Příspěvek: #13781

V pátek jsem nakouknul do pár včelstev a všechny bez plodu, takže jsem udělal sublimaci štavelkou, po 2 dnech jsem dnes kontroloval spady a všude jsou jednotky, u pár včelstev nižší desítky roztočů. To jen ukazuje, jak důležité je umět léčit v létě a nemít v listopadu po první fumigaci posypaný podložky tisícema roztočů a říkat si, že roztoč za úhyny nemůže

Příspěvek: #13782

Tak dneska jsem provedl kontrolu po 24 hodinách po druhé aplikaci Varidolu. Všechna včelstva měla na podložkách do deseti brouků, což považuji za velice dobré. Třetí aplikaci Varidolu nahradím pokapem Varromedem a bude hotovo.

Příspěvek: #13783

Taky je důležité nemít v okolí kolabující včelstva. A nemít roztoče s odolností na amitraz.
Než Varomed by možná bylo spolehlivější si to léčivo namíchat ze šťavelky, Varomed se dá falšovat niším množstvím kyseliny nebo v prodejně špatně skladovat, u chemicky čisté šťavelky to ej dost obtížné.

Příspěvek: #13784

Já to řeknu kulantně. Každý ať k léčbě používá to, co mu vyhovuje. A pokud mám správné informace, tak díky krátkodobému působení Varidolu při léčbě zatím ještě nebyla v ČR prokázána rezistence roztočů na amitraz. To kdybych pravidelně používal k léčbě Apivar (dlouhodobé působení 6 - 10 týdnů), tak tam by byla obezřetnost na místě. Dneska už víme, že léčba včel pomoci aplikace léčiva na dlouhodobém nosiči je z hlediska možnosti vytvoření rezistence roztoče na léčivo cesta do pekel.

Příspěvek: #13785

No nevím. Podle mně, když už se amitraz a pyrethroidy používají na varoa tak 40 let, tak když je ten spad malý, tak včelař musí podvědomě uvažovat, jestli to není kvůli nástupu odolnosti roztoče. A každoročně ty látky kombinovat, nespoléhat se jenom na jednu látku, protože je zrovna momentálně nejvýhodnější.
A s tím, že dnes už je čas používat izolační mřížky nebo mít jiným způsobem zajištěno, že v době ošetření není ve včelách plod.

Příspěvek: #13786

Ale to všechno co popisuješ již tady bylo mnohokrát diskutováno. Zkus něco nového.

Příspěvek: #13787

Kolik spadlo po prvni fumigaci? 500+?

Příspěvek: #13788

U dvou včelstev cca 200 ks, u dalších čtyřech včelstev do 100 ks. Se statistickou chybou 0,001 %.

Příspěvek: #13789

Co to je za blbost, že nebyla zjištěna rezistence na amitraz? Vždyt existuje i mapa, kde je ukázáno v jakých oblastech už je rezistence prokázána.....

Příspěvek: #13790

Nepletete si to spíš s Gabonem, který obsahuje účinnou látku tau-fluvalinát nebo flumethrin. Tam se mluví o rezistenci.

Příspěvek: #13791

(19.10.2025 12:18)Louky napsal(a):  V pátek jsem nakouknul do pár včelstev a všechny bez plodu, takže jsem udělal sublimaci štavelkou, po 2 dnech jsem dnes kontroloval spady a všude jsou jednotky, u pár včelstev nižší desítky roztočů. To jen ukazuje, jak důležité je umět léčit v létě a nemít v listopadu po první fumigaci posypaný podložky tisícema roztočů a říkat si, že roztoč za úhyny nemůže

Wow:
https://www.vcelarskeforum.cz/tema-Kolap...#pid285352

Příspěvek: #13792

Troufám si říct, že ta Klímova přednáška zamotá některým včelařům hlavu. V podstatě popisuje, že nahradil chemii zootechnikou (dubnové přemetání na mezistěny), ale zároveň přiznává, že té šťavelce se stejně někdy nevyhne. Zcela zásadní je konstatování, že v průběhu roku vůbec neprovádí léčbu včel klasickými léčivy. Důležité je, že se celou přednáškou nese konstatování, že je to jeho provozní metoda, není to žádný zlatý grál a nikomu to nevnucuje. Zajímavý moment je způsob doplňování zimních zásob ze včelstev, které v v období snůšky přikrmuje a nevytáčí z nich med. Opět potvrdil, že není zastánce přidávání doplňků do krmení včel. Trochu mě překvapilo pojednání o klasickém přikrmování včel na zimu (ani rychle, ani pomalu, tak jak tedy?) a hodně mě překvapilo, že při této provozní metodě má každoroční úhyny ve výši 30 - 40 %. Při těchto úhynech mi to celé nedává moc smysl. Ale jinak zajímavá přednáška.

Příspěvek: #13793

(09.11.2025 6:15)Včelařík napsal(a):  při této provozní metodě má každoroční úhyny ve výši 30 - 40 %. Při těchto úhynech mi to celé nedává moc smysl. Ale jinak zajímavá přednáška.

naprosto súhlasím...

Příspěvek: #13794

Metodiku Z. Klímy jsem navnímal jako proces postupného šlechtění včelstev schopných zvládat parazity, virové nákazy apod. bez použití jakékoliv chemie. Myslím, že zmiňoval, že těch 30-40% ztrát měl v horších letech. Jinak 10-15%...

Příspěvek: #13795

Balancovať na úhynoch 30 % a považovať to za "regulovaný" úhyn so zámerom prirodzenej selekcie je vždy s rizikom, že padne len 10%, alebo 80% nezávisle od druhu liečiva resp. počtu VD. Nie je dôležité sledovať druh VT vlastností, ale celkovú odolnosť včelstva vrátane vírusov. Každé včelstvo, ktoré prežije, má potencial na další rozchov. Za 20 rokov úhynov od 10 do 60 % by som mal mať už včely vyselektované, ale nie je to tak.
Plodová prestávka má však dokozateľný účinok na potlačenie vírovej nákazy. Ale akýkoľvek zásah na záchranu včelstiev ide proti prirodzenej selekcii s výnimkou BT.

Příspěvek: #13796

Albet dal by som ti aj 100 000 000 plusových laikov -ak by sa dalo-za tento pravdivý -podľa mňa -príspevok. Zo svojej skúsenosti. Ďakujem.

Příspěvek: #13797

(09.11.2025 10:05)Albert Gross napsal(a):  Balancovať na úhynoch 30 % a považovať to za "regulovaný" úhyn so zámerom prirodzenej selekcie je vždy s rizikom, že padne len 10%, alebo 80% nezávisle od druhu liečiva resp. počtu VD. Nie je dôležité sledovať druh VT vlastností, ale celkovú odolnosť včelstva vrátane vírusov. Každé včelstvo, ktoré prežije, má potencial na další rozchov. Za 20 rokov úhynov od 10 do 60 % by som mal mať už včely vyselektované, ale nie je to tak.
Plodová prestávka má však dokozateľný účinok na potlačenie vírovej nákazy. Ale akýkoľvek zásah na záchranu včelstiev ide proti prirodzenej selekcii s výnimkou BT.

...samozrejme príspevok zo života, ale Albert počas tých 20rokov (úhyny od 10-60perc.) neošetroval včelstva rovnako, určite skúšal všetko "co dom dá ..." aby včelstva prežili, takže v tomto prípade nemožno hovoril o plánovanej selekci a tobôž nie aby sa v tomto prípade už za daných 20rokov vyselektovali odolnejšie včelstva.

Příspěvek: #13798

Pokud tu bylo v poslednich letech tolik uhynu, neodolna genetika by mela byt uz davno pryc? Opravdu to je léčením, které stejně vetsina nejspíš dělá všeljak? Ja to nezpochybňují, jen bych rád vedel zda to úsilí nas nekam posune.

(09.11.2025 11:36)edo napsal(a):  

(09.11.2025 10:05)Albert Gross napsal(a):  Balancovať na úhynoch 30 % a považovať to za "regulovaný" úhyn so zámerom prirodzenej selekcie je vždy s rizikom, že padne len 10%, alebo 80% nezávisle od druhu liečiva resp. počtu VD. Nie je dôležité sledovať druh VT vlastností, ale celkovú odolnosť včelstva vrátane vírusov. Každé včelstvo, ktoré prežije, má potencial na další rozchov. Za 20 rokov úhynov od 10 do 60 % by som mal mať už včely vyselektované, ale nie je to tak.
Plodová prestávka má však dokozateľný účinok na potlačenie vírovej nákazy. Ale akýkoľvek zásah na záchranu včelstiev ide proti prirodzenej selekcii s výnimkou BT.

...samozrejme príspevok zo života, ale Albert počas tých 20rokov (úhyny od 10-60perc.) neošetroval včelstva rovnako, určite skúšal všetko "co dom dá ..." aby včelstva prežili, takže v tomto prípade nemožno hovoril o plánovanej selekci a tobôž nie aby sa v tomto prípade už za daných 20rokov vyselektovali odolnejšie včelstva.

Příspěvek: #13799

Edo, bondtesty sú absolútna selekcia = 10 bod. Všetky menšie čísla sú úspech, ale selekcia trvá podstatne dlhšie. Vieme kvantifikovať VT vlastnosti a podľa výsledkov selektovať, ale odolnosť proti vírusom vieme vyhodnotiť len počtom úhynov. Prežívajú včelstvá odolné na vírusy , ale pritom môžu mať rozdielny počet VD až v násobkoch.
Pre názornosť by som spomenul úmrtia na covid = umierali aj "zdravý" ľudia, ale podľa akého kľúča, ak vek včelstva je rovnaký a netrpí kardiovaskulárnym ochorením. Je to už len genetická dispozícia a to je princíp selekcie bez rozdielu, či je plánovaná alebo prirodzená.

Příspěvek: #13800

[quote='panKrbec' pid='285412' dateline='1762682765']
Pokud tu bylo v poslednich letech tolik uhynu, neodolna genetika by mela byt uz davno pryc? Opravdu to je léčením, které stejně vetsina nejspíš dělá všeljak? Ja to nezpochybňují, jen bych rád vedel zda to úsilí nas nekam posune.


-----
to by platilo ak by sa nasledne nezavcelovalo nakupom krizom krazom cez cele ceskoslovensko ,a tiez aj tak isto nenarabalo s matkami ..