Příspěvek: #141

Že mluvíš o uzení, dneska jsme přivezli 10kg vepřového ...

Příspěvek: #142

Agát môžeš vysadzat na extraviláň pokial si majitel pozemkov. Agát je z časti jedovatý pokial je surový. Ked chceš z ním údit alebo vyrábat z neho sudy na víno tak mosí bit agát naštiepaný, pod holím nebom aby naň pršalo, fúkalo, mrzlo a svietilo slnko. Po dobu 5 rokov, potom už je neškodný.
V agátovom sude je najkvalitnejší koňak a vína, z časti aj agát prifarbuje.
Jedinov nevýhodov je zdlhavá vyroba sudov. Preto ho prekonal dub. Z agátu sú krásne dosky, fošne, hranoly na strop a krov. Vyrobené parkety sú nádherné ked sa vybrúsia a zalagujú.

Najvýhrevnejšie drevo je zo smreku a borovice, nie agát, dub a buk, ked už dačo.
Robí to bor čo sa nachádza v drevine.

Příspěvek: #143

Najkvalitnejší koňak,whisky či víno sa dorábajú len v dubových sudoch.Aj ten dub nemôže byť hocijaký napr. z Hruboňova,alebo z Nitry,ale dub barikový.Agát už vôbec nie.Skús si dať do 96% liehu vylúhovať kus agátového a kus dubového dreva a porovnaj chute.Drevo musí byť naštiepané a dobre odstáte-suché.

Příspěvek: #144

Přesně tak, soudky na pití jedině z dubu. I taková medovina co dozrává v dubovém soudku má jinou chuť i barvu než medovina dozrávaná ve skle nebo nerezu.
O jedovatosti akátu nic konkrétního nevím, ale jako kluci jsme si akátové listí sušili na tabák a k žádné "otravě" nedošlo a ani nějaké halucinace si nepamatuji. To ovšem neznamená, že třeba nebyly. Ale kozy a ovce když měli akátové větvičky na dosah, tak listí také spásaly.
Jinak na uzení vždy a jakékoliv dřevo jedině suché a bez kůry.

Příspěvek: #145

(13.11.2013 19:43)Jožko58 napsal(a):  Najkvalitnejší koňak,whisky či víno sa dorábajú len v dubových sudoch.Aj ten dub nemôže byť hocijaký napr. z Hruboňova,alebo z Nitry,ale dub barikový.Agát už vôbec nie.Skús si dať do 96% liehu vylúhovať kus agátového a kus dubového dreva a porovnaj chute.Drevo musí byť naštiepané a dobre odstáte-suché.

Francia je najväčší vyrobca sudov, ešte dnes tam vyrábajú sudy z agátu, dávali to v telke ako dokumentárny film. Bolo to dost zaujímavé. Agát je lacnéjši na vyrobu sudov ako aj dostupný. Len 5 rokov je dost dlhá doba na vznik nového suda z agátového dreva.

Příspěvek: #146

Merkuri máš z části pravdu, ale : výhřevnost dřeva . Souhlasím s tebou že kg výhřevnost smrkového, či borového dřeva je vyšší, ale díky nižší hustotě, je paradoxně výkonost jakýchkoliv kamen na pevná paliva nižší, při použití těchto dřev oproti tvrdým dřevům, jako je např. dub, buk, akát. Navíc všechny tyto tabulkové hodnoty víceméně počítají se zdravým netlejícím dřevem a opět smrk i borovice mnohem snadněji podléhají zkáze než dba.

Příspěvek: #147

(13.11.2013 22:19)Merkuri napsal(a):  

(13.11.2013 19:43)Jožko58 napsal(a):  Najkvalitnejší koňak,whisky či víno sa dorábajú len v dubových sudoch.Aj ten dub nemôže byť hocijaký napr. z Hruboňova,alebo z Nitry,ale dub barikový.Agát už vôbec nie.Skús si dať do 96% liehu vylúhovať kus agátového a kus dubového dreva a porovnaj chute.Drevo musí byť naštiepané a dobre odstáte-suché.

Francia je najväčší vyrobca sudov, ešte dnes tam vyrábajú sudy z agátu, dávali to v telke ako dokumentárny film. Bolo to dost zaujímavé. Agát je lacnéjši na vyrobu sudov ako aj dostupný. Len 5 rokov je dost dlhá doba na vznik nového suda z agátového dreva.

Pokud vím tak zde na http://www.dubovesoudky.cz jsou i z akátu na pálenku, ale dub je víc o silicích, zabarvení a výsledek je o něco lepší.

Příspěvek: #148

(13.11.2013 13:36)Scipio napsal(a):  Nie je agat na udenie a celkovo styk s potravinami jedovaty?

Ako deti sme agátové kvety jedli a ešte som stále tu, agátovými listami sme chovali králikov a dokonca kozu, no údiť ním mäso som neskúšal, na to bolo najlepšie bukové.

Příspěvek: #149

Agátové drevo sa vynikajúco štiepa a je trvanlivé v zemi, kde je vystavené vlhku a baktériám. Štiepané aj neštiepané agátové koly, šteky sa používali ako stĺpky v drôtenkových vinohradoch a štiepané kolíky sa používali v štekových vinohradoch. Rovnako na ochranu mladých viničných štepov sa používali štiepané agátové koliky. Teraz sa začal na tento účel používať roxor, ale invazívna menšina ho vynáša do zberných surovín. Možno teda agátové šteky zažijú ešte svoju renesanciu.
Keď som bol mladý, tak sme mali štekový vinohrad. Jar sa začínala rezaním, kopačkou a potom zatĺkaním štekov (kolíkov). V ruke, vo vzduchu sa sekerkou opravil hrot a štek sa zarazil...

Příspěvek: #150

O smažených akátových květech se toho dá dost najít na internetu.

Příspěvek: #151

Moje zkušenost s akátem je taková, že dokud je mokrý, tak se docela dobře opracovává, jak vyschne, je to poměrně horší - má dlouhá vlákna. Používali jsme ho na všechno možné - násady, topůrka, topení - prostě díky rozšíření, rychlému růstu a dostupnosti - měli jsme ho zadarmo, z vlastních pozemků to bylo dostupné a levné dřevo. Na uzení se taky dalo použít, ale nejlepší na uzení bylo vždy dřevo z ovocných stromů. Švestka, hruška nebo i třešeň, pokud nejsou tak i buk. Jak je to s tou jedovatostí nevím, ale králíci, ovce, kozy i slepice se po mladých listech a i celých výhonech mohli vždy zjara utlouct, stačilo natrhat pár mladých větviček akátu a koza by šla za vámi kam by jste chtěli, a když se posekala tráva i s čerstvými výhony akátů, které ještě nebyli zdřevnatělé, tak sežrali všechno. Možná v malém množství to bude spíš halucinogen který jim byl příjemný, nebo jako všechny mladé výhony obsahoval látky, které jim prostě chyběli. Ale nejsem botanik. Jsou to jen postřehy z praxe.

Příspěvek: #152

Tak o toxicitě akátů se často píše.
Tohle například říká Wiki:
"Kromě květů je celá rostlina jedovatá, hlavně kůra. Různé zprávy ale tvrdí, že semena a mladé lusky se po tepelné upravě dají jíst, protože se jedovaté látky teplem rozkládají. Když rostlinu sežerou koně, objevuje se u nich nechutenství, skleslost, průjem, kolika, slabost a srdeční arytmie. Příznaky se obvykle dostaví do hodiny od pozření a pomoc veterináře je nezbytná."

Ale asi to nebude taková hrůza viz. vzpomínky oblíbeného botanika Václava Větvičky:
"Akát je zajímavý strom, který byl do Evropy dovezen v roce 1603. Ve 20. a 30. letech našeho století proběhlo několik vln "akátománie", v roce 1928 jich jen ve Velké Praze vysázeli na deset tisíc. Věnuji se mu průběžně a přes všechny jeho negativní vlastnosti ho mám rád. A mám ho rád doslova, protože moje maminka z něj dělala "myši". To se prostě obalí květenství akátu v palačinkovém těstíčku, osmahne se a hodí do práškového cukru. Štopka pak připomíná myší ocásek. Říká se sice, že akát je jedovatý, a on skutečně obsahuje alkaloid citizin, jenže za těch 25 let, co dělám konzultanta lékařům při otravách rostlinami, jsme otravu zaznamenali jen jednou. To dva malí chlapci, kteří na jaře, kdy je ve stromu nejvíce mízy, sloupali kůru a cucali ji jako lékořici. Otrava vypadala tak, že se jim zvedl žaludek. Nic víc. Takže když kvetou akáty, vyrazím tam, co byl Farský rybníček v Modřanech, a těch sto květenství natrhám a těším se na myši."

Citaci jsem tady dal tak dlouhou proto, že jsem tak hezky o akátech slyšel mluvit jen včelaře, ale jak se zdá nejsme v tom sami

Příspěvek: #153

"Myši" vypadají lákavě. Asi je příští rok vyzkouším

Příspěvek: #154

Peťo, ako decká sme agátový kvet plný sladkej šťavy "obhrýzali" a jedli ako stopku hrozna, holt ale to bolo pred polstoročím, možno už aj akát je iný, či...

Příspěvek: #155

Bez je taky jedovatej od hlavy až k patě. Komě květů - dělám si z nich pití a plodů - je z nich vynikající kaše.

Příspěvek: #156

z agatoveho kvetu sme ako mladenci robili prve agatove vinko v roku, vsetci mladenci sme isli obrat kvety agatu doniesli jednemu do garaze a tam sa vyrabalo prve vinko v sezone kazdy rok. Vsetci mladenci v dedine sme mali zadarmo vinecko. To bol zivot.

Příspěvek: #157

Nema nekdo semena ruzoveho akatu?
s.

Příspěvek: #158

Pokud máte namysli trnovník srstnatý tak třeba zde: http://aukro.cz/listing.php/search?sg=0&...ovn%C3%ADk

nebo zde: http://www.gadar.cz/zibis/eshop/1-1-SEME...Y-20-SEMEN

Ještě dotaz na Jirku.J,pokud o to okem zavadí : Jak vzchází ze semen ten Trnovník srstnatý? Máš s ním zkušenost?

Příspěvek: #159

Ružovej akát je dost širokej pojem, Trnovník huňatý (srstnatý), lepkavý, honosný, holdtův a možná ještě nějaký jiný. Ze semínek mám jen jeden jediný holdtův, a pár lepkavých, jejich semínka vzcházejí stejně mizerně, jako u trnovníku akátu.
Trnovník huňatý snad ani netvoří semena, ještě jsem je neviděl a to velmi bohatě kvete. Mám ale přešlechtěnej zahradní kultivar Casque rouge. Botanickej T. huňatý by je měl tvořit. Trnovník honosný nemám, bohužel. Jeden by měl růst někde v Myslibořicích u Třebíče.

Příspěvek: #160

Koukl jsem do Waltra "Rozmnožování keřů a stromů" a Robinia pseudoakacia(obyčejný akát) je jediná,kterou doporučuje množit výsevem.I tuto však a ostatní raději vegetativně.O semenech z R.hispida tam není zmínka.