Příspěvek: #581

Pokud je včely pustí do úlu, mají problém.. Ty včely.

Příspěvek: #582

Málo se to ví, ale škvor je hodně užitečný tím, že požírá ve velkém mšice.

Příspěvek: #583

A tím snižuje výnos z medovice

Příspěvek: #584

(23.01.2021 12:22)bohemia.gall napsal(a):  Pokud je včely pustí do úlu, mají problém.. Ty včely.

To jsi vymyslel ?? V životě jsem nic nepozoroval ani u nejslabších oddělečkú za mnoho let na mnoha stanovištích ani jsem o tom nikdy neslišel ani náznakem. Je to jen tvůj teoretický výmysl.

Příspěvek: #585

marek.

Pobavil jste mě, díky, dneska první důvod se pousmát.

Dokud kolem úlů směly slepice, byl to velevzácný tvor. Stejnou službu udělají někteří pěvci.

Příspěvek: #586

(23.01.2021 19:11)Zdeněk Barnat napsal(a):  

(23.01.2021 12:22)bohemia.gall napsal(a):  Pokud je včely pustí do úlu, mají problém.. Ty včely.

To jsi vymyslel ?? V životě jsem nic nepozoroval ani u nejslabších oddělečkú za mnoho let na mnoha stanovištích ani jsem o tom nikdy neslišel ani náznakem. Je to jen tvůj teoretický výmysl.

Jasně. Vosy taky..

Příspěvek: #587

Škvoři se mi pohybují běžně na podložkách společně s mravenci a zřejmě se dělí o spad VD a zbytky mrtvých včel. Řek bych že jsou to převážně dravci a med je nezajímá.

Příspěvek: #588

Škvor je všežravec.

Příspěvek: #589

Pokud je všežravec, je vlastně užitečný uklízeč možných zdrojů patogenů.

Havětí u včel je i zavíječ voskový, lidově motýlice, její larvy. Jako hodně mladý jsem si jednou rozzuřeně povzdechl před jedním starým dědkem, že na co takového neřáda vlastně Bůh vymyslel. Dědek se tiše pousmál a řekl něco jako že pak už by nebyly včely. Když by totiž uhynuly třeba na mor a v dutině stromu nic nesežralo kontaminované dílo, další roj by ho obsadil a ihned se nakazl taky atd.
Ten pán byl obyčejný truhlář ročník 1920. Není nutné být vždy kandidátem věd aby člověk mohl vidět svět v souvislostech. Třeba proto věřím BG. Patrně má se škvory nějakou zkušenost a že to ještě nikdo nezažil (ani já ne) neznamená...

Všimli jste si v pozdním podzimu při čištění podložek hromádky včelích křídel? Nikdy to není u všech vč, jen u některých. To jsou ta, která dovolí vosám se tam chodit krmit živými včelami. Vosy ustříhnou křídla (padáky) aby nekladla při odnášení kořisti odpor vzduchu. Já si taková vč velmi pečlivě značím (jako málo co při mojí nesystematické povaze) a hned další rok měním matku i kdyby to byly včely kdovíjak hodné a výkonné. Roznášejí v trubcích gen "nebránit se". Nepropaguju agresivní včely, jiné jsou též mírné, ale vosy do svých úlů nepouštějí ani v chladném podzimu, kdy už samy vyletovat nemůžou. Ta křidýlka někde v rohu podložky jsou jasným znamením. Mám za to, že právě taková vč jsou náchylná k reinvazím VD - proč se to stane jen u některých a ne u všech vč? Jsem bez úhynů, kromě vloni prvního jednoho vč, píšu tu o tom pořád. Nevím úplně jistě jak to dělám. Asi úplně nevím. Ale tohle může být jedna z věcí. Někdo neselektuje jako já a nechá "vadné" padnout, já se snažím úhynům předcházet a zatím se mi to daří. Třeba i tímto.

Zrovna tak bych se zamýšlel z tohoto úhlu pohledu nad invazí škvorů, ale netroufal bych si BG radit. Tím spíš, že on ví vždy naprosto bohorovně všechno nejlíp.

Příspěvek: #590

Jestli u tebe vosy lový živé včely,tak už se ničemu nedivím.

Příspěvek: #591

U někoho mi pravopisné chyby nevadí, lze si ho i tak vážit. U jiného je to docela trapné...

Příspěvek: #592

Trapné je to vždy.Njn,ale teď už s tím nic nenadělám.
Navrhuji,v rámci pokání,recitaci básně,např.některou z písní kosmických.
Ale vraťme se k dotazu:viděls někdy vosy,lovit včely?

Příspěvek: #593

já sem viděl letos (tedy vlastně vloni) prolejzat v podletí vosy po plástech...a jakmile na svý cestě vosa narazila na včelu, respektive jak se sčuchly čumáky, tak vosa otočila a vzala do zaječích a znažila se najít cestu ven z úlu....k žádnému zápasu nedošlo...pozoroval jsem to skrz folii po odkrytí víka....ani jsem neviděl, že by včely s vosama nějak bojovaly, buďto si jich nevšímaly, nebo jak vosa vlezla česnem do úlu, tak za chvilku vylezla - nevím, jestli ta samá, nebo jiná již nakrmená medem nebo přirozeně vypakovaná ta, co tam právě vlezla.

Viděl jsem ale asi 3x jak sršeň ulovil včelu za letu před úlem, poodletěl s ní na blízkou větev, tam si z včely vzal co se mu hodilo a odletěl s tím dál pryč.

Příspěvek: #594

Z čeho pocházejí ta křidýlka na podložkách?

Děláte Tome tu chybu, že nevnímáte co píšu. Jde o teploty pod asi 10 nad nulou když se vč už stahuje do chumáče, včely nelétají, jsou malátné a nebojovné. Vosy běžně létají za teplot 5 i méně. Tehdy chodí a opakuju jen do některých úlů.
Na druhou stranu jsem neviděl, že by v teplotě kolem 5 vylétlá vosa měla něco v kusadlech. Asi že v té době nesedím u česen a nezírám na ně. A taky můj zrak už není zdaleka ostříží!

Vždy se na věci dívám jinak než je běžné a dá se vyčíst v knihách a odborných studiích. Mockrát mě napadlo, na co jsou na světě vosy. Když už jsou, tak proč nepochcípou všechny a udržují v chodu kolonii když už trubci a matky vylétly a vosí kolonie už nechová plod a stejně zanikne. Jediné rozumné vysvětlení této nesmyslné existence do pozdního podzimu vidím právě v tom, že vosy mají zničit a nebo výrazně dopomoci k zániku včelstva (a asi i jiných hmyzáků), kde není všechno úplně v pořádku. Pokud bychom se na věc podívali takto, pak dává smysl i existence vos po splnění přírodního úkolu - zajištění pokračování, přežití. Pravděpodobně mají ještě i výš naznačenou funkci a možná ještě nějaké funkce, které lidem zatím unikají. Nebo o nich nevím já.

Jo a čtvrcení včelích mrtvolek vosami po spoušti při rabovce včel na zemi před úlem jsem pozoroval tisíckrát. Neuklízejí jen sýkorky, čermáčci, rejskové a myši, ale i vosy. Obyčejně jednu včelí mrtvolku porcuje několk vos. A porcují jen některé mrtvolky, jiné nechávají bez povšimnutí.

Taky tu píší kolegové, jak včely uklízí, přesněji jak mizí roztoči z den úlů a to i v době, kdy už mravenci nevylézají a včely jsou stažené v chumáči a rozhodně neuklízejí. Co jiného než vosy by odnášelo roztoče?

Ale hlavně. Jak by mohla moje selekce vadit? Čemu? Nebudu nic měnit a každý ať si dělá co chce. Když někdo něco neví, nikdo ho nevaroval, mrzuté, smolné. Když ale ví, že to může fungovat a ignoruje to, protože je nádražácky bohorovně arogantně tupej, dobře mu tak když se mu výsledek dostaví. Hlavně, píšu to jen pro ty, co se tu chtějí něco dozvědět, co možná ještě sami nezjistili.

Příspěvek: #595

Takže jako obvykle víš prd.

Příspěvek: #596

tom.50: prectete si po sobe sve dva posledni prispevky v tomto vlaknu, vnimejte, co jste napsal, a pak poucujte druhe o vnimani toho, co jste napsal...

Příspěvek: #597

Nedělám co nejde a tudíž vás bych nepoučoval, jak vás taková pošetilost napadla?
OK, směrem k vám už ani nemuknu, zazdálo se mi, že jste za ten rok malinko prozřel, ale kdepak, jste to stále vy.

Příspěvek: #598

diky.

Příspěvek: #599

Má to u vos jeden háček, dospělé vosy se živí nektarem, nebo ovocem. Maso potřebují pouze ke krmení larev. Takze v době kdy zanikají kolonie a vosy už larvy nekrmí, nehrozí, že lezou do úlu pro včelí maso.
Pro včelaře je to, že včely navštěvují některé úly a jiné ne, důležitá informace z hlediska zdravotního stavu jeho včel. Je na něm jak s tím naloží. Lapač vos problém jeho včel to ale nikdy nevyřeší.

Příspěvek: #600

bohemia.gall: vím, někdo to tu již psal na podzim, kdy jsem právě při teplotách lehce pod 10 pozoroval, že včely již na česně nehlídaly proti vniknutí lupiček, držely se mezi rámky, protože byla zima, ale vosám tato teplota ještě nevadila, tak čile lítaly do úlů pro zásoby, ani ne jen do jednoho, ale ani ne do všech.

Všechna včelstva jsou zatím v pohodě, nechci to zakřiknout. Tu návštěvnost vos v tomto případě po pozorování za uplynulé týdny a měsíce neberu jako nějakou známku nemoci včelstva, ale přičítám jí tomu, že prostě nebylo dost teplo na to, aby strážkyně mrzly na česně, a současně včelstvo mělo dost zásob, aby jim v průběhu několika dní s teplotou "tak akorát" = cca 7-10 'C nevadily vosy. těch vos nebylo zas tolik, aby to byl nějakej soustředěnej útok na zásoby.

Zajímavý je, že ani ty sršně se nevrátily v nějakém větším počtu, vždy jsem tam viděl jen jednoho, nikdy víc naráz, jako je tomu třeba v případě loupících včel po objevení úlu se zdrojem medu.