Příspěvek: #11261

Gupo máš pravdu že se ořezávalo, ale uplně jinak než popisuješ. Dole pod včelama žádnej med není. Vyřezalo se na boku včelsva kde to včelsvo v době nejlepšího rozmachu postavilo divočinu a zaneslo. Na jaře se včelsvo stáhlo, zesláblo a sedělo na epicentru svého plodvého hnízda na těch nejtmavších plástech. Co se na boku na jaře dalo sebrat to se sebralo. Na tento spůsob byli vhodné ležaté kláty.

Příspěvek: #11262

V Rájeckých Teplicích přežíval roj ve staleté lípě na kolonádě. Jezdíval jsem tam co dva roky deset let a furt tam byly. A dokonce měly jeden vchod dole(česno) a jeden nahoře(očko).

Příspěvek: #11263

(14.12.2020 21:06)Zdeněk Barnat napsal(a):  Gupo máš pravdu že se ořezávalo, ale uplně jinak než popisuješ. Dole pod včelama žádnej med není. Vyřezalo se na boku včelsva kde to včelsvo v době nejlepšího rozmachu postavilo divočinu a zaneslo. Na jaře se včelsvo stáhlo, zesláblo a sedělo na epicentru svého plodvého hnízda na těch nejtmavších plástech. Co se na boku na jaře dalo sebrat to se sebralo. Na tento spůsob byli vhodné ležaté kláty.

Zase si někdo bude z ostatních myslet něco jako o přeměřování pindíků. Já to dělám záměrně a vím že to tak vypadá. Protože chci sdělit: prostě Zdeňku Barnate nekecej. Pokud chceš něco vědět o podběrném včelaření, o vyřezávání díla, o obnově díla, o pravidlech aby dílo bylo nové a pěkné, a vědomosti které se sepisovaly pro budoucí generace, musíš trochu do doby bez internetu a praktického života v začátcích svobodných lidí, tz. do doby 1848 kdy se rušilo poddanství. Tady máš přesný návod na ležaté kláty a prkenné brtě. Snad to přečteš tento výstřižek, abys věděl jak se zimovalo v tom co píšeš. V té době byla novinka slamák úl.

Takže kdo nepřečte, necelou stránku jsem přepsal níž.


O podřezávání nebo prohlížení včel
§12. rozebíratelné úly
§13. nerozebíratelné úly
§13.a) Stojaté kláty a prkenné brtě
§13.b)Ležatý klát a prkenná brť (viz obrázek výše)
Toto včelí obydlí, je-li zaděláno, rovněž již napodzim se podřezává, aby semu příslušný vchod vzduchu opatřil. Nyní se podřezává na straně nejstarší stavby, a více skoro vedle včelího lůžka, jaké obyčejně blízko česna bývá. Pozůstaviti se však na na podřezané straně jaký díl medu, pak se podloží oul něco výš na druhé straně, kde větší část medu se nachází, aby se včely, jaké raději nahoru tráví, již od podzimu tam táhly, a ne snad k straně podřezané, kde ony uprostřed zejmy med by vyžily a pak pomřely.
Kdyby ale přece- snad pro nedostatek medu - ležatou ne zcela zadělanou brť již na podzim podžezávati chtěl, musí podle pravidla na plné straně med vybírati, a mladou stavbu na druhé straně šetřiti. Pak ale nezapoměn povstalou mezeru příhodnou deskou nebo jakou záclonou zandati; neboť prázdné místo po obou škodí nejvíce v zejmě včelám.
Také zde jako u stojatých brtí, musí zde rozumné uvažování a popatření učíti, mnoholi oul může opykati, a mnoholi z něho se dá nalaupati. ( překlad prostě se může nějakou činností hodně pokazit)
Omlaz hnízda rodu nebo zhlavy (dělení brtě) musí při ležaté brti njvýš již na podzim se zavésti. Když tratol včel své nejstrarší a černé plásty zčásti opustil, je medem naplnil, a se trochu víc vpravo nebo vlevo přišinul, tedy příležitostně použije k podřezání takových plástí až k lůžku i sevším kolem toho křídla; než se rozumí v prozřetelnosti, aby v oulu druhého křídla ještě dojíti stavby a medu zůstalo. (pozn.něco jako původ norského zimování ale v klátu a o něco dříve než se způpbu říkalo norské) Musí se k tomu času očekávati, kdy již skoro všecko plemeno (plod) vylezlo, ale přece ještě teplá povětrnnost bývá, aby včely ještě před nastáním zimy své lůžko zase řádně zříditi mohly. Na jaře nato se staré hnízdo plemena vyndá, když již tratol včel v zejmě na med se posunul, a se trochu od něj vzdálil; než tož se musí trochu záhy státi, protože se potom při rostoucím jarním teplu dundel včel zase dáleji od sebe rozkládá, a poznovu do starých plástí plod nasazuje. (pozn.takže staré dílo bylo najaře nechtěné a záměrně se vyřezávalo podle doporučení i v r. 1848) ...dále je ke konci stránky popis výhod omlazů lůžka včel ....


A ještě plánek a popis příslušenství té tehdejěí novinky slamáku.

Příspěvek: #11264

Pěkný příspěvek, jen mne napadá, že pravdu máte oba, ...jak dneska každý používá jinou metodiku, tak nebyla stejná ani v době podřezávání.

Příspěvek: #11265

Dnešní kontrola, vše žije a vypadá pěkně, jen je vidět, že je relativně teplo a včely nejsou úplně na husto v chomáči.

Příspěvek: #11266

Také jsem nevydržel a někde nakouknul, jen přes folii, jasně. Je to stejné jako u Vás

Příspěvek: #11267

Mám včelstvo, které se ne a ne zbavit plodovaní. Přišel jsem na něj náhodou. Nějaký dobrák mi z něj vytáhnul rámky se zásobami. Koukal jsem, jestli vzal i matku, naštěstí nebyla značená, tak tam zůstala, ubylo mi i včel. Tak to teď chce asi matka dohnat. Už tři týdny plod všeho stáří. Sedí na 6 rámcích, tak si myslím, že to v pohodě dají. Zásoby jsem doplnil, z ostatních jsem pobral po rámečku.

Příspěvek: #11268

Včelař - přítel
To už dávno neplatí. PN.

Příspěvek: #11269

Není to poprvé, vloni mi posbíral matky z oddelků. Chodí mi tam jak do samoobsluhy.
Nicméně podle měli mi plodují i jiná včelstva, není jich moc tak do 5 %. Asi si je budu muset poznačit a udělat výměnu matek. Teoreticky to mohou být pak startéry úhynů.

Příspěvek: #11270

Píšeš to docela klidně, řešíš to nějak (ty krádeže)?

Příspěvek: #11271

Pavle, Tini má pravdu. Stáva sa, že tým "dobrákom" je najlepší kamarát. Čo tam nedáš fotopascu. Ale zvyčajne aj tu ukradnú. Vraj ich musíš mať viacero, aby chránila jedna druhú.

Příspěvek: #11272

(18.12.2020 9:58)Pavel Zajicek napsal(a):  Nicméně podle měli mi plodují i jiná včelstva, není jich moc tak do 5 %. Asi si je budu muset poznačit a udělat výměnu matek. Teoreticky to mohou být pak startéry úhynů.

Já jsem také na podložkách našel vyházený plod nebo jen třeba víčko z plodu. Dělají to mladé matky přidané ,nebo i včelstvem vyměněné pozdní matky. Snažej se dohánět a jsou to dobré matky. Nám to plodování vadí proto že se nám tam schovaj brouci a je to zákeřné. Ale matky jsou to dobré a až zestárnou tak za rok už v prosinci klást nebudou.Netřeba je mněnit. Spíš letos proléčit více krát.

Příspěvek: #11273

Dotaz Zdenku, kolikrat se u Vas ucastni cerny plodistni plast leceni??? Pokud by tam byl opravdu 10 let, tak by mohl dostat davku amitrazu i 30 x.

Příspěvek: #11274

To víckrát za více let. Brouci však padaj stále normálně a ztráta účinnosti bude asi jako všeobecně všude jinde. Letos popervé budu sublimovat šťavelku aby byla jistota.

---

Takový starý plásty nemá cenu vyvářet a tak se spálej a hotovo. Vosk těžím ze stluštělejch plástú v medníku.

---

Léčím křížově ,jednou varydol a podruhé M1- AR.

Příspěvek: #11275

Moje trpělivost je u konce, na jaře bude stanoviště přemístěno. Dobrák bude mít smůlu. Samoška se zavře ?

Příspěvek: #11276

prolety plus uklizeni mrtvolek v Praze i na Písecku, teplota cca 11 stupnů

Příspěvek: #11277

zdravim ty, kteri tehdy v 1978/1979 vcelarili. Muselo se tehdy nejak pred jarem prikrmit nebo to vcely preckaly jako kazdou jinou zimu bez mimoradnych zasahu?....viz reportaz v odkaze

https://plus.rozhlas.cz/mrzlo-ze-ani-tel...-2-7718103

Příspěvek: #11278

Mrazy -20C° v lednu a únoru nezpůsobují zvýšení spotřeby. Jarní mrazi nebo celé chladné jaro to pak jo.

Příspěvek: #11279

(19.12.2020 0:52)Pavel Zajicek napsal(a):  Moje trpělivost je u konce, na jaře bude stanoviště přemístěno. Dobrák bude mít smůlu. Samoška se zavře ?

To není řešení. Jde to tak, ale není to řešení. Je to jako si myslet, že nenatáhnu past a stanoviště raději přemístím kvůli myším. Nejde to u klíšťat, takové stanoviště z kterého jsem si tahal denně až 3 klíšťata jsem rád opustil, ale na myši a jinou škodnou jsou pasti až zklapne tak policie, obecní úřad, atd. Pokud nepomůže ani to ale ksicht je z pasti známý, tak je to o jiném přístupu.

Příspěvek: #11280

úbytek hmotnosti za 7 dní 0,66kg
úbytek hmotnosti za 30 dní 1,48kg
jedná se o středně silné včelstvo - 8 obsazených uliček
slunečné počasí s teplotami lehce nad nulou v posledních dnech včelky využily k proletům a úklidu - včelnice je na osluněném jižním svahu