Příspěvek: #21

Já vyřezávám a pohoda většinou jsou včely tak silné,že už mi přijde že by se jich tamvíc ani nevlezlo .Navíc trubec taky nefunguje zadarmo

Příspěvek: #22

Jak to máte s rojením?

Příspěvek: #23

Taky vkládám stavební rámky 1 do 2. nástavce jako poslední rámek. Rojivost jsem nezaznamenal minimálně 2 roky. Ke konci června je odeberu a vyřežu..

Příspěvek: #24

poslední 2 roky ,první 11 druhý 16 včelstev a ani jeden rok se žádné nevyrojily ,sousedům to létalo jak kdyby pro ně hrušky a jabloně byly tím pravým domovem ....

Příspěvek: #25

Mám podobnou skušenost. Nemůžu říct, že bych neměl nikdy roj, ale od doby kdy jsem začal trubce úmyslně chovat na stavebních rámcích, tak mám minimální rojivost.

Příspěvek: #26

Já vždy v každém všelstvu udělám 2 stav. rámky a nechám trubce vylíhnout ,správný poměr trubců a dělnic tvoří harmonii, nezpůsobuje rojení,vyřezávání je podle mě chyba, navíc kvalitních trubců není mnoho tak proč je vyžezávat? za nějaké množství medu co zbaští? Nehledte vždy jen na výnos...

Příspěvek: #27

Chtěl bych se zeptat jestli někdo máte podobnou zkušenost?
Na jaře nechávám v nejhořejším nástavku vystavět a zaklást 2 stavební rámky na kraji plodového díla (v literatuře je vždy na to kladen důraz). Poté je přemístím do nejspodnějšího nástavku, který provozuji jako trubčí (vkládám tam další rámky stavební, trubčí souše i dělničí). Letos, ale ještě v dost pozdním jaru, měly včelstva v horním nástavku samé zásoby. Přesto jsem vložil mezi ty zásoby stavební rámky, které včely vystavěly. Po vystavění, ale nezakladené jsem je přesunul do spodního. Jaké bylo moje překvapení v létě (v době přípravy včelstev na krmení), když jsem zjistil, že právě tyto rámky jsou zaneseny medem. Tak teď nevím jestli velké buňky (trubčí/medové) nejsou třeba stavěny pod jiným úhlem podle toho jestli jsou určeny pro trubce a umístěny (v době stavění) u plodištních rámků nebo pro med, pokud jsou mezi medníkovými rámky a včely to potom dokáží rozeznat podle toho úhlu vystavění i když jsou přeneseny jinam. Je to pouze teorie, myslím, že jsem někde o tom četl, že včely staví pod různým úhlem buňky podle toho pro, co jsou určeny. Nikdy se mi nestalo, aby včely zanášely medem rámky ve spodním nástavku, když mají místa dost nahoře, kam ukládat.

Příspěvek: #28

Pozri si video od Ivana Černého, ten to tam podrobne vysvetľuje

Příspěvek: #29

(31.03.2012 22:26)LumpyCZE napsal(a):  Já vždy v každém všelstvu udělám 2 stav. rámky a nechám trubce vylíhnout ,správný poměr trubců a dělnic tvoří harmonii, nezpůsobuje rojení,vyřezávání je podle mě chyba, navíc kvalitních trubců není mnoho tak proč je vyžezávat? za nějaké množství medu co zbaští? Nehledte vždy jen na výnos...

Ja dávam včelstvám viac StR nielen dva, takže mám tých trúdov statočne aj klieštika. Len chcem reagovať na tú vetu, že "trúdy zbaštia nejaké množstvo medu". Určite, že zbaštia nejaké to množstvo medu ale moje pozorovania sú také, že v úľoch kde je najviac trúdov, nie je len najviac klieštika ale aj najviac medu. A tie včesltvá sú aj najsilnejšie. A tie včelstvá kde je dá sa povedať až viac trúdov ako by si v prírode vychovali je až taká harmónia až "preharmónia", že včely sa neroja ale vymieňajú matky tichou výmenou.
Určite sa dajú včelstvá vyhnať do sily iným spôsobom ako vkladaním StR a TR ale to tu uvádzam len ako moje pozorovania a využívam ich pri svojom spôsobe včelárenia.
Sem - tam ešte počuť, že "tie trúdy- darmožráči" od niektorých včelárov, ale tí ešte nepochopili význam trúdov vo včelstve. Trúdy nie sú len na oplodňovanie matky.

Příspěvek: #30

Včelstvo,ktoré má "pretlak"robotníčieho plodu,buduje trúdie dielo,aby si mohlo vychovať množstvo trúdov adekvátne množstvu - počtu robotníc.Ak sa mu umožní stavba trúdoviny na SR ,tam sústreďuje trúdi plod.Ak sa mu neumožní,stavia kde príde,v podmete - aj pod stavebnou zábranou,kto má úzku spodnú latku rámika aj tam nadstavuje trúdovinu,alebo prestavuje robotníčie bunky na trúdie - pokazí plást.
Aby bolo čonajmenej tých plástov pokazených,ja dávam včelstvu toľko SR,aby malo dosť.Nemám nikde nič prestavané- sem tam v rohu rámika sa nájde okolica tr.buniek.A včelstvo sa potom aj -ako tu už bolo spomenuté - menej rojí.Včely kŕmičky majú kde vybíjať svoju energiu -a kŕmna kašička je energia,ktorá "vyháňa" včely z úľa v podobe roja.

Příspěvek: #31

Na kurzu začátečníků jsem zaznamenal následující doporučení pro chov trubců:

Citace:Trubce chovejte na starém díle, trubci mají polovinu genů (resp. od každého chromozomu jednu kopii), jsou méně odolní vůči nákaze (nemocem), "polovina genů" znamená, že na starém (promořeném) díle se ti trubci se špatnou genetickou výbavou ani nevylíhnou (nepřežijí ve stádiu kukly) a následně jsou ve včelstvu jen trubci vitální a dále přenášejí v chovu tu odolnější genetickou výbavu.

Doporučení je podle mého v rozporu v podstatě se všemi variantami odstraňování trubčiny (a obecně i obměny díla). Máte k tomu někdo nějakou polemiku/názor?

Ď Ozi

Příspěvek: #32

Toto je prezentováno také na jednom videu, kde hovoří Zdeněk Klíma. A má pravdu. Lze to i skloubit s vyřezáváním trubčiny, pokud někdo používá jakožto biotech. opatření - novou vyřežu, starou ponechám. Princip a účel tkví v tom, dostat na shromaždiště pouze odolné trubce, kteří budou nositeli lepší genetické informace. Ale nutným předpokladem by bylo, aby se tak chovala většina včelařů v okolí. Když jsem toto navrhl u nás v ZO, tak jsem tvrdě narazil a to i u lídí, kteří mají moje matky a paradoxně i u těch, kteří o obměně díla asi ani neslyšeli

Příspěvek: #33

Ovšem setkal jsem se s názorem respektovaného včelaře který tvrdil, že trubec odchovaný z používané trubčiny je oproti těm z nové handicapovaný a k matce se v konkurenci moc často neprotlačí.

Takže když si to přeberu další bod pro včelaře povaleče který nechává včely stavět co chtějí a pak to průběžně vyřeže. To už je tam ale na jaře spousta trubců, takže je to jedno.


SPíš by mě zajímalo jak tak chodíte po okolí se dívat kolik má běžný včelař trubčiny. Co vím tak jeden stavební rámek je běžné maximum.
Pak by takové jedno včelstvo s volnou stavbou mohlo vydat za deset běžných a do populace trubců docela promluvit.

Příspěvek: #34

Jasný.

1. mám jenom novou - tak tu ze včelstev vyndám (proženu ji medníkem?), nechám si ji a bude z ní stará
2. a půjdu si promluvit s př. Čápem - http://capis.unas.cz/i.php?stranka=onas

Příspěvek: #35

(27.03.2014 8:23)Ozi napsal(a):  Na kurzu začátečníků jsem zaznamenal následující doporučení pro chov trubců:

Citace:Trubce chovejte na starém díle, trubci mají polovinu genů (resp. od každého chromozomu jednu kopii), jsou méně odolní vůči nákaze (nemocem), "polovina genů" znamená, že na starém (promořeném) díle se ti trubci se špatnou genetickou výbavou ani nevylíhnou (nepřežijí ve stádiu kukly) a následně jsou ve včelstvu jen trubci vitální a dále přenášejí v chovu tu odolnější genetickou výbavu.

Doporučení je podle mého v rozporu v podstatě se všemi variantami odstraňování trubčiny (a obecně i obměny díla). Máte k tomu někdo nějakou polemiku/názor?

Ď Ozi

A jak staré má být to trubčí dílo to řečeno nebylo? Připomíná mi to jednoho dnes již nežijícího tenkrát 70-ti letého včelaře za dob nedávno minulých, který mi s hrdostí ukazoval plást černý jak cikánova noha a říkal:" tak s tímto plástem včelařil ještě můj otec". To je největší poklad včelaře. V Americe si takových plástů váží nejvíce.
To, cituji: "že na starém (promořeném) díle se ti trubci se špatnou genetickou výbavou ani nevylíhnou (nepřežijí ve stádiu kukly) a následně jsou ve včelstvu jen trubci vitální a dále přenášejí v chovu tu odolnější genetickou výbavu", to mě toho tehdy dědulu (dnes mladého kluka) připomíná. Je to totéž, jako mít mateřskou školku mezi tuberáky.
JK

Příspěvek: #36

Je to blud,kvalitne aj nekvalitne trudy sa vyliahnu tak isto zo stareho ako aj z noveho diela,zaklad je aby boli kvalitne matky,potom budu aj kvalitne trudy.
By ma zaujimalo ako sa da zistit pri volnom pareni presne s ktorymi trudmi sa matka sparila z akeho plasu boli tie trudy a ci boli kvalitnejsie ako ostatne ...

Příspěvek: #37

Kdysi jsem slyšel názor, že se v "rození" nekvalitních trubců nikdy nezabrání. Vždyť jenom lidstvo je na světě něco kolem 30 tisíc let a stále všichni nejsme dokonalí a nesmírně inteligentní Ale do určité míry to údajně omezí samotné páření trubců s matkami. Nyní docházím k meritu věci. Během páření trubců s matkami je na trubce vytvářen velký tlak (mnoho trubců, málo matek, každý má za povinnost přenést genetickou informaci). Tento tlak učiní to, že se k samotnému páření dostanou pouze ti nejzdatnější. Zda oni nejzdatnější trubci jsou i těmi nejkvalitnějšími, jak bylo tvůrcem tohoto názoru prosazováno, nemohu potvrdit. Odborník v této věci nejsem. Spíše očekávám váš názor, co si o tom myslíte.

Nicméně trubčinu také nevyřezávám. Mnoho včelařů v okolí to dělá - viz kleštík a stará zažitá pravidla s vyřezáváním. V minulých letech jsem mnohokrát zavíčkovanou trubčinu sám vyřezával a zkoumal. Nikdy jsem na kleštíka nenarazil - pokud pominu nějaké jednotlivce. Jsem názoru, že pokud včelař se snaží průběžně včelstvo léčit (gabon, fumigace, nátěr plodu v případě potřeby), tak nemá smysl trubčinu vyřezávat. Ta "výměna" včel v produkčním období je tak velká, že není třeba se tímto vůbec zabývat a směle nechávám trubčinu v díle.

Mám však neblahou zkušenost s ponecháním více trubčiny. Kdysi jsem nechal dva stavební rámky s trubčinou v úle. Včelstvo si vytvořilo tolik trubců (i když se v různé literatuře píše, že si včelstvo musí vytvořit jen několik stovek trubců), že jsem určitým způsobem pozoroval pokles výkonnosti včelstva.

Jsem názoru, že trubce je potřeba chovat. Mnoho včelařů v mém okolí trubčinu systematicky vyřezává, aniž by třeba se zamysleli nad otázkou, zda to má smysl (spotřeba medu, kleštík). A to bez rozdílu věku. Razím názor, že každý včelař by si měl chovat vlastní matky - je-li s povahou včel spokojen. Jenže ona likvidace trubčiny může vést k tomu, že jednomu včelaři - chovateli matek pro vlastní potřebu, se mohou matky pářit s nekvalitními trubci. Zkrátka a dobře. Trubců bude málo, nebude žádná konkurence, a matky se mohou pářit s nekvalitními liniemi (např. i divokých včel) a zbytečně nám kazit vlastnosti našich budoucích včel. Samozřejmě, existuje cesta v podobě vyššího počtu včelstev, která svými trubci přebije ty nekvalitní. Ale já osobně jsem malovčelař, který chce, aby si byl sám sobě soběstačný (oddělky, matky), zároveň se v rámci prodeje medu vracely ušlé náklady za pořízení nových včelařských potřeb; tudíž přebít cizí trubce vlastními včelstvy, jak např. ukládá nařízení ČSV - mít alespoň 40 včelstev pro komerční produkci matek, to opravdu nemíním. Naskýtá se tedy názor, že všichni včelaři by měli chovat tu ideální kraňku, chovat si vlastní matky a všichni budou spokojeni. Jenže to je hodně dlouhá cesta a možná tohle zapříčíní celková dnešní osvěta (mnoho informací k srovnání, nejedna publikace, videa či internet).

Příspěvek: #38

Trubce ani cíleně nechovám, ani nevyřezávám. Nechávám vše na včelách - buňky na mezistěnách si přizpůsobí pro chov tolika trubců, kolik potřebují.

Příspěvek: #39

Já používám k chovu trubců - trubčí nástavek (alespoň tak tomu říkám já). Dávám ho na jaře úplně dospod. Vyzkoušel jsem jeho různé osazení a zajímalo by mně, jak to děláte ostatní a jaké máte zkušenosti vy, kteří se taky zabýváte cíleným chovem trubců?

První pokus jsem udělal způsobem, že jsem na jaře dal do horního NN dva SR po stranách rámků s plodem. Po zakladení jsem celý nástavek dal dospod úlu ve složení - vprostřed 4 rámky s dělničím plodem, z každé strany těchto rámků 2 trubčí a na každou stranu 2 souše (celkem 4) a otevřené očko. Při kontrole před zakrmením na zimu jsem ho prohlédl a zjistil, že pod 5 rámky ve středu NN vystavěly včely další trubčinu (tuto jsem vyřezal). Tento trubčí NN jsem nechal pod úlem přes zimu. Na jaře jsem zjistil, že úplně krajní souše mi chytily plíseň a ty dál od stěny byly zaneseny pylem.

Další rok jsem po přendání NN do spod úlu, nechal v nástavku o 2 plásty s dělničím plodem méně a na každé straně mezi dělničí a trubčí rámek vložil další SR. Také na kraje NN jsem místo souší dal SR. Takže složení NN je: SR-souš-TR-SR-DR-DR-SR-TR-souš-SR. Výsledek je, že SR na krajích neplesniví a ani včely nestavějí pod rámky. Přesto asi nemají trubčiny dost, protože sem tam najdu trochu trubčiny i na rámcích v plodišti.

Letos jsem už trubčí nástavky pod úly na zimu nenechával. Ale na jaře to plánuji trochu jinak. Nechal jsem si pro každé včelstvo 2 trubčí souše a ty jsem dal před krmení na kraje druhého nejhořejší nástavku. Příští sezónu po vystavění a zakladení trubčiny, plánuji dát místo klasické souše trubčí souš, kterou jsem si dal do druhého nástavku.

Oproti zkušenostem jiných (viz příspěvky výše), tak já jsem neshledal ve včelstvu vyšší výskyt kleštíků. Výnosy medu nemohu posoudit, ale skoro nulová rojivost a tichá výměna matek určitě ano. Za pět let pouze 2 roje a zrovna ve včelstvech, kde jsem neměl trubčí NN. Postřehy a rady těch, co cíleně chovají trubce déle než já, rád uvítám!