Příspěvek: #21

Když nemá souše, což je náplň tohoto dotazu tak je to jednoduchý jak facka. Trubčinu jim nechat, jinak se dalších souší zbaví místo aby nějaké získal. Nechat včely stavět nové dílo na mezistěnách nebo volné stavbě, a pokrývat tak nedostatky díla. Je snůška tedy ideální čas nechat včelky stavět. Trubčina se včelám po odchovu trubců bude hodit na uložení sladiny , je jim pak jedno o jakou buňku jde. Vždyť když staví cíleně buňky na zanášení sladinou tak se s nimi taky nemažou a umí je někdy postavit pěkně nesouměrné - rychlost stavby a kvantita je na prvním místě když není kam ukládat..

Příspěvek: #22

Trubčina se dá normálně dávat do medníku i když se traduje že ne. Nezjistil jsem problém i když se mezi zkušenými včelaři lecos traduje, nijak to nerozlišuji. Tedy jen podle barvy díla.

Příspěvek: #23

Já bych přímo řekl, že je velmi výhodné přehodit trubčinu do medníku nad mřížku a to co nejdříve po základení. Důvod, k tomu je ten, že

1. naláká včely do medníku a to na dost dlouho, vhledem k tomu, ze jde o trubce
2. nezabírá místo v plodišti pro pyl a plod
3. na trubčině si včely nad MM určitě nenarazí matečníky
   

Příspěvek: #24

Jen pro začínající - medník by pak měl mít očko, aby trubci pocítili svobodu

Příspěvek: #25

Když nemá medník očko, lze ho v některém zadním rohu přizvednout rozpěrákem a podložit dřívkem, stačí mezírka 6-8 mm a trubci velmi rychle opustí medník, jsou na mřížce a vyláká je světlo. Ve chvíli, kdy by se začali vracet se to zavře.

Očka se dělají, ví Bůh proč uprostřed stěny nástavku. To je nešikovné, ba přímo hloupé (jen to dobře vypadá) a když se otevře takto nešikovně umístěné očko, pak trvá poměrně dlouho než to trubci zjistí, vše se protáhne v čase a trubci se zvětšiny vrátí. Podotýkám, že já očka otevřená nemám a mám je jen k vypouštění trubců tam, kde převěsím plod.

Mimochodem, pan Jindra je autorita a doporučuju všem povšimnout si, kde má očka on a jakého tvaru.

Nemám očka rád a už jsem tu o tom psal. Vloni jsem na netu našel naše videa, kde včelaři, myslím že z Brna, jasně vysvětlují, že ač to nechápou, očka otevřená = delší zrání medu a vyšší vlhkost a naopak bez oček (či zavřená) = rychlejší uzrání medu a rekordně malá vlhkost. Neumím ta videa najít, je jich několik, začínalo to nějakým setkáním v Táboře a hostitel se snad jmenoval Nerad (možná) a na to navazovaly přednášky.

Příspěvek: #26

Už som sa tu pokúšal postaviť otázku, kedy a prečo (na čo) vznikli očka. Ja osobne som ich nikdy nerobil a keď som ich mal (kúpené) tak som ich nikdy nepoužil.

Příspěvek: #27

Očka vrtám do každého nástavku a ještě ve výrobě před expedicí na včelnici je zavírám korkovým špuntem.

Příspěvek: #28

Očká sú fajn v zime kvôli regulácii vlhkosti.

Příspěvek: #29

Zdravím.

Pán Stoklasa,to nemyslíte vážne.Ja používam očká len v lete a to len jedno na najvyššom nádstavku na odvetrávanie a umožnenie odchodu trúdov z medníka.

Bojo.

Příspěvek: #30

Ja v nich vidím výhodu práve v zime. Samozrejme, používam ich aj v lete (v plodiskových nadstavkoch). Netvrdím, že očká sú nutnosť. Mám aj úle bez očiek. Ale mne osobne očká v zime veľmi pomohli dostať vlhkosť pod kontrolu. Bez očiek mi nepomáhali dobre ani priedyšné stropy. V kombinácii s očkami áno. Samozrejme, všetko závisí od podmienok a konštrukcie vetrania vo vrchnákoch. A tiež od toho, či používa včelár v zime fóliu alebo nie a aké má dná. A tiež či používa uteplené alebo neuteplené úle (rosný bod). Mnohé so sebou súvisí.

Příspěvek: #31

Zdravím.

To otvorené očko v zime nie je zadarmo,vzniká prievan a včely to musia kompenzovať zvýšenou spotrebou.V prírode som nevidel u divo žijúcich včiel žiadne očko a včely majú len jeden otvor.

Bojo.

Příspěvek: #32

V prírode majú včely toľko otvorov, koľko im prirodzený úkryt ponúka. Môže byť jeden i viac. V prírode včelstvo nemá rámiky a je jedno, či niečo oplesne. Prievan vzniká iba ak sú otvory v úli krížom. Ak sú len očká nad sebou, tak prievan nevzniká. Ja som rozdiely v spotrebe zásob u včelstiev s očkami a bez očiek nezaznamenal. Ale spozoroval som rozdiel v spotrebe zásob pri nadmernej vlhkosti v úli. V suchom úli bola spotreba nižšia ako vo vlhkom (v niektorých prípadoch i dvojnásobne). Takže z pohľadu spotreby zásob je lepší suchý úľ s viac otvormi a väčším prísunom čerstvého chladnejšieho vzduchu ako uzatvorený úľ plný vlhkosti. Pri dostatočnom odvetraní úľového priestoru iným spôsobom nie sú očká v zime naozaj potrebné (a tým pádom ani počas sezóny).

Příspěvek: #33

Jeden odstavec z Tomovy odpovědi výše č. 25 o očkách a o vlhkosti v úlovém rostředí jsem převedl do vlákna o obsahu vody v medu, kde jsem uvedl i odkazy ...
Jiří

Příspěvek: #34

Já vidím očko jako další tepelný most. Kondenzace v úle může být způsobena např.: 1) slabým včelstvem, neovládajícím prostor, 2) Zavřeným dnem (malým česnem), tj. malým přísunem čerstvého vzduchu (kondenzát se v úle tvoří i při silném včelstvu), 3) špatnou konstrukcí nástavku - tj. tepelnými mosty.

Pokud včelstvo neovládá prostor, je zbytečné dělat do úlu další díry. Odvětrávaná střecha - nesmysl, ale dobrá věc pro výrobce. Ono když ta vlhkost někudy prochází, je dost pravděpodobné, že se vysráží v místě zvaném rosný bod. Ten jistě nebude mimo úl/střechu, ale v těch super průchodkách se super matrošem. Ale co by člověk pro dobrý pocit z vypěstovaných plísní a jejich spor neudělal.

Aktuální poznatek z praxe. Nechal jsem si zkušebně vyrobit 7 úlů, přičemž u jednoho z nich zcela přesně neseděla střecha (zkřížený rám) a přesně v tom místě, co se nacházela odchlíplina byla hromada vody a nepomohl ani zámek na střeše, ani polystyren s ALU reflexní fólií na střeše (úly zateplené 5 cm styrodurem).

Osobně očka nevedu, jejich přínos vidím pouze v případě převěšení trubčiny do medníku, aby měli trubci kudy ven. Ovšem pokud to za ten zvýšený obsah vody v medu někomu stojí...

A ještě jedna věc. Byl jsem varován některými uživateli polystyrenových úlů, že mají problém s vlhkostí, že prý jim voda teče po stěnách a nestíhají sušit hadry. Já takový problém nemám. Ovšem já, narozdíl od nich, používám dna s celozasíťovaným dnem a problém nemám.

Toto téma je další "Never ending story "

P.S.: Když mi dojdou souše (žádné přes zimu neskladuju), použiju na jaře mezistěny. Pokud dojdou mezistěny, použiju nadrátkované rámky - v lepším případě s proužkem mezistěny, eventuelně bez něj, ale vloženými mezi souše, aby to nevystavěli šikmo. Když není ani to, měl by se včelař zamyslet nad tím, co dělal v zimě, zašmátrat v peněžence a koupit mezistěny. (Med z panenského díla má lepší chuť, ale možná je to tím, že mám jiné včely a jiné chuťové pohárky.)

Příspěvek: #35

S celým příspěvkem bych snad i souhlasil kromě zasíťovaného dna. A kromě P.S.

A něco podotknu k tomuto vašemu odstavci:

Osobně očka nevedu, jejich přínos vidím pouze v případě převěšení trubčiny do medníku, aby měli trubci kudy ven. Ovšem pokud to za ten zvýšený obsah vody v medu někomu stojí...

No, nenechávám je otevřená furt. Přijdu na včelnici a pustím trubce ven a když by se začali vracet, očka zavřu a trubci se, sice někdy neochotně se spoustou "keců" nakonec někam vžebrají. Pokud jsou k něčemu, všude je rádi vezmou. Pokud jsou už k ničemu, mají to rychlejší...

---

(17.05.2014 12:55)Jiří Matl napsal(a):  Jeden odstavec z Tomovy odpovědi výše č. 25 o očkách a o vlhkosti v úlovém rostředí jsem převedl do vlákna o obsahu vody v medu, kde jsem uvedl i odkazy ...
Jiří

Děkuju vám pane kolego, přesně takhle si představuju spolupráci. Já to prostě neumím najít ale vím, že jsem to už viděl. Myslím, že ty přednášky jsou velmi poučné.

---

(17.05.2014 12:46)Jaroslav Stoklasa napsal(a):  V prírode majú včely toľko otvorov, koľko im prirodzený úkryt ponúka. Môže byť jeden i viac. V prírode včelstvo nemá rámiky a je jedno, či niečo oplesne. Prievan vzniká iba ak sú otvory v úli krížom. Ak sú len očká nad sebou, tak prievan nevzniká. Ja som rozdiely v spotrebe zásob u včelstiev s očkami a bez očiek nezaznamenal. Ale spozoroval som rozdiel v spotrebe zásob pri nadmernej vlhkosti v úli. V suchom úli bola spotreba nižšia ako vo vlhkom (v niektorých prípadoch i dvojnásobne). Takže z pohľadu spotreby zásob je lepší suchý úľ s viac otvormi a väčším prísunom čerstvého chladnejšieho vzduchu ako uzatvorený úľ plný vlhkosti. Pri dostatočnom odvetraní úľového priestoru iným spôsobom nie sú očká v zime naozaj potrebné (a tým pádom ani počas sezóny).

Pane Stoklaso, ono to ale může být i naopak. Klidně to mohlo být tak, že vysoká vlhkost byla způsobena vysokou spotřebou, která byla způsobena něčím jiným, třeba (zbytečným) zimním plodováním některých matek. (zpravidla mladých z pozdního chovu)
Víte, nikdy nepoužívám očka a některá včelstva stejné síly ve stejných úlech vlhkostí trpí a jiná ne a nikdy jsem nevyšpekuloval čím to je. Proto si myslím, že vy zaměňujete důsledek s příčinou a otevřenými očky to jen komplikujete těm vč, která by prostě zimovala v suchu a zvyšujete jim spotřebu zásob, když na jaře začnou vytápět úl. V zimě je to jedno, můžou být v koši z pletiva, jak nějaký cvok vyzkoušel. No a včelstvo, které v zimě "topí" tak je vlhké, "spalování" uhlovodíků je pořád stejné, vzniká energie, CO2 a voda.

Příspěvek: #36

(17.05.2014 18:03)Grof napsal(a):  ... že prý jim voda teče po stěnách a nestíhají sušit hadry. ...

Aké hadry?

Příspěvek: #37

prostě, maj to rádi teplejší než uteplený...