by asi bolo presadiť odkopky úplne skrátené až k zemi a ešte aj proti vymrznutiu prikryť napr.slamou..stalo sa mi viackrát,ze po skrátení napr na 50 cm na jar vyrástol výhon tesne pod miestom skrátenia a následne ho vietor vylomil..pri výhonkoch kde som presadil len korene sa to nestávalo..(výhonky vyrastali zo zeme)

Příspěvek: #42

Mate niekto osobnu skusenost pri tych stromcekoch od Lovasza? Tie ceny su celkom fajn (za to sa neoplati babrat s odkopavanim stromcekov), najme uvazujem o lipach a agate.

Příspěvek: #43

plánujem ísť k lovászovi túto jeseň,ak mi to vyjde časovo tak dám vediet,príp.sa s ním skúsim dohodnúť na doprave,chcel by som zobrať cca 500 ks..a súhlasim s tebou,pri tých cenách nemá význam to robiť doma vo vačšom..

Příspěvek: #44

Zkuste se s Lovaszem dohodnout, zda by pro Vás nesehnal semínka a nevypěstoval sazenice Trnovníku lepkavého ( Robinia viscoza ). Při zamýšleném množství 500 kusů akátů by jich byla dobrá tak polovina. Tento trnovník je stejný, jako akát, ale mimoto, že kvete růžově, tak kvete asi o jeden až dva týdny dříve. To by rozložilo snůšku do delšího období. Škoda, že naši předci zasázeli všude pouze jeden druh.

PetrM upravil 03.09.2012 22:14 tento příspěvek z důvodu: Pokud reagujete na aktuálně poslední příspěvek, tak nepoužívejte citaci. Je to zbytečné, všem je jasné, na co reagujete. Přebytečná citace odstraněna.

Příspěvek: #45

Rozšíření snůškového období je hezká vize, ale jak je to u Trnovníku lepkavého s náchylností na mrazy?

Příspěvek: #46

T. lepkavý jsem narouboval teprve letos, takže v tomto ohledu zatím nemám vlastní zkušenost. Ale protože pochází ze stejných končin, dá se očekávat, že jeho odolnost vůči mrazu bude podobná, jako u T. akátu. Také si myslím, že vzhledem k trošku ranějšímu rašení může ve stejné době reagovat na mráz jinak, než T. akát. A tím i částečně rozložit riziko pomrznutí. Jeho větším rozšířením se může jenom získat.
Trnovník huňatý mi za 8 let, co ho pěstuju nezmrzl ani jednou a Trnovník holdtův zmrznout nemůže, jenom čerstvě vyrašený rouby mi letos 18.května zmrzly při -3°.

Příspěvek: #47

Můj oblíbený a zřejmě i celkem důvěryhodný zahradnický server davesgarden.com udává mrazuvzdornost trnovníku lepkavého stejnou jako u trnovníku akátu - 5a zóna USDA, tj. -28.8 °C (-20 °F). U trnovníku Holdtova je to dokonce dokonce 3a zóna USDA, tj. -39.9 °C (-40 °F). Jak píše Jirka, ten u nás prakticky nemůže zmrznout.

Problém malého rozšíření t. lepkavého mimo okrasné výsadby je v tom, že se jedná jen o keř, navíc s křehkými větvemi. Naši předkové tedy při výsadbách v minulosti dali logicky přednost lesnicky využitelnému trnovníku akátu, který se pro dosažení stromového tvaru nemusí roubovat.

Příspěvek: #48

Dawy, Trnovník lepkavý je strom až 12 metrů vysoký, vedle ve vsi je máme u hřbitova, takže mám kde čerpat informace z praxe. Bohužel ty stromy jsou už přestárlý, nekvetou a nejsou semínka, proto je roubuju a věřím, že je zregeneruju. Váš popis v předposledním řádku více odpovídá Trnovníku huňatému, ten se dává do okrasných výsadeb a tam se rád láme. Lepkavý je spíš do parků. Ta debata o odolnosti k mrazu byla myšlena na květy, tam jsou hodnoty někde těsně pod nulou. Odolnost dřeva akátů v našich končinách není třeba řešit. Trnovník holdtův nemůže v květech zmrznout, protože kvete od začátku července až do října. I momentálně na nich mám plno květů. Naši předkové nemohli mít takový přístup k informacím, a tak nasázeli, co bylo (zaplaťbůh za to ). Je na nás s tím něco udělat, já jsem už začal. Letos jsem rozdal ( za Mullera, nebo medovinu ) asi 20 stromků a dost roubů Trnovníku holdtův.

Příspěvek: #49

Já bych taky vyměnil pár lt. medoviny za pár stromků.

Příspěvek: #50

(05.09.2012 20:05)JirkaJ. napsal(a):  ... Bohužel ty stromy jsou už přestárlý, nekvetou a nejsou semínka, proto je roubuju a věřím, že je zregeneruju ...

... má roubování akátů nějaké odlišnosti proti roubování ovocných stromů. Je nutné rouby před naroubováním nějakým způsobem ošetřit/připravit? Kdy je nejlepší akát roubovat, na co si dát při roubování pozor?
Dík za odpověď
Yaw

Příspěvek: #51

Roubování akátů je snadné, jen je třeba vědět kdy, jak, co a na co roubovat a být pečlivej. A mít pořádnej roubovací nůž. Mám na toto téma připravenej článek do Včelařství i s fotodokumentací. Snad mi ho otisknou, a nejlépe v březnovém čísle. V aktuálním čase. Chystejte si podnože. Pokud byste chtěl podrobnosti hned, tak mimo veřejnou diskuzi. Kontakt na mě máte ve včelařství č.4 na str. 134
pane Brentnere, v červnu, nebo v červenci příštího roku by to neměl být problém, když si zařídíte dopravu. Na podzim budu přikupovat ke svým, ještě asi 250 podnoží akátů, (asi pak nestihnu vystřízlivět.)

Příspěvek: #52

(05.09.2012 20:05)JirkaJ. napsal(a):  Dawy, Trnovník lepkavý je strom až 12 metrů vysoký, vedle ve vsi je máme u hřbitova, takže mám kde čerpat informace z praxe. Bohužel ty stromy jsou už přestárlý, nekvetou a nejsou semínka, proto je roubuju a věřím, že je zregeneruju. Váš popis v předposledním řádku více odpovídá Trnovníku huňatému, ten se dává do okrasných výsadeb a tam se rád láme. Lepkavý je spíš do parků. Ta debata o odolnosti k mrazu byla myšlena na květy, tam jsou hodnoty někde těsně pod nulou. Odolnost dřeva akátů v našich končinách není třeba řešit. Trnovník holdtův nemůže v květech zmrznout, protože kvete od začátku července až do října. I momentálně na nich mám plno květů. Naši předkové nemohli mít takový přístup k informacím, a tak nasázeli, co bylo (zaplaťbůh za to ). Je na nás s tím něco udělat, já jsem už začal. Letos jsem rozdal ( za Mullera, nebo medovinu ) asi 20 stromků a dost roubů Trnovníku holdtův.

Máš pravdu, popletl jsem huňáče s lepkáčem Tak teď by to chtělo ještě pořádnou akátovou školku - jako je třeba Vrbovna. Připojuju se do fronty čekatelů s lahvinkou

Příspěvek: #53

Nedělám si iluze o čistotě naší krajiny, ale pozor na aktivní úředníky. Akát je invazní rostlina, ať se nám to líbí nebo ne. Někdo by mohl být příliš horlivý. Tak ať rostou .

Příspěvek: #54

(06.09.2012 17:19)JirkaJ. napsal(a):  Roubování akátů je snadné, Mám na toto téma připravenej článek do Včelařství i s fotodokumentací. Snad mi ho otisknou, a nejlépe v březnovém čísle. V aktuálním čase.

Nestálo by za zvážení, článek nabídnout i redakci MV. Tam jistě je místo na zveřejnění.

Příspěvek: #55

Aktuálně akáty kvetou a nádherně voní. Žel, že jsem zatím neobjevil žádné v okolí mé včelnice. Když jsem pátral po někom, kdo na českém internetu prodává sazenice, narazil jsem na tuto metodickou pomůcku, která školí, jak akáty správně likvidovat. Vzhledem k tomu, že se snažím své okolí ovlivňovat s maximálním rozmyslem, ptám se, zda někdo z Vás máte zkušenost s tím, jak vypadá pravý akátový porost? Není opravdu příliš nebezpečné si s tímto plevelným stromem zahrávat a vysazovat si jej ve svém okolí? Samozřejmě znám akáty z toho, jak nádherně rostou v parcích, ale nepředpokládám, že bych kolem nich pravidelně jezdil se sekačkou či na nich nechával pást kozy, které jej mají rády podobně jako včely

Příspěvek: #56

Pravý akátový porost vypadá tak, že vedle akátu roste zase akát a kousek dál další, atd. atd. Většinou byly Trnovníky v minulosti vysazovány na podřadné, neúrodné půdy a myslím, že můžeme být rádi za ně. Nic moc jiného, lepšího, by tam asi nerostlo. Vysazování Trnovníků - akátů se nebojte a sázejte. Není to žádný trifid, aby vás vyhnal z vlastní zahrady. Uříznout se dá vždycky. Na topení je určitě lepší, než japonské topoly.

Příspěvek: #57

jirka celkom tak to nie je, vysadené agáty pestované ako stromy je OK, už mám na včelnici viacej ako 10 ks, prvé stromy už kvitnú,
ale
musíš za zmieriť s tým že tam budú naveky....
pri vypílení stromu ako radíš sa totiž začne invázia, z koreňov vyrazia "výmladky", za rok narastú aj vyše 150 cm, a je ich plno miesto stromu máš agátovú hušťavu, jej vysekaním sa to zintenzívni a bude hustejšia....

jediná výhoda je že mladé stromčeky si podržia vek stromu z koreňov ktorého vyrašili a budú ti hneď kvitnúť

Příspěvek: #58

Co potřebuje akát k tomu aby medoval? U nás je jich plno, všechny jsou v plném květu, ale včelu na nich neuvidíš.

Příspěvek: #59

(26.05.2013 20:41)goro napsal(a):  musíš za zmieriť s tým že tam budú naveky....
pri vypílení stromu ako radíš sa totiž začne invázia, z koreňov vyrazia "výmladky", za rok narastú aj vyše 150 cm, a je ich plno miesto stromu máš agátovú hušťavu, jej vysekaním sa to zintenzívni a bude hustejšia....

To je vlastnost využitelná při obmýtním- pařezinovém způsobu hospodaření. pokud chceš definitivní likvidaci je třeba použít chemii, např roundup atd.

Příspěvek: #60

Neví prosím někdo po jaké době od výsadby začíná kvést trnovník akát? Pod vedením (u vysněného stanoviště) udělali prořezávku a už se tam tyčí 2-4 metrové tříleté obludy, ale zatím byly vždy bez květu.