Příspěvek: #6601

tzv norské zimování se dělá kdy? Myslel jsme že až v září, ale nemám vlastní zkušenost.
Znám lidi co si to chválí.
Už to tady nedávno někdo psal.

Ale tmavé dílo - pokud je vyšetření na mor negativní a včelstvo OK, tak proč to lámat násilím. Včely na ně jsou zvyklé, to je možná jen taková středoevropská modní vlna.
Tedy lámat to bez myšlení přes koleno.

Příspěvek: #6602

Také nemám zkušenosti s tzv. finské/norské zimování, ale snažím se nastudovat co je možné a také sháním někoho se zkušenostmi.
Na WEBech je toho psáno dost, ale většina se shoduje začít v první polovině Srpna...viz. jeden odkaz...
http://www.vcelarskenoviny.cz/pracovni-p...ovani.html

Příspěvek: #6603

(19.08.2016 8:32)pavell napsal(a):  Pokud vám nevadí že na jaře budete mít v úlech žebráky tak není.

Máte pravdu jen částečně, pokusím se vám to vysvětlit.

Vč umí přežít zimu a umí i nějaký rozvoj na jaře úplně bez pylu, včely krmí plod z tzv. tukového tělíska (nepřesné označení). To pak jsou ti žebráci jak to píšete vy.

Pyl si vč opatřuje neustále a překrývá ho medem (cukernými zásobami) a jakmile se přemetou vč na mezistěny, pak je vč bez pylu. Přežije, ale jsou to ti žebráci.

Někdo taky píše, že přemést jen na M. To se nedoporučuje kvůli šoku pro matku a tak se dává jeden rámek s plodem a matkou doprostředka. Má to být ten, kde matka zrovna je, já jí dám na nejmladší, ale s plodem.

Není velký problém s tím počítat, na jiné úly, kde se přemetat nebude, si křídou poznačit kde jsou a mít tam připravené pylové desky. A když přemetené vč vše vystaví, v pravou chvíli mu dát jednu pylovou desku na okraj hnízda (ten okraj blíž k česnu) odjinud. Pak to žebráci nebudou a mám vyzkoušeno, že asi polovička vč, i když má jen jeden rámek pylu (+ tu trochu co si ještě do zimy nanosí do nových plástů), bývá na jaře na tom stran rozvoje dobře a snad i líp. Podle mě to bude tím, že vč "nesedělo" na starých plástech plných mikrobů.

Hlavně se přemetení udělá jen asi u třetiny či čtvrtiny vč a tak se nic nestane, když by tato vč poněkud zaostala v rozvoji a tím v rané snůšce. Taková to většinou pak vynahradí v té druhé snůšce. Pokud se dostaví.

No a pro KaJi. Vím, že nevěříte tomu, co jsem tu o starém díle psal. Furt se domníváte, že vaše vč trpí hnilobou plodu. Vy byste neměl na nic čekat a přemést úplně všechna vč na čisté dílo. Najednou to asi nejde a tak jeden rok půl a druhý rok zbytek. To by dávala při vašich obavách logika.

Příspěvek: #6604

Někde zde jsou odkazy na člověka co to dělá, byla od něj i přednáška, má s tím dobré zkušenosti.
Mně tam vadí ta nutnost klíckovat matku, tak jsem se ještě neodhodlal to zkoušet.
Ale pár lidí referovalo, že naopak, přemetená byla na jaře vitálnější.

---

K hnilobě, mám to v záloze. ale mým cílem je mít technologii bezpracnou, toto do ní nezapadá.

Navíc odměnit dílo tak aby v nástavkách včely zimovaly a plodovaly na novém již při výchově zimní generace - tedy od června je velmi jednoduché, nevím proč čekat až do zimy.

V Dadantech je trochu problém (1/3-1/2 za rok), ale ty jsou zatím méně problémové. Na rozdíl nástavkových, kde mi kolovalo dost staršího díla. Viděl bych to že v některém roce vybraly někde nějaké stanoviště, to co je novější je s minimálními problémy.

Příspěvek: #6605

Marian Solčanský na loňském podzimním zbýšovském semináři.
Myslím to pak sumarizoval i v MV.
Jiří

Příspěvek: #6606

(17.08.2016 12:38)Pavel Holub napsal(a):  To, že je včela tmavá příčinou bodavosti je výsledkem ideologické nalévárny ČSV a pseudovýzkumného pozadí.

To ale řekl Bratr Adam , ne ČSV , že kříženci tmavé jsou bodaví . Měl s tím velké potíže , hodně práce a nezdarů . Tak tedy pseudovýzkumník . Teď už tomu rozumím .

Příspěvek: #6607

Tak to by mne zajímalo, kde a na jaké straně o tom píše.
Já ale psal o včele tmavé a ta bodavá není. Jestli je bodavá včela kraňská a její kříženci, je mi líto, není autochtonní, nepatří sem.

Příspěvek: #6608

Tento rok som podmienkami donútený zimovať slabé odložence v provizórnych podmienkach. Premýšľam, ako ich zazimovať. Potreboval by som poradiť. V prílohe prikladám popis.

   

Příspěvek: #6609

a já se vždy divím, proč jsou ty české kraňky oproti naší Dunkle Biene tak nervózní

Příspěvek: #6610

(20.08.2016 23:00)Jaroslav Stoklasa napsal(a):  ...

"Za starých časov" sa úľ zužoval podľa obsadených rámkov. Raz som likvidoval po nebohom včelárovi úle a našiel som tam aj celý zimný kabát za prepážkou...
Teraz by nemal byť problém vyplniť to polystyrénom veľkosti rámka, alebo tak nejako. Koniec koncov, aj to kŕmitko by tam mohlo zostať, pokiaľ by Ti ho nejako moc nezalepili propolisom, ale hlavne aby bránilo vnútorným prúdeniam vzduchu.

Příspěvek: #6611

Nemyslím na zatepľovanie. Skôr na odvádzanie vlhkosti. Tie dva otvory, v dne a očko v kombinácii s fóliou a slabým včelstvom... Ide mi o to, či nebude v úľoch pri takejto konštelácii privysoká vlhkosť a ak áno, ako ju eliminovať. Komorovať včelstva nezvyknem, ani slabé. V tenkostennom úli to nemá význam. Jedine vtedy, ak sa zaizolujú všetky strany úľa. A to robiť nebudem.

Příspěvek: #6612

Tak tu Ti neporadím. Ja som silný odporca očiek (tie čo mám na kúpených nástavkoch nikdy neotváram) a rovnako silný zástanca priedušných stropov. Fóliu dávam až na jar. Ale niekto Ti tu môže radiť aj že včely môžu uhynúť smädom.

No a k tej "sile" odložencov. 2 x 7 rámkov 2/3 LG nie je až tak kritický málo. Skorej tam je problém že to nie je 10 alebo 20.

Příspěvek: #6613

Jaro, zúžila by som komoru a nechala bych buďto očko, nebo spodní otvor. Na priedušný strop je pomaly neskoro, ten musi propolisovat. Ale niekto hovorí, že sa môžu otráviť aj vzduchom.

Příspěvek: #6614

(20.08.2016 23:34)Jaroslav Stoklasa napsal(a):  Nemyslím na zatepľovanie. Skôr na odvádzanie vlhkosti. Tie dva otvory, v dne a očko v kombinácii s fóliou a slabým včelstvom... Ide mi o to, či nebude v úľoch pri takejto konštelácii privysoká vlhkosť a ak áno, ako ju eliminovať. Komorovať včelstva nezvyknem, ani slabé. V tenkostennom úli to nemá význam. Jedine vtedy, ak sa zaizolujú všetky strany úľa. A to robiť nebudem.

Jardo. Jste obětí několik a bludů, pokusím se vám sdělit co vím já.

Komorování má význam u rámku 39, u Langa tuplem! Já dokonce mám nadělané tzv. "buchty", což jsou různě tlusté přepážky z polystyrenu, s horním a dolním trámkem, aby k tomu nemohly včely a směrem k nim je sololit (druhý bok přiléhá těsně ke stěně) a ke stěnám po stranách to přiléhá tak, aby z boku taky nemohly k polystyrenu. Prostě je to "těleso" určené jen k tomu, aby tam nebyl volný prostor, ve kterém by plesnivěly rámky. Pokud nepochopíte co píšu ani po několikerém přečtení, napište mi SZ.

Popíšu vám přesně co nastává. Vyzimuju slabé včelstvíčko se záložní matkou, například na 5 rámků 39x24 (nebo 30, mám obojí) v tenkostěnném úle se stěnou 20 mm. Jestli bych nechal do počtu 11 šest neobsednutých souší, do jara shnijou! Lepší je nechat obsednutých 5-6 rámků, dát přepážku a za ní prázdný prostor.

Když ale u stejného včelstvíčka zjara (u mě 460 m nad mořem) už koncem nebo dokonce po půli února (február) dám ke stěně polystyrenovou buchtu, třeba silnou jen 20mm a na druhou stranu dám stejnou buchtu a u jiných ne, tak po měsíci mají ta vč s buchtama plod i "u zdi", ponechaná bez dodatečného zateplení jsou pomalejší. V jarním rozvoji to udělá až 3 týdny. Ty bývají pro mě rozhodující. Silná vč to nepotřebují (taky není kam dávat buchty).

Kdyby se ještě nějak zateplila ta strana, kam ústí uličky, bylo by to báječné, ale to tenkostěnný úl neumožní.

No a ve své úvaze máte ještě další chybu. Je lepší, když počítáte obsednutých v jednom N všech 10 rámků a v druhém například 6, tak je dát po osmi v každém atd.

A na kresbě máte česno na špatné straně. Neptejte se proč, nevím, když si včely můžou vybrat, ve významné většině si vyberou česno vlevo když stojím za úlem. Milan Havelka tu vysvětluje, že je to dáno tím, kam míří česna. Když prý na jih, včely volí rovnocenně to i to. Když jsou česna na východ, tak je to prý jak to máte vy a když na západ, tak je to jak jsem vypozoroval (a naučil se od starých praktiků) já.

Nemám prodyšný strop, nemám očka, nikdy nemám očka! nemám sítě ve dně a česno mám asi 200-250 x 6 u normálního vč, u slabého tak jak to píšete vy (nákres). Nikdy nemám ve vč nějak enormní vlhko, měl jde vždy sebrat (suchou) a max na konci podložky může být pár kapek vody.
Jo a víka mám dvoje, s 2 cm polystyrenu na léto, v zimě nic, jen lino, nebo igelit a na tom stejná plast střecha bez P. Plast střechy neseženete, na LG už vůbec, já mám formy na sloupové hlavice ze zrušené betonárny. Stejně musí fungovat každá střecha (z plechu třeba).
Stejný efekt s jedinou střechou (ve které je P), dosáhnete tak, že na úl se stropní folií (linem, nebo co používáte) nasadíte prázdný nástavek a teprve na něj střechu. Dalším efektem je, že vč neploduje v zimě. V půli února dám zateplené střechy (nebo se odstraní prázdné nástavky).

Příspěvek: #6615

Tome díky,
mám taky letošní dva slabé oddělky, snažil jsem se tu dočíst jak nejlépe je přezimovat, kvůli krmení mám na nich postaveny prázdné nástavky, nechám je tam tedy přes zimu a v únoru je sundám, víka mám zateplené.
J.H.

Příspěvek: #6616

(20.08.2016 23:34)Jaroslav Stoklasa napsal(a):  Nemyslím na zatepľovanie. Skôr na odvádzanie vlhkosti. Tie dva otvory, v dne a očko v kombinácii s fóliou a slabým včelstvom... Ide mi o to, či nebude v úľoch pri takejto konštelácii privysoká vlhkosť a ak áno, ako ju eliminovať. Komorovať včelstva nezvyknem, ani slabé. V tenkostennom úli to nemá význam. Jedine vtedy, ak sa zaizolujú všetky strany úľa. A to robiť nebudem.

Ta vlhkost ji naopak prospívá, dostatečně se jim naředí odvíčkované zásoby, nebudou trpět žízní. Zúžit, zateplit, nevětrat a dobře zakrmit. Je nejvyšší čas, aby si vše do zimy optimálně uspořádaly.

Příspěvek: #6617

Abych se v tom orientoval, jak velký je ten "slabý oddělek"?
Loni jsem zimoval několik oddělků 7 až 8 rámků 39 x 24 - úspěšně.

Příspěvek: #6618

(19.08.2016 10:46)tom.50 napsal(a):  Někdo taky píše, že přemést jen na M. To se nedoporučuje kvůli šoku pro matku a tak se dává jeden rámek s plodem a matkou doprostředka. Má to být ten, kde matka zrovna je, já jí dám na nejmladší, ale s plodem.

Samo se nedoporučuje? Kdo nedoporučuje? Odkud autor čerpal? Napíšu něco z vlastní zkušenosti, protože tahle rada se může stát pro některá včelstva "konečnou".
V případě jednoho plástu s plodem mezi mezistěnami někdy dojde k neochotě matky přejít s kladením na nově postavené mezistěny, nebo přechází pomalu a velmi neochotně. Vzhledem k pokročilé době, dojde k tak výraznému oslabení včelstva, že do zimy je z nich slaboch na pár plástech. Pokud tedy přemetat, VŽDY pouze na mezistěny se zaklíckovanou matkou. V případě nezaklíckování matky hrozí, že se včelstvo vyrojí.

Příspěvek: #6619

Samo se doporučuje přenést matku i s rámkem s plodem a ten druhý den odebrat a nahradit mezistěnou.

Příspěvek: #6620

Zkoušel tam dát někdo právě zakladenou mezistěnu? Samozřejmě ne v této době, mluvím o přemetení v době kdy ještě se dá najít zakladená mezistěna.
Ozdravení včelstva pokud se člověkj dozví že je okolo bakteriální nákaza.