Příspěvek: #10481

(22.03.2020 10:49)patko79 napsal(a):  Mohli byť pokojne medzi rámikmi aj vsunuté v bunkách. Rozoberal si ich už?

Do části jsem se díval - hlavně do Dadantů. Chcíplých v buňkách jsem si nevšiml, tím to nebude.

---

(22.03.2020 11:26)pavell napsal(a):  Připadá mi to jako pozůstatek boje, lupičky a obranářky, není jich moc, zúžil bych česno aby se mohli lépe ubránit a lupičky to tak nelákalo.

To se mi nezdá, ničeho jsem si nevšiml a nebylo by to generelně po všech včelstvech.
Někdo by je musel loupit, ne?
Ale možnost to je.
Musely by ale ty mrtvolky být do včera v úlu...
Spíš si ale myslím, že to byla ta otrava.
Pozoroval jsem je a některé vylétly ven, sedly na stěnu úlu zvenku a ztuhly tam, pak spadly dolů.?

Příspěvek: #10482

Nemáš tam kolem zahrádky??už jsem viděl u svých včel (mel jsem je u našich na zahrádkách)jak něčím zahrádkář stříkal před květem ale vítr to foukal do jiv a takovehle částečně ani velké ani malé umírání včel tam bylo..Taky jsem si nad tím lámal hlavu ale pak mi jeden říkal že dole na zaahradkach(od mých včel cca 350 m) stříkal pan myslím že "Karate"??? nepamatuju si název každopádně tak 15 metrů od jeho stromů byly 3 jívy...Takže si myslím že to vítr nafoukal na ně,netušil jsem že někteří zahrádkáři používají vcelku velké množství chemie a protože někteří byly tupí a strikaly klidně na včely v květu poslal jsem je do zadele a včely odvezl a nedám je tam ani náhodou.

Příspěvek: #10483

Jo,je to ve vsi... vyloučené není nic, stříká se tu asi taky i na zahrádkách.

Příspěvek: #10484

Ovocné stromy budu stříkat 10d před květem proti rzi a kadeřavosti, teď je na tyhle postřiky ještě brzy.

Příspěvek: #10485

Tady kvetou meruñky,broskve, trnky. Jabloně ještě zdaleka ne

Příspěvek: #10486

Tak pak to možné je...

Příspěvek: #10487

To rozkvetlé v popředí jsou meruňky a to mlhavo je postřikovač v těch rozkvetlých meruňkách v pátek v 15:30hod, kdy byla teplota asi 20°C a byly plné včel.
To v pozadí začínají kvést Mirabelky.

Příspěvek: #10488

(21.03.2020 14:29)Zdeněk Barnat napsal(a):  Přemnožení brouká má přímou úměru s časným teplým jarem.Léčí se furt stejně ale nepočítalo se s tím že velké plodování začne v roce 2019 už v půlce února. V tom byl ten hlavní problém minulého roku. Minulý rok v březnu jsem to tady předpovídal.

Zdeňku to, může tvrdit pouze někdo, kdo nemonitoruje kleštíky během roku. Pokud jsou kolapsy způsobené pouze přemnoženým kleštíkem, každý kdo během roku monitoruje, už to musí poznat v červnu, nejpozději v červenci.
Kolapsy před 10 lety a nyní se při monitorování kleštíka liší. Před 10 lety bys to ve spadu včas poznal, přeléčil, a většinu přezimoval, dnes je to jiné.

---

(21.03.2020 13:08)Pavel Holub napsal(a):  To netrvá milionky, ale do deseti let. To už se na různých místech světa odehrálo.
Opětovné zavčelení?
To by muselo zůstat na vztahu včely a roztoče. Jak se do toho vloží včelař, je po vztahu.

Otázkou je, proč do toho včelař neumí vstoupit takovým způsobem, aby to nepohřbil, ale pomohl tomu?

Příspěvek: #10489

Nejsem sám, kdo se o to snaží. Volím cestu pomalého ústupu, někdo je zase radikálnější, no a většinu to nezajímá a tu práci maří.

Příspěvek: #10490

(22.03.2020 10:15)supec napsal(a):  Ahoj, včera (po ochlazení) mi začaly vylézat včely ven a tam tuhnout, něco asi taky vytahaly kámošky v rámci úklidu.
Co mě na tom zarazilo je to, že to dělají v takové zimě (5st.)
Síto jsem měl nedávno vyčištěné, z něj to vytahané není.
Do večera jich tam bylo asi 2x tolik, než na fotce.
Je to normál? Nepamatuji se, že bych si toho všiml v předchozích dvou letech.
Dělaly to více nebo méně skoro všechna včelstva

Ja som podobnu situaciu zazil predminuly rok ale dovod bol ze som ich prevazal v posledny den kedy boli plusove teploty cca 6-7stupnov ale v noci uz minus. (nepamätam si presne kolko) vysledok bol 8 prevezenych vcelstiev a 7 ich takto padlo.... no ja som mal na treti den na letaci vciel za hrst....
Napada ma jednina otazka maz tam este podlozky? alebo si ich uz vybral? Ochladenie prislo dost nahle zo dna na den.... Pises ze si cistil dna .... cize si ich mozno trochu "rozhadzal" a nemuseli sa stihnut stiahnut do chumaca.
Toto je moj nazor nikomu ho nevnucujem....

Příspěvek: #10491

Jak funguje kyselina šťavelová s glycerinem
v těchto teplotách ?

Příspěvek: #10492

(22.03.2020 10:15)supec napsal(a):  Ahoj, včera (po ochlazení) mi začaly vylézat včely ven a tam tuhnout, něco asi taky vytahaly kámošky v rámci úklidu.
Co mě na tom zarazilo je to, že to dělají v takové zimě (5st.)
Síto jsem měl nedávno vyčištěné, z něj to vytahané není.
Do večera jich tam bylo asi 2x tolik, než na fotce.
Je to normál? Nepamatuji se, že bych si toho všiml v předchozích dvou letech.
Dělaly to více nebo méně skoro všechna včelstva

Mohu se zeptat
jak je úl přesně zateplen a

jak jsi od jara podněcoval a

jak jsi zasahoval do plodového tělesa při prohlídce? Pokud jsi zasahoval, tak u všech stejně?

Ještě dopíšu, lze zkusit ty včely smést tak hrst, z čerstvě spadených a ohřát na radiatoru v papírové obálce, a zjistit, jestli se probere většina?

Příspěvek: #10493

(24.03.2020 21:21)pavel.t napsal(a):  Jak funguje kyselina šťavelová s glycerinem
v těchto teplotách ?

SVS mi nařídila provést jarní ošetření včelstev (následek proplodované zimy). Na doporučení vlády se držím doma a tak jsem si doporučené VLP nevyzvedl. Sáhl jsem do skříně a "uvařil šmakuládu" KŠ + glicerin a tím napustil kuchyňské utěrky.
Tyto jsem instaloval na svrchní loučky rámků plodiště.

Roztoči všech barev od nejtmavších přes růžové až po bílé padají. Jak jsem již uváděl po instalaci utěrek 17/3 odečet 21/3 = 91 ks; dále 22/3 = 28 ks; dnes, tj. 25/3 = 47 ks. Jak je vidět noční mrazíky - 6 °C nemají na spady roztočů příliš vliv. Napomáhají tomu denní teploty +5 - 6 °C, kdy při slunečním svitu včelstva vyletují, to znamená, že je v úlech docela živo. KŠ působí kontaktně. Včela se o utěrku "umaže" a na chloupkách kyselinu dále roznáší mezi kolegyně a tím i na roztoče kteří jsou průběžně vynášeny z buněk líhnoucími se mladuškami. Prostředek působí dlouhodobě. Avšak cca 29/3 plánují vložení čerstvé dávky tak, abych pokryl celý vývojový cyklus.
JK

Prosím admina o přesunutí příspěvku do správného vlákna. Děkuji

Příspěvek: #10494

Jen tak na okraj,jaky byl vysledek zimni meli u techto vcelstev?

Příspěvek: #10495

U mých 4,7 a u souseda 10,2.
JK

Příspěvek: #10496

Pepo, mas o 0,5 vetsi prumer nez ja. A Zdenka to nechava klidnym . Po me by uz davno sel (coz neznamena ze ted nepujde ).
Ja se rozhodl o reseni nasledovne : vycistil jsem podlozky a sledoval spad, po 10 dnech jsem to vyhodnotil. A zkusil to poresit Ekopolem. Cilene dle spadu, ne vsechny. Po vyhodnoceni se rozhodnu pro pripadny nater a fumigaci, casu bude dost. Ale rad bych se tvrdy chemii vyhnul, kdyby to slo. Ale ne za cenu ohrozeni vcelstev i okoli.

Zajimavy je, ze spady za tech 10 dnu jak kde koresponduji se spadem za zimu. U tech zlodejek chapu ze muzou bejt zablesenejsi, ale zase u jednech vcelstev se objevil spad, pritom pres zimu od podzima bylo nula nula nic. Jestli zde neni uklid pri rozsirovani vcelstva v ulu po dalsim rozvolneni. Ale po Ekopolu dochazi k dalsim spadum.

Az bude lepsi pocasi, vlitnu do nekterych vcel bud s mouckovym cukrem nebo CO2. Mate nekdo zkusenosti s obojim pro porovnani ?

Dikas a zatim
Chose

Příspěvek: #10497

Josefe, nečekal bych s nátěrem a fumigací. Času dost není. Je třeba využít toho, že ještě včelstva nemají mnoho zavíčkovaného plodu.

Monitoring moučkovým cukrem a CO2 je velmi podobný. CO2 je podle mého lepší. Smeteš z plodiště cca 300 včel (1 dcl sklenice) a provedeš podle návodu.
Nyní trochu teorie. Spadla jedena samička roztoče. Na 1 000 včel je to 3,33 samičky. Budeme počítat 4 samičky (aby se to lépe počítalo). Ve včelstvu je předpokládejme nyní cca 20 000 včel. Tj. 80 ks foretických roztočů. Na plodu je pod víčky cca dalších 80 %, tj cca 400 samiček roztoče VD celkem a ty plní svou úlohu rozmnožování. Je to sice jen teorie, ale pro představu co může a zřejmě bude (+ -) následovat ... Je však třeba tento monitoring provést alespoň 3 x po sobě a zprůměrovat, aby to mělo přesnější vypovídací hodnotu.
JK

Příspěvek: #10498

Postup pro CO2 včetně vyhodnocení najdeš tady:

Příspěvek: #10499

(25.03.2020 21:30)Josef Křapka napsal(a):  Josefe, nečekal bych s nátěrem a fumigací. Času dost není. Je třeba využít toho, že ještě včelstva nemají mnoho zavíčkovaného plodu.

Monitoring moučkovým cukrem a CO2 je velmi podobný. CO2 je podle mého lepší. Smeteš z plodiště cca 300 včel (1 dcl sklenice) a provedeš podle návodu.
Nyní trochu teorie. Spadla jedena samička roztoče. Na 1 000 včel je to 3,33 samičky. Budeme počítat 4 samičky (aby se to lépe počítalo). Ve včelstvu je předpokládejme nyní cca 20 000 včel. Tj. 80 ks foretických roztočů. Na plodu je pod víčky cca dalších 80 %, tj cca 400 samiček roztoče VD celkem a ty plní svou úlohu rozmnožování. Je to sice jen teorie, ale pro představu co může a zřejmě bude (+ -) následovat ... Je však třeba tento monitoring provést alespoň 3 x po sobě a zprůměrovat, aby to mělo přesnější vypovídací hodnotu.
JK

Pokud by to bylo podle tvých počtů a roztoč to opravdu rozjel tak, jak popisuješ, je to něco, co tu zatím nebylo a včelstvo by to bez zásahu složilo už v polovině června.

---

Příspěvek: #10500

Ono by stačila v tuto dobu třetina broukú a je vymalováno. A to se mnohde dělo minulý rok s předčasným jarem.