Příspěvek: #13741

Borúvky kvetou nyní přesně s javorem a dokvétající pampeliškou. Smrkové lesy medují puklicí poloskrytou a mšicemi na nezdřevnatělých výhonech smrku. Puklice i ty nezdřevnatělý výhony mají svúj čas a pak skončí neodvratně. Buď zasichají a medují až do konce června a nebo je ukončí liják už 20.6 Pak už se to prostě neobnoví ani náhodou. Jedině když se vzácně přemnoží mšice na silnějších větvích tak to meduje až do července ale to bývá vždy melecitoza. Minulý rok byl melecitozní rok a já stejně měl medu málo proto že za červen bylo snad 22 odpoledních bouřek. A v červenci už nic nebylo. Teoretické možnosti snúšky by u nás návštěvník shledal obroské ale skutek utek.

Příspěvek: #13742

K té síle včelstev v ohledu na medný výnos....letos mám váhy na 2 včelstvech co jsou TOP a 1 váhu na tom největším bídáku a podle váhy jsou přínosy poloviční.....což je za mě celkem zanedbatelný rozdíl vůči tomu, jak těžké je udržet všechny včelstva v TOPu.....Respektive při prvním teplém období, kdy byly přínosy na silných kolem 3kg, tak ty bídáci měly tak 1,5kg, ted o 3 týdny později, už ten rozdíl nebyl takový, protože ty bídáci zesílily. Daleko důležitější na mednej výnos mi přijde, odhadnout sílu včelstva a podle toho jim dát velké plodiště a medník a neutápět slabý včelstva na vélkém prostoru v plodišti.

Příspěvek: #13743

Dnes jsem vytáčel javor. U vás už Zdeňku javor začal kvést? Není toho moc, ale med je to luxusní, s řepkou nesrovnatelný.

I nížiny mají svoje problémy. Třeba letos akát odkvete prakticky v chladu a téměř nic z něj nebude. Tam, kde je řepka se objevují ztráty létavek atd... Lípa taky nemusí vyjít. Slunečnice je sice jistota, ale po ní nelze nikdy zazimovat taková včelstva jako tam nahoře, včelstva velmi unaví!

Příspěvek: #13744

My jsme měli medovici, nejspíš ze smrků, dvojí. Jednu v červnu, med byl takový hnědočervený až oranžový a potom po odkvětu lip konec července a srpen, med byl hnědočerný spíš do černa.
Mšice jsem na smrcích nikdy neviděl, ale moc jsem je nehledal. Jako předpověď medovicové snůšky mně sloužila medovice na osikách někdy na začátku června. A ještě časněji v zimě nebo pozdě na podzim mšice na výhoncích vrby jívy. Když tam bylo dost mšic, dalo se čekat, když vyšlo počasí, dost medovicového medu.
Akát bude letos mrtvý. Nedíval jsem se na stromy, ale pokud už vyrašil, za těchhle nízkých teplot k nule zaručeně namrzne. Aspoň tady pod Beskydami.

Příspěvek: #13745

Ano javory už kvetou i když s velkýma rozdílama ,některé se teprv rozbalují. Les je plný kvetoucího borúvčí. V 700 m.n.m. jsou pampelišky v tom nejlepší. Ono by snúška byla ale zima to hatí .
Louky s vyzimovaným žebrákem na váze to klame. Vyšle létavky a zalijou se ale přezimované létavky se velmi rychle vytratí a ve včelsvu jsou jen samé šedivé včely a čtvrtý den už nenosí a za 14 dní múžou bejt klidně na hladovo. V jarní snúšce výtězí jen síla včelsva, ani stáří matky není tak dúležidé jako počet létavek a nastupující armáda nových létavek.

Příspěvek: #13746

Počet létavek u silných včelstev vylétalo 0,5-0,6kg a u slabých cca 0,2kg....stejně donesly....když to meduje, donese všechno, ale musí být na malém prostoru a v teplém úle, kde nemusí na plodových plástech sedět milion včel a hřát ho, ale můžou lítat venku....

Příspěvek: #13747

(15.05.2025 13:46)Louky napsal(a):  Počet létavek u silných včelstev vylétalo 0,5-0,6kg a u slabých cca 0,2kg....stejně donesly....když to meduje, donese všechno, ale musí být na malém prostoru a v teplém úle, kde nemusí na plodových plástech sedět milion včel a hřát ho, ale můžou lítat venku....

...a sme u OP ...zúžené včelstvo na počet plodových plástov, ktoré matka "obhospodári" kladením a včely dokonale vyhrejú ...

Příspěvek: #13748

(14.05.2025 13:52)Louky napsal(a):  Všem co medovala řepka tak jsou v nížině a kvetla jim v té době před ochlazením...to mi medovaly ostatní věci taky hodně, ale jak začalo severní proudění, tak to prostě nemeduje, takže bych neřekl, že to je odrůdou, prostě nejsou ted podmínky, aby medovala. Zase měli v nížinách štěstí.

já nikdy řepku v okolí neměl, tak nemůžu mudrovat. Tady každé ráno až do včerejška mrzlo. Zdejší teploměr CHMI ukazoval ve dvou metrech nulu. Auto před barákem přesto každé ráno namrzlé. No a přízemní teplota, mínus 2,5 stupně. U včel v kýblu na vodě led.
Nevím jaké je u Pelhřimova počasí. Nezazdil tu řepku opravdu mráz jak píšeš?

Příspěvek: #13749

Je mozny, ze neustalej vitr a sucho medovani zhorsuje, ale na tech kvetoucich stromech cmelaci jsou.
Jak na vrbach, tak potom na ptackach a visnich, tak i ted na javorech to huci, ale slabe a nizkofrekvencnim cmelacim hukotem.
...takze proste zima a vcely neletaji.

Příspěvek: #13750

(15.05.2025 14:03)edo napsal(a):  

(15.05.2025 13:46)Louky napsal(a):  Počet létavek u silných včelstev vylétalo 0,5-0,6kg a u slabých cca 0,2kg....stejně donesly....když to meduje, donese všechno, ale musí být na malém prostoru a v teplém úle, kde nemusí na plodových plástech sedět milion včel a hřát ho, ale můžou lítat venku....

...a sme u OP ...zúžené včelstvo na počet plodových plástov, ktoré matka "obhospodári" kladením a včely dokonale vyhrejú ...

Za mě je OP moc náhlý na rojovku, ale jinak je to podobný princip....

---

(15.05.2025 14:42)Miroslav Vochozka napsal(a):  Nevím jaké je u Pelhřimova počasí. Nezazdil tu řepku opravdu mráz jak píšeš?

I loni byly mrazy a pak řepka medovala....podle mě je to prostě suchem a severním prouděním.....

Příspěvek: #13751

(15.05.2025 17:30)Dast napsal(a):  ... i ted na javorech to huci, ale slabe a nizkofrekvencnim cmelacim hukotem.
...takze proste zima a vcely neletaji.

Automaticky si při čtení této úvahy vybavuji z popisu BF nebo Elgonu od jejich propagátorů, že mohou lítat za snůškou i při nižších teplotách. Takže až uslyším, že někde je v takových podmínkách slyšet i včely, bude to znamenat, že :
a) v okolí je někdo "provozuje"
b) popis, takto podložený zkušenostmi v našich podmínkách na tyto "včely odjinud" sedí a rád jim připíšu malé bezvýznamné plus
Když už jsem to takto napsal, neubráním se úvaze, jestli "provoz" včely v nižší teplotě, než optimum, neznamená vedlejší důsledek zvýšené náročnosti na energii - a zda včela, která při venkovním podchlazení "relaxuje", nemá pro včelaře větší význam, než včela, která se bez řádného oblečení shání kdeco. (Jistěže u velmi silného včelstva se to takto počítat nedá)

Příspěvek: #13752

to je blbost. vcela medonosna je vcela medonosna. cmelak, ten muze litat pri nizsich teplotach. Proc... je jasny na prvni pohled. A taky ted maji hostinu jen pro sebe

Příspěvek: #13753

(15.05.2025 10:53)stefanos689 napsal(a):  Dnes jsem vytáčel javor. U vás už Zdeňku javor začal kvést? Není toho moc, ale med je to luxusní, s řepkou nesrovnatelný.

I nížiny mají svoje problémy. Třeba letos akát odkvete prakticky v chladu a téměř nic z něj nebude. Tam, kde je řepka se objevují ztráty létavek atd... Lípa taky nemusí vyjít. Slunečnice je sice jistota, ale po ní nelze nikdy zazimovat taková včelstva jako tam nahoře, včelstva velmi unaví!

Ale je mi to divný kde máš med z jív,vrb,mirabelek, pampelišek,ovocných stromú hlohu a hlavně řepky. Jseš v nejteplejčí části republiky. Všichni z teplých krajú i začátečníci už mají mnoho medu vytočenýho a ještě utopený plodiště.Urychlování v únoru mezi přepážkama nějak neurychlilo tvoje včelsva aby se vyrovnala včelsvúm všech amaterú v teplých krajích.

Příspěvek: #13754

To je pravda, čmelák umí fungovat při dost nižších teplotách než včely. Včely sice časně na jaře vylétají i při velmi nízkých teplotách, to ale proto, že musí. Později při podobných teplotách létají málo a snad jenom když mají blízko velmi dobrý zdroj snůšky.
Jinak si vzpomínám, že na začátku kočování někdy v druhé polovině sedumdesátek nás jednou poslali na řepku, z našeho předhůří ještě víc do hor. A tam ta řepka nenesla skoro nic a všichni, co tam jeli, nadávali. Bylo to jen o trošku výš než jsme normálně, takových 350 m nad m. a byla tam klasické beskydské podloží ze sedimentů z pískovce, takže dost chudá a jalová půda, tak na pohanku. Od té doby už nás posílali na řepku níž od nás, směrem na Ostravu a Odru, kde byla podstaně lepší a těžší půda, A kde je místně vulkanické podloží, kde ta hornina má na rozdíl od pískovce v sobě množství živin, půda tak na brambory, kvalitní obilí a podobně. A nadmořská výška nižší tak o 30 metrů, kolem 300 nebo maximálně stejná jako u nás.
Ale možná taky že to bylo nevhodnou odrůdou. Nevím, jak tehdy, ale dnes jsem se před pár lety koukal na řepku a zjistil jsem, že je u nás registovaných několik desítek odrůd řepky a to i podle regionů, od nížinných černozemí po podhorské odrůdy, které jsou určitě taky do těch málo úrodných podhorských půd na sedimentovaných horninách.

---

(16.05.2025 10:33)Zdeněk Barnat napsal(a):  Ale je mi to divný kde máš med z jív,vrb,mirabelek, pampelišek,ovocných stromú hlohu a hlavně řepky. Jseš v nejteplejčí části republiky. Všichni z teplých krajú i začátečníci už mají mnoho medu vytočenýho a ještě utopený plodiště.Urychlování v únoru mezi přepážkama nějak neurychlilo tvoje včelsva aby se vyrovnala včelsvúm všech amaterú v teplých krajích.

To bude právě ta změna prostředí. 5 keřů nebo stromů nebo pár stovek metrů pampelišky v trávníku na plný medník nestačí. V doletu, v okruhu 500 metrů časně na jaře, jak je zima, až 3 kilometrů, když je tepleji, toho každého musí být dohromady nějaký hektar, aby z toho byl nějaký med. Kde to za posledních 30 let vymlátili a zbylo toho jen trošku, tam med prostě nebude.

Příspěvek: #13755

Já se dal do vytáčení dneska a jelikož řepka nedala vůbec nic a medovaly krásně javory, tak je ten med o dost lepší než jiné roky všechno zlé je pro něco dobré

Příspěvek: #13756

Zatím jen pomalu odtáčím. Je celkově chladno a nikam nespěchám. Mám rád, když je ve včelstvech neustále nadbytek medu. Já mám řepky málo a byl bych radši, kdyby tu nebyla žádná. Pokud nebude akát, tak budu vytáčet lesní směsku až před lípou. Med z ovocných stromů, vrb, javorů, hlohů, kaštanů,svídy atd. nekrystalizuje v plástech jako řepka.

Příspěvek: #13757

(16.05.2025 12:24)Louky napsal(a):  Já se dal do vytáčení dneska a jelikož řepka nedala vůbec nic a medovaly krásně javory, tak je ten med o dost lepší než jiné roky všechno zlé je pro něco dobré

Že řepka uživí 300včelstev na jednom místě bych věřil. Ale kolik tam máš javorú na jedno včelstvo. Stejně ti řepka velice pomohla spíše až z 60% Nebo hektary pampelišek kterých je všude dost.

Příspěvek: #13758

Máme tu javorů fakt hodně a mám tu na med 100 včelstev a 350 oddělků a i ty oddělky mají celkem zalito. Stačilo 3 dny pěknýho počasí a všichni si nanosily....v přírodě je toho spousta, třeba se jednou přestanou říkat ty fámy o převčelení....jenže to by takovou včelnici musel mít Kolomý, Sedláček, nebo někdo podobný a né blbec Loukota, co tomu nerozumí.

Příspěvek: #13759

Já taky mám vyskoušeno že buď snúška je a nebo není. Když jsem kdysi rušil stanovište tak jsem tam 6včelstev nechal ať se tam slítne vše co by mi ulítlo při převozu. Říkal jsem si že je tam jen 6 včelstev na desítky lip a spouty bílého jetele A že by mohli něco donést. a nedonesli vúbec nic. Jindy mě zase statkáři vypakovali z jenoho stanoviště a tak jsem včely na rychlo navozil na jedno již veké stanoviště a bylo tam na ráz 112včelstev . A toto veliké stanoviště mělo prúměr větší než jiná menší stanoviště. Proto že zde byla nááhodou řepka a les když meduje tak je to nevyzbíratelný.