Příspěvek: #621

To je jako fakt nejakej druh? Neb isi je takto rozdelujes?
Ja mam na stanovisti dve hnizda, do kterych vidim co z nich a do nich lita. Do tretiho nevidim, protoze je az na strese na barwku nekde pod hrebenacema, takze vidim jen jak se motaj kolem vchodu.
Ale ty co jsou nad garazi na pude, kam normalne chodim, tak si hledej svyho a i kdyz sem metr od hnizda, tak si me nevsimaj. Jsou to takovy stihlejsi, aleckdyz ji chytnu v baraku, tak taky krouti zadkem a boda zihadlo.
Ty druhe, co jsou pod strechou dilny a prolejzaj do dilny, tak jsou takove macatejsi, ale ty zatim do baraku ale ani na podlozky pod uly moc nelitaj. Po podlozkach smejdej ty hubenejsi.
Ty macatejsi hledaj cestu ven oknem v dilne, ktere neotviram, ale necham jim vzdy otevrene dvere a temi vylitnou.

---

Uz sem si to nasel. Tak budu muset prozkoumat ty v ty dilne, kteraze to je.
Ty nad garazi jsou asi vosici spis nez vosy.

Příspěvek: #622

Rod Vespula

Příspěvek: #623

Nejhorsi jsou ty zemni hnizda utocnych vos. Projdes okolo, nedejboze se sekackou a mas to spocitany.
Nastesti mi tenhle problem zacal resit jezevec. Sice taky pritom neco schyta, ale dokonale to hnizdo zlikviduje.

---

Vosy jsou tady ale vzacny. To uz jsou castejsi srsne. A zajimalo by me presne zarazeni tech malickych vosicek/vosiku, kterych jsou vsude stovky.
Otevres ul a hned se jich desitky odnekud zjevi. Neskodny. Ve vzduchu casto stoji za letu v jednom bodu. Klidne vnikaji i do otevreneho ulu a nezda se, ze by to vcely nejak vzrusovalo.
Vypadaji jako vosik, ale nemaji ty dlouhy nohy.

Příspěvek: #624

Nejspíš máte na mysli některou z pestřenek.

Příspěvek: #625

Aha, diky. Ja jsem to smichal dohromady. Pestrenky tu taky litaji, s tim tvym stojavym letem, ale ty vsudypritomni slidici jsou skutecne vosici.

Příspěvek: #626

Vosy a pozar

https://www.novinky.cz/clanek/krimi-v-ce....seznam.cz

Jaka je pravdepodobnost, ze likvidaci strechy/skodu svedou na vosy, podobne jako u vcelstev...?

Příspěvek: #627

Ahoj všichni,
mám letos takovou vosí invazi, že už si říkám, jestli jsem si neotevřel samoobsluhu pro hmyz. Vosy mi létají do všech úlů jak na výprodej, a to i teď v listopadu! Kdyby šlo o pár zvědavých, neřeším, ale je jich jak na pouti.

Zoufalství dospělo tak daleko, že jsem uzavřel česna a trochu vysunul podložky – aspoň na chvíli klid.
Prosím hned na začátku: nechci slyšet klasiku typu „slabé včely“, „vysířit“, „nalej benzín“ – tyhle „zaručené rady mistrů světa“ si nechme na Silvestra.
Mám silná i střední včelstva, jenže když je kolem +5 °C, jsou včely v hroznu a na stráž už je nikdo nedostane. Zato vosy? Ty by mohly mít olympiádu v rabování – létají si pro zásoby jak pro rohlíky do večerky.

U česen mám lapače s pivem – fungují, ale vosy mi vypijí víc piva než já s kamarády dohromady. Pořád to měním, pořád plné.
Vosí hnízdo jsem hledal jak detektiv, ale zatím bez úspěchu.

Díky za každou rozumnou radu – nejlépe rozumnou.

Příspěvek: #628

Lubomíre kdybyste chtěl zamluvit vyzimovaná včelstva, tak dejte včas vědět, už mám 50% zamluveno.

Příspěvek: #629

Jak mate vysoky podmet? Já mam celkem vysoke podmety, takze vcely jsou od česna daleko. Všiml jsem si, že to v těchto podmínkách celkem usnadňuje vosám vstup do úlu. Sem tam vosa vyletne. Jak jsou vcely stažené má to vosa jako pruchoďák. Ale nevim, zda by to s nízkým podmetem bylo lepší.

Příspěvek: #630

Teď už je na hledání vosích hnízd dávno pozdě. Vosy si na konci léta vychovají nové královny a trubce a ty nechají oplodnit a někdy během září až října vosí hnízda úplně opustí. Zůstane tam jen umírající nevylíhlý plod a nějaké staré vosy.
Současné vosy jsou jednak vosí dělnice, které po opuštění vosích hnízd přežívají do prvních silnějších mrazů a do objevení ptačích predátorů venku v přírodě. Živí se sladinou, co někde seženou a nocují na místech přes poledne rozehřívaných sluncem, aby mohly vzlétnout a zas další den hledat další sladinu.
A potom to jsou mladé oplozené královny, co vegetují ještě venku a možná vyhlížejí úkryty. Do kterých zalezou, až se víc ochladí a tam přezimují.
Jediný recept, který bych teď viděl jako účinný je za světla a kdy je chladněji hledat, kde ty vosy nocují. Velké kamen přes poledne rozehřívaní sluncem nebo možná střecha obrácená ke slunci nebo tak nějak. A tam je zničit.

Příspěvek: #631

(12.11.2025 18:00)Lubomír Terš napsal(a):  ... jsem uzavřel česna a trochu vysunul podložky – aspoň na chvíli klid....

Rozumnou radu nemám.
U nás je to letos s vosama v pohodě (vyskytují se, ale jen kusovky) ale vloni to bylo i u nás přesně tak jak popisujete - spousta vos od srpna do listopadu.
A tak jsem vloni (protože jsem se staral nejen o své včely a tak jsem se musel snažit neudělat vážnou chybu a volit důsledně ze dvou zel to menší)
UŽ V SRPNU zúžil jediné očko (plodiště 3930) na 2 včely a letáčový hranolek na 4 včely (přičemž preferovaly očko a stačilo jim to)a bylo to v pohodě.
Letos jsem jen u jednoho oddělku na vzdáleném stanovišti při prvním příznaku v srpnu oddělek převezl a zúžil očko (a nastal klid - ty včely a vosy, co se naučily, kde je samoobsluha, nebyly)

P.S.:
Nedávno jsem zde řešil očko , a přiklonil se nakonec k tomu, že příští rok přejdu na zavřené i to poslední očko a zůstanu jen u spodního česna.
Ale fakt je to, že pokud je otvor blíže plodu(byť už plod nyní prakticky není), potažmo blíže hroznu, šance pro loupeže je snížena.
Mj. včera jsem potřeboval nahlédnout do jiného oddělku (prakticky už je to včelstvo) a při 4 stupních nad nulou začaly bránit to svoje a lítat (i štípat) jako by bylo léto.
Takže si myslím, že by si vosy k tělu nepřipustily ani teď.

a) Louky (a všichni kdož tvrdí, že vosy vyloupí jen včelstvo, které už to má z jiných důvodů předem spočítané) má 100 procentní pravdu. Ale každý, kdo vyrostl v zemědělství, ví, že jakmile se zvíře (i vosa) něčemu naučí jednou, tak toho nenechá. proto pozdní zužování je tak neúčinné. A přemístění často možné není.
b) Šlechtění na mírnost je papírově skvělá věc. Ale včelstvo, vyšlechtěné na to, že donese 100 kg medu a že si ho nechá ukrást nebo se dokonce nechá zlikvidovat nemá tu samou cenu, jako včelstvo, šlechtěné na vitalitu.
A pokud jsou všechna včelstva vitální (ne silná, ne velká - ale vitální) a najednou vitalitu ztratí(příčinou je jedině nemoc) pak teprve platí, to co říká Louky, myslím.
Takže pozitivní zpráva:
Pokud je pravda to, co říká Louky, tak potom jestliže mezi Tvými včelstvy jsou taková, kterým vosy nevadí, jsou to ta vitální a dobrý základ do budoucna. Na ostatní je tu Loukyho objednávkový formulář.
Ale jestli vyloupí vosy všechna včelstva, nemá pravdu nikdo z nás.

Příspěvek: #632

(12.11.2025 18:00)Lubomír Terš napsal(a):  Ahoj všichni,
mám letos takovou vosí invazi, že už si říkám, jestli jsem si neotevřel samoobsluhu pro hmyz. Vosy mi létají do všech úlů jak na výprodej, a to i teď v listopadu! Kdyby šlo o pár zvědavých, neřeším, ale je jich jak na pouti.

Nemám žádnou radu jemmůžu říct ,že jsme na tom stejně.
Na podložkách zbytky od rozporcovaných včel jako kdyby v každém úlu bylo několik myší .To je ale vyloučeno zábrany proti mysím jsou tam již od srpna .
Já to neřeším včelstva vypadají silně tak snad to dopadne dobře.
Před pár lety to v listopadu vypadalo podobně.Ze všech stram jsem zjískával informace ,že to je známka kolapsů ale nebyla to pravda.
Všude slyším letos nejsou roztoči,nejsou sršni, nejsou vosy ,nejsou úhyny ....
A když se rozhlídnu a dívám se kolem sebe realita je jinde.
Nerozumím tomu.
MK

Příspěvek: #633

Napsal jsem to samozřejmě v nadsázce, jeho včelnici a včely jsem neviděl, ale nikdy se mi nestalo, aby mi v téhle době rabovaly vosy ve velkém....to že v každém včelstvu ted jednotky můžete najít to je jasné a absolutně to ničemu nevadí, ale to že si včelstvo nechá k sobě chodit desítky, stovky vos? to už se mi normální nezdá a cejtil bych nějaký problém.....ale jak říkám nezažil jsem, nemůžu soudit....

Příspěvek: #634

Tak ono v podletí po krmení a na podzim asi nejvíc škodí rady nechávat včelstvům dostatek vzduchu otevřenými česny a očky. To by byla možná dobrá rada, pro včelstvo v přírodě, kde je v dutině stromu jedno nebo maximálně dvě včelstva a další jsou kdesi hodně daleko.
Kde je víc včelstev na hromadě a další soused včelař je pár set metů daleko, jedná se o nepřirozený stav, kde včely, i když jsou zdravé, vytvářejí velký predační tlak loupežemi. Zvláště v podletí a teď za teplého počasí na podzim.
A je tak třeba už po skončení snůšky a po hlavním nakrmení česna omezit a silně zůžit. A včely uvnitř pokud možno mít uspořádané tak, aby otevřené česno - očko bylo co nejblíž plodu či sezení včel. Chrání to i před včelami i před vosami. Dostatečně zůžené včelstvo se nejspíš pozná podle toho, že i když včely později na podzim úplně padnou, pořád jsou v něm nevyloupené zásoby. Ne naopak, že včelstvo má pořád dost včel a už je vyloupené.
Co se týká vos na podzim, přidám takový malý pohled. Jednou jsem někdy na konci října nebo v listopadu šel dopoledne do města kolem koryta místní říčky, teče tam od jihu k severu a koryto je tak otevřeno polednímu slunci. je tam jez a pod jezem je koryto široké asi 10 - 15 metrů zasypané tunovými balvany. Ty balvany vyčnívají pár desítek centimetrů a mezi nimi teče tenčími rozptýlenými proudy voda. A na těch balvanech těsně nad vodou bylo plno vos, až každých pár centimetrů jedna. A mezi nimi občas i nějaká větší moucha. Všichni ti hmyzáci, mohlo tam být minimálně tak tisícovka vos a nějaké stovka velkých much tam seděli ztuhlí na těch kamenech a čekali na polední slunko, až kameny rozehřeje a oni tak budou schopni vyletět a nejspíš hledat nějakou cukernou potravu, co tam ještě na podzim je. Možná nějaké spadaná nebo neobraná jablka či hrušky, možná ty včelstva. Oni tam nocovali a přežívali, protože tekoucí voda v noci zajišťuje, že mrazíky tam jsou mírnější a slunce za slunečného dne kameny a hmyzáky rozehřeje, takže dokáží vzlétnout a fungovat.

---

Tak mě napadá, jestli jsou uvnitř úlu zbytky po rozporcovaných včelách, jestli se nejedná o napadení asijskými sršni?
Oni by v první etapě měli lovit včely v letu, ale v další by měli vnikat dovnitř úlu a lovit včely uvnitř úlu, A porcovat je zřejmě tam a odnášet domů jenom ty vybrané kusy včel.
Hnízdo asijských sršnů by mělo fungovat, na rozdíl od našich sršnů a vos až hodně pozdě do podzimu, protože to sekundární hnízdo, jak je velké, umí uvnitř, na úkor spotřeby potravy, udržet dostatečné teplo pro líhnutí plodu hodně pozdě do nízkých podzimních teplot. A odchovat množství královen pro další rok.
Sekundární hnízdo, pokud ho udělali v listnáčích, by teď po opadu listí mělo být na stromech dobře viditelné. Pokud ho nezakryje jmelí.

Příspěvek: #635

Prolém s velkým česnem se mých včel už několik let netýká. Až do blízkosti vaších včelstev nakočují včelaři s 280 kusy včelstev,( na slunečnici ,která nic nedává)
tak se rychle naučíte jak má být vchod do úlu velký a nebo jste bez včel. Přkláním se k názoru z jedné přednášky o VSH včelách ,že vstup do úlu by mněl být max. 140 x 7 milimetrů , žádné otevřené očko a trvale zavřené dno. A to z mnoha důvodů.

MK

Příspěvek: #636

Já u 500 včelstev na včelnici mám česna celý rok stejně na česnovou vložku.....nicméně očka používat nesmím, protože už 2x se mi ukázalo, že jakmile začnu krmit byť třeba s jedním očkem(Lyson ho má debilně velké a blbě se brání) tak mi berou roztok tichou loupeží ostatní včelstva, který ještě nekrmím. Česno ale zužovat nemusím, to mám naplno celý rok a tam se to neděje. Možná vám to bude připadat divný, mě to taky připadá divný, ale prostě to tak je.....stalo se mi to kdysi, když jsem ještě zimoval v komínech, tak se dalo říct, že nebyly včely tak na husto, ale stalo se mi to i letos, kdy jsem zimoval na jednom vysokém a jednom nízkém a včely byly dost na husto. Stačí zavřít očko a je po tichý loupeži.....

Příspěvek: #637

Souhlas, očka jsem nikdy nepoužíval. Já jedu ve dřevě, jednoduše jsem je ani nevrtal. A včelám nijak nechybí.

Příspěvek: #638

Dna mám nízká, jak se ptal pan Krbec. Očka mám zavřená – používám je z druhé strany, protože včelařím ve včelíně. Oddělky dělám každý rok, většinou několik kusů, díky Louky za nabídku. Česna mám na zimu otevřená jen na šířku 14 cm + samozřejmě zábrany proti myším.
Dnes jsem byl léčit a čistil jsem podložky – a bylo na nich plno nožiček a křídel. Vosy si nedají pokoj, pořád lezou do česen jak do sámošky. Venkovní teplota byla +6,5 °C. Po léčení jsem nechal česna uzavřená a podložky jsem pootevřel jen na pár centimetrů. Za pár dní má mrznout, tak snad už bude od těch potvor konečně klid.
Pozoroval jsem, kam ty vosy letí – berou směr k chalupám. Jedna z nich je poloopuštěná, majitelka tam za celý rok přijede tak pětkrát na dva dny, jen posekat trávu. Jestli mají vosy hnízdo někde na půdě, tak to určitě ještě nezjistila. Pražanda. (Mimochodem, chalupa/statek je na prodej.)

Příspěvek: #639

Ty zbytky vcel jsou po rejscich. Protahne se, parchant, i malou sterbinou. Taky jsem je letos vymetal a nasadil jsem mrizku. Domaci vyroby, ale podoba se to te komercni.

Příspěvek: #640

I na rejsky by podle literatury měla stačit mezera 6 milimetrů.
Jinak hnízda vos už jsou dávno mrtvá. Vosy, co dnes vykrádají včely jsou buď vosí dělnice, co přežily kolapsy svých hnízd a dožívají nebo mladé oplozené vosí královny, co ještě nezalezly do zimních úkrytů, protože je na ně ještě dost teplo.