Příspěvek: #121

máte někdo odpozorováno, kde nejčastěji včelky zakládají misky (myslím tím, na kterém rámku)? Já dnes našel tři matečníky na posledním stavebním rámku mezi trubčinou. Rámek včelky vystavěly jen do poloviny, na spodním okrajinarazily misky a donutily matku zaklást, přičemž matka zakladla i trubčinu a na rojovou náladu to snad už nevypadá, matečníky mám teď v oddělku, protože jsem zrovna matku potřeboval, ale je to fakt zajímavé - tři matečníky mezi zakladenou trubčinou

Příspěvek: #122

Pokiaľ sa jedná o "rojové" bunky, bývajú po okrajoch plástov. Ak sa jedná o náhradné bunky, tj. pri strate matky, či už so zámerom včelára, alebo bez, sú matečníky vytiahnuté z normálnych robotníčich buniek. Včely proste urobili matečník nad vajíčkom alebo larvičkou robotníčieho plodu. Preto "náhradné". Samozrejme, výnimka potvrdzuje pravidlo. Takto môžu vystaviť náhradný matečník aj na kraji plásta. Rojových bývá viac, aj 10 -15 kusov, náhradných tak 3 - 5 kusov. Treba aj rozlišovať obdobie, kedy ich stavajú.

Příspěvek: #123

Dotaz na zkušené. Mám vyhlédnuté matečné včelstvo z jehož matky bych chtěl získat nové matky.
Jaký je rozdíl mezi:

1. Přelarvím, nastartuji např. v sádce, dochovám nad matečným včelstvem a poté zaškolkuji do předem ((3-4 dny) vytvořených oddělků-osiřelců.
2. Vytvořím oddělky-osiřelce z matečného včelstva, v každém plást s otevřeným nejmladším plodem, nechám včely vytvořit nouzové matečníky.

Je nějaký rozdíl mezi takto vychovanými matkami???

Příspěvek: #124

Když přelarvíš, budeš vědět za jak dlouho se nové matky vylíhnou, u metody "2" nebudeš znát stáří matečníků. Navíc zkušení chovatelé matek ti doporučení přelarvení i z důvodu bohatého krmení malé larvičky. Matky z nouzových matečníků někdy nejsou takovou zárukou kvality jako přelarvené larvičky (alespoň co jsem já slyšel).
Doporučují se larvičky čerstvě zastříknuté, právě z důvodu svého mládí a času na krmení. Nepřelarvuj vajíčko, to se z velkou pravděpodobností neujme. Ani starší plod, protože už nebude tak dobře živen jako mladší, ale o to raději ho údajně včely přijmou (ale to jsem nezkoušel - proč taky)
Takže z mého silně amatérského pohledu, je metoda č. 1 po všech směrech lepší.

Příspěvek: #125

K architektovi: Add1 - tak to dělají včelaři
Add2 - tak to dělají včely, které přišly o matku
Čistě technicky vzato budou včely ve druhém případě cca o 10 dnů déle bez kladoucí matky. To znamené, že oddělek bude trošku slabší než začne matka klást.
Argument, který se často uvádí, že včely narazí matečníky na příliš starých larvách a matky budou nekvalitní, mi moc nepasuje, protože nevím proč by včely vychovávaly "mrzáka" matku, když mají možnost vybrat larvičku mladší.

Příspěvek: #126

(03.06.2011 18:51)Axolotlik napsal(a):  máte někdo odpozorováno, kde nejčastěji včelky zakládají misky (myslím tím, na kterém rámku)? Já dnes našel tři matečníky na posledním stavebním rámku mezi trubčinou. Rámek včelky vystavěly jen do poloviny, na spodním okrajinarazily misky a donutily matku zaklást, přičemž matka zakladla i trubčinu a na rojovou náladu to snad už nevypadá, matečníky mám teď v oddělku, protože jsem zrovna matku potřeboval, ale je to fakt zajímavé - tři matečníky mezi zakladenou trubčinou

Takéto scenáre včelstva (nie matky) dobre poznám, skúsim sa vyjadriť k otázkam "Axa".

1. Miska v jej typickej podobe včely robia ako predprípravu na roje a tichú výmenu (TV), Matka nikdy nepoloží vajíčko do materskej "misky" (MM)je jedno či pri rojovej nálade (RN) alebo TV vždy misku upravia jasom tento tvar nazval "Materská kolíska-kolébka (MK), má tvar hrušky, priemer ústia 5, hĺbku 10-12 mm.
2. ak včely donútia matku zaklásť trúdie bunky (TB), vždy je to príprava na rojenie lebo TV, takže deň a ošetrovanie TP by značilo, že včelstvo chystá TV, ale v tomto prípade už majú zaviečkované MB (nie matečníky, tento výraz znamená niečo iné, je to len slangový výraz per MB), tak by to mohla byť RN. Ale i na tú je už trochu pozde, no ja som mal roje aj 7.4 a bol skutočný roj.

Čo ma zneisťuje, že MB sú postavené na čisto trúďom oláste?
Ak tam však boli pripravené MM, tak potom je aj to možné. Zaviečkované MB ak je v nich trúd sa dajú po zaviečkovaní na 100% poznať, totiž trúd v MB bunke má dlhší vývoj o 3 dni, tým včely bunku zásobujú plod materskou kašičkou (MKa) a bunka je vždy dlhá nad 40 MM a je typicky zakončená ako trúdí lod na vo svojej bunke, kopulovite, takže takúto bynku môžete otvoriť a presvedčiť sa o obsahu. Ja som tohoto roku nešiel takéto falošné bunky dlhé 47 mm a to na pláste, kde boli i pravé MB. Takáto rarita sa však vyskytuje vo včelstvách dosť často, len si ju každý nevšimne. Anton

Příspěvek: #127

Archi:
Matečníky v početném včelstvu jsou mnohem lépe živeny (je více kojiček) než v početně slabším oddělku. Když jsem začínal také jsem nechával matku včelám vychovat sám, funguje to ale co jsem vyzkoušel přelarvování už nechci jinak. Ale teď už je na chov matek pokročilá doba, odchované matky budou dobré jako rezervní zálohy na jaro nebo na výměnu, ale oddělky v tuto dobu vytvořené by musely být skutečně hodně silné aby dorostly do zimy v plnohodnotné včelstvo, s tím je třeba počítat.

Příspěvek: #128

(04.07.2011 15:21)roslp napsal(a):  Argument, který se často uvádí, že včely narazí matečníky na příliš starých larvách a matky budou nekvalitní, mi moc nepasuje, protože nevím proč by včely vychovávaly "mrzáka" matku, když mají možnost vybrat larvičku mladší.

Veľmi dobrá pripomienka! Rady ala "prvé založené materské misky sú založené na starších larvičkách" je zlá rada, lebo jednak nové včelstvo stráca čas a práve prvé vzaté larvičky do chovu sú v dobrej opatere kŕmičiek, teda aj M budú vynikajúce, ako by si ich prelarvovl. V osirotenom včelstve sú vždy k dispozíci kŕmičkám larvičky vhodného veku.

Ja so túto otázku riešil dlho a robil som malé domáce pokusy, sledoval som liahnutie matiek z náhradného-nouzového chovu a nikdy som som sa nestretol, aby sa matka vyliahla na 13 deň od odobratia matky, čím sa často argumentuje aké sú nekvalitné matky, keď včelár nechá náhradný chov na včely. Liahnutie matiek prvej takejto matky vždy bolo na 16 deň, čo by znamenalo, že včelie osadenstvo čaká pri osirotení na vyliahnutie nových larvičiek.

Ja keď už keď chcem získať týmto spôsobom novú kvalitnú matku, tak to robím v dobrom silnom včelstve, tam je súhra všetkých činiteľov vychovať kvalitnú matku ideálna. Keď chcem založiť nové včelstvo, tak ho robím radšej s plodujúcou matkou, ktorá nové včelstvo spojí v jeden celok a nemôžu ho ohrozovať nájazdy sliedičiek. V takomto prípade sa urobí oblúkový rez cez plod s vhodnými larvičkami, ktoré po založení môžeme vyjednotiť-preriediť, aby sme ich mohli bez problémov vyrezať a škôlkovať alebo použiť do oplodňovacích jednotiek (O.J.)
Získanie nových matiek nemusí byť náhodné a nemusím s M robiť nové včelstvo, ale M uzavriem do klietky a ponechám ju npr. v medníku do času kým sa náhradný chov úplne neskončí, MB odoberiem a väznenú M vrátim do včelstva.
Na malej ploche je to len heslovite, čo sa dá lepšie a ľahšie urobiť. Anton

Příspěvek: #129

Letos už chovat nebudu, ale tato otázka mi nedávala spát. Díky za vyjádření všem. zase jedna "neodbytná" je vyřešná.

Příspěvek: #130

Chov matek je lotynka, záleží na počasí atd. Josu roky lepší i horší. Mám dojem, že loňské matky moje srdce nezískaly.
Letos jsem párkrát použil metodu "2" - rozdělil jsem včelstvo, abych předešel rojení. A právě zkoušel jaké budou matky.
A z některých půlek nyní už budu "točit" melecitozu.

Myslím, že nechat to na včelách je poměrně dobrá metoda.

A nejlepší - vybrané včelstvo dovést do rojovky a pak rozdělit do plemenáčů.

A kamenujte mě!

Letos jsem doma ty nejlepší nestihl rozšiřovat, bylo vytipované na odchov. Tak proč ne. Nestačil jim 120cm vysoký komín.

Na původním místě jsem nechal jeden plást s matečníky v nástavcích s MS. Zítra tam jdu vytáčet. Včelstvo v době snůšky nemělo plod, takže stavělo a nosilo. A vedle mám dvě včelstva z matečníků, nějaké jsem daroval a roj přišel o matku.

Příspěvek: #131

Nebudu kamenovat. Dovolím si jen projevit názor.

(04.07.2011 22:39)KaJi napsal(a):  Myslím, že nechat to na včelách je poměrně dobrá metoda.

Také jsem ji v dobách svého raného včelařského mládí prováděl a dokonce i propagoval. Zkušení se tenkrát usmívali. Po několika letech jsem zjistil proč. Je to sice pohodlné ale také nejisté. Časté bylo poškození matek po rvačkách, při ztrátě matek při proletech i trubcokladnost, jako další průvodní jev byla zvýšená rojivost včelstev. Prodejem rojů bych se mohl v té době i živit. Ale nebyl zájem. Pochopil jsem, že to není dobrá cesta. Ale "ekologisté", tehdy ještě byli v plenkách, by dnes určitě chrochtali blahem.

(04.07.2011 22:39)KaJi napsal(a):  A nejlepší - vybrané včelstvo dovést do rojovky a pak rozdělit do plemenáčů.

K této nouzové metodě bez výhrad, pokud to správně načasujeme a uhlídáme. Není tedy vhodná pro čersvé začátečníky. Ale i začátečníci ji mohou použít jako nouzové řešení při zjištění propuknuté rojové nálady. Pokud by začátečníci chtěli tuto metodu používat cíleně, musí být v oboru již poněkud odrostlejší. Ještě malé podotknutí, že ti včelaři, kteří zkouší tzv. metodu LBV, pokud je správně a včas provedená, se také nemusí rojovky dočkat.

Takže, chceme-li míti alespoň relativně kvalitní chov, musíme se stát aktivními chpovateli. Chovateli alespoň včelnicovým způsobem. Ze zkušenosti mohu říci, že je nutná i obměna chovného materiálu nákupem matek z vyšších chovů a to alespoň jednou za dva až tři roky, pokud nechceme mít na včelnicích bastardy, protože ne všichni kolegové včelaři, kteří "také chovají včelstva" v doletu našich včelstev a trubců, jsou také vzorní chovatelé. U některých jsou jejich "včelstva a chovný materiál", hanba mluvit. A pokud si vezmeme příklad, králíkáři a chovatelé koz či koňů si také vybírají plemeníky a nenechávají to náhodě. Tak proč my, bychom měli postupovat jinak? JK

Příspěvek: #132

Je mi celkem jedno, jak budou včelaři chovat matky - je určitě lepší metoda 2, než žádná.

Každý povyroste, jen když začne.

Je lepší dělat 2 a pak si vybrat (třeba jednookého krále mezi slepými) než nic.

Má někdo představu, jaká čaást včelařů programově obměňuje matky?

Já tipuji 1/3 a jsem optimista - spíš to hodnotím že 1/3 včelstev patří včelařům co to dělají. Na včelaře tak 1/10.

A pak pošlete matku na snubní výlet. A uvidíte s čím se vrátí. Je to jako poslat dceru na seznamovací večírek do Chánova.

Příspěvek: #133

Ano, ano. Každý povyroste když jednou začne. V podstatě je jedno jak začne. Důležité je hlavně nějak začít. Pak zjistí, že to co dělá nemusí stačit a bude chtít více. Dcery do Chanova... Vraťme se k chovu včel. Vedle chovu matek je také důležité naplnění prostoru doletu kvalitním trubčím materiálem. Souhlasím, že z Chanova to nebude. To ale chce jedno. Umožnit včelstvům i chov trubců. Uvidíte, že to jde. Ono zaplavit prostor doletu vlastním kvalitním materiálem je velmi důležité. Ovlivní to během několika roků příznivě i kvalitu včelstev těch chovatelů, kteří ani nevědí jak matka vypadá. Troufám si tvrdit, že se to následně příznivě odrazí i na kvalitě našeho vlastního chovu. A vovovo to přece jde. Důležité je však začít a je jedno jak. JK

Příspěvek: #134

KaJi tak s tím Chánovem se nedá než souhlasit.Mě tam letos skončily 3 z 25

Příspěvek: #135

Potřeboval bych poradit. Chci dát do oplodňáčku neoplozenou matku, co se stane, když do něj dám matku se včelami smetenými jen z plodového plástu, musí se oplodňáček umístit do tmavého, chladného sklepa nebo se může dát přímo na stanoviště? V ABC chovu je psáno, že se má věznit 1-3 dny, ale když se do něj dají povětšinou nezalétané mladušky? Díky, Pavel.

Příspěvek: #136

Muzes pouzit narkotizaci. Nejjednodušši je včelky prostřepat v uzavřené lahvi. Než znehybní. Vlastně je to narkotizace oxidem uhličitym...

Příspěvek: #137

(17.07.2011 22:26)pavelno napsal(a):  Potřeboval bych poradit. Chci dát do oplodňáčku neoplozenou matku, co se stane, když do něj dám matku se včelami smetenými jen z plodového plástu, musí se oplodňáček umístit do tmavého, chladného sklepa nebo se může dát přímo na stanoviště? V ABC chovu je psáno, že se má věznit 1-3 dny, ale když se do něj dají povětšinou nezalétané mladušky? Díky, Pavel.

Je to správne uvažovanie (človek vždy hľadá ľahšie riešenie), áno mladušky sú toho zárukou, že z oplodňovacej jednotky (OJ) neodletia, vlastne sú to včely, ktoré sa vyliahli do troch dní, kedy ak majú možnosť ivyletieť na prvý prelet, kedy sa orientujú na svoj príbytok a letáč. Ak 4 dňová včela už urobila orientačný prelet z OJ odletí, či ju väzníme alebo nie, totiž včela nezabúda.

Má to ešte jednu výhodu, pridanú mladú matku prijmú medzi seba.
Problémom je akurát to, nájsť vo včelstve plást na ktorom sa liahnu včely v takom množstve v akom ich potrebujeme k matke do OJ, pretože liahnúce sa mladé včely rozchádzajú po plástoch, kde sú zásoby a peľ. Anton

Příspěvek: #138

(05.07.2011 22:10)Josef Křapka napsal(a):  ...Ono zaplavit prostor doletu vlastním kvalitním materiálem je velmi důležité. Ovlivní to během několika roků příznivě i kvalitu včelstev těch chovatelů, kteří ani nevědí jak matka vypadá. Troufám si tvrdit, že se to následně příznivě odrazí i na kvalitě našeho vlastního chovu. ...

Z môjho uhla pohľadu prírodného včelárenia znamená priemyselné rozchovávanie matiek a chov trúdov z materiálu jedinej včelnice degeneráciu plemena v danom intraviláne. Všimnite si, že roje so starými matkami odletia ďaleko od rodného úľa. Mladé matky sadnú s rojom bližšie ku včelnici. Mladá matka znamená nové genetické nastavenie vo včelstve. Stará matka je minulosť, preto roj s jej génmi odlietí ďaleko, na nové miesto. Keď sa na to pozriete bližšie, zistíte, že to príroda veľmi inteligentne zariadila, keď staré gény postúpi ďalej, do nového regiónu a pre udržanie zdravého potomstva ponecháva čerstvé gény na rodnej včelnici. Každopádne, stratiť roj prvák so starou matkou nie je tragédia a postarať sa o neznámy roj, ktorý priletel do vašej záhrady, podobne. Vymeniť si roje s priateľom zo susednej dediny je pre moju včelnicu len užitočné.
Možno budú pre niekoho zaujímavé a užitočné informácie z blogu profesionálneho chovateľa matiek.

Příspěvek: #139

Zdravím příteli Bencůre.
Reagujete vcelku nesouhlasně na můj příspěvek č. 133. Ten však pouze doplňuje - rozšiřuje můj příspěvek č.131. Zkuste jej tedy přečíst a uvidíte, že se nejedná o rozchov materiálu z jedné včelnice. I s tímto mám již své neblahé zkušenosti. Proto souhlasím s tím, že provádět rozchov matek bez obměny chovného materiálu je nesmysl a skutečně při něm dochází k degeneraci. Avšak, neumím si v tomto kontextu představit přírodní včelaření jinak, než šíření genů rojovým způsobem. Vaše roje odlétají šířit své geny jinam a odjinud přilétají roje jiné s "jinými" geny???

Píšu, že zaplavením (rozuměj zaplněním) prostoru vlastním kvalitním materiálem je důležité. To proto, že ne všichni naši sousedé, kteří mají včely, jsou také chovateli. Mnozí jsou pouzí držitelé včel a čekají na "přírodní výběr". Přeloženo do srozumitelné řeči, " je jim to jedno". Proto se musíme starat o to, s jakými trubci si naše panušky dají rande. Nemyslím si, že je to jen můj názor. Je to jistě i Vaším názorem a názorem mnohých chovatelů matek. Bohužel nám chybí oplozovací ostrovy v Holandsku i Německý Helgoland.

Píšete, že staré matky létají dále než mladé. Přiznejme však že toto tvrzení musíme brát poněkud s rezervou. Podle mne to záleží na i kondici matky. Ta mnohdy již starším matkám chybí. Avšak nemohu se o tom přít. S rojením včelstev mi chybí praxe. Roje mívám posledních více než dvacet roků velmi málo. I mě již chybí kondice poletovat po stromech. Doby mých začátků se včelařením "a malin nezralých", kdy se leckdy vyrojilo i více než třetina včelstev ze včelnic, jsou již jaksi vzdálené. Přiznám se, že tehdy by mne ani nenapadlo zkoumat jak daleko létají staré matky. Dnes to již raději ponechám mladším.
Vše v dobrém JK

Příspěvek: #140

Josef, škoda, že som od teba starší, ja som po dlhých rokochbližšei k prírodnému chovu včelstiev, robia si posledné roky čo chcú. Skúsenosťí mám viac ako dosť, takže viem, či mi roje so staršími matkami odlietajú odovzdávať gény vzdialeným matkám.

O vyletených rojoch mám dobrý prehľad, hlavne prvorojoch ako ďaleko a vysoko sadli, a môžem povedať, že sadali nízko a blízko, najčastejšie rovno do rojnici. Horšie to býva vždy vtedy, ak po prvoroji vo včelstve nespravím poriadok s MB, tak sa roja poroje a tie sadajú vždy ďaleko od včelnici a na vrcholcoch agátov alebo iných stromov.

Nikdy sa mi nestalo, aby poroj odletel rovno s úľa do neznáma, vždy si sadol tak že som ho nemohol zobrať, v takom prípade som zamával a poslal do "hája".
Odlietajú hlavne poroje so spievajúcou matkou, taký roj nezadrží v rojnici ani plást s otvoreným plodom. Tohoto roku som zaznamenal 2 odletené poroje, tieto išli odovzdávať "gény" cez svojich trúdov vzdialeným matkám.

Potom pravda o odletených rojoch so starou matkou riadne pokryvkáva, takže "teória" o prírodnom včelárení môže byť aj iná
V literatúre o včelách autori vždy zdôrazňovali to čo som napísal, roje s relatívne starou matkou sadajú blízo miesta kde mali svoj príbytok, ale samozrejme musia mať k tomu aj podmienky, kry a stromy, inak sadnú aj na fúrik-kolečko (už sa mi to stalo). Anton