Příspěvek: #181

Množit akát výsevem se musí umět,to není to samé,jako si někam na záhonek vyset ředkvičky.Osivo má totiž silnou ochranu proti klíčení,jeden z dobrých způsobů,jak ji překonat,je ta,že se semínka před výsevem prolejí na sítu horkou vodou,pak se můžou hned vysévat.Dobré je nechat výsev až tak na půlku května,to kvůli pozdním mrazíkům.
Pokud bych měl akát roubovat,radši bych k tomu použil akát Holdtův,který kvete od července do září,klasických bílých je(zatím!)po krajině dost.

S pozdravem Pavel

Příspěvek: #182

Tak takému niečomu nehrozí!
Lesné závody majú v nájme háje, lesy v ktorom je agát. A čo by tam nasadili? Bruselčanov.
By porušili zmluvu a by moseli dat odškodné

Agát sa nemusí ani poliat horúcov vodov, vzklíči bez problému.

Příspěvek: #183

Semena přešlá žárem vzklíčí snáze. Jsou toho důkazem pešunky u železnic, kde dříve (kdy ještě jezdila pára) velmi často hořela tráva. Ještě nyní jsou vidět dlouhé úseky nezničitelného velmi hustého porostu akátů.

Příspěvek: #184

(08.02.2014 15:17)P.Krátký napsal(a):  Pokud bych měl akát roubovat,radši bych k tomu použil akát Holdtův,který

S pozdravem Pavel

Omlouvám se, měl jsem to napsat srozumitelněji. Jasně, že holdtův, co jinýho taky roubovat na akát. Snad jen Trn. lepkavý, ale ten jde pohodlněji ze semen.
Přelévání semínek vařící vodou se mi moc neosvědčilo, letos je chci obrousit mechanicky a taky jsem včera sezbíral a hned vysel pokusně další semínka. Byly krásně nabobtnalý a věřím, že jich dost vyraší.
Merkuri, nic neklíčí tak špatně jako akát. Kolik najdeš v přírodě semenáčků na ta každoroční kvanta semínek? (Neplést si je s výmladky.)

Příspěvek: #185

Semienka agátu vzklíčia až im dôjde čas, nepotrebujú ani paru a ani oheň. U nás vzklíčil agát medzi porastamy, dobrích pomaly 2 há. Tiež sme ako polovníci tam kopu nakopali a vysadili.

Příspěvek: #186

Mohli by jsme iniciovat novou tradici. Dřív se sázela Lípa svobody, dnes by jistě mnozí sázeli Akáty antiEU svobody. Jen tomu dát ten správný rozměr a propagaci.

Příspěvek: #187

Lipa je strom slovanov a agát je domovom amerika.
Lipa raste pomali a agát rýchlo.
Agát aj prv meduje, stačí 8 rokov a už meduje.
Agátový med je v skutočnosti ten najhorší, odpad. Ale za to že sú ludia maškrtný a hlúpi aspoň má cenu

Ja vysádzam agáty a je mi uplne fuk že takí odpad z Bruselu Eú je proti nemu. Tam nech držia huby a šúchajú nohama. Nad takíma sa dokážem povzniest a tak isto aj madary, tý si od ních nenechajú kecat čo budú a čo nie.

Příspěvek: #188

(09.02.2014 14:19)KaJi napsal(a):  Jen tomu dát ten správný rozměr a propagaci.

A financovat to z dotací EU.

Příspěvek: #189

Citace:Lipa raste pomali a agát rýchlo.

Pokud se lípa založí nad prohnojenou jámou, tak to nemusí být pravda. (jedna se mi uchytila na kompostu a docela valila, po přesazení se bohužel nechytla ) Na rumišti samozřejmě akát zvítězí.

Příspěvek: #190

Podle pracovnice UKZUZu plošné likvidace akátů nehrozí. Víte, že SRS už od 31.12.2013 neexistuje? Byla sloučena s UKZUZem.

Příspěvek: #191

Škoda, že se zatím nikdo nechytl profesionální setby a školkování akátů - o vzrostlé sazeničky by byl mezi včelaři jistě zájem. Vloni jsem si naklíčil cca deset semínek, ze kterých za dva měsíce vyrostly asi třiceticentimetrové sazeničky, jenže když jsem si je vysadil na pozemek, pro srnky to bylo velmi silné lákadlo, takže marná práce. Akát je krásný strom, když se pěstuje s rozumem

Příspěvek: #192

áno srnky žerú agát, srncy si na ňom z oblubov vytlkajú parožky. To sa hned pozná o jakích starých srncov sa jedná. Už vieme čo pôjde do hrnca! V skutočnosti že si na nom srnci vytlčú parožie, len znižuje ich hodnotu o - 200%.
Do agátu sa dá aj naštepit ovocný strom.
Madary čo šlachtia agát je krásne rovný a u nás kadeaký.
najlepšie je naoberat semeno agátu, rok sušit a potom do hnojiska. Vzíde všetok bez problémov.

Příspěvek: #193

...naštepiť sa dá..ale či sa aj ujme?...

Příspěvek: #194

Pokud má akát místo, může se z něj za několik desítek let stát takto nádherný strom, jaký stojí uprostřed naší obce(omlouvám se za nižší kvalitu - foceno mobilem):

Příspěvek: #195

(09.02.2014 12:26)JirkaJ. napsal(a):  Přelévání semínek vařící vodou se mi moc neosvědčilo, letos je chci obrousit mechanicky a taky jsem včera sezbíral a hned vysel pokusně další semínka.

Sebral a smíchal jsem semena ze tří různých lokalit a pak je rozdělil do 4 skupin po 30 semenech.
Vysel jsem je bez stratifikace ale s následujícím ošetřením:

1. semena mechanicky narušená. Hřbet semene na jednom místě porušen velmi ostrým nožem na ploše cca 1 mm2. Vopruz.
2. semena v sítku přelitá cca 1 litrem vařící vody
3. semena vhozená na pánev rozpálenou na maximum, během chvilky začala osemení pukat. Po minutě jsem pánev odstavil ze sporáku a semena na ní nechal dokud nevychladla.
4. kontrolní, nijak neošetřený vzorek

První skupina začala klíčit po třech dnech, druhá po čtyřech.
Šestý den po výsevu to vypadá s klíčivostí takto:

1. 80%
2. 80%
3. 0% hmmm, popcorn ne a ne vyklíčit, zvláštní
4. 0,3%

Pokus se 120 semeny je statisticky málo průkazný ale zdá se mi, že nejjednodušší způsob jak semena akátu přesvědčit ke klíčení, je přelití vařící vodou.

Zkrátka a dobře, mám 49 semenáčků akátu. (teda ve stadiu děložních lístků, nějaké ztráty jistě budou)

Příspěvek: #196

Skvělá práce Aleši. Vím, že jsem lajdák a na takto systematickou práci nemám. Letos jsem v průběhu "zimy" sbíral pod stromy semínka a hned je vyséval do půdy a také do drcené můlčovací kůry. Tam vyroste každej plevel, tak snad i akáty. Ostatní semena jsem tentokrát skladoval venku na vzduchu, aby nepřeschla a chci je hromadně narušit mezi dvěma smirkovými papíry. Ale to až v půlce května, aby vylezly po zmrzlých.
Nožíkem se chystám pižlat semínka jerlínu.

---

(10.02.2014 20:55)Ivík napsal(a):  Pokud má akát místo, může se z něj za několik desítek let stát takto nádherný strom, jaký stojí uprostřed naší obce(omlouvám se za nižší kvalitu - foceno mobilem):

Nádherná ukázka toho, že akát jde bez obav z nežádoucích výmladků pěstovat třeba 100 let. Ivík mi jistě potvrdí, že je výmladky netrápí. Akáty si totiž dobrovolně nevytváří konkurenci, ale pouze nástupce v případě poškození.

Příspěvek: #197

(10.02.2014 12:35)apach napsal(a):  Škoda, že se zatím nikdo nechytl profesionální setby a školkování akátů - o vzrostlé sazeničky by byl mezi včelaři jistě zájem.

skús
http://www.stromceky-lovasz.sk/products/...100-kusov/

krásne rovné sadenice...

Příspěvek: #198

V sobotu 29.3. proběhlo u Jirky Junka 1. setkání přátel Holdtova akátu. Jirka nám předvedl své finty, které používá při jeho roubování. Všichni jsme si je napřed na vrbách nanečisto vyzkoušeli, všichni jsme se při tom aspoň trošku pořezali a nakonec jsme naostro naroubovali něco mezi 60 až 80 akáty. V té euforii jak se nám roubování stromek od stromku lépe a lépe dařilo, jsme je totiž zapoměli počítat. Podívejte se na to zaujetí při roubování :



Za dva měsíce se uvidí, kolik se nám podařilo vytvořit zdrojových stromků pro další rouby.
Ať to dopadnne jak to dopadne, byla to bezva sobota - Jirko díky.

Příspěvek: #199

Jsem rád, že se akce líbila. Na příští ročník seženu lepší náplast.

Příspěvek: #200

Byla to krásná sobota, nejvtipnější mi přišlo lícování perfektně uřízlé podnože na perfektně uřízlý roub - jiné velikosti. Ale i to jsme vzájemnou výměnou podnoží překonali.

A nejdojemnější na celé akci rozhodně byla radost zkušených zralých mužů nad tím, jak pomalu získávají kompetenci a zvládají něco zase úplně nového. Děkuju moc, Jirko.