Příspěvek: #401

Síra, Biolit, ředidlo, igelitka, záleží jak je velké a jak umístěno.
Sršeň je chráněna a je na každém jak se k tomu zachová, já tu nikoho nenavadim...

Příspěvek: #402

Asi bych zkusil tu igelitku.
Nasadit, zatáhnout, propichst a opstrně sešlapat.
Možná ten biolit, ale síru bych si rozmyslel pokud je to hnízdo v seníku

Příspěvek: #403

Sršně mi taky chytají včely za letu před česnem.Pokud je sršeň úspěšná, neustále se vrací. je jak stroj...Pokud mám čas, tak je chytám a zabíjím..pak je vždycky nějaký čas klid...a další den znovu..je to depresivní.Teď před zimou se bojím o každou včelu a tyhle potvory mi je tu decimujou...Jsem v přírodě..nevim kde bych hnízdo hledala..Nic s tím nenadělám..

Příspěvek: #404

Kdysi jsem měl podobné problémy,nechával jsem majestátné samičky na jaře bez povšimnutí, často slídí ve včelínech a kočovných vozech a hledají první potravu nebo i místo k zahnízdění. Pak to v srpnu bylo jak píše J. Vítamvás a jiní. Je třeba se zaměřit na ty jarní samičky, sršňů je pak v podletí opravdu výrazně méně.Teď snad sledovat směr letu a najít hnízdo. Jinak tuším sršeň není chráněna, jen se to tak traduje.

Příspěvek: #405

Srsen je opravdu chranena jen jako ostatni zivocichove..nevim kde se porad bere povest o jeji zvlastni ochrane.pokud jsou opravdu ve velkem mnozstvi a pachaj skody na vcelach je to pro me skudce a zlikviduju ho.ted mam ale dva roky klid vazne se vyplati na jare pochytat matky a zabit a tlak se vyznamne snizi.past na ne neni ani nijak zvlast slozita delal jsem jo podle navodu na netu a na vcelnici chyta dobre.nebo zjara kdyz kralovny musej litat pro potravu nemilosrdne zabit tohle pozdejsi vybijeni je o nicem.na druhou stranu u mne nikdy nebyl tlak tak velkej abych pozoroval vyznamnejsi skody na vcelstvech ale jinde to muze byt jinak.to ze mi ted sem tam vcelnici navstivej srsni mne nijak nerozhazi nepozoruju nic negativniho na vcelach..

Příspěvek: #406

Ako vybijas na jar kralovny ked nevies kde su hniezda?

Příspěvek: #407

Na jare hnizdo zaklada, casto blizko zdoje potravy-vcel. Srsni matka je sama a velice casto nosi potravu, z jara ji uvidis motat se kolem ulu.

Příspěvek: #408

Poznas ji lehce..kazdej srsen co to zjara brousi kolem ulu je kralovna na 100%..ony musej natahat hromadu potravy vraci se dokola a pravidelne na vcelnici.jak pise Frey hnizdo je blizko ale ja mam tu past ted ji teda nepouzivam mam dojem ze ty tri roky co jsem ji pouzival po sobe ma ucinek do ted..srsnu u mne na lesnim stanovisti ubylo o 80% co driv.kralovna stavi nejdriv male hnizdo pak se s delnicema stehuje a to i nekolikrat dle potreby.

Příspěvek: #409

Pro tyhle pripady mam u ulu badmintonovou raketu jako domlouvatko.Dulezite je obetovat na jare par lahvi piva a kostit samicky vos a srsni,co se nenamnozi,to neskodi.

Příspěvek: #410

V mých očích je vybíjení sršńů krátkozraké řešení s potenciálem vyrobit větší problém.

Ale takové chyby dělají i větší kapacity takže ke studu není důvod.

Například soudruzi v číně vyhubili vrabce, protože jim zazlívali tuny pšenice, kterou snědli. Že jim housenky, kterýma vrabci kmili mladé v následujících letech snědli řádově víc úrody už nebyli schopni dohlédnout.

Podobně lékařské kapacity v sedmdesátých letech nasazovali antibiotika jakmile našli "škodlivou" bakterii u pacienta, že na uvolněné místo, které si bakterie hlídala nastoupil daleko horší patogen jim došlo až po mnonoha letech.

Takových příkladů je žel daleko víc.

Osobně doufám, že silná populace našich sršňů bude přicházející sršni mandarínské zdatným soupeřem.


PS: Mé včelstva v této době přichází přirozeným způsobem o cca 200-500 jedinců denně. Jirka psal cca 1000 na včelnici, pokud tam má 30 včelstev tak je to 33 na včelstvo. To nemůže být na zdravých včelách poznat.

Příspěvek: #411

V noci jsem "šmejdil" u včel na zahradě, s červeným světlem. Je paráda, jak se s ním dá u včel dělat i po tmě. Na dvoře jsem si rozsvítil klasickou lampu a za chvíli se kolem ni motalo několik sršní. V týdnu se jich taky několik zatoulalo do domu oknem, když se svítilo. To vypadá, že jsou částečně aktivní i v noci. Máte někdo podobnou zkušenost nebo více poznatků?

Příspěvek: #412

Ano. Srsen lovi i vecer a zajima ho svetlo, to potvrzuji. Co se tyce mandarinske srsne, tak v cele zapadni evrope si s ni evropsky srsen neporadil, proc by mel u nas. Hlavni uzitek srsne je, ze lovi hmyz, toho je vsak v prirode diky postrikum nedostatek. Kde jsou ty casy, kdyz jsem mel predek auta cely ulepeny od srazenych mirad hmyzu.. Ted je celorocne temer cisty. Pokud v krajine neni zradlo, lze ocekavat, ze se srsni presunou ke zdroji hmyzu v krajine-vcelnicim. Cely system je naruseny a at udelame cokoliv, bude to spatne, bohuzel.

Mimochodem. Vcera ukazovali obri kliste co nam pry prinesli "ptaci" z Afriky do Nemecka. Prenasi skvrnity tyfus, konzskou horecku atd.. Jak se to rozjede, bude v terenu docela zivo.

Příspěvek: #413

Jak rikam chce to vzdy pouzit zdravy rozum a ten rika ze vybijeni do 0 je spatne.ja uz to ted moc neresim pri poctu 25-40 vcelstev na jednom stanovisti neni na vcelach poznat ze tam jsou srsni.nicmene kdyz prijde rok a nekdo ma 5 vcelstev na vcelnici a premnozi se srsni oak jich tam lita kvanta za hodinu i to jsem zazil.priroda je tak narusena ze k premnozeni mistne dojde lehce.to ze potrava srsnum dochazi je jasny..a prani ze si poradi s Mandarinskou je z rise snu.zdokumentovana pravda je takova ze do par let vybije nasi srsen temer do 0.nema proti ni zadnou sanci a za par hodin znici hnizdo srsne obecneho i s kralovnou.navic se na ni zameruje cilene..souper to pro mandarinku neni zadnej..bohuzel..pak si radi budete delat pasti protoze zacne vybijeni vcelstev mandarinou..a prijde to urcite...takze pak jen hromada pasti na Jaro a prokazete mnohem vetsi sluzbu a to vsem.ja uz par let nechytam ten dopad je znat a stejne nasi srsni zvoni hrana tak je nechme dozit pokud neni permanentne na vcelnivi 10 srsni najednou nic moc to neznamena.a pro ty co doufaji a veri ze si nekdo snad s mandarinou poradi tak zatim se to nikomu nepovedlo na celem svete....jinak u mne letos srsnu a vcel malo proti jinym rokum...

Příspěvek: #414

(21.08.2018 5:32)Havelka Jan napsal(a):  V noci jsem "šmejdil" u včel na zahradě, s červeným světlem. Je paráda, jak se s ním dá u včel dělat i po tmě. Na dvoře jsem si rozsvítil klasickou lampu a za chvíli se kolem ni motalo několik sršní. V týdnu se jich taky několik zatoulalo do domu oknem, když se svítilo. To vypadá, že jsou částečně aktivní i v noci. Máte někdo podobnou zkušenost nebo více poznatků?

Potvrzuji noční aktivitu sršňů, klidně v jednu ráno. Pokud rozsvítím světlo na terase, během krátké chvíle se tam motají dva nebo tři. Sršeň loví i v noci, ale náhle rozsvícené světlo ho pravděpodobně mate. Naráží přitom do světla či do stěny, eventuálně do mě. V tu chvíli je nejlepší ho "sejmout".
Jed sršně je údajně slabší než včelí jed . Jednou jsem bosou nohou na sršně šlápnul - doma a byla tma. Schytal jsem dvě píchnutí do chodidla a zhruba týden jsem se nemohl postavit na nohu.

Příspěvek: #415

Ted už mám sítě v oknech tak je klid, ale dřív stačilo mít otevřenou jen ventilačku a už jsem je měl doma a ani se nemuselo svitit, stačilo světlo z televize. Jednou mi jich tu během chvile přiletělo asi 12 a já mám ze sršnů docela vítr, tak jsem volal telefonem tátu, at mi je přijde zabít ale to už je tak 15 let

Příspěvek: #416

Sršeň je rychlá a obratná, pokud jí chci sejmout rukou v letu, musí to být taky hodně rychlé. Na zem dopadne většinou na záda a chvilinku trvá, než se vymotá a odletí. V tu chvíli ale zapůsobí podrážka boty.

Příspěvek: #417

Frey kde jsi přišel na to, že se Evropou šíři sršeň mandarinska? Evropou se šíři sršeň asijská, která je jen o něco větší než vosa a ne mandarinska, která má až 7cm !

Příspěvek: #418

(21.08.2018 10:24)Slavík napsal(a):  Frey kde jsi přišel na to, že se Evropou šíři sršeň mandarinska? Evropou se šíři sršeň asijská, která je jen o něco větší než vosa a ne mandarinska, která má až 7cm !

tak je https://www.novinky.cz/veda-skoly/470596...-asie.html

Příspěvek: #419

Slavik: dobre ty! Diky

Příspěvek: #420

Hmm a ma tady nekdo pocit ze se sem mandarinka nedostane??v nasem globalnim svete a se zmenou pocasi??uz ted u nas rostou cizi teplomilne druhy bezne broskve a merunky na vysocine atd.atd.pribude tady hromady novych druhu zvirat i rostlyn a hmyz take..navic to postupuje mnohem rychleji nez se predpokladalo...je to jen otazka casu...