Příspěvek: #11041

bypass

Příspěvek: #11042

mate nekdo / zkousel jste nekdo vypozirovat zda a pokud ani tak jaka je souvislost mezi intenzitou a mohutnosti propolisovani vcelstva a jeho kondici na jare a nasledujicim rozvoji?

a pripadne jak pak intenzita a mohutnost souvisi (nebo spis koreluje) s dalsimi priznaky uspesneho prezikovani, silneho vcelstva a dobreho jarniho rozvoje?

ptam s v tomto vlaknu protoze vlakna na tema propolis resi jen jeho tezbu a dalsi zpracovani, tak mi prijdou, ze tam tenhle dotaz/prispevek nepatri.

diky za postrehy, sam sem si vsiml, ze ne vsechna vcelstva propolisuji stejne, aspon mi to tak prislo, ale protoze vcelarim od lonska, tak treba nad touto veci jsem se zatim nezamyslel a tedy ani nepozoroval - od podleti do jara.

Příspěvek: #11043

Jj, jak rika gupa, jedna svisla trubka je s kalovym cerpadlem, druha je vicemene trubka dolu, rozmichava cukr co seda na dno. Musel jsem tam ale dat kohout, protoze pri otevreni venkovniho kohoutu (do hadice) to teklo pomalu (3/8" hadicka dlouha 3-4m). Pri roztoku 1:1 to slo, ale jak je to 3:2 tak se tomu moc nechtelo.
Pred realizaci jsem premejslel, jak to udelat, jestli svarovany PPR trubky nebo tyto - toto vyhralo, protoze to rozlozim na jednotlivy trubky, svazu je a uklizeno, skladovatelnost lepsi nez v pripade svarovany struktury.

chose

Příspěvek: #11044

mate nekdo / zkousel jste nekdo vypozirovat zda a pokud ani tak jaka je souvislost mezi intenzitou a mohutnosti propolisovani vcelstva a jeho kondici na jare a nasledujicim rozvoji?

a pripadne jak pak intenzita a mohutnost souvisi (nebo spis koreluje) s dalsimi priznaky uspesneho prezikovani, silneho vcelstva a dobreho jarniho rozvoje?

ptam s v tomto vlaknu protoze vlakna na tema propolis resi jen jeho tezbu a dalsi zpracovani, tak mi prijdou, ze tam tenhle dotaz/prispevek nepatri.

diky za postrehy, sam sem si vsiml, ze ne vsechna vcelstva propolisuji stejne, aspon mi to tak prislo, ale protoze vcelarim od lonska, tak treba nad touto veci jsem se zatim nezamyslel a tedy ani nepozoroval - od podleti do jara.

Příspěvek: #11045

Včely sbírají nebo stopují podle toho, co znají ze dvou věcí, ztoho co jako sociální skupina ví a z toho co se naučí ze životního prostředí, tz. z prostoru dutiny, úlu atp.

Nevyloučil bych i přínos informací imigrujících dělnic které se vetřou nebo jsou jinak sloučený s jinými dělnicemi např. při rojení vícero včelstev naráz, včelařem tvorbou nových včelstev atp.

To si myslím, že je prvotní impul pro snůšku čehokoli. Propolisová snůška je velmi fyzicky namáhavá činnost pro dělnici, a proto ji lze spojit s genetickým základem linií matek. Jsou prostě více či méně schopné takovou snůšku a ukládání propolisu zvládnout.

Proto jsou včelstva více produkující propolis a méně.

Snůšku umocňuje, tz. zesiluje fakt, že je jak vydatný zdroj, tak možnost kde v dutině propolis umístit.

Propolis je obrázkem (monitoringem) produkce pryskyřic v okolí včelstva a její dutiny.

Podle obsahu je velmi různorodá a nelze tvrdit, že tento propolis je přesně ten na který jsem zvyklý jako kvalitou od jinud, tz. i zedvou nedaleko vzdálených stanovišť jsou dvě varianty kvalit propolisu.

Takže z výčtu výše uvedeného si myslím, že to není tak jednoduché si myslet, že všude kde je v ulech propolis je lepší včelstvo, záleží hlavně na původu a podle původu ovšem ty souvislosti už lze nalézt. Ale i v opačném smyslu, že např. tento propolis je pro lepší kondici dobrý, protože ... nebo tento propolis je neutrální a tento propolis protože obsahuje to a to z emisí ze ŽP včelstvo v podstatě zabije. (Těšínská nemoc - arzeny, solné zdroje - kontakt pryskyřic s např. mořskou vodou, silné sirné emise, blízkost u přetížených silničních tahů )

U těch negativních je záhodno si myslet pojítko jako že jsou v synergii s dalšími sepsemi např. při "svrabu včel" jako VD, akarapidóza, při negativní reakci na polní chemii atp.

Příspěvek: #11046

(04.09.2020 7:15)Josef Karliak napsal(a):  @Merkuri : ty krmis snad ale otevrenym sudem s krmivem na stanovisti

Na ležanoch mám po 2 stropné krmítka a do jedneho vlezie 8 L sirupu, rychlo berú a tak im dolejem preto taký apetit. Krmím normalne cez deň. keď včely vytočím do sucha tak za 3 - 4 dni komplet zakrmené čo je normálny jav. Keď sa krmí pod holím nebom tak je to 2 dni a žiaden hustý sirup a pre včely je to malina stiahnuť za deň aj 27 L sirupu.

// Kamik čo sa ti nezdá? //

Příspěvek: #11047

Za mě - které víc lepí, ty víc nosí. Na jednom stanovišti množím jen lepivky, i když vedle sebe stojí stejně silná včelstva na jaře i během roku, je tam velký rozdíl. Jestli je to skutečně genetikou, pak bych to dělal dál. B

Příspěvek: #11048

Mne sa zdá, že včelstvá, čo na jeseň extrémne propolisujú - tak že propolis steká, majú problém s nejakým patogénom. Keď som čistil rámiky po uhynutých včelstvách, neraz tam boli propolisové stekance. V dobrom včelstve som si také dačo nevšimol.

Příspěvek: #11049

Cau, u me je to opacne - propolisovy vcelstva jsou na tom nejlip, jak do velikosti, tak i do snusky. Nicmene jedny z tech dobre propolisujicich jsou i letosni zableseny zlodejky...
Propolis vyuzivam, takze obecne propolisovani je u me plus.

Chose

Příspěvek: #11050

48 včelstiev bez problému donesie za rok až 12 kg propolisu pokial sú v nich hoffman rámiky a je dostatok stromov čo tvorí propolis ako napr. Topoľ alebo Javor, viac dáva Topoľ.

Příspěvek: #11051

U mne propolisující včelstva jsou vitální a s výbornou snůškou.
Mezi propolisujícími mám jedno včelstvo, které extrémně propolisuje, má velmi pomalý jarní rozvoj, ale vždy k významnějším snůškám je ve výborné kondici, včely jsou velmi mírné, perfektně se s nimi dělá. Až na ten propolis. Kromě kompletně zalepených horních louček přimatlají i boční loučky ke stěnám úlu, kolikrát se rámečky nedají vůbec vyndat. Když je teplo, rukavice a ruce jsou zasviněné během chvilky a nadlouho.

Příspěvek: #11052

Mám jeden začátečnický dotaz - v jednom z úlů se mi objevily včelky s výrazně oranžovým proužkem. Nejdříve jsem se až vyděsila, že mi moje holky loupí, když jsem je viděla poletovat před česnem. Ale jsou moje vlastní od letošní volně spářené matky, takže je jasné, že je to od trubce. A můj dotaz - čím to je? Jiný "druh" včely, jiná barevná "mutace"?
(pokud je to špatné místo na tuto otázku, tak se omlouvám, ale nevím, kam to jinám dát )

Příspěvek: #11053

Hoj,
klid, matka se ti sparila s trubcem Buckfastky, vloni jsem to mel u 2 matek. Muzou bejt trochu ostrejsi (ale nijak extreme), ale letos mi patrily mezi premiantky...
Chose

Příspěvek: #11054

Nic se nedeje a ani to nemusi byt s buckfast trubcem. Tohle delavaji i moje vcely, nektera vcelstva maji oranzove prouzky a buckfast trubce to nevidelo. Vratilo se to nekam do minula.

Příspěvek: #11055

Jsou to ryšavci mezi černovlasými - normálka.

Příspěvek: #11056

Josefe Křapko prosím Tě o informaci na co se budeš při prohlídce zaměřovat, obzvláště u těch včelstvech, co je vysoký spad a vyhozený deformovaný plod? Pozoruji u sebe to samé a vidím podobné věci poprvé, doteď jsem tu o tom jen četl a doufal, že to osobne poznám co nejpozději.

Šumava 780 mnm, zateplené 39x24 (11 rámků)

Bude následovat: Zítra, tj. 27/9, vyjmutí Formidolu, pak nechám včelstva do cca 2 - 3/9 uklidnit a dočistit buňky po vyklizeném plodu a včelstva krátce prohlédnu s cílem určit sílu (počet obsednutých plástů), zda uvidím nakladená vajíčka nebo značenou matku (co uvidím dříve) a zhodnotím čistící pud. Poté rozhodnu: Včelstvo ponechat bez dalšího zásahu do podzimního léčení Varidolem (6 - 7 plástů 420 x 350 mm), včelstvo zúžím a připravím na spojení s rezervním včelstvem (méně než 5 plástů, nebo zjistím ztrátu matky), včelstvo zruším (méně než 3 plásty), zásoby přesunu do utěsněných nástavků a vložím desku s kyselinou mravenčí na ochranu před zavíječem - nechám přes zimu přemrznout. Snad k poslednímu kroku nebudu muset přistoupit. Redukoval jsem kleštíka ještě před vývojem zimní generace včel (po letním slunovratu, u části včelstev Gabon Flum a u části KŠ s glicerinem). Doufám tedy, že se vylíhl dostatečný počet života schopných zimních včel. To mi ale prozradí prohlídka.
Vím, že pro méně zkušeného je to příliš stručné, tak říkajíc z letadla, ale nemyslím si, že od klávesnice to jde lépe.
Přeji úspěšné zimování.
JK

PS
Chovám včelstva na 250 m nadmořské výšky v podhůří Českého středohoří. S chovem ve vyšších polohách nemám zkušenosti. Máte jiné podmínky. Najděte si k poradě někoho zkušeného ve vaší oblasti.

Příspěvek: #11057

Zdravím, co může být příčinou tak velkého provozu, že by někde loupili?

Příspěvek: #11058

Kedy to bolo natáčané, za akého počasia?
Môže to byť totižto od preletu, cez začínajúcu rabovku toho včelstva až po rabovku niekde inde všetko možné. Prvé by som pozrel podložku v tom úli, či tam nie je melivo, potom letáč, či nie sú náznaky polepenia a potom smer, odkiaľ sa tie včely vracajú. Pri začiatku rabovky polepenie na letáči ani nebadať.

Příspěvek: #11059

Všiml jsem si toho dnes po poledni a pořád to trvá, je tady asi 15°C oblačno, jinak úl nemá možnost použít podložku.

Příspěvek: #11060

15 st a oblačno není v tuto roční dobu úplně to pravý na prolety ( kor když o víkendu bylo tak nádherně), pokud to trvá déle než hodinu podle mě jasná loupež, jak ti tu radi pokus se odhadnout směr letu a pak zkus včelaře tím směrem ( nevim jestli to je u tebe realne ).