Příspěvek: #101

Toto je pouze hraní s čísly.
Není důležité, o kolik zvětším potenciálně nebezpečnou plochu. Je důležité, aby všechno, co včelám přidávám bylo pravidelně dezinfikované.
Pokud použiji stejný logický sled, pak:

• byli jsme vyšetřeni na mor -> 1/4 pozitivních vzorků
• na 90% stanovišť, kde byl vzorek pozitivní, jsou moravské univerzály

pak mi vyjde, že na 90% mor způsobuje univerzál -> absolutně zcestný závěr (podle mne)
Vystavěné plásty nejsem schopen jakkoliv sterilizovat (a zároveň je nezničit). Nástavky sterilizovat mohu. Při pravidelné obměně díla tím pádem zmenšuji infekční tlak. Infekční tlak úplně potlačit nedokážu, tak se ho snažím aspoň snížit, jak to jde

Příspěvek: #102

Ty vystavěné plásty se kdysi.....( v 80.letech- a upozorňuju, že nevím jak je to se škodlivostí pro životní prostředí, pro včely a jaká zůstávala rezidua v medu) dezinfikovaly hned několika způsoby.

1. namočit plásty, mokré do nástavků a vysířit..... Vznikla kyselina siřičitá H2SO3..... Po nějaké době opět vypláchnout, vytočit a nechat vyschnout.
2. dezinfekce ve parách formaldehydu..... Formalín s hypermanganem....dost to napěnilo....musela se použít několikrát větší plechovka než byl obsah obou ingrediencí a při neopatrné manipulaci hrozilo popálení.....nechávali se co nejdýl utěsněné.... Pak vyvětrat.
3. páry ledové kyseliny octové

Ani netuším jestli se to dnes ještě používá.... Já používal první dva způsoby..... Ten formaldehyd....ještě si pamatuju, jak to smrdělo.

Příspěvek: #103

(18.03.2014 21:19)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a):  Také desinfikuji. Ze zvyku.
ALE: Už jste někdy spočítal, jakou plochu jste schopen vydesinfikovat a kolik toho bez desinfekce v úlu zůstává ?
Jen tak pro zajímavost: Materiál, ve kterém zimuje včelstvo při dvou nástavcích 39 x 24 má povrch o ploše 3.500 dm2. Čtete dobře, celkem 3 1/2 tisíce čtverečních decimetrů. A to nepočítám včely, které samozřejmě také nejsou sterilní.
Pokud na jaře přidáte dobře vydesinfikovaný nástavek s mezistěnami, pak k 3.500 dm2 bez desinfekce přidáváte 130 dm2, které jsou vydesinfikovány. Ve Vašem včelstvu je pak 3,7% vydesinfikované plochy. Opravdu myslíte, že tím jste pro včelstvo udělal něco zásadního?

Zo zvyku? I ruky si umývame zo zvyku? Verte,že tento zvyk má opodstatnenie. Možno že je to klišé,ale obmena diela,rozdelenie plástov podľa stanovíšť(ak ich máme viac) a normálna čistota sa nám len zíjde!!! Znižovať infekčný tlak je viac než rozumné! Jednoduchšie je pokálené úle umyť,ako potom možno spáliť včelnicu! A ak človek kočuje,tak si lenivosť a špekuláciu hneď rozmyslí!!

Příspěvek: #104

Zdravím.

Čistota / poriadok / a dezinfrkcia sú dva veľmi rozdiene pojmy.S infekčných chorôb najnebezpečnejší je mor včelieho plodu,ktorého spóry sú veľmi odolné a zabíja ich až teplota vyššia ako 120 stupňov C.Na to,aby sa vo včelstve prejavila infekcia,musí byť silný infekčný tlak,najčastejšie sa prejavý u rabujúceho včelstva,ktoré vykráda morom zoslabené včelstvo.Z tohoto dôvodu.pre tlmenie infekčných chorôb je dôležitejšia každoročná zdravotná prehladka všetkých včelstiev v okolí,ako nedostatočná dezinfekcia.

Bojo.

Příspěvek: #105

(19.03.2014 11:40)Milan Havelka napsal(a):  Ty vystavěné plásty se kdysi.....( v 80.letech- a upozorňuju, že nevím jak je to se škodlivostí pro životní prostředí, pro včely a jaká zůstávala rezidua v medu) dezinfikovaly hned několika způsoby.

1. namočit plásty, mokré do nástavků a vysířit..... Vznikla kyselina siřičitá H2SO3..... Po nějaké době opět vypláchnout, vytočit a nechat vyschnout.
2. dezinfekce ve parách formaldehydu..... Formalín s hypermanganem....dost to napěnilo....musela se použít několikrát větší plechovka než byl obsah obou ingrediencí a při neopatrné manipulaci hrozilo popálení.....nechávali se co nejdýl utěsněné.... Pak vyvětrat.
3. páry ledové kyseliny octové

Ani netuším jestli se to dnes ještě používá.... Já používal první dva způsoby..... Ten formaldehyd....ještě si pamatuju, jak to smrdělo.

p. Havelka ešte včelári? Prvý a tretí spôsob sa používa do dnešných dôb a nielen na dezinfekciu ale aj na dezinsekciu. A druhý spôspb sa už nepoužíva, lebo formaldehyd (formalín) je zakázané používať vo včelrástve ako silný karcinogén.

Příspěvek: #106

Pan Havelka ještě včelaří a má se docela k světu.....

Jaro, psal jsem, že nevím o tom jestli se to používá a o dopadech na včely jakbysmet,ale nelze říct, že se to nepoužívalo. Je o tom někde nějaká studie? Docela by mě to zajímalo.

Příspěvek: #107

(19.03.2014 17:09)Jozef Bojkovský napsal(a):  Zdravím.

Čistota / poriadok / a dezinfrkcia sú dva veľmi rozdiene pojmy.S infekčných chorôb najnebezpečnejší je mor včelieho plodu,ktorého spóry sú veľmi odolné a zabíja ich až teplota vyššia ako 120 stupňov C.Na to,aby sa vo včelstve prejavila infekcia,musí byť silný infekčný tlak,najčastejšie sa prejavý u rabujúceho včelstva,ktoré vykráda morom zoslabené včelstvo.Z tohoto dôvodu.pre tlmenie infekčných chorôb je dôležitejšia každoročná zdravotná prehladka všetkých včelstiev v okolí,ako nedostatočná dezinfekcia.

Bojo.

Nato,aby sa ľahko neprenášali nebezpečné choroby nám slúži dostatočná hygiena a dezinfekcia. Kde môže nastať rabovka skôr u poriadneho včelára,alebo bordelára? Kde je väčšie riziko prenosu chorôb? Viac ktomu nemám...

Příspěvek: #108

(19.03.2014 19:30)Milan Havelka napsal(a):  Pan Havelka ještě včelaří a má se docela k světu.....

Jaro, psal jsem, že nevím o tom jestli se to používá a o dopadech na včely jakbysmet,ale nelze říct, že se to nepoužívalo. Je o tom někde nějaká studie? Docela by mě to zajímalo.

Ještě mám formalín doma....ale myslím, že tak 20 let jsem to nepoužil....

Příspěvek: #109

Já to říkám pořád - desinfekce nástavků, opalování, máchání v louhu, atd. je prostě nesmysl a pouhé placebo pro včelaře, který po celém dni tohoto "desinfikování", má večer dobrý pocit, že pro své včely něco udělal.

Infekční tlak je ve celém díle, které má neporovnatelně větší plochu než stěny nástavku. Něco jiného je ale mít oddělené nářadí, dílo a nástavky podle stanovišť - to dělám taky. I když opět: včelí mor je hlavně v plodišti a plodištní nástavky já třeba vůbec nestěhuju... V přenosu mezi stanovišti je prostě riziko a je třeba mu bránit.

---

(19.03.2014 11:04)Cvanha napsal(a):  Toto je pouze hraní s čísly.
Není důležité, o kolik zvětším potenciálně nebezpečnou plochu. Je důležité, aby všechno, co včelám přidávám bylo pravidelně dezinfikované.
Pokud použiji stejný logický sled, pak:

• byli jsme vyšetřeni na mor -> 1/4 pozitivních vzorků
• na 90% stanovišť, kde byl vzorek pozitivní, jsou moravské univerzály

pak mi vyjde, že na 90% mor způsobuje univerzál -> absolutně zcestný závěr (podle mne)
Vystavěné plásty nejsem schopen jakkoliv sterilizovat (a zároveň je nezničit). Nástavky sterilizovat mohu. Při pravidelné obměně díla tím pádem zmenšuji infekční tlak. Infekční tlak úplně potlačit nedokážu, tak se ho snažím aspoň snížit, jak to jde

Jestli to není hlavně tím, že v mor. univerzálech včelaří určitý typ včelařů... Starší včelaři, kteří třeba už fyzicky nezvládají, neobměňují dílo a včelstvo jinak zanedbávají. Nabízím jenom hypotézy

Příspěvek: #110

Uznávám, že styl včelaření, kdy se dají maximálně 2, 3, v nejlepším případě 4 mezistěny ročně ,je hodně spjatý s včelařením ve striktně 2-prostorových úlech a je z hlediska nákazové situace s morem ne zrovna nejšťastnější.
Jenže pak bych čekal stejné zastoupení pozitivních stanovišť i s budečáky (poměr univerzál ku budečák je u nás 3:1 ). Vzhledem k tomu, že budečáky nic, tak jsem hledal rozdíly. A ten nejvýraznější je boční předsíňka u univerzálu -> ta hodně obtížně čistitelná nebo dezinfikovatelná).
Jsou to jenom hypotézy, vždycky záleží hlavně na přístupu včelařů v celém okolí. Nicméně, hygiena úlů je podle mne jeden s důležitých faktoru.
Pokud dílo vyměním jednou za 5 let (případ klasického včelaření) a úl mám na celý život (bez dezinfekce), tak se tam toho nasbírá dost.
Nezapomeň, že dřevo je porézní. Takže to, co se v našem měřítku jeví jako souvislá, neprostupná plocha, je v měřítku bakterií nebo spór obrovský prostor plný mezer oddělených pevnými přepážkami.

Příspěvek: #111

Když pročítám toto téma, tak si v nadsázce představuji, jak roj v dutině stromu ji každý rok dezinfikuje Savem Nicméně infekční tlak bude na včelnici daleko větší.
Je otázkou, jestli dezinfekce neudělá více škody než užitku, neboť je známo, že v úlu krom spor moru, žije i mnoho včelám prospěšných mikroorganismů a bakterií.

Příspěvek: #112

(20.03.2014 12:53)Ivík napsal(a):  Když pročítám toto téma, tak si v nadsázce představuji, jak roj v dutině stromu ji každý rok dezinfikuje Savem

Myslím, že srovnáváš nesrovnatelné, ono ty včely hnízdící v dutině stromu byly v kontaktu pouze se svým dílem, nikdo jim tam nestrkal souše ze včel vzdálených mnohdy stovky kilometrů a když toto včelstvo padlo dutinu vyčistila motýlice a jelo se zase od píky. Dále je potřeba si uvědomit, že imunitní systém včely je stresován pesticidy a neonikotinoidy, velmi pěkně o tom mluvil Dr. Kašpar na PPP a vysvětloval, že například neonikotinoidy zaměstnají imunitní systém včel natolik, že pak podlehnou i mírné infekci, kterou by v přírodě normálně zvládaly.

Příspěvek: #113

Chce si to precist i druhou vetu a nevytrhnout jen tu prvni..

Příspěvek: #114

Nadstavky nedezinfikujem - žiadne opaľovanie plameňom, žiadne Savo, ale dná mením každému úľu. Tie beriem domov, vyčistím ich a umyjem Savom. Po uschnutí na slniečku sú pripravené na dalšie použitie.

Příspěvek: #115

(19.03.2014 11:04)Cvanha napsal(a):  ....
- na 90% stanovišť, kde byl vzorek pozitivní, jsou moravské univerzály
pak mi vyjde, že na 90% mor způsobuje univerzál -> absolutně zcestný závěr (podle mne)
Vystavěné plásty nejsem schopen jakkoliv sterilizovat (a zároveň je nezničit). Nástavky sterilizovat mohu. Při pravidelné obměně díla tím pádem zmenšuji infekční tlak. Infekční tlak úplně potlačit nedokážu, tak se ho snažím aspoň snížit, jak to jde

Ne MU ale drahé zateplné úly. Které jsou staré proto že jsou drahé a nikdo je jen tak nevyhodí.

Laciné nezateplné nástavky se mi válí mimo včely jako rezeva v dešti, nebo mrazu i na sluníčku. Prý to nesvědčí bacilům A nepočítám že by sloužily déle jak dvacet let, takže jak se rozpadají tak je desinfikuji v ohni.
Je rychlejší udělat obyč laciný nástavek jak se neúspěšně snažit desinfikovat zateplený úl proti moru - to není technicky možné.
K čemu pak ta desinfekce je?
V případě že by byly v okolí diagnostikovány spory moru tak je protáhnu parafínem, nebo si udělám nové - nevím co by bylo rychlejší.

A souše - nejlepší prevence je volná stavba. Tedy její velký podíl.
A pak stavba na MS.

A místo nějakých přiblblých krajských dotací na omlazení členské základny nabídnout odkup starých zamořených úlů. A jejich spálení o čarodějnicích.

Příspěvek: #116

Snažím se najít nějaký způsob jak dezinfikovat úly a jako jedna z variant "opalování" mě napadla i horkovzdušná pistole, třeba tato .
Myslíte, že to může být vhodná cesta k dezinfekci den a nástavků? Ta pistole je z mého pohledu schůdnější, než třeba hořák na propan butan.

Příspěvek: #117

Podle mých zkušeností vhodnější není. Chce to pořádný hořák, nejlépe na 10 kg PB lahev. Hořák na lepení izolační lepenky. Jinak na té desinfekci plamenem člověk utratí mládí a výsledek, nic moc.
JK

Příspěvek: #118

Já horkovzdušnou pistoli na desinfekci používám. Hořák taky. Pistoli spíš na rámky, ale musí být silnější, ono je jich víc typů. Na dna a na nástavky beru spíš ten hořák. Běžný z Grifina ...
Jiří

Příspěvek: #119

(07.12.2014 9:25)Josef Křapka napsal(a):  Podle mých zkušeností vhodnější není. Chce to pořádný hořák, nejlépe na 10 kg PB lahev. Hořák na lepení izolační lepenky. Jinak na té desinfekci plamenem člověk utratí mládí a výsledek, nic moc.
JK

Musím sa priznať, že ja za 56 rokov som to týmto spôsobom nerobil, jedine som pár krát urobil papierovú fakľu a akože som to "dezifikoval" niekoľko debniočiek.

Příspěvek: #120

Tiež to robím ako Josef - musí sa z nich dymiť a občas nejaký plamienok. Je to súčasne zrazenie hrán, hobľovačka a náter. Potom lúh so Savom a po odstátí vysokotlaká pištoľ. Rámiky prejdú pri vytápaní vosku horúcou parou cca hodinu.