Příspěvek: #41

(30.01.2016 21:58)Josef Křapka napsal(a):  Dnes, teplota 6 °C, studený vítr JZ 27 m/s. Poslech včelstev hadičkou. Jedno z rezevních včelstev šustilo jako suché listí - oznamovalo počínající hlad. Rychlá kontrola (otevření včelstva) ukázala, že včelstvo spotřebovalo zásoby nad hlavou, avšak v okrajích plástů je zásob ještě dostatek, avšak zřejmě nechtějí opustit plod a nemohou se za zásobami přesunout. Provedl jsem přeložení jednoho plástu plného zásob z okraje hroznu do středu zimního tělesa. Při kontrolním poslechu za cca 4 hodiny se včelstvo uklidnilo a opět spokojeně ševelilo. Rezervním včelstvům z pozdních oddělků, která nedosáhla velikosti do 3 nástavků rámkové míry 42 x 17 a jsou zimována pouze na dvou nástavcích, je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Při tom nám taková hadička na stáčení vína a hudební sluch , poskytne neocenitelné služby.
Teplá zima a plodování včelstev s mladými výkonnými matkami má vliv na zvýšenou spotřebu zásob.
JK

Příspěvek: #42

(30.07.2016 20:09)Pavel Holub napsal(a):  

(30.07.2016 17:10)tomino1977 napsal(a):  Necekal jsem tak dlouhou debatu s nejednoznacnym vysledkem - v zasade se da rict, ze jako vcelari moc nevime o co jde a nevime to dlouhodobe - http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Mezero...#pid106977

Prosel jsem dneska to vcelstvicko komplet. Je to letosni inverzni oddelek (priznavam, ze to nebyl puvodni zamer). Matka je tedy letosni nouzova, lihla se v prvni pulce kvetna. Ta minula fotka je mozna prilis velky detail, takze se skutecne muze zdat, ze to na plastu totalni chaos s naslednymi uvahami o zavijecem decimovanem chudackovi zralemu na zruseni.

Posilam fotku jednoho celeho plastu. Ten plast neni nejak vystavni, ale vylozenej prusvih tam mym pohledem zacatecnika taky nevidim. Neni to tak ze mlade matce chvilku trva nez se rozjede naplno?

Na tom rámku není ani za nehet propolisu. Včelstva, která netmelí, mohou mít právě ten problém se zavíječem. Tmelení bylo, možná je i nadále negativní vlasností a důvodem k vyřazení z chovu. Já mám na to názor opačný.

Zavíječ v úlu se odhalí velice jednoduše podle trusu na podložce. Ten je charakteristický a s ničím nezaměnitelný. Podložky v úlu prostě prozradí téměř vše o tom, co se v úlu děje.

Příspěvek: #43

Jasně, Pavle, to je přesné. I když přítomnost trusu zavíječe ještě nemusí znamenat přímé ohrožení včelstva. Vždy je to souhrn ještě jiných poznatků a souvislostí.
Je-li včelstvo v pořádku a zvládá-li svůj prostor, ubrání se. Pokud ne, jsou na podložce i larvy zavíječe, třeba zavrtané v hromádkách měli. Proto je např dobré podložky min. v týdenním intervalu čistit. Letos se zavíječi dobře daří. Anarchisticky ...
Jiří

Příspěvek: #44

Kdyz uz se zde zminilo, ze zateplene uly zpozduji rozvoj, protoze vcely skrze izolaci neciti teplo zvenci, tak se chci zeptat, jestli to neni trochu jedno. Protoze podle mne se vcely uvnitr ulu dozvi o venjsich podminkach od jednotlivych vcel, ktere se vydavaji na cesno, ven z ulu zjistit, jake je pocasi a to pak sdeli ostatnim.
Na ten argument, ze v tenkostennych ulech vcely lepe poznaji jak je venku, prptoze se stena lepe prohreje se da ale namitnout to, ze pokud jarni slunce hodne pere do ulu a pritom je stale zima, tak to vcely jen zblbne anebo je to rozpoloduje na zaklade nestandardne (z pohledu prirozene puvodni dutiny ve stromu) silnych sten "dutiny".

Příspěvek: #45

Zblbnout se nechá akorát většinou včelař ne včely. Oni nežijí v úvahách a ani neploduji podle toho jak jim slunce ohřívá stěny úlu. Po miliony let je evoluce posunula k adaptaci na velmi variabilní prostředí, bez ohledu na mínění včelařů. Naštěstí pro včelaře.

Příspěvek: #46

(20.01.2024 22:10)TomasK1 napsal(a):  Kdyz uz se zde zminilo, ze zateplene uly zpozduji rozvoj, protoze vcely skrze izolaci neciti teplo zvenci, tak se chci zeptat, jestli to neni trochu jedno. Protoze podle mne se vcely uvnitr ulu dozvi o venjsich podminkach od jednotlivych vcel, ktere se vydavaji na cesno, ven z ulu zjistit, jake je pocasi a to pak sdeli ostatnim.
Na ten argument, ze v tenkostennych ulech vcely lepe poznaji jak je venku, prptoze se stena lepe prohreje se da ale namitnout to, ze pokud jarni slunce hodne pere do ulu a pritom je stale zima, tak to vcely jen zblbne anebo je to rozpoloduje na zaklade nestandardne (z pohledu prirozene puvodni dutiny ve stromu) silnych sten "dutiny".

Tohle jsi brutálně pomotal nebo nepochopil.
Zateplené úly nezpožďují rozvoj, naopak, na jaře ho urychlují.
Sluneční teplo, které se dostane přes stěnu nástavku, jen říká včelám, je čas vyletět, makat.

Příspěvek: #47

mirku - jojo, ne že pomotal, ale blbě napsal, rozvoj je samozřejmě urychlený, měl jsem na mysli, že může být opožděnější nástup rozvoje, jak uvádějí ti, co preferují tenkostěnné úly. Ale ani to není podle mne pravda, protože včely si zjistí jak je venku ne podle tepla, které proniká skrz stěnu nástavku/klátu/kmene stromu, ale podle létavek, které to zjišťují na česně a pak proletama.

a na česno se včely dostanou podle rozvolnění chomáče, což se zase neděje podle toho jak do stěny úlu pere slunce ale podle oslunění či spíše osvětlení, délky slunečního svitu a klima v úle...což v utepleném / silnostěnném úle se podaří včelám dosáhnout a udržet určitě snadněji než v tenkostěnném.

Takže pro nastartování jarního rozvoje je podle mne klíčové, aby včely věděly. jaká je délka slunečního svitu, což se jim dá pomoci otevřením oček, aby jimi procházelo světlo k sezení, k chomáči a to pak včelám řekne, že čas vyrážet na průzkumy na česno a i dál.

včera jsem zrovna sbíral měl z podložek. a umístění chomáče, podle spadu měli, perfektně koresponduje u každého úlu s tím, jak dlouho je osluněná levá či pravá část česna, v každém úlu si včelstva vybrala pozici pro chomáč tak, aby ta část česna "pod chomáčem" byla osluněna co nejdéle. mám ty úly různě orientované, různě daleko od stromů či jiných částečně stínících objektů, a u každého včelstva to sedí naprosto přesně.

Mám zateplné úly 3cm polystyren v palubkách a kromě jednoho včelstva, které má chomáč na prostředku půdorysu nástavku, jsou všechny chomáče umístění vlevo či vpravo u stěny nástavku. včelařím na teplou stavbu.

když máte tenkostěnné úly, jsou v nich chomáče umístěné také u stěn (v případě teplé stavby) nebo jsou uprostřed půdorysu?

Příspěvek: #48

(21.01.2024 11:40)TomasK1 napsal(a):  No jo vcelariku, ale ted jsi tou posledni vetou popsal, v cem je jadro pudla a o cem ta otazka vpodstate je. Jestli je ten vcelin pro vcely nebo pro vcelare, a podle techto preferenci se pak vcelar rozhodne, zda vcelin ano nebo ne.

Tomáši, ty jsi ale mudrlant. Existuje ještě třetí varianta, že je včelín pro včely i pro včelaře.

Příspěvek: #49

(21.01.2024 12:39)TomasK1 napsal(a):  Takže pro nastartování jarního rozvoje je podle mne klíčové, aby včely věděly. jaká je délka slunečního svitu, což se jim dá pomoci otevřením oček, aby jimi procházelo světlo k sezení, k chomáči a to pak včelám řekne, že čas vyrážet na průzkumy na česno a i dál

Opět si dovolím nesouhlasit. Pro včely jsou směrodatné venkovní teploty.
Jako příklad uvedu březen před 2 roky, kdy poměrně dlouho klesaly teploty pod mínus 10 stupňů. Všechna včelstva přestala plodovat, včetně zakomorovaných. Délka slunečního svitu nehrála žádnou roli.
Otevření oček je podle některých včelařů jen průvan, unikání cenného tepla na jaře.

Příspěvek: #50

mirku, já tu délku slunečního světla jako faktor mající vliv na nastartování jarního rozvoje myslel tak, že je to signál pro včely, aby se zajímaly o to, jak je venku. Tím jsem chtěl říct, že pro to zahájení průzkumů na česně jak je venku není až tak důležité, jak moc je prohřátá stěna úlu, ale jaká je délka slunečního svitu, či přesněji řečeno jak dlouho je světlo. když zjistí, že je teplo dlouhodoběji teplo, tak se podle toho zachovají a zřejmě nastartují větší plodování.

s těmi otevřenými očkami, to mi přijde taky jako problém kvůli průvanu, ale nechat je na větrání či na tu "trubčí" díru s tím, že včely si to ošefují propolisem podle svých potřeb, kždopádně jim tím půjde světlo. já už měl několik oček zastavěných propolisem a to takovým způsobem, že včely pro ten vzduch vytvořily jakousi "šikanu", aby to právě netáhlo vichrem, ale pozvolným proinkáním vzduchu.

Proto by mě zajímalo, kde ti, co včelaří s tenkostěnnými úly, mají umístěný chomáč, zda u stěn úlů, zda jim stěna úlu tvoří pomyslnou tečnu k chomáči, nebo zda chomáč tvoří část koule nebo elipsoidu nalepeného na stěnu úlu, tak jako to je u mne v případě zateplených úlů.

Příspěvek: #51

Včely mají chomáč tam kde mají zásoby. V opačném případě padnou hlady. Síla stěny na sezení včel nemá vliv.

Příspěvek: #52

ano, ale to znamená, že si včely formují prostor tak, aby zásoby měly uložené tak, aby to sezení bylo umístěno tak, jak jsem psal, na té straně česna, které je víc osluněné.

a co se týče vlivu síly stěny na sezení chomáče, tak právě proto jsem se ptal, kde mají chomáče včelstva včelařů, co včelaří v tenkostěnných úlech, zda si včely před zimou uložily zásoby tak, aby měly sezení/chomáč nalepený ke stěně nebo uprostřed půdorysu nástavku/úlu.

bylo by zajímavé to srovnat. je tu někdo, kdo to může zkontrolovat u více včelstev (já takto kontrolovat 30)? díky.

protože ono pak pokud ty úly jsou ve včelíně, tak to světlo jde do úlů především a téměř jen česnem, což může být nevýhoda oproti volně stojícím úlům, do kterých světlo jde právě i očky, která jsou blíže chomáči a současně v tom včelíně je méně světla, takže třeba zasíťovaným dnem nebo zadním očkem ve dnu tam tolik světla také nepronikne. a je pak z tohoto úhlu pohledu jedno, zda je úl tenkostěnný nebo zateplený, když je ve včelíně.

Příspěvek: #53

Už jsem ti odpověděl. Moje včely ukládají zásoby nad hlavu, ne k jediný stěně ale "od zdi ke zdi". Dělají to jak v tenkostěnných, tak izolovaných ulech. Čili jim v tomto směru je síla stěny fuk. Takže když spotřebují jednu stranu, musí se přesunout na druhou a je fuk jestli jim u toho svítí nebo ne. Když to neudělají padnou hlady

Příspěvek: #54

dobře, ale zpět na začátek k tomu podstatnému, kde v tuto dobu (ještě než ten jarní rozvoj začne) je v tvých tenkostěnných úlech chomáč včel. když projdeš všechna včelstva v tenkostěnných úlech a podíváš se na podložky a kde je je na podložkách koncentrovaná měl, bude to u stěn tenkostěnných úlů nebo to bude dál od stěn a blíž ke středu půdorysu úlu/podložky/nástavku?
díky

Příspěvek: #55

daste, máš tenkostěnné nebo zateplené úly?

Příspěvek: #56

A i oba zateplene uly mam chomac na jizni strane.
Jo a to mluvim o studene stavbe. U teple to nebude prilis vyrazny, protoze cesno mam taky na vychod a ramecky jsou "sever-jih", to se muzu jeste presvedcit.

Příspěvek: #57

ok, ale já jsem se chtěl dotazem přesvědčit, zda v nezateplených tenkostěnných úlech mají kolegové včelaři včely nalepené na stěně úlu nebo ne. protože to je pak obloukem odpověď na to, zda včely preferují tenkostěnný nebo tlustostěnný/zateplený.
proto odpověď od bohemia.galla s důrazem na zásoby toho moc na danou otázku nesděluje.

protože pak se obloukem dostáváme k tomu, že pro včely bude nejlepší zateplený/tlustostěnný úl umístěný mimo včelín tak, aby byl dobře osluněný (nejen na jaře, ale i v období hlavních snůšek).

podle mne jsou chomáče v tuto dobu soustředěné v zateplených úlech u stěny proto, je to pro ně lepší z hlediska vyhřívání chomáš, na tu jednu stranu z chomáče teplo prostě utíká méně (ke stěně zateplného úlu). Naopak u nezateplených / tenkostěnných chomáče v tuto dobu nebudou nalepené na stěnách a budou se od nich držet dál, protože od nich prochládají a využijí zásobní plásty po stranách chomáče aspoň k nějaké izolaci.

K tomu dodám, že relativně silná včelstva mi sedí při stěně a uprostřed mezi přední a zadní stěnou, kdežto ta slabší si našla místo v rozích, tj, vylepšují / zpomalují únik tepla tím, že ze strany a zepředu (pohledem včelaře stojícím za úlem) se kryjí zateplenou stěnou.

proto se zde sanžím zjistit, jak je to se sezením v tenkostěnných úlech v tuto dobu a při těchto teplotách, kdy je poloha chomáče dobře poznatelná z podložky. pak by se dalo usoudit, co a jak včely preferují a tím si odpovědět na otázku co a jak je důležité při umístění včelína a zda a jaký vliv bude mít ještě k tomu volba zateplených či tenkostěných úlů.

Příspěvek: #58

Tomasi, tvl, to se neda cist, ty tvoje myslenkovy toky. Fakt neda. Sesumiruj si to az do formy nejakyho nazoru, 2x si to jeste precti, rubber duck funguje uz pri psani, nemusis pak zdlouhave vysvetlovat, jak jsi to myslel.
V zadnym systemu neni vcelstvo nalepeny na stene ani v rozich. Kazdy zimni chomac ma tvar koule. Kdyz mas cesna na vychod a studenou stavbu, tak prferujou jizni stranu. U me to tak je uplne jasne. Ale to neni odpoved nejakym obloukem na uplne jine tema.

Příspěvek: #59

Pro Tomáše
Odpověď je opět naprosto logická a není nutné o tom psát dlouhé příspěvky.
Od studené stěny se chomáč drží dál, vzduch je tepelný izolant, proto tam bude mezera.
Naproti tomu u polystyrenu chomáč často izolační vlastnosti polystyrenu využije. Zcela běžně vidím, jak je včelstvo stažené do rohu úlu, až ke stěně.
To neplatí pro palubkové úly s izolací uprostřed. Píšu o nástavku z čistého XPS polystarenu

Příspěvek: #60

Tomáš sedenie včiel v zime začína od prednej strany nie kvôli izolovanej či neizolovanej stene úľa, ale preto, že tam je česno!
Včely v chumáči majú spotrebu minimálnu, včely ktoré sú v zime „aktívne“ majú nutne spotrebu vyššiu. Pri polystyrénových úľoch také tie „občasné zimné prelety“ na ktoré sa pri súčasných nevyrovnaných zimách tešia včelári v neuteplených úľoch neuvidíš. Tenkostenné úle na jar skôr prehrejú lúče slnka ako polystyrénové a včely idú skôr do rozvoja. Lenže jar je klamlivá, cez deň 24 a v noci 4 stupne. Aj preto majú včely v neuteplených drevených úľoch vyššiu spotrebu zásob! V polystyrénových úľoch včely „dočkajú“ s plodovaním a výletmi na skutočné oteplenie, ktoré prehreje úľ a toto teplo si potom drží aj pri striedavom jarnom počasí! Ak máme rovnako silné rodiny v tenkostennom a polystyrénovom úli tak tie rodiny v polystyrénovom úli aj napriek tomu že začnú plodovať neskôr, vzhľadom na to že nie je potrebné toľko včiel na ohrev plodu a nie sú ovplyvňované občasným ochladením dokážu zakladať väčšie plochy plodu a včely v drevených úľoch rýchlo nielen v rozvoji dobehnú ale štandardne aj predbehnú. Moja skúsenosť je taká, že včely v polystyrénových úľoch majú vždy neskorší prelet (pritom sa v úli nepokálajú vzhľadom na nízku konzumáciu zásob) ale majú viac plodu (obyčajne aj viacej klieštika), prvé viečkujú med a prvé idú do rojenia!