Příspěvek: #441

richard také niečo je možné vraj ak sa pestuje zo semena...
...ak sa zasadí "odkopok" zo staršieho stromu, ktorý vyrástol z jeho koreňov, kvitne skoro okamžite, má vlastne vek ako strom z ktorého koreňa vyrástol...

Příspěvek: #442

Semenace u nas kvitnu bežne tretím rokom

Příspěvek: #443

Akát by chtěli ekoteroristi zlikvidovat. Přitom hynou smrčiny na kůrovce prostě proto, že kvůli sopce Laki nastala v Evropě zima tak velká, že se mohl "snést" smrk z hor do středních i nízkých poloh. Příroda se ale vrací k normálu (Globální oteplování je tedy přirozený návrat k normálu) a smrk tady prostě růst nebude. Patří nad 1.100 metrů. Tečka!

V sedmdesátkách jsem ve Včelařství vyčetl, že Maďaři, kterým v pustě nic jiného neroste, vyšlechtili akát s rovným průběžným kmenem s pouze postranními větvemi a běžně se tam používá jako stavební dříví, třeba na krovy. Výhoda je, že je tak jedovatý, že ho nic nežere a neshnije i když do střechy prší. Nevýhoda je, že se nedá spojovat hřebíkama, ty do toho nejde zatlouct.

A nyní se ptám slovenských kolegů z pomezí s Maďarskem, je to pravda a nebo fantasmagorie nějakého socilaistického pisálka? (měl to být tehdy překlad ze Slovenského Včelára) Akát by byl řešením v době, kdy ČR o smrk neodvratně přijde a všechny programy proti kůrovci je jen idiotské vyhazování peněz, hnané úplně stejně hloupou představou, jako si kdysi komunisti věřili, že "poručíme větru, dešti!"

Příspěvek: #444

Smrk je průser. Ale vše zlé je k něcemu dobré a je zde naděje, že se naše lesy postupně vrátí alespoň částečně k původní skladbě dřevin. Kůrovec je z pohledu přírody formou sebeobrany. Potřebujeme druhově pestré lesy se zastoupením stromů různého stáří. V takovém lese nemá žádný škůdce šanci se fatálně přemnožit. Když vidíme důsledky smrkového hospodaření, možná by selektivní těžba v takovém lese byla i ekonomicky výhodnější (započítáme-li do ekonomiky všechny položky jako vliv na krajinu, klima, zadržování vody atd... ne jen hrubý zisk z těžby). Jenže může se vůbec změnit myšlení člověka odtrženého od přírodního dění a směřujícího k sebezničení?

Větší problém než kůrovec jsou pro naši přírodu globalizační dárečky (viz jilm, jasan...).

Příspěvek: #445

(04.06.2019 15:06)goro napsal(a):  richard také niečo je možné vraj ak sa pestuje zo semena...
...ak sa zasadí "odkopok" zo staršieho stromu, ktorý vyrástol z jeho koreňov, kvitne skoro okamžite, má vlastne vek ako strom z ktorého koreňa vyrástol...

Stáří takové určitě nemá, jestli jsem to správně pochopil.

Pokud ten akát není roubovaný (některé kultivary jsou roubované), tak je výhoda, že vyroste z odkopku totožný jedinec, jako mateřská rostlina. Akát při seříznutí velice dobře odnožuje. Myslím, že odkopkem je množení akátu lepší než semeny. Do květu by měl jít takový jedinec dřív.

Příspěvek: #446

(04.06.2019 22:12)stefanos689 napsal(a):  Smrk je průser. Ale vše zlé je k něcemu dobré a je zde naděje, že se naše lesy postupně vrátí alespoň částečně k původní skladbě dřevin. Kůrovec je z pohledu přírody formou sebeobrany. Potřebujeme druhově pestré lesy se zastoupením stromů různého stáří. V takovém lese nemá žádný škůdce šanci se fatálně přemnožit. Když vidíme důsledky smrkového hospodaření, možná by selektivní těžba v takovém lese byla i ekonomicky výhodnější (započítáme-li do ekonomiky všechny položky jako vliv na krajinu, klima, zadržování vody atd... ne jen hrubý zisk z těžby). Jenže může se vůbec změnit myšlení člověka odtrženého od přírodního dění a směřujícího k sebezničení?

Větší problém než kůrovec jsou pro naši přírodu globalizační dárečky (viz jilm, jasan...).

Když jste u těch jilmů, velmi živě si pamatuju dobu před cca 50-30 lety, kdy jilm málem vyhynul na grafiozu jilmů. Dostal se z toho a dnes je ta nemoc už docela vzácná a jilmům se už zase daří celkem obstojně. https://cs.wikipedia.org/wiki/Grafi%C3%B3za_jilmu
Před cca 30 lety vypadalo, že třeba Vlašimský zámecký park přijde o lípy, které tam dominují, na tracheomykozu. Tehdy jsem uvěřil nejtemnějším prognozám a ochránci přírody tvrdili, že se to dá zastavit. A povedlo se jim to! A já pravdu neměl a neměl jí tudíž ani tehdejší přední dendrolog doc. Příhoda, díky jehož tehdejšímu věhlasu a autoritě jsem ani na milisekundu nepochyboval...

Prostě, jsem opatrný, už jsem leccos viděl a zažil.

Co píšete o lesích je možná správná myšlenka pro les, ale já jsem spíš pro zájmy člověka. Tvrdit, že nechat stromy v lese žít jak se jim zamane je podobné jako říkat, že na polích bychom neměli sít a sklízet vždy jednu plodinu, ale nechat tam vysemenit směs obilnin a pak si to "nějak" přebrat. Kolego, pochcípali bychom hlady! A zrovna tak je to s lesem. Jestli nemá být dříví velevzácná komodita jen pro vyvolené, co na to budou mít, musíme lesy pěstovat k prospěchu svému a ne tak zvané přírody.

A nakonec dodám (je to na VF velmi populární, co dodávám). Já v ČR naštěstí žádný les neznám, snad kromě Boubína. Vše, co na našem území z nedostatku vhodného pojmosloví nazýváme lesem, jsou člověkem založené, monokulturní plantáže, nějaké, předem dané, definované a požadované dřeviny. Je výsledkem lidské, více než tisicileté usilovné práce to, že "lesy" vypadají jak je známe (zatím). Jak by vypadaly nechané přírodě lze vidět za pouhých 19 let od zavedení programu Natura 2000 kolem vodotečí. Ohavná, neudržovaná džungle d koryt padlých stromů, na někdejších loukách invaze náletů, roští, trní, kopřiv a obecného hnusu! To se někomu líbí? Mě tedy určitě ne!

Zopakuju citát klasika: "Obraz krajiny je obrazem duše člověka." A já k tomu dodávám: "Má-li někdo v duši džungli, chce jí mít i kolem sebe."

Je známá věc, že v "divočině" snůšky moc není. Právě přemnožení producentů v monokulturách přináší v medovicových rocích značný osoh včelařům.
Na našem území vyjma hor nad 1.100 metrů převládal javor cca 70%, buk 20% a zbytek ostatní dřeviny. Zdroj nevím, ještě nebyl internet.

Příspěvek: #447

(04.06.2019 21:55)tom.50 napsal(a):  Akát by chtěli ekoteroristi zlikvidovat. Přitom hynou smrčiny na kůrovce prostě proto, že kvůli sopce Laki nastala v Evropě zima tak velká, že se mohl "snést" smrk z hor do středních i nízkých poloh. Příroda se ale vrací k normálu (Globální oteplování je tedy přirozený návrat k normálu) a smrk tady prostě růst nebude. Patří nad 1.100 metrů. Tečka!

V sedmdesátkách jsem ve Včelařství vyčetl, že Maďaři, kterým v pustě nic jiného neroste, vyšlechtili akát s rovným průběžným kmenem s pouze postranními větvemi a běžně se tam používá jako stavební dříví, třeba na krovy. Výhoda je, že je tak jedovatý, že ho nic nežere a neshnije i když do střechy prší. Nevýhoda je, že se nedá spojovat hřebíkama, ty do toho nejde zatlouct.

A nyní se ptám slovenských kolegů z pomezí s Maďarskem, je to pravda a nebo fantasmagorie nějakého socilaistického pisálka? (měl to být tehdy překlad ze Slovenského Včelára) Akát by byl řešením v době, kdy ČR o smrk neodvratně přijde a všechny programy proti kůrovci je jen idiotské vyhazování peněz, hnané úplně stejně hloupou představou, jako si kdysi komunisti věřili, že "poručíme větru, dešti!"

Akurát dnes som zatĺkal k stromčekom pár agátových kolov,ktoré mám zo zrušeného tzv hlavového vinohradu (vinič sa pestoval nie na drôtenke ale ku kazdemu korenu sa zatĺkol kôl a nan sa vyväzovali prúty ako do snopu) tie koly majú cez 60 rokov..cena agátového reziva je u nas dvojnásobná oproti smreku,pohybuje sa cca 400-500€/m3 ..vyrába sa z neho od terasových a plotových dosiek,cez zahradný nábytok,drevené prvky do detských ihrísk,koly a stĺpy na oplotenie pozemkov,zverníc ako aj opora k vysadeným stromom,viniču a pod. Nepotrebuje žiaden nater a vydrzí desatročia..agat okrem kvetov ktoré sa dajú vyuzit na čaj či vyrobu vina je inak cely jedovaty,tak pri vysadbach ho netreba chranit proti okusu..ale ak mate na pozemku kozy,tak tie ho z chuti zožerú a nic sa im nestane..vo volnej prirode sa toho nič nechytí u nás,akurát ho na jar moze poškodit srnec co si na ňom vytĺka lyko alebo značí svoje teritorium..ak na bazos sk zadate do vyhladavana slovo "agátové" "agátový"tak mozte vidiet nejake vyrobky co su v ponuke..

Příspěvek: #448

Pěstují se severoamerické jehličnany, a to jim nevadí.
Tyto akce jsou zaměřeny jen na granty a dotace, vůbec nejde o podstatu věci.

Příspěvek: #449

Jistě. Příroda si nakonec poradí (s člověkem nebo bez člověka), ale bude to chvíli trvat. U nás v lužním lese těch jilmů vydrželo jenom pár a jasany začínají ve stejnověkých porostech hromadně odumírat. Pár odolných jedinců se určitě zase najde a jejich geny se budou šířit dál, ale zastoupení jasanu klesne ze současných 30-40 % na 1-5 % a to bude pro LESY ČR ekonomický průser. Nám včelařům to vadit nebude, protože na úkor jasanu přibude lípy, dubu, javoru...

Abychom si rozuměli, nejsem odpůrce vyvážené kulturní krajiny, ale tu my zde nemáme. Máme monokulturní poušť. Jak by mohla vypadat vyvážená kulturní krajina, lze vidět třeba v Bílých Karpatech, i když ani tam už to není co bývalo.

U vodotečí vždy vznikne neprostupná "džungle". Co to má společného s klasickým lesem v pahorkatině nebo vrchovině. Tam džungle nevznikne ani přirozeně (záleží pochopitelně na místním podnebí a půdě) Různověkost nemusí znamenat, že se nechá les růst zcela bez zásahů. Jen zásahy musí být uvážené a selektivní. Ne x hektarové těžby těžkou technikou a následné zakládání stejnověkých monokulturních plantáží. No a nakonec ponechat alespoň 10 % porostů v bezzásahovém režimu nás nezabije a přírodě to ohromně pomůže, pokud budou v našich lesích pravidelně rozmístěny podobné útočištné zóny. Na Boubíně jsem nebyl, ale podobný prales máme na Javořině a je to nádhera.

Jinak původní lesy ve středních polohách určitě netvořil ze 70 % javor, spíše tak 20-30 bych řekl...

Příspěvek: #450

příspěvek pošlu jako SZ

Příspěvek: #451

Něco k množení Trnovníků. Vykašlete se na patlání se se semínky. 100% je množení z kořenových řízků, viz foto. Na přelomu března a dubna nařízkováno a v současné době již začínají lézt malé rostlinky. Substrát je písek s agroperlitem, poměr od oka. U tohoto množení je pro mě důležité, že se zachová genetická čistota.

Příspěvek: #452

No a máte ten prošlechtěný, co roste rovně s průběžným kmenem?

Příspěvek: #453

V nějakém starším včelařství jsem četl, že křivolakost akátu u nás vzniká díky vymrzání rašících ratolestí na jaře. V Maďarsku tento problém prakticky odpadá a možná proto rovnější růst.

Příspěvek: #454

Díky za info, to jsem netušil.

Já totiž před několika lety psal někomu z Galanty nebo prostě ze Žitného ostrova se zahradnickým podnikem o sazenice prošlechtěného (maďarského) akátu. Pán mi odpověděl, že nic takového nezná a že akát je akát a že mi klidně sazenice pošle, ale že nebudou jiné, než akáty, které znám já tady od nás. Až teptve po vaší informaci chápu co slovenský zahradník říkal. Mimochodem, škoda, že si nepamatuju kdo to byl. Byl to velmi rovný člověk když nešel po penězích když rozpoznal, že tomu nerozumím. Tak zvaný úspěšný podnikatel by mi prodal sazenic co nejvíc že?

Příspěvek: #455

Agát ako taký nie je jeden druh a každý má iný sfarbený nektát. To čo sú rovné agáty tak to sú z výberových šlachtené a nie že vymrzá a pod. blbosti. Madari majú už taký agát čo dáva modrastí nektár.
V Imel za Nové zámky je agátový med žltý a o 8 km dalej smer Bajč je agátový med zelenkavý a až bieli ako načapovaná voda v poháry z vodovodu, Veľký krtíš od bieleho medu po zelenkavý. Taký je agát.
Aj v Madarsku zamrzne agát čo je normálna vec ako vlanní keď sa dohabali Madarari zo včelami pri Želiezovce a Šahy, rovno 5 000 včelstiev tam dovliekli. A to až miestny madarský huróni čumeli ako vyorané myši.....

Příspěvek: #456

https://www.stromceky-lovasz.sk/album/fo...arsko-jpg/

Příspěvek: #457

(05.06.2019 21:33)tom.50 napsal(a):  No a máte ten prošlechtěný, co roste rovně s průběžným kmenem?

Ne, kmen mě nezajímá, jde mi o kvetení.

Příspěvek: #458

(20.07.2017 20:13)JirkaJ. napsal(a):  Aktualní fotka křížence. Kvést začal v polovině července, a má mnohem více květenství, než měl loni.

Jestli se můžu zeptat, jak se osvědčil kříženec? A jak to vidíte s případným řízky z něj. Daly by se případně zaslat poštou i kořenové řízky?

Příspěvek: #459

Akát v půlce července, když už nic moc extra vydatného nemívám, to by byl luxus. Koukal jsem, že jsi někde od Roudnice, kdyby byla možnost, klidně bych si přijel pro kousek kořene ))). Pokud ano, příp. odpověď SZ. Předem díky.

Příspěvek: #460

(06.06.2019 1:11)tom.50 napsal(a):  Díky za info, to jsem netušil.

Já totiž před několika lety psal někomu z Galanty nebo prostě ze Žitného ostrova se zahradnickým podnikem o sazenice prošlechtěného (maďarského) akátu. Pán mi odpověděl, že nic takového nezná a že akát je akát a že mi klidně sazenice pošle, ale že nebudou jiné, než akáty, které znám já tady od nás. Až teptve po vaší informaci chápu co slovenský zahradník říkal. Mimochodem, škoda, že si nepamatuju kdo to byl. Byl to velmi rovný člověk když nešel po penězích když rozpoznal, že tomu nerozumím. Tak zvaný úspěšný podnikatel by mi prodal sazenic co nejvíc že?

Galanta nieje na žitnom ostrove .... Madari podla toho co ja viem,nejako neslachtili ,len vyberali vhodne stromy ktore rastli stožiarovito a z nich brali semená..ono aj u nás je vidiet ze su rozne akoby odrody tohto stromu,nakvitajú postupne aj ked su vedla seba ,malinko iny tvar kvetu je vidiet,aj habitus celej rastliny..zalezi dost aj aka je poda,rastie sice v kazdej,ale rozdiely v raste su velke..máme niekolko stoviek vysadených aj priamo z madarska v okolí,velke rozdiely niesu vidiet..