Příspěvek: #101

Problém diskuze i ČS je ten, že rámková míra 37*30 má jen jeden úl - poměrně drahý a těžký i když možná vymakaný. Nikdo nevysvětlil, jestli se ta vymakaná konstrukce nedala aplikovat na 39x30. Opravdu jsou ty dva centimetry co tento úl zlikvidovaly tak důležité?
Ta odpověď tady stále není, i když se možná dozvíme že ČS vznikal v ilegalitě protektorátu jako legendární Pérák.

Navíc neznám zadání té komise - měla řešit jednotnou rámkovou míru a vymyslela úl? To se nedivím že se rámková míra neujala. Jednotný úl od Dunajksé nížiny až po Krušné hory a jiná severní pohoří? Bez modifikací, polorámků do chudých oblastí atd.
Vynechám to, že prý úly od různých výrobců nebyly kompatibilní (i přes ČSN), tohle je i u Langů a dalších problém.

Příspěvek: #102

(08.09.2013 9:00)Mlha napsal(a):  Pane Bencure chtěl jsem jen řici, že do roku 1945 tu nebyla vůle na jednotném úle pracovat. Nic víc a nic míň. V žádném případě jsem neřekl co mi teď posouváte. Za to jaký státní útvar tehdy na území ČR a SR byl vážně nemohu.

Ale vôbec to tak nebolo povedané! Akože nebola do roku 1945 vôľa? Veď Adamec pri rámikovej reforme jeho miery v roku 1932 požadoval, aby nový úľ, s novou rámikovou mierou, bol konštrukčne riešený na základe vedeckého včelárskeho výskumu tej doby.
39x30 vznikol za prvej republiky. Neujal sa už pri jeho zrode. To za tento neúspech môže JU, ktorý prakticky vznikol až 30 rokov po ňom a jeho údajne závažným nedostatkom je, že je produktom socializmu?

Ja že tu niečo posúvam? Toto tu napísal kto?

(07.09.2013 13:52)Mlha napsal(a):  Docela mě pobavilo Vaše tvrzení:

Citace:"Jednotný úľ je úľ včelnicový a je výsledkom niekoľko desaťročí trvajúcej práce československého včelárskeho výskumu"

.
Čechoslovák byl představen v padesátých letech a vy Slováci jste do roku 1945 kamarádili s Hitlerem a užívali si Šamoštatného štátu. S Čehůny jste začali zase kamarádit až když jste se potřebovali jako poražený stát vyhnout placení válečných reparací. Tedy ten "niekoľko desaťročí trvajúcej výskum" museli českoslovenští vývojáři stihnout tak za pět let

To včelársky výskum v oblasti včelárskych postupov z prvej republiky máme jednoducho vygumovať? Nikde tu predsa netvrdím, že JU bol vyvíjaný za prvej republiky a cez vojnu. Napísal som, že JU je výsledkom niekoľko desaťročí trvajúcej práce československého včelárskeho výskumu a praktických skúseností včelárskej obce.

Příspěvek: #103

(08.09.2013 9:51)MilanBencúr napsal(a):  To včelársky výskum v oblasti včelárskych postupov z prvej republiky máme jednoducho vygumovať? Nikde tu predsa netvrdím, že JU bol vyvíjaný za prvej republiky a cez vojnu. Napísal som, že JU je výsledkom niekoľko desaťročí trvajúcej práce československého včelárskeho výskumu a praktických skúseností včelárskej obce.

Pak máme zajímavé paralely:

Třeba úl Optimál má o mnoho desítek let víc výzkumu a zkušeností za sebou a naopak jeden z nejrozšířenějších vznikl z bedny skoro bez výzkumu při nákupu v koloniálu.

A taková přírodní včelaření pak pár desítek tisíc let zkušeností.

Takže vypovídací hodnota dlouhověkosti výzkum a zkušeností se nedá k hodnocení kvality úlu moc použít.
A nebo budememe tvrdit, že ČS je výsledkem výzkum Švařila a jím navrhované míry 39*30 protože i on viděl, že výška 24cm pro plodiště je skoro zvěrstvo na včelách. A přesto se drží 24 a30 je jen okrajová výška, i když u všech novějších úlů - ČS, Brenner, Kučera, .... atd
Většina co chtěla jendoprostorové plodiště došla k tomu, že zde je z nějakých důvodů lepší 30 jak 24, ale přesto se to nějak neujalo.

Příspěvek: #104

Moc by mě zajímalo, jaký by byl výsledek, kdybyste vy, předchozí diskutující, byli v té komisi a museli stanovit jednotnou míru. Musel prostě vzniknout takový kompromis, aby nikdo nevyhrál. Tedy shodně, jako je výsledek předchozí diskuze.

Příspěvek: #105

Vychytralej národ, měl to sichrovaný na všech stranách. Vrcholem jejich taktiky je asi nakonec ten úl čechoslovák- to se v dějepise neučí.

(08.09.2013 8:53)MilanBencúr napsal(a):  Mlha! To je bohapustá lož! Nespomínam si, že by som tu niečo o Slovenskom katolíckom fašistickom štáte tvrdil. Slováci nie sú fašisti. Slovenské národné povstanie nás zaradilo na stranu víťazných mocností. Aj atentát na Heydricha urobil Gabčík.

Příspěvek: #106

V čom je problém?
V roku 1959 včelári urobili všetko preto, aby sa v Čechách zachovala národná miera s dĺžkou rámika 39 cm a s dvoma výškami rámika, 24 a 30 cm. Sympatie medzi včelármi si udržalo dvojpriestorové plodisko s výškou rámika 24 cm. Je tomu tak dodnes. Na Slovensku bola zachovaná národná miera s dĺžkou rámika 42 cm a s výškami 22, 27,5 a 36 cm. Slovenským včelárom najviac vyhovuje jednopriestorové plodisko s výškou rámika 27,5 cm.
O čo vám tu ide? Chcete pripísať Škvařilovej reforme z roku 1932 prvenstvo na vývoji technologických postupov v úli s vysokými rámikmi v plodisku? Ale také sporenie sa nemá význam a k ničomu nevedie. Miera rámikov Slovenského nadstavkového úľa z roku 1921 je 42x36 cm. Medníkové nadstavky sú na polovičnú rámikovú mieru 42x18 cm. Odporúčaný počet rámikov bol najprv 12, potom 10, ale sa ustálil pri 9. rámikoch po skúsenosti, že i v tých chudobných krajoch sa s týmto počtom rámikov dosiahlo dobrého výsledku, čo sa týka vývinu včelstva, ako i množstva medu. Úľ bol konštruovaný s odnímateľným dnom, bol bez falcov a jednotlivé nadstavky sa kládli na seba natupo.
Dr. Ján Gašperík, bol vo Viedni v roku 1925 na včelárskej výstave s týmto úľom. Všetci tí tamojší priatelia hovorili: "Nie je to pre naše okolie, my si nemôžeme nechať zamrznúť naše včely, to je veľký úľ, no áno, na Slovensku, pravdaže, tam sú agátové lesy....".
Pre mňa je každý úľ milý. Mám včely v štyroch Čechoslovákoch a aj v Béčkach, ktoré sú konštrukčne riešené na spôsob JU a nemám s tým problém.
A Optimál? Ten sa začal testovať v Liptovskom Hrádku a neskôr v Brne. A to v čase, kedy slovenské nízkonadstavkové Éčko Rudolfa Valenta s rámikom 420x175 mm "oslavovalo" v roku 1987 dvadsať rokov jeho dobre osvedčenej praxe včelárenia v tomto NN úli.

Příspěvek: #107

Ani o jednom jsem nechtěl diskutovat, jen jsem chtěl vědět zda ty dva centimetry hráli roli v konstrukci geniálního úlu. Nikoli o tom jestli vedou Slováci či Češi ve výzkumu včel.

Jak tak čtu, ty dva centimetry roli hráli asi velkou roli - asi jako Pomlčka = Rozdelovník v názvu ČSR.
Já jsem vyvracel argumetaci fakty - tedy faktickými dotazy a tady čtu že Diesel nevynalezl Petrolejovič Petrolej Naftěnko, ale někdo ze Slovenska.
Já se jen zeptal zda pro ČS nemohla být použita 39*30 ajké by to mělo na fci úlu vliv.

Jak tak čtu tady, nemohla - včely vem čert, ale národní hrdost.

Tu my Češi nemáme.

Příspěvek: #108

A je to!

Příspěvek: #109

(08.09.2013 0:31)Mlha napsal(a):  @Grof: tak ty mě budeš nadávat do ubožáků?

Já jsem nikomu do ubožáků nenadával. Vyjádřil jsem tímto spůsobem lítost nad nevhodným a urážlivým chováním nejmenovaného přispěvatele - tedy jeho ubohé chování.... Pokud to bylo pochopeno jako urážka, omlouvat se nebudu už i s ohledem na to, že jsem ve svém příspěvku nikoho blíže nespecifikoval s tím, že dotyčný pochopí, zamyslí se nad sebou a přestane se z druhých snažit dělat hlupáky, když nemá dostatek sebereflexe a ani vědomostí k tomu, aby ho cokoli opravňovalo se takto chovat. Dále se k tomu již vyjadřovat nehodlám, protože to považuji za naprosto zbytečné. HOWG.

Příspěvek: #110

Je tedy s podivem jaká blbost vás dokáže rozhodit a donutí vás se hádat a slabomyslně argumentovat. Čechoslovák je dávno překonaný úl, na svojí dobu zajímavě vypiplaný, rozhodně z úlů typu Universál nejlepší. Koho zajímá historie vývoje úlů, doporučuji Wohnout: Včelařova čítanka, Nepraš: České včelařství. Velice rychle zjistíte, že po celé minulé století vždy za nějaký časový úsek vždy geniální vynálezce chtěl hodně změnit a vylepšit a pouze několika se to povedlo. Vždy se pracovalo s mírou a vždy byly ty nejlepší a ty špatné a tak je to dodnes. Slováci na rozdíl od nás se chytře rozhodli pro Zandera š. 42 a nic neřeší. Česká kotlina je naproti tomu zasviněna spoustou měr a přibývají další. No když to někoho baví... Zdraví R. S.

Příspěvek: #111

Rámiková miera Cch sa vraj veľmi nerozšírila... Ani by som nepovedal. LG miera je určite menej rozšírená... v SR i ČR a existuje tiež už poriadne dlho... No a ešte sa tu spomenula aj vysoká cena Cch... Neviem, ako to bolo v minulosti, ale Cch sa dá aj s rámikmi, komplet, kúpiť cca pod 70 eur (a to už fest slušná kvalita). Dá sa za takú cenu kúpiť napr. 2/3 LG komplet s rámikmi a v porovnateľnej kvalite?

Příspěvek: #112

Priatelia, beriete všetko príliš vážne.
Ako málo vám stačí na podpichnutie.

Příspěvek: #113

Vracím se k původnímu tématu.
Máte někdo zkušenost s tím, že jste měli tak silné včely, že jste museli dát dva medníky?
Jak jste s tím potom manipulovali? Nemám žádný zvedák a představa, že sundávám plný druhý medník dolu, mne děsí..
Tj. pro mne asi největší nevýhoda. Jinak jsem s ČS spokojený.

Příspěvek: #114

Ahoj, dva medníky jsme použili, když byla snůška a ještě nebylo zavíčkované, tak jsme podhodili další mdník prázdný. Jak jsme manipulovali? No vedle ulu jsme dali desku, a sundali mednik, položili na desku druhej taky dolu a kontrola plodiště. Jinak babča má takovou tyč před ul s plackou. Zabodnu jej do země před česno, placku nastavim tak akorát aby byl ve víšce kdy sklopim dopředu ul.

Příspěvek: #115

Ešte na zamyslenie: väčšina včelárov v mojom okolí vytočí približne rovnaké množstvo medu bez ohľadu na typ úľa. Na jeseň do čechoslovákov a uteplených B dávajú od 8 do 12 kg cukru. Ak by som ja dal do Lg 2/3 8kg cukru, do jari som dovčeláril. A tak premýšľam: ak vytočím toľko medu, koľko všetci, ale kŕmiť potrebujem 16 - 20 kg cukru, nebolo by lepšie mať uteplené Cch? Nebolo by to finančne výhodnejšie? Vstupné investície na jeden Cch sú nižšie ako pri LG a taktiež investície na ošetrovanie počas roka... Vyššie investície do LG, vstupné aj celoročné, prinášajú rovnaký zisk, ako nižšie investície pri Cch... Čo je výhodnejšie?

Příspěvek: #116

Vážení diskutující, odpověď na moji úvodní otázku, která celou tu lavinu spustila, jsem nakonec stejně nedostal, ač jsem jí nejen já během diskuse několikrát zopakoval. Jediné co jsem se dozvěděl bylo, že "@Grof: dotaz budí podezření, že má snahu někoho zesměšnit". Přečetl jsem si pro jistotu svůj první dotaz ještě 2x a nějak nechápu koho jsem mohl dotazem, "proč je horní loučka Čechoslováku o 2cm kratší než Adamcova", zesměšnit...
Tak se tu mějte, beru si z této diskuse poučení, že zeptat se v zemích bývalého Československa na nevýhody určité rámkové míry nemusí skončit dobře, v diskusi to končí mínusy v hospodě rvačkou, proto je lepší se neptat Odpověď stejně nedostanete.
A ať se vám daří ať už máte jakoukoliv RM.

Příspěvek: #117

Jaroslav,
tiež by ma to zaujímalo. Trochu som do toho zavadil tu: http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Krmitk...9#pid53629 , ale zviezlo sa to iným smerom.

Příspěvek: #118

(08.09.2013 16:33)KaJi napsal(a):  Jak tak čtu, ty dva centimetry roli hráli asi velkou roli - asi jako Pomlčka = Rozdelovník v názvu ČSR.
Já jsem vyvracel argumetaci fakty - tedy faktickými dotazy a tady čtu že Diesel nevynalezl Petrolejovič Petrolej Naftěnko, ale někdo ze Slovenska.

Očakával som duchaplnejšiu reakciu. Rešpektujem filozofiu včelárenia každého z nás. Rovnako si vážim metodiku včelárenia v NN úľoch a osvetu šírenú Jindřichom Boháčom ako metodiku a osvetu pochádzajúcu z dielne Vojtecha Križana pre včelárenie v úľoch s vysokým rámikom.
Ústredná racionalizačná komisia v roku 1959 doporučila pre celé územie Československa vyrábať Jednotný úľ s cieľom, nahradiť množstvo neprehľadných mier rámikov a typov úľov zjednocujúcou úľovou zostavou s ľudovým pomenovaním Čechoslovák. Jednotný úľ bol vyrábaný v dvoch prevedeniach. Rozšírenejší je typ včelnicový, z ktorého sa prevzali všetky hlavné prvky pre typ včelínového úľa, ktorý je zásuvkový, známy ako Z-11. Umiestnenie čo najväčšieho počtu úľov do kočovného voza je jedným z mnohých argumentov, prečo je rámik v Jednotnom úli dlhý 37 cm.
Výborným prvkom v Čechoslováku je zasieťované dno s lomeným letáčom, v ktorom je umiestnené kŕmidlo zároveň slúžiace ako podmetová podložka.
Materínec na päť odložencov možno využiť aj ako úľ ležan a tiež aj ako nadstavkový úľ pre dve rodiny, prípadne v ňom uplatniť metódu federatívneho včelárenia s dvoma matkami.
To sú všetko vynikajúce príklady z technického riešenia Jednotného úľa a jeho doby pred polstoročím, ktoré sú inšpiráciou každému súdnemu včelárovi v súlade s požiadavkami na ktorúkoľvek úľovú zostavu dneška.
Nemá význam tu riešiť zjednocujúce snahy našich predchodcov, ktoré oni riešili na základe vtedajšieho poznania včelárskych technológií. Som zakladajúcim členom PSNV.SK a za zjednocujúce riešenie v úľovej útázke súčasnosti považujem kompatibilné riešenie úľových systémov na jednotnom pôdoryse úľa Langstroth, ktorý má medzi nami používanými úľmi najdlhší rámik. Ich výhodou je, že je možné v nich včeláriť prakticky so všetkými rámikovými mierami, pretože všetky nadstavky na seba pasujú. Nie je potrebné prechádzať z používanej rámikovej miery na iný rozmer rámika. Kompatibilné úle s 10. rámikmi majú rovnaké vonkajšie rozmery boxov. Dlhé sú 515 mm a široké 425 mm, výška nadstavkov je rôzna a to podľa toho, ktorú techniku včelárenia si včelár vyberie, ktoré postupy zodpovedajú klimatickým podmienkam v jeho regióne. Včelári, ktorí budú používať kompatibilné úle, môžu medzi sebou lepšie spolupracovať, pretože všetky diely jednotlivých rámikových mier do seba zapadajú. Obchodovanie s odložencami, rojmi aj s celými včelími rodinami sa úplne zjednoduší. Mladí ľudia budú mať s kompatibilným riešením úľových zostáv väčší záujem o včelárenie, pretože zložitosť obsluhy starých úľových systémov sa im dnes nepáči a už pri prvom pokuse o včelárenie radšej vycúvajú zo strachu pred mätúcimi rozmanitosťami úľov. Mladí ľudia, podľa môjho názoru, zaručujú, že moderné včelárstvo dnes prinesie do hnutia nové prístupy a iniciatívy, že nové myšlienky a postupy si overia prosperujúcim hospodárením vo včelárskej praxi. Akýkoľvek skúsený starý včelár môže ďalej odovzdávať svoje vedomosti, ale aj jasne priznať, že nemá ani potuchy o novotách, ktoré sú staré najmenej jedno storočie. Len vtedy bude jeho postup sponzorovania nováčika duchovnými hodnotami skutočne fit.

Příspěvek: #119

Já bych odpověděl, pomohl. Žel bohu jsem ještě mladý, a nevím proč a jak, maximálně co mám načteno z knížek..

Příspěvek: #120

(09.09.2013 9:56)Mlha napsal(a):  Vážení diskutující, odpověď na moji úvodní otázku, která celou tu lavinu spustila, jsem nakonec stejně nedostal, ač jsem jí nejen já během diskuse několikrát zopakoval. Jediné co jsem se dozvěděl bylo, že "@Grof: dotaz budí podezření, že má snahu někoho zesměšnit". Přečetl jsem si pro jistotu svůj první dotaz ještě 2x a nějak nechápu koho jsem mohl dotazem, "proč je horní loučka Čechoslováku o 2cm kratší než Adamcova", zesměšnit...
Tak se tu mějte, beru si z této diskuse poučení, že zeptat se v zemích bývalého Československa na nevýhody určité rámkové míry nemusí skončit dobře, v diskusi to končí mínusy v hospodě rvačkou, proto je lepší se neptat Odpověď stejně nedostanete.
A ať se vám daří ať už máte jakoukoliv RM.

Já poctivě odpovím, že nevím proč je rozdíl ty dva centimetry. Možná jiný metr.