Příspěvek: #2741

Když budeš opatrný tak po zavíčkování můžeš kdykoliv. po zavíčkování už jenom zahřívaj. Jen musíš být opatrný na otřesy a deformace.

Příspěvek: #2742

(25.06.2019 9:45)supec napsal(a):  Ahoj,
od kdy (od kolikátého dne vývoje matky od vajíčka) můžu klíckovat/školkovat (přemístit do oplodňáčků) matečníky? Jde mi o to, že v termín který kalendáře označují jako vhodný pro školkování/přesun matečníků, budu pryč.
Můžu školkovat hned po zavíčkování, tedy 9-10 den? Mám takové ty nasouvací (nasouvací na umělohmotnou misku) poměrně malé válcové klícky, kam se asi vejde jen matečník s vylíhnutou matkou.

Zakladeno budu mít dnes, odjíždím 8.7., vracím se až 12.7. nebo 13.7.

https://i.postimg.cc/cLKhH008/kalendar.jpg

Díky za rady

Je to velmi jednoduché.Dnes naklade matka vajíčka.Nová matka se vylíhne za 16 dní.Pokud se pak bavíme o oplodňáčku do kterého chceš školkovat tedy malém prostoru pro dochov a oplození tak ti doporučuji tam dát až zralé matečníky tedy 1-2 dny před vylíhnutím.Pokud by jsi chtěl dochovat matečníky ve větším oddělku či smetenci musí být samozřejmě dostatečně silný lze do něj školkovat matečníky jak otevřené tak zralé.Samozřejmě že lze pracovat i s matečníky mimo dobu o které se tu bavíme to sebou nese všeobecně známé rizika.Pak je tu možnost zpracovat již odlíhnuté neoplozené matky i ty ale nesmí zůstat příliš dlouho v průchozích klíckách jeden maximálně dva dny.To ti ale nedoporučuji neoplozené matky jsou včelami špatně přijímány.Po zaškolkování zralích matečníků vylíhlé matky zpravidla kladou za 14 dní.Samozřejmě že ve všech lhůtách se může objevit nějaký drobný renonc.Teď ti nezbývá než vše dobře propočítat na chovný materiál.

Příspěvek: #2743

(25.06.2019 16:31)Josef Skala napsal(a):  To ti ale nedoporučuji neoplozené matky jsou včelami špatně přijímány.

https://www.vcelarskeforum.cz/tema-Prace...3#pid80583

Tady píše pan Havelka, že s neoplodněnými matkami do oplodňáčků neměl problém... Naopak s matečníky ano.

Ona mi ta potvora chovná matka do toho plánu stejně hází vidle
Ne a ne mi ten chovný rámek (něco jako NICOT) zaklást tam, kde potřebuji (tedy uprostřed). Jeden den zakladla jednu stranu, druhý den druhou, uprostřed nic.
Budu muset přizpůsobit plány tomu, kdy se konečně uráčí mi to zaklást

Příspěvek: #2744

nezaleží ani tak na to jakou matku přidáváte, jako na období kdy ji přidáváte...před třemi týdny jsem naostro dával neoplozené matky do oddělků a když jsem to zkusil tento víkend u tří denního osiřelce tak mi ji zahlušili ihned a ani mi nedali sanci ji vychytit. Už z minulých let jsem vypozoroval že co si můžu u matek dovolit v květnu si nemůžu dovolit v červnu, ale zase si to můžu dovolit třeba v září...

Letos zkušenost, chovám matky při matce v medníku, první dvě série letos úplně bez problému ( podle mě převládal rozmnožovací pud), třetí série z přeminulýho týdne ihned po zavíčkování matečníků mi je včely začaly prostavovat, tak jsem je musel zaklíckovat a i ty klícky začaly znovu prostavovat a dokonce do nich i ukládaly (shromažďovací pud převládl)....výsledek vylíhly se 4 matky a včely o ně absolutně nejevily zájem přežila 1 a zbylé se ani nevylíhly, nevím možná jsem některé tím klíckováním poškodil ale jejich vývoj se zastavil ve všech stádiích po změně z larvy až po matky které se podle mě jen nedokázaly prokousat skrz to jak byly zastavěné voskem a pak po zaklíckování už jsem jim do klícek nepřidal včely, které by jim pomohli se vylíhnout a možná se přidusily....nebo to byly viry? Nevím....

Příspěvek: #2745

Musis brat v potaz, ze ted je vlastne cervencove pocasi a cervenec je pro chov a mnozeni nejobtiznejsi mesic. Ja mam problem i s efektivnim chovem v osirelci. Nemusely ti vybehnout, bo byly spatne ci rozdilne zivene ..

Příspěvek: #2746

Možná se bude opakovat.Trochu nastíním postřehy z mé praxe.Prosím aby nebyl můj příspěvek brán jako pravidlo ale pouze názor.Tedy řídím se pravidlem že v oddělku z kterého se má stát v následujícím roce kmenové včelstvo by měla matka klást nejpozději do konce června.Matky po tomto termínu používám spíše jako záložní popřípadě k výměně při nějakém tom renoncu.
Samotný chov matek pokud se bavíme o matkách kladoucích do konce června rozchovávám někde jsem již popsal v medníkovám nástavku po odstranění plodiště(používám několik variant) kdy zakládám série především na vajíčkách někdy i na nejmladších larvičkách vlastního chovného včelstva v tomto případě včelstvo naráží i několik desítek matečníků které následně rabuji výhodou je že takto vytvořený řekněme startér je schopný vyživit kvalitně více matečníků přičemž nedochází k tak masivnímu zastavování matečníků.školkování pak probíhá klasicky zralí matečník dnes již v masivní většině do minimálně třírámkového oplodňáku přičemž není nijak vyjímečný až šestrámkový oddělek.Také s oplozením nebývá do zhruba 25 června problém.
Samotnou kapitolou pak je přidání neoplozených matek.Chov těchto matek je v začátku stejný následně se zaškolkují otevřené matečníky do průlezných klícek kdy jich mám v jednom speciálním rámku 21 ty umístím do bezmtečného včelstva opět vše vlastní je to záruka zdárného chovu.Odlíhlé matky pak přidávám přes zavíčkovaný plod do oddělků.toto praktikuji velmi zřídka spíše když nestíhám a to v termínu do 15 června pak už ne.
Nyní se dostávám k aktuální době tedy k době kdy matky začnou klást později tedy červenec .Seriji zakládám trochu jinak.Jelikož stále pracuji s chovným včelstvem které je především producentem matek je toto včelstvo k tomu vedeno po celou sezonu.Chovná včelstva jsou svím způsobem výjimečná.Plodíště takového včelstva je odstěhováno při první sériji dokonce je znovu odstěhováno při druhé sériji a nakonec může být odstěhováno při třetí sériji,vše záleží na počtu sérijí které dělám.Pokud jdu do extrému na třetí sériji na jednom včelstvu tak plodiště odstraním a nahradím ho šestirámkovým úlkem do kterého dávám 2 rámky zásob 2 souše 1mezistěnu a 1 chovný rámek na ten lepím 15-20 dvojbuněk 1 dení larvičky k tomu přisypu z jednoho rámku mladušky.Létavky vracející se domů to vše ještě posílí opět vše vlastní.Pokud to udělám při jakékoli snůšce není třeba takto vytvořený starter nějak pokrmovat.Již druhý den vidím kolik matečníků mám rozestavěných a mohu počet upravit.Také zde nedochází k zastavění matečníků.
Čemu je třeba věnovat zvýšenou péči je chovné včelstvo v tom prakticky zůstali jen mladušky a nějaká létavka pokud je snůška tak se nemusím obávat nějakého loupežného nájezdu tak chovné včelstvo mírně pokrmím popřípadě zůžím česno.Včelstvo je schopno velmi rychle zregenerovat.Samozřejmě že mluvím o včelstvu v kondici a sériji kterou dělám nejpozději těsně před rozkvětem lípy což je v mém případě kolem 20 června tak aby mladé matky kladli do konce července.
Tyto pak jsou ponechávány jako matky záložní jak již bylo zmíněno.Ještě bych dodal že jsem vyzkoušel vše od sekcí ty osazuji spíše tak na čumendu pro začínající včelaře, malé oplodňáčky,jednorámkové až po výcerámkové oplodňáčky.Čím více včel tím jde kvalita matky nahoru což je samozřejmé vzhledem k množstvý včel následně pečujících o matkui, samozřejmě že vyjímka potvrzuje pravidlo.Někdy se při postupu vydá jiným směrem kdy například dochovávám matečníky při matce atd.variant je mnoho.

Příspěvek: #2747

Mladé matky z vajíčok, nie larvené. Krížence včely Talianskej.

---

r.m.B, nástavky B 10 n.v. 150 mnm

Příspěvek: #2748

K příspěvku 1929 v tématu "Péče o oddělek". Takto podobně jsem postupoval do roku cca 1983. Byl jsem široko daleko sám. Mohl jsem si trubčí včelstva vybírat. Poté jsem si uvědomil užitečnost trubců ve včelstvech a jejich vliv na omezení rojových nálad. Dále se mi do rajónu počali stěhovat jiní včelaři a kočovníci. Pochopil jsem, že pokud chci udržet svůj chov na úrovni, musím v době chovu matek přečíslit cizí trubce vlastními, které jsem pokládal za kvalitní. Z obou těchto důvodů, rojení a vliv cizích trubců, jsem upustil od chovu trubců pouze od vybraných včelstev. Musím říci, pokud máme na včelnici vyrovnanou kvalitu dobrých včelstev, není třeba žádné selekce trubčích včelstev. Samozřejmě, uvítal bych ostrovní nebo údolní oplozovací stanici, nebo alespoň solidní chovatelský okrsek neovlivněný cizími včelstvy, ale ...
Přeji mnoho úspěchů v chovu.
JK

Příspěvek: #2749

Upgradovat tento postup lze tak, že vytvořím s rozkvětem ptáčnice oddělek se starou matkou v nejlepším chovném včelstvu a nechám osiřelec narazit matečníky. V tuto dobu přelarvování je ztráta času 5 dnů, což je příliš. Pak z toho včelstva + něco z ostatních nadělám oddělky.
Mám volnou stavbu, takže trubčí buňky prakticky všude a v tuto dobu hojnost říjných trubců, mám absolutní převahu vůči "mezistěnářům" v okolí (to jsou všichni).
Tento postup je riskantní (počasí) a produktivita výroby matek a oddělků je nízká, zruším si nejlepší včelstvo do snůšky, tedy snůška žádná (možná až medovice), za to je ta výhoda oplození vlastními trubci.

Příspěvek: #2750

Sice přijdeš o produkci nejlepšího včelstva ale matky budou "kvalita". Pozastavil bych se nad nouzovým vznikem matečníků, ale jinak je to správně. Použít mizerný včelstvo k chovu( k výchově matečníků), byť z vajíček nebo z přelarvování od špičkového materiálu, není to pravé. Výsledek bývá z poloviny nežádoucí. Letos jsem udělal malý pokus....Matky vychované od larviček v rozbíhavém včelstvu mají minimálně v padesáti % rozbíhavé potomstvo. To platí i o bodavosti. Už to nedokážu letos zopakovat, ale příští rok to ověřím alespoň 2x. Nepřipisoval bych trubcům až takový podíl na nežádoucích vlastnostech. Tak brzký chov má význam pouze pro udržení genetiky.

Příspěvek: #2751

u takoveho vcelstva jsou i vyssi ztraty matek, ktre nevybehnou a je to z duvodu spatneho krmeni a predevsim vyhrivani nezavickovaneho matecniku..

Příspěvek: #2752

Dobré chovné včelstvo se dá poznat podle množství mateří kašičky, kterou zalije larvičky - a to naopak vypovídá o skvělé pylové výživě včelstva. Jsou to propojené nádoby. Klade na to velký důraz např. Randy Oliver.

Příspěvek: #2753

Otázka. Kedy prelarvujete poslednú sériu? Ešte v tomto čase je možné prelarvovaním vychovať matky?
Ďakujem

Příspěvek: #2754

Ano je to ještě možné.Někdy se dobře zadaří i Srpnová serie.

Příspěvek: #2755

Ďakujem. Skúsim

Příspěvek: #2756

A teď trochu teorie pro zamyšlení, takže nadhodím myšlenku, jak je možné, že někdo šlechtí či prodává nerojivé včely, tzn. včely, které se údajně neumí rozmnožovat a jsou teoreticky impotentní. Jelikož je rojivost přirozený způsob rozmnožování včel, nelze ji přeci nijak odbourat šlechtěním, protože jinak by druh nepřežil, jelikož by nebyl schopný reprodukce. Šlechtit nerojivé včely je jako šlechtit jiná zvířata na vlastnost "impotence". Vyšlechtím-li impotentního koně, kůň po čase pojde a já budu bez koně.

Je tedy otázkou, zda opravdu šlechtitelé produkují impotentní včelu, když to uvádějí skoro na všech webových stránkách (viz mírně rojivé, skoro nerojivé, bez tendence k rojení atd.) A když se jim to podaří a vytvoří nerojivou, tj. impotentní včelu, která se nebude rozmnožovat a bude závislá na včelaři, prosím, poučte mě někdo, jak se vlastně chovají matky? Přeci se navodí chovná nálada, což je fakticky uměle vytvořená rojová nálada, tj. příprava na rozmnožování, kdy včelstva připravují nové matky protože si myslí, že se budou rojit, nebo se pletu? Stejně tak chov trubců, tyto příživníky opravdu včelstva chovají jen z důvodu, aby byly schopné se rozmnožovat a tedy rojit (pokud se samozřejmě nejedná o TV). Proto tu máme paradox, protože nerojivé včelstvo nelze uvést do rojové ani do chovné nálady, a tedy k jeho vytvoření bude zapotřebí včelstvo rojivé. Stejně tak pokud vyšlechtíme impotentního koně, bude nutné k jeho zrodu reprodukce schopných rodičů.

A proč to vlastně píšu ... abych dokázal, že rojový matečník je pouze marketingový tah producentů matek, kteří by byli rádi, aby si včelař koupil jejich nerojivou - impotentní - včelu . (ta samozřejmě naštěstí neexistuje).

Opravdu je možné šlechti živočišný druh na to, aby se přestal rozmnožovat a tedy i přestal existovat? Osobně myslím, že ne. Konečně se dostávám k závěru tohoto zamyšlení, buď nám tedy všichni producenti matek lžou a krmí nás záměrně nesmysly, nebo se opravdu pokouší o něco nemožného - v takovém případě nelze mluvit o jejich odbornosti, ale spíše o hlouposti

Příspěvek: #2757

Ta tvoje "teorie" je vic nez zcestna.Jak jsi prisel na to ze nerojive vcelstvo nelze uvest do rojove nalady?to je blbost stejne jako ze by se matky mely chovat jen v dobe rojove nalady coz je nejidealnejsi stav vcelstva na chov ale trva velice kratkou dobu.Zrejmne vubec nechapes pojem nerojive vcelstvo to rozhodne neznamena ze se na 100% nevyroji.Hlouposti tu pises bohuzel ty.

Příspěvek: #2758

(13.08.2019 22:08)frojta napsal(a):  prosím, poučte mě někdo, jak se vlastně chovají matky? Přeci se navodí chovná nálada, což je fakticky uměle vytvořená rojová nálada, tj. příprava na rozmnožování

Je to tak, ve sběrném oddělku z plástů se zavíčkovaným plodem se záměrně vytvoří "přetlak" mladušek, což vede k rojové náladě. Pokud by v takovémto oddělku byla matka, tak se i vyrojí. Ale protože tam matka není, a matečníky, který si narazily jim jsou zrušeny, ochotě přijímají vložené nalarvené série, které mohou být i větší, je tam spousta mladušek a není tam žádný jiný otevřený plod, jen ty matečníky, které jsou tak kvalitně krmeny.....

Příspěvek: #2759

Není tomu tak, k chovu matek se uměle vytvoří situace, kdy ve včelách není mateří feromon , včely po jeho poklesu naráží matečníky nad vajíčky a otevřeným plodem, mají-li je tam. Když tam nejsou, narazí matečníky nad přidanými larvičkami či vajíčky na liště. Takže matky narazí i starter se dvěma rámky včel u nějž nelze hovořit o rojové náladě. Nebo medník na pár hodin odebraný ze včelstva.

Příspěvek: #2760

On má frojta docela recht. Měl jsem na "zkoušku" kříženky BFxVigor a Sklenar x BF ...opravdu nerojivé! Příklad: Včelstvo na 5Vn 39x24....všechno nabitý včelama a až na 3 rámky zanesený medem a matka na těch třech rámcích kladla a ani náznak po nějakém pokusu o rozmnožení. Výsledek by bez včelařova zásahu byl - včelstvo zimující na 7mi rámcích. Bf se skoro nedá množit pomocí rojové nálady.A pokud ano, tak pak jsou to kříženky s kraňkou, nebo výskedky rozpadu BF.(s vyšším množstvím znaků ligustica nebo AMM)