Příspěvek: #3061

tak takový přesně mám v Praze z matek, které byly z matečníků od včel, které byly celé hnědé, a pak se někde spářily s nějakým českým strakáčem - myslím, že jsou to celkem tři matky/oddělky ze sedmi na stanovišti.

ale chtěl jsem se zeptat na jinou věc. píše se, že vylíhlá matka zabije ještě nevylíhlé matky v matečnících. Co jsem ale v literatuře nepostřeh/nepamatuji si nebo to tam nebylo, zda k tomu zabití dojde před tím, než se ta "první vylíhlá" matka oplodní a vrátí nebo až po tom, co se oplodní a vrátí....pro první i pro druhý případ bych měl argument pro i proti, tak nevím...ale fakt si nevybavuji, že by to bylo někde upřesněno, tak jestli náhodou někdo nevíte, jak to je.

Příspěvek: #3062

Ty argumenty můžou být docela zajímavé, hlavně v tom druhém případě

Příspěvek: #3063

hahaha...mě to taky přijde na hlavu...ale ten druhý případ je, že zabije ostatní až když je jisté, že se vrátila oplodněná a bude tedy klást.....oproti prvnímu případu, kdy ještě neoplodněná zabije ostatní a pak se sama nevrátí...a zbydou včely bez oplodněné i neoplodněné matky a bez vajíček, ze kterých by si mohly vychovat matku....

za předpokladu, že včely nejsou blbé, tak bych čekal, že se budou chovat "na jistotu"...tj. druhý případ...ale pro první případ hraje to, že první matka chce být sama jen jedna...

a také nevím, jestli je možné, aby včely narazily více matečníků s odstupem X dní, kdy X odpovídá zhruba obvyklému počtu dní od vylíhnutí matky do jejího oplodnění...aby ta úvaha o druhém případu/ten druhý případ byl teoreticky možný. Nebo jeslti včely, když už narazí více matečníků, tak je narazí na vajíčkách, která jsou zakladená plus minus ve stejný den.

no tak právě proto jsem se ptal. směřoval jsem dotazem k tomu, jak moc pravděpodobné je, že první vylíhlá matka pozabíjí ostatní nevylíhlé i třeba vylíhlé, a pak ta jedna co zůstane se nevrátí ze snubního proletu a je po matkách...

Příspěvek: #3064

Dočetl ses jak matka zabije ty ostatní?

Příspěvek: #3065

pokud si dobře vzpomínám, tak buďto propíchá (prý) matečníky a zabije matky ještě nevylíhlé svým žihadlem. nebo se setkají vylíhlé matky a po vzájemném "souboji" jedna druhou zabije také svým žihadlem. Ani jedno mi ale nevysvětluje, jesatli k tomu dojde před nebo po oplodnění aspoň jedné z nich. To je to co nevím a co bych chtěl vědět.

Nebo je to jinak? A jak tedy?

Příspěvek: #3066

Takto som to cital tiez, ale pride mi to ako rozpravka, lebo ked su roje matiek je viac, ked je ticha vymena urobia si to vcely inak.
Vidim v tom (likvidacia) pracu vciel a ziadne suboje matiek na zihadla

Příspěvek: #3067

přikláním se k tomuto názoru, letos se mi stalo, obvykle připravuji matky aby se mi líhly v pondělí/úterý, s tím, že v neděli vychytávám oplozené a osazuji zralé matečníky. Jenže jednu neděli tu hrozně pršelo a já se dostal pouze k tomu, že jsem stačil zkontrolovat jestli jsou serie ok a to byly. Bohužel jsem na jednom rámku přehlédl nouzák z kterého se mi vylíhla matka přes noc matka a dopoledne byly na chovné liště všechny matečníky vykousané a matky odstraněné ( 18 ks ) dle mého nemožné aby matka vykousala a zabila za cca 10 hodin 18 matek, s tím jí musí včely pomáhat a řídí je nějaký feromon vylíhlé matky v kombinaci s chovnou náladou včel - tomu odpovídá , že při odrojení je neoplozených matek v úlu více a navzájem se " trpí".

Příspěvek: #3068

Dokonce jde i poznat jestli matečník vykousaly včely a nebo mladá matka.
Nicméně od doby co chovám matky a místo rojů mám oddělky tak k této debatě příliš nepřispěju
Jisté je, že dvě mladé kladoucí matky po jednom plástu běhat nebudou. Jestli se k tomu dopracujou zabíjením v matečníku, na plástu nebo s pomocí včel či porojů to už je dáno stavem ve včelstvu a přírodě.

Příspěvek: #3069

(21.07.2021 1:25)TomasK1 napsal(a):  pokud si dobře vzpomínám, tak buďto propíchá (prý) matečníky a zabije matky ještě nevylíhlé svým žihadlem. nebo se setkají vylíhlé matky a po vzájemném "souboji" jedna druhou zabije také svým žihadlem. Ani jedno mi ale nevysvětluje, jesatli k tomu dojde před nebo po oplodnění aspoň jedné z nich. To je to co nevím a co bych chtěl vědět.

Nebo je to jinak? A jak tedy?

Jak dlouho po oplodnění může ještě žihadlem propichnout ostatní matečníky a nebo zabit druhou matku?

Příspěvek: #3070

to nevim, pokud jí po oplodnění žihadlo funguje. pokud ji po oplodnění zihadlo uz nefunguje a ma ho jen ke kladení, tak asi už nikdy. nevzpominám si, ze by to nekde co sem čet bylo az takto do detailu rozebrane a vysvetlene. proto se ptam, treba nekdo cet neco, co sem ja necet.

Příspěvek: #3071

Zdravím máte někdo zkušenosti, nebo spíše používáte někdo aktivně systém pro "výrobu" matek systém NiCot či Jenterův systém?

Příspěvek: #3072

Mám jí od Pokorného a funguje
http://www.pokornydacice.cz/plastove-ram...nacky.html

Příspěvek: #3073

Ahoj,

poradil bys nějakým bližším způsobem jak začít. Potíráš klícku voskem? Nebo někdo říká že třeba pár týdnů nechává ovonět. Já mám klasickýho Nicota. Takže zasadit do rámku s vyřízlou mezistěnou a nechat obestavět?

Příspěvek: #3074

(24.08.2021 15:42)jenda23 napsal(a):  Ahoj,

poradil bys nějakým bližším způsobem jak začít. Potíráš klícku voskem? Nebo někdo říká že třeba pár týdnů nechává ovonět. Já mám klasickýho Nicota. Takže zasadit do rámku s vyřízlou mezistěnou a nechat obestavět?

Najdi si vlákno Přelarvovací systém Nicot. Já osobně se tam vyjadřoval v příspěvku 60 a 65.

Příspěvek: #3075

Kontrola prijatia matky ktorá bola vložená z oplodniačika na ostro.
Matku prijali.

Příspěvek: #3076

pripravuji si na jaro na stanovisti podstavec pro oplodnacky/plemenace/oddelkove nastavky. Budou to ve skutecnosti nastavky 39x24 rozdelene na polovic a vybavene prepazkami na postupne zvetsovani prostoru, chci v nich odchovat matky a postupne behem sezony oddelky.

jsem omezen mistem, nemuzu ten podstavec na zahrade umistit kamkoliv.

jedno misto, ktere mohu vyuzit je podel plotu se sousedem s tim, ze nastavky by mely cesna orientovana smerem k plotu, k sousedovi. i kdyz je soused v pohode a moc na zahrade nebyva, ze slusnosti chci na ten drateny plot povesit takove ty stinici plachty, aby vcely musely vyletet aspon do vyse plotu a pak dal za pastvou uz ve vyssi vysce.

a potreboval bych se poradit, jestli ta plachta umistena na plote pred temi uly, cca ve vzdalenosti 1.5 metru, ne ude zasadni prekazkou pro uspecne oplodneni, ale spise navrqceni oplodnenych matek do jednotlivych ulku.

dosud jsem mel/ mam vsechna vcelstva/uly orientovane tak, ze pred sebou maji volny prostor a mam odpozorovano, ze i tak jim staci obvykle cca 1.5 az 2 metry pred uly k tomu, aby se pri navratu trefily do cesna, ve vetsi vzdalenosti jsou leti ve vysce kolem 2 metru a vys. Ale nevim, jestli kdyz pted ty uly neco postavim, v tomto pripade plot s plachtou, tak jestli pri navratu ten ul najdou. Vim ze se vcela orientuje pri letu podle ruznych bodu, ale takto blizmo ulu nevim, podle ceho ho hleda. Tim spis jak je to s matkou? i kdyz to jsem cetl, ze matlu doprovazeji delnice, takze ta orietace a navrat je asi tske spis zalezitosti delnic.

Mate prosim nekdo praktickpu zkusenost s tim, v jake vzdalenosti pred cesny je mozne umistit prekazku, aby to vcelam a matce nevadilo?
diky za reakce a zkusenosti.

Příspěvek: #3077

Klidně 0,5 m.
Nebo i míň, když nebudou úly natěsno u sebe (mezery minimálně mezi dvojicemi opět 0,5 m)

Budou nalétávat zezadu (případně onou mezerou), v tom půl metru provedou nad víkem obrat a přistání.
Letový koridor si primárně obrátí dozadu - proud přilétavajících včel nepůjde od souseda, ale z Tvojí strany (včely létají jako letadla, ne jako vrtulníky). Fakticky tak vlastně bude jedno, že jsi dal česno směrem k sousedovi...

Příspěvek: #3078

(28.09.2021 15:28)TomasK1 napsal(a):  pripravuji si na jaro na stanovisti podstavec pro oplodnacky/plemenace/oddelkove nastavky. Budou to ve skutecnosti nastavky 39x24 rozdelene na polovic a vybavene prepazkami na postupne zvetsovani prostoru, chci v nich odchovat matky a postupne behem sezony oddelky.

jsem omezen mistem, nemuzu ten podstavec na zahrade umistit kamkoliv.

jedno misto, ktere mohu vyuzit je podel plotu se sousedem s tim, ze nastavky by mely cesna orientovana smerem k plotu, k sousedovi. i kdyz je soused v pohode a moc na zahrade nebyva, ze slusnosti chci na ten drateny plot povesit takove ty stinici plachty, aby vcely musely vyletet aspon do vyse plotu a pak dal za pastvou uz ve vyssi vysce.

a potreboval bych se poradit, jestli ta plachta umistena na plote pred temi uly, cca ve vzdalenosti 1.5 metru, ne ude zasadni prekazkou pro uspecne oplodneni, ale spise navrqceni oplodnenych matek do jednotlivych ulku.

dosud jsem mel/ mam vsechna vcelstva/uly orientovane tak, ze pred sebou maji volny prostor a mam odpozorovano, ze i tak jim staci obvykle cca 1.5 az 2 metry pred uly k tomu, aby se pri navratu trefily do cesna, ve vetsi vzdalenosti jsou leti ve vysce kolem 2 metru a vys. Ale nevim, jestli kdyz pted ty uly neco postavim, v tomto pripade plot s plachtou, tak jestli pri navratu ten ul najdou. Vim ze se vcela orientuje pri letu podle ruznych bodu, ale takto blizmo ulu nevim, podle ceho ho hleda. Tim spis jak je to s matkou? i kdyz to jsem cetl, ze matlu doprovazeji delnice, takze ta orietace a navrat je asi tske spis zalezitosti delnic.

Mate prosim nekdo praktickpu zkusenost s tim, v jake vzdalenosti pred cesny je mozne umistit prekazku, aby to vcelam a matce nevadilo?
diky za reakce a zkusenosti.

Chtěl bych se zeptat co je důvodem k tomu směrovat česna směrem k sousedovi ?

Příspěvek: #3079

vcelky.cz: diky za radu a zkusenosti z praxe, to o uorave letoveho koridoru jsem nevedel. Ale komplikuje se mi tim trochu predstava o usporadani stanoviste....vysvetlim a soucasne odpovim Josefovi.

nyni mam na tom miste jiz v jedne rade 11 oddelku, ve kterych jsem si odchoval sve prvni matky, odrojena vcelstva a roju co se mi vyrojily z kmenovych vcelstev. ta rada ulu (krome tri dvounastavkovych) je jednonastavkova takze ve trech pripadech jsem umistil dva oddelky nad sebe. rada je asi 2.5 metru od plotu a vsechna cesna samozrejme obracena do nasi zahrady. ale samozrejme kdyz jde poranu od vychodu slunce do zadnich sten ulu, tak vcely vyleti z cesen a vostre otoci 180 stupnu a leti stejne pres sousedovu zahradu kamsi do dali.

no ale k veci...prptoze me ten chov matek bavi tak chci pristi rok zase odchovat a asi uz i vymenit matky. jenze uz nechci opakovat tu blbost s umistenim dvou oddelku nad sebe. dokud jsou na polovicnim poctu ramku, tak to jeste jde s nima hybat, kdyz potrebuju do texh spodnich. ale jak pribyvaji na sile, tak pribyvaji i na vaze, a to uz je fakt docela rozcvicka manipulovat s jednim plnym nastavkem a jestek tomu pridelanym dnem, pripadne rozebirat kdyz byly na dvou nastavcich.

takze plan je/byl takovy, ze celou radu stavajicich oddelku, ze kterych budou pristi rok produkcni vcelstva, posunu cca o 1 az 1.5 metru smerem dal od plotu do nasi zahrady, cesna budou stale smerem do nasi zahrady. za touto radou smerem k plotu ponecham prostor cca 1 az 1.5 metru jako takovou ulicku, a postavim druhy stojan podelne s plotem, na kterem budu mit pristi rok oddelky a odchivavanymi matkami a doufam ze zadne roje...a abych prave v te ulicce mohl pracovat jak s zemi puvodnimi vcelstvy tak s i s temi oddelky pro odchov matek, tak jsem myslel, ze kdyz cesna otocim smerem k plotu, tak budou litat z tech oddelku smerem k plotu.

tak tolik Josefe na vysvetleni.

Ale jak jsem pochopil od vcelky.cz, tak cesna necesna, ulicka neulicka, budou litat dozadu. Ledaze by ten odstup od plotu byl vetsi. To je to, co prave nevim.

vim, ze oplodnacky se rozmistuji vpodstate kdekoliv, jenze ja oplodnacky nemam a peotoze matky chci odchovat v oddelkovem nastavku, tak je potrebuji mit jiz na miste, kde budou po zbytek sezony.

mozna je to cely blby napad s tim usporadanim a mohlo by to fungovat jen pokud by odstupy (od plotu i ulicka) byly vetsi.

pak ale mozna bude lepsi celou radu prodlouzit a mit vse v jedne rade podel cele delky plotu (rodina si zvykne ) a ne pouze v zastrcenem koute zahrady, ktery zabira nynejsi usporadani pro tech 11 oddelku.

Příspěvek: #3080

Pokud ti to rodina povolí tak spíš řadu prodluž. Uvědom si že příští rok budou nynější oddělky vícenástavkové a nové oddělky za nimi utopené .Což by nebylo příliš vhodné pro oplození panušek jelikož by se nejspíš zalétávali přes stávající včelstva jak ti popsal vcelka.cz