Příspěvek: #81

KM je v komíne počas celej doby skladovania ? KM je v najvyššom nadstavku ?

Příspěvek: #82

(22.02.2014 20:16)KaJi napsal(a):  GuPa myslím jednou předkládal k diskusi své pozorování že po rozšíření takto usklaněnými soušemi to šlo s VD míň z kopce.

Tedy že se roztoč pomaleji množil, tak?

Příspěvek: #83

(22.02.2014 20:19)haki napsal(a):  KM je v komíne počas celej doby skladovania ? KM je v najvyššom nadstavku ?

KM je v prázdném nástavku nahoře. Miska je položená na rámky v posledním plném nástavku. Pak je prázdný nástavek a na něm víko.
Pokud se komín pečlivě obalí strečovou folií, ubývá KM pomalu. Stav kontroluji asi 1x za měsíc. Někdy i déle. Stává se mi, že je všechna KM odpařená. Pak jí doplním. Doplňovat kyselinu přestanu když teplota klesne pod 10^oC. To se zavíječ nevyvíjí.
Pokud chráním krátkodobě medníkové nástavky po vytočení během sezony, tak je vůbec do folie nebalím. Utěrku napuštěnou KM položím přímo na rámky a dám víko. Ušetřím tak místo a prázdný nástavek. Koncentrace par KM je taková, že plásty zavíječ nenapadá. Možná to působí jako repelent. Nikdy jsem to nějak moc pečlivě nesledoval, protože se mi nestalo, že by zavíječ dílo chráněné KM poškodil. Osvědčilo se mi mít většinu díla ve včelách a vyřazené dílo co nejrychleji vyvařit. Pak si dílo ochrání včely. Problém je ale s obrovským počtem roztočů v zimní měli. Předloni jsem zimoval na 4-5ti nástavcích. Vše fungovalo skvěle, zjara byla práce až s nasazením medníků. Vše ale za cenu 500-700 roztočů ve vzorku. Je to způsobeno tím, že mrtví roztoči po ošetření nepropadnou až dolů na podložku. Tyto roztoče včely pak svým pohybem shazují. Výsledek vyšetření pak při čtení na schůzi zní hrůzostrašně. Proto bych to těm, kteří se nezúčastní soutěže o nejlépe přebranou měl nedoporučoval.
Musím podotknout, že zmíněný postup používám především na ochranu díla proti zavíječi. Desinfekce je tak troch vedlejší produkt. Souhlasím s názorem Antona v příspěvku #1. Také nepovažuji přehnanou desinfekci za něco, co by nás posunulo výrazně vpřed. Na mor desinfekce nezabírá, a všechna ostatní onemocnění jsou faktorová. To znamená, že se projeví, až když jsou pro jejich vznik příznivé podmínky. Správným vedením včelstev je možné se jim ubránit.

Příspěvek: #84

Já nevím co s tou dezifenkcí někteří tak blázníte, řekl bych, že je to zkrátka dobré placebo pro včelaře Jednou jsem si počítal plochu včelího díla (povrch stěny buňky x počet buňek na plást x počet plástů) a vyšlo mi, že plocha úlu je oproti tomu zcela zanedbatelná. Navíc nemoci se šíří hlavně v plodišti a v díle. Na stěnách úlu je infekční tlak téměř nulový....

takto jsem topočítal: 5,3mm*3,14*11mm (plocha jedné buňky), jeden rámek (Lang 2/3) má 1,32dm*4,2dm*400 (počet buněk na dm) * 2 = 4435 ks buněk, dohromady mají buňky v celém nástavku 8,11 m2. Stěny nástavku 0,28 m2....

Příspěvek: #85

Ale i tak pre istotu každé dva roky nadstavky z vnútra opaľujem horákom

Příspěvek: #86

Dobrý deň.

Prosím Vás ako dezinfikovať úle, ktorých uteplivka je slama?

Vopred ďakujem za odpoveď

Příspěvek: #87

Vůbec to nedělat viz můj příspěvek výše... pokud v nich byl mor, tak jedině zapálit

Příspěvek: #88

(25.02.2014 9:38)danyha napsal(a):  Dobrý deň.

Prosím Vás ako dezinfikovať úle, ktorých uteplivka je slama?

Vopred ďakujem za odpoveď

V niečom má pravdu aj Janko(morové spáliť),ak je slama medzi drevom,tak bežne - plameňom! Ak je slama viditeľná,tak kúpeĺ lúh + savo a vysušiť na slnku! Viditeľné nečistoty opatrne oškrábať samozrejme ešte pred kúpeľom! Musíš zhodnotiť či tú tortúru úľ prežije bez poškodenia!

Příspěvek: #89

Ja vždy dezinfikujem v NaOH a som s ním veľmi spokojný, voda vrie a vkladám do nej R max. na 5 min. ale stačí ak roztok vrie, aj na 2 min. Čím nižšia teplota tým dlhšie to treba nechať namočené. Asi 5 rokov dozadu niekto "vymyslel" Savo + NaOH. Stále tomu celkom nerozumiem, prečo sa to tak propaguje, keď literatúra píše, že 80°C teplý 5% tný roztok NaOH (KOH) likviduje aj spóry MVP. Kto si chce byť istejší môže urobiťaj 10 alebo 20 %tný roztok. Aké sú výhody, keď nepoužívame len čistý NaOH ale zmiešame to so Savom? Pričom Savo sa má používať za studena a NaOH za tepla. Tým, že urobíme roztok Sava a NaOH musí sa to používať za studena alebo len mierne teplé (teplota by nemala prekročiť 40 °C). Na nete máte fotky kde s tým robia aj za tepla ale savom sa nemá robiť za tepla, lebo všetok chlór sa hneď odparí a vy sa krásne nadýchate. Je to preto, lebo sa zistilo, že v tomto roztoku to pôsobí na spóry MVP aj za studena? Je to tá výhoda, že nemusíme to zohrievať?? ALebo je dokázané, že je to účinnejšie ako čisté NaOH?
V styku s kyslými látkami, ako aj pôsobením vzdušného CO2 sa uvoľňuje nestabilná kyselina chlórna, ktorá sa rozkladá na chlór a kyslík. Uvoľnený chlór silne dráždi pokožku a sliznicu a pri vdýchnutí dostatočnej koncentrácie môže spôsobiť smrť.
ALe mne vôbec nechýba tá "vôňa" chlóru a NaOH úplne stačí.

Příspěvek: #90

Savo nahrazuje těch 80°C. Stačí pak jen 20°C.

Příspěvek: #91

Tady je dobrý nápad, jak dezinfikovat úly i s dílem a navíc urychlit degradaci reziduí pesticidů po ošetřování včelstev. Ozónizátor zas není až tak nedostupná věc. Třeba místo dotací na vyvíječe by se hodilo dotovat toto.

Příspěvek: #92

(27.01.2014 13:48)Mlha napsal(a):  V časopise Včelařství je reklama na dezinfekci úlů prostředkem Bee-safe. Bohužel avizované stránky produktu http://www.bee-safe.cz/ ale neexistují. Prostředek je prý postaven na bázi jódu.
Znáte někdo tento přípravek? Nevíte kolik stojí a kde se dá koupit? Doposud zde bylo doporučováno desinfikovat úly roztokem Sava a NaOH, nebylo by dobré do tohoto roztoku také přidat jód, popř. nešlo by si dezinfekční roztok na bázi jódu namíchat doma?

Adresu opravte na Beesafe, bez pomlcky.

---

(02.02.2014 2:29)simonn80 napsal(a):  zajímavé a dostupné řešení, jen je nutno dávat pozor na osvit lidí a zvířat, germicidní světlo je škodlivé

Tak tak, jde o vlnovou delku UV zareni (253,7nm). Tady je to typ C, myslim si, ze by mohlo mit v nasem oboru, pri povrchovem osetreni, zajimave vysledky. Ceny malych lamp nejsou nijak zavratne a jejich vykryti je do 6 metru plochy. Coz do ulu musi byt az dost.

Velke lampy jsem videl v cekarnach u doktoru. Asi to bude fungovat. V provozu jsou pres noc.

Příspěvek: #93

RE:Desinfekce úlů
Nevím,ale zapojoval jsem germicidní lampy v chlaďácích na potraviny,museli být přes koncáky na dveřích,
při vstupu.Nedovedu si představit co to udělá s živým organizmem ,když je to na likvidaci hub a bakterií.
Mohu,ale říci,že v chlaďácích maso hned vypadalo jináč.

Příspěvek: #94

(16.03.2014 21:39)Dieter HERODEK napsal(a):  Adresu opravte na Beesafe, bez pomlcky.

V době, kdy jsem psal příspěvek, tak nefungovaly stránky ani s pomlčkou ani bez, holt někdo si nechal natisknout reklamní letáky a zaplatil reklamu v časopise Včelařství bez toho aby si zaregistroval doménu na nich izerovanou a pak ho jiní s registrací předběhli. Takový diletantismus, doufejme že inzerovaný desinfekční prostředek nebude stejně sofistikovaný. Ostatní je myslím patrné z té diskuze.

Příspěvek: #95

Když se prokoušete všemi odkazy, dostanete se nakonec do Dolu na
http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/...nfekce.pdf

Příspěvek: #96

(14.03.2014 9:24)Pavel Holub napsal(a):  Tady je dobrý nápad, jak dezinfikovat úly i s dílem a navíc urychlit degradaci reziduí pesticidů po ošetřování včelstev. Ozónizátor zas není až tak nedostupná věc. Třeba místo dotací na vyvíječe by se hodilo dotovat toto.

To je zajímavý nápad.
Zařízení na výrobu ozonu není nic složitého. Je možná použít tzv. horské slunce. UV záření rozkládá O₂ na O₃. Nevím, zdali se v současné době ještě horské sluníčko prodává. Je možné ale použít vysokotlakou výbojku. Před mnoha lety jsem vyrobil ozonizátor na desinfekci vody z výbojky. Skleněný obal se rozbije a je to hotové. Výbojka používaná v pouličních lampách má stejný závit jako obyčejná žárovka (před 40ti léty měla). Do elektrického obvodu je třeba zapojit tlumivka. S tím poradí každý elektrikář. UV desinfekce se používá i při čištění vody v bazénech. Tam UV lampa také je.
Asi by bylo vhodné zajistit nucenou cirkulaci v prostoru pro desinfekci ozonem. Je také třeba brát zřetel na vlastnosti ozonu. Leptá gumu a vdechování asi nic zdravého nebude.

Příspěvek: #97

pěkný večer,
Váš postup bych určitě nedoporučil. Jednak to lze aplikovat pouze u rtuťových výbojek odstraněním luminiscenční vrstvy. Nikoliv však u běžnějších halogenových, jak by mohl se někdo domnívat. A potom to nejdůležitější ..... takový postup zavání úrazem! Když už to chcete riskovat, tak pouze s proudovým chráničem!!!
Když experimentovat tak s originály!
tom

Příspěvek: #98

Zdravím.

Včelárim už skoro 50 rokov a priznám sa vám,že so ešte úly nedezinfikoval,nebol dôvod.Mor včelieho plodu som nemal a zvápenatenie a nozému vyriešila kys.mravčia.Som presvedčený,že pri výskyte moru ,najlepšia dezinfekcia je oheň a začať včeláriť s novými úlmy a s novými pomôckami.

Bojo.

Příspěvek: #99

Pán kolega,to mi chcete povedať,že úle neumývate ani pomôcky? Veď to je základom prevencie - dezinfekcie! Ak to číta nováčik,tak asi má v tom riadny guláš!

Příspěvek: #100

Také desinfikuji. Ze zvyku.
ALE: Už jste někdy spočítal, jakou plochu jste schopen vydesinfikovat a kolik toho bez desinfekce v úlu zůstává ?
Jen tak pro zajímavost: Materiál, ve kterém zimuje včelstvo při dvou nástavcích 39 x 24 má povrch o ploše 3.500 dm2. Čtete dobře, celkem 3 1/2 tisíce čtverečních decimetrů. A to nepočítám včely, které samozřejmě také nejsou sterilní.
Pokud na jaře přidáte dobře vydesinfikovaný nástavek s mezistěnami, pak k 3.500 dm2 bez desinfekce přidáváte 130 dm2, které jsou vydesinfikovány. Ve Vašem včelstvu je pak 3,7% vydesinfikované plochy. Opravdu myslíte, že tím jste pro včelstvo udělal něco zásadního?