Kdo máte v doletu včel akáty, sledujte zítra ráno teploměr. Akáty jsou letos nadprůměrně nasazené na květ, ale zítra ráno pravděpodobně zmrznou. Podle předpovědi má být -2 až -4 C od půlnoci až do rána. To by podle mých pozorování z minulých let mělo akáty totálně sežehnout. Pozná se to již za 1-2 dny podle zasychání květů a listů. Každoročně bývá kritické období zpravidla v polovině dubna, když se po přílivu studeného vzduchu v noci vyjasní obloha. Letos to vypadalo na brzký rozkvět akátu kolem 10. května, obvykle to bývá až kolem 20. května. U včel a zejména u akátové snůšky není nikdy nic jisté. Broněk
Nemáte někdo zkušenost s množením akátů? Jsme na vysočině a moc jich tu není. Chtěl bych nějaké vysadit, ale ještě jsem to nikdy nedělal.
Díky.
Akát je na jedenu stranu problém. Je to plevel, množí se velice rychle vlastními výhonky z kořenů nebo semeny a jako pařez je skoro nezničitelný. Na Vysočinu ani k nám do podkrkonoší moc nepatří. Má rád teplo a i když tu roste, moc často právě vlivem mrazíků nekvete. Jeho kořeny zadusí skoro vše kromě kopřiv.
Na snůšku raději Javory, Lípy, apod. Také jsem měl chuť zasázet pár akátu na dlouhodobě neudržovaný pozemek, ale když jsem si uvědomil negativa které to sebou přináší, nechal jsem toho.
Někde jsem četl, že Akát je jako cizokrajný strom nejnebezpečnější. Roste všude a ničí původní ekosystém.
Možná abych toto téma odlehčil, připomenul bych, že problematické je i pěstování jiných "cizokrajných" rostlin. Jen když si uvědomíme co chemie pro své pěstování vyžaduje taková kukuřice, brambory ale i obilí. Také nejsou původní a stejně jako akát je nelze považovat za invazivní rostliny. Akát je okrasnou rostlinou jako solitér, ale některé kultivary dávají kvalitní rovné dřevo vhodné pro zpracování a jsou tak pěstovány v monokulturách. U nás na podřipsku je akát součástí smíšených lesů a rozhodně nelze říci, že by vytlačoval ostatní porost. V současné době je hodně kácen pro účely vytápění, ale jak Jirka napsal, mu to neuškodí a rychle zmlazuje. Jeho medování je ale problematické a ve vyšších polohách jistě nemožné. I u nás vyžaduje horkou hlavu a nohy ve vodě, tedy dostatečnou denní teplotu a nejlépe písečné vlhké podloží. Vysočina má určitě v nabídce celou řadu vynikajících medodárných stromů a rostlin a na ně je lepší se soustředit.
Honza
Ano pro lesníky je akát plevelný strom, ale já na něj nedám dopustit. Jaká je to bílá krása, když kvete a ta vůně co se šíří do dalekého okolí - alergici by mohli vyprávět. Včely to tak nabudí, že se míní zbláznit a ze snůšky se vrací už skoro za tmy. Je zajímavé pozorovat valštovky jak krouží kolem akátu a loví včely. V tomto období je už létavek tolik, že to nemůže včelstva ohrozit.
S kopřivami nemáš až tak pravdu. U nás na jižní moravě jsou kopřivy a svízel přítula v lužních lesích. Akátové háje mají krásnou travičku. Jediná zvládá látky na omezení růstu, kterou uvolnují do půdy. Funguje u nás hlavně jako rumištní rostlina a tak nikomu nevadí. Ba naopak jeho dřevo je vyhledávané na otop a sloupy do vinohradů.
Je to ale teplomilná rostlina a tak se do vyšších poloh nehodí.
Doufám, že se nevyplní obavy p. Gruny a akát nepomrzne. Vloni když kvetl, tak týden pršelo a nebylo z něho skoro nic. Můj názor je, že akátový med je ten nejlepší, který může naše oblast nabídnout. Krásně voní, je jemný a vydrží dlouho tekutý. Maďaři ho skoro všechen vyváží do Německa, kde je o něj obrovský zájem.
Trnovník akát patří do takzvaných invazních druhů rostlin.To znamená,že nepatří do našich původních rostlin a hlavně je schopen se agresivně nekontrolovatelně šířit a růst v přirozených lokalitách sám od sebe a potlačovat původní druhy rostlin.Invazní druhy rostlin přežijí naše zimy a klidně rostou na příhodných místech jak jim pánbůh káže. Patří k nim i jiné běžně známé rostliny jako třeba mahon,zlatobýl,topinambur,vejmutovka,atd.No alespoň takto jsou označovány odborníky přes přirozenou květenu.Ironií je,jak jsem se před časem kdesi dočetl,že se v divokých akátových hájích pod korunami trnovníků z ničeho nic začaly objevovat ohrožené druhy rostlin.
Hodně bylo např. rušno také kolem
Netýkavky žláznaté (taková fialová drobnokvětá květina v lesích a kolem vodních toků)U nás tady je k vidění.Je nápadná a vypadá docela hezky.Ani nevím jestli na ní jdou včely.Prý se nekontrolovatelně šíří.Pak se zjistilo,že dosáhne určitého maxima rozšíření v dané lokalitě a dál už se nešíří.Co vím tak akát hodně odnožuje a půdu pod sebou si sám obohacuje dusíkem.Vzpomínám si jak jsem před časem procházel opuštěná bývalá vojenská polorozpadlá sídliště a bývalé ruské vily v Milovicích(Lysá nad Labem) po ruských jednotkách a oficírech a obdivoval zrovna bohatě kvetoucí letité akáty,které tvořily "džungli" kolem těch vyrabovaných domů.Je jich tam požehnaně.Nemáte tam někdo včely?
A už jste meli smažene akatové kvety na sladko?
Včelky by se po tom utloukli a ja taky
ale myslim že letos moc akatu po dnešku nebude ...
Tak mohu nahlásit, že by to mohlo u nás s akátem letos vyjít, pokud nebude mrznout v dalších dnech. Dneska v noci bylo pravděpodobně okolo 0°C. můj min/max teploměr ukazoval 0°C, ale je to u domu
Smažene akatové kvety na sladko? Můžeš se s námi podělit o recept?
Neznam to přesne, protože to dela manželka, ale je to jednoduché: klasicke testíčko s mouky a vajec krapet osolene a ocukrovane a do toho se daji obalit kvety a usmaží na oleji. Pote se vyjme, osuši od tuku a pocukruje pokape medem ... aaa konzumuje
My zase děláme na stejný způsob květy černého bezu.
pro APIMEN:
Mám za sebou již jeden větší výsev akátových semen při kterém jsem postupova podle návodu z publikace Andreas Bärtels: Rozmnožování dřevin.
Semena mají tvrdou slupku a musí se před výsevem vhodným způsobem ošetřit, jinak se klíčení oddaluje, dochází k přeležení a ztrátám.
Ošetření vařící vodou:
Semena se po spaření musí ihned scedit, pak po 5 až 10 minutách znovu přelít horkou vodou a nechat pak ve vodě až do vychladnutí. Pak se semena rozprostřou a smísí s takovým množstvím písku, až se již vzájemně nelepí. Ošetření se dělá bezprostředně před výsevem. Půda musí být při výsevu dostatečně vlhká.
Klíčivost osiva je po spaření cca 65%, mechanicky narušené cca 90%.
Vysévat se může časně zjara, je-li možno zajistit ochranu před pozdními mrazy. Jinak se seje tak, aby semena vyklíčila ve 2. polovině května. Seje se do rýh a mechanicky narušená semena se zakrývají 1 cm, jiným způsobem ošetřená 3 až 5 dm tlustou vrstvou zeminy.
Přeji mnoho úspěchů pří výsevu.
(03.05.2011 8:46)Bronislav Gruna napsal(a): [ -> ]Kdo máte v doletu včel akáty, sledujte zítra ráno teploměr. Akáty jsou letos nadprůměrně nasazené na květ, ale zítra ráno pravděpodobně zmrznou. Podle předpovědi má být -2 až -4 C od půlnoci až do rána. To by podle mých pozorování z minulých let mělo akáty totálně sežehnout. Pozná se to již za 1-2 dny podle zasychání květů a listů. Každoročně bývá kritické období zpravidla v polovině dubna, když se po přílivu studeného vzduchu v noci vyjasní obloha. Letos to vypadalo na brzký rozkvět akátu kolem 10. května, obvykle to bývá až kolem 20. května. U včel a zejména u akátové snůšky není nikdy nic jisté. Broněk
Tak to vypadá, že středeční ráno mrzlo hlavně v Čechách. Na jižní Moravě se pokles teplot zastavil kolem nuly. Akáty u nás zdá se přežily bez újmy. Aktuální minima teplot z minulého dne jsou na
http://pr-asv.chmi.cz/synopy-map/pocasii...g&graf=ano
Předpověď na následující dny je např. zde:
http://www.medard-online.cz/index.php
Problémy mají také ovocnáři:
http://www.novinky.cz/domaci/232552-po-r...skody.html
Ještě bude mrznout zítra ráno, potom už by mělo být tepleji.
Broněk
U nás ( Střední Čechy ) je po akátu. S ním to odnesl ořešák, vinná réva, meruňky... sežehlé jsou i listy dubů a buků, hlavně mladších porostů.
Mojím základným výrobným "prostriedkom" je agát, rastie všade v okolí včelnice (70 včelstiev), n.v. 228 m, juh stredného Slovenska. Ak zlyhá, zlyhá aj môj ekonomický profit.
Do včera o mínusovej teplote boli moje predpoklady len dohadmi, dnes ráno to bola pravda. Biele predná okná vymaľované na bielo, tráva taktiež biela.
O 12,00 hod. som sa dostal na včelnicu a prvá moja cesta viedla k viniču, napoly zamrznuté výhonky, potom orechom, výhonky ešte nestačili uschnúť, tiekla z nich šťava, agát aspoň v tej výška ako včelnica je primrznutý, vetvičky ovisnuté, nestačili ešte uschnúť, ale úpoškodený je. Vinič, ešte bude kvitnúť a môže mať aj úrodu, orechy sú mladé, vypučia znovu, aj agát, ale kvetu bude menej, ak nezmrzne aj druhýkrát (aj to sa stáva). Svokor včelár komentoval takýto stav agáta "suchý ako doháň" (tabak), nuž čo zafajčíme si!
Chlad ovplyvnil aj výlet včiel do repky, stihol som pozrieť i peľ v nádobách, je ho len tak-tak, ešte i teraz včely vyletovali poslabšie a to slnko svieti od rána. Aj taká býva príroda.
To Pavel M.
Mnohokrát děkuji. Netušil jsem, že je to tak složité. Nezkoušel jste řízkování?
Apimen
Střední Morava - sežehnuté ořešáky, duby, buky, květy jahod. Rajčata, kdo je už měl venku a brambory též KO. Na akát se vyrazím podívat zítra - dnes bohužel hákuju.
(06.05.2011 7:42)apimen napsal(a): [ -> ]To Pavel M.
Netušil jsem, že je to tak složité. Nezkoušel jste řízkování?
Apimen
Ale taky to jde velmi jednoduše. Kyblíček a lopatička, někde kde jsou akáty, vyrýpnout pár jednoročních náletových sazenic a přesunout. Než jsem začal včelařit, sousedka takhle likvidovala každoročně spoustu sazenic, neb jí to zamořovalo pastvinu.
Architekt, ja včelárim v agátovej oblasti, ale nájsť sadeničku z náletu semena som nenašiel. Agátové semeno nedokáže prekonať svoje vlastné "ja", tvrdý obal, ktorý v zatrávnenej krajine nedokáže vyklíčiť. Nebudem sa opakovať ako sa pripraviť semeno nq výsev, lebo tu už odznela rada, ktorá je uskutočniteľná. Predtým som žil v blízkosti magnezitových baní, kde na mohutných odvaloch hlušiny vyklíčili zo semien sadenice a to len preto, že skalnatý podklad bez ostatnej vegetácii, sa vedel rozohriať na neuveriteľne vysokú teplotu, čím porušil obal semena a tie potom klíčili. Ešte jeden príklad, zažil som požiar agátového porastu, všetko vyhorelo a vzápätí zapršalo, lesík sa zaskvel stovkami sadeníc, pomohlo k tomu vysoké teplota, ktorá sa horením vytvorila. Treba to len využiť. Lesníci ešte v časoch keď sa sadenice agátu pestovali, robili to zaparovaním semena vriacou vodou.
Ja som to robil tak, že najskôr založil veľký oheň, ktorý horel aspoň 3 hodiny, ten vytvoril dobrý podklad, zničil ostatnú vegetáciu a zanechal za sebou draslík so spáleného dreva. Nazbierané struky so semenami agáta som nahádzal na posledný oheň, ktorá značne narušil obal semena a ak nezhorel úplne spadol do popola, keď do mesiaca vyklíčili sadenice. Do konca leta vyrástli tak na výšku 40-60 cm, ktoré sa mohli vysádzať.
Inak, kto chce na lokalitu blízo včelnice rozmnožiť agát, tak chodí na odkopky z materských rastlín. Tam kde je po ťažbe agáta na palivové drevo, npr. aj pod VN, kde sa pravidelne agát rúbe a odkopkov sa dá získať koľko chcete, ale u nás, vašu situáciu nepoznám. Anton
Jsem poměrně vysoko, 650 m.n.m a akátu je tu málo a často usychají, žádné souvislé plochy, za svým obydlím jich mám pár, pokusím se letos nějaké náletové sazenice zachránit.