Příspěvek: #1

Krásné dopoledne 1. června, kdy naše dětské ratolesti slaví svůj svátek-Mezinárodní den dětí.
Po dohodě s adminem Petrem si dovoluji založit tohle, myslím si, velmi důležité téma o tom, zda děti třeba berete sebou ke včelám, jestli vám pomáhají, mají již svoje oddělky, či včelstva, o která se starají a pod.
Ještě jeden důvod k založení tématu mne k tomu vedl. Nedávno se nám narodil náš první vnuk a rádi bychom ho (rodiče moc rádi souhlasí) vedli k lásce k přírodě a k přírodě včelky neodmyslitelně patří. Zatím to sice bude jen s kočárkem překrytým moskytierou, ale on ten čas letí jako voda.
Vzpomínám si, jak jsem před mojí včelařskou přestávkou od mala vodil syna Jakuba ke včelám a on seděl u česen a pozoroval život včel... Život tomu chtěl jinak a na nic, včetně včel nebyl pořádně čas. Při své rekonvalescenci po úrazu nohy mám spoustu času na přemýšlení a rozhodl jsem se znovu začít včelařit a vést k tomu zároveň i vnoučata (budou-li ještě nějaká další ).
Přidávejte sem svoje názory, podněty a zkušenosti, ale i třeba fotografie.
Na úvod mi dovolte malou skupinku fotografií - třeba jen pro potěchu oka...
Těším se na Vaše příspěvky
Honza

Příspěvek: #2

Cenné téma a díky za ně!
Vloni jsme v rámci oslav 100 let spolku pořádali výstavu a přišla spousta dětí i s rodiči, ostatně jsme to na ně jaksi zaměřili (zpráva + fotografie zde ), vyhlásili jsme i výtvarnou soutěž pro děti na téma Poleťme se včelou a zájem byl velký.
Proč to ale říkám: Jednou možnou cenou byla i návštěva včelnice. Hodně jsme o tom debatovali, protože to má samozřejmě řadu komplikací a háčků a je třeba tu mít řadu věcí "ošetřenu". A samozřejmě za souhlasu rodičů. Ale zajímaly by mne Vaše zkušenosti, pokud někdo z Vás už něco podobného podnikal. Já sám svá vnoučata občas ke včelám zavedu, ale mám v záloze právě ty závoje, co jsou na fotkách ... Ale s cizími dětmi je třeba být velmi opatrný ... Nicméně není nad to, přímo to vše vidět, cítit, vnímat, dotknout se toho ...
Jiří

Příspěvek: #3

Ahoj Jirko,

moc díky za příspěvek! Samozřejmě, že každá podobná veřejná akce vyžaduje přípravu a myslím, že vzhledem k povaze včelaření a možného styku dětí (cizích) se včelami, by se měl zúčastnit někdo ze zdravotnického personálu nebo si alespoň vyžádat nějaké účinné látky pro případ včelího žihadla.
Např. tyhle fotografie vznikaly také s pro mne "cizím" dítětem, ale byla to vnučka našich sousedů, které jsem poprosil, zda bych s malou Johankou nemohl tyhle snímky pořídit. Kromě zimního poslechu včel u česna jsme měli sebou jednak vždy někoho z rodiny a Johanku vyšetřenou na alergii pro případ včelího bodnutí. Nutno říci, že tuhle copatou princeznu včely doslova milovaly a ona je taky. Mnohdy chodila jen v sukni a triku, bez kloboučku se závojem a nikdy nedostala ani žihadlo! Jenže na to nejde spoléhat. Dnes už je z malé holky velká slečna a moc ráda na "natáčení" vzpomíná...

Příspěvek: #4

Kdo mne zná, tak to ví,ale mně ( klasické dítě z paneláku) přivedl ke včelám syn. Začalo to nenápadně medvídkem Puem a závislostí na sladkém. Hledali jsme po okolí ochotného včelaře, který by syna (tenkrát 4-5 let) vzal ke včelám, ukázal vytáčení medu atd.atd. Nikdo se nenašel ( dnes už chápu proč), četli jsme sami včelařské knížky, dívali se na videa na youtube, oči všichni na vrch hlavy a pořád jsme ničemu nerozuměli. Pak padlo rozhodnutí hlavy rodiny, pořídíme včely, ale včelařit budeš ty, já bych žihadla nepřežil. Začala jsem dlouhou teoretickou přípravou, po pár kurzech a školeních jsem potrápila doma 3 první oddělky. Díky škole v Blatné jsem se dostala někam, kam bych se nikdy ani po letech sama nedostala. Dnes mi partner oznámil, že i těch 20 včelstev je málo, že by to ještě chtělo jedno stanoviště .
A děti??? Tenkrát jsem se bála, hlavně o druhé 2leté dítě, včely doma na zahradě a dětem za zadkem stát 24 hod denně není možné. Žihadlo nikdy nikdo nedostal, děti lítají nahatý celé léto a bosé po zahradě, trávu sekat nestíháme, včely jsou všude, dětem to nevadí.
když jdu ke včelám, občas chtějí jít obě semnou, vždy si ale musí vzít klobouk. Zatím stojí u včel oba klidně, ale kdyby dostaly žihadlo, věřím, že by díky prudkým reakcím a řevu následovaly klidně další.
Oddělek mají každý svůj, dostaly je vloni. Přes léto musely každé ráno přes prázdniny chodit odečítat přirozené spady- bohužel jen svoje včely, na moje už se vykašlaly.
K oddělkům je beru, občas jsem jim dovolila nalít i roztok do krmítka ( ukrajinského), při rozšiřování adt. pomáhají a dívají se. U normálních včelstev nemají nárok,včely jsou moc vysoko- nevidí tam ani nedosáhnou., K nim chodím nejradši sama i kvůli klidu a relaxu. Letos jsme včely přestěhovaly do lesa ( domů už se nevlezly) a obě děti skoro brečely, jak jim tu včely chybí, že je to tu smutný. Takže za mne jsou děti naprosto v pohodě, nemají včely zafixované jako nebezpečné, přestože žihadlo oba už předtím od cizích včel dostaly. Ví že to nic není. Od minulého týdne máme zase pár oddělků u domu, syn sotva jsem si utřela pot z čela povídá- tak kolik oddělků bude letos moje
A já, pro mne se staly včely srdeční záležitostí ale i cennými chvílemi kdy jsem fakt konečně sama a nebo naopak si uděláme všichni čas a jdeme hledat společně nové stanoviště, jdeme do lesa zkontrolovat včely.... V téhle hektické a uspěchané době nám vše okolo včel - těšení na zimní slunovrat, první jarní prolet, první rozkvetlé vrby, jívy a olše, bzukot včel a vůně medu, vosku a propolisu zpříjemňují život. Akorát kdyby to tak nelezlo do peněz, to že máme včely bohužel neznamená, že taky máme poslední roky nějaký med.

Příspěvek: #5

Ahoj Tanulo,
opravdu krásný příspěvěk! Co takhle přidat nějakou fotku ?
Honza

Příspěvek: #6

Fotky bohužel nemám, většinou mám obě ruce plné a dětem foťák zatím nepůjčujeme. Zkusím nějaké pořídit a dodám dodatečně, slibuji.
Přidám aspoň z naší oblíbené pohádky o včelce Zuzance básničku:
Jenom tři dny ve vajíčku, larva jedla svou kašičku.
Pak se ze mně kukla stala a já po dva týdny spala, spala....
A když vylezla jsem tiše, jenom tiše, dělnicí se stala včelí, jak nám zákon včelí velí.

---

Tak jsem přece jenom pár fotek našla, dcera zachraňuje chlapečky

Za tu velikost se omlouvám, fakt to neumím
Abych to tu nezahltila špatnou velikostí fotek, fotky jsem raději přeposlala emailem Honzovi- Moc děkuji za pomoc se zobrazením.

Dnes se mi fakt nedaří

Příspěvek: #7

Tak a tady jsou hezké Hančiny fotky
Honza

Příspěvek: #8

tak nějak přemýšlím, jestli nemám závidět a co jsem udělal špatně ... nepodařilo se mi ke včelám dostat na delší dobu žádné z 5 dětí. Je pravda, že se nikdy nenudily a vždycky měly nabitý program jinými bohulibými činnostmi (hudba, práce s mládeží, aj.), pak to bylo u 3 starších náročné studium a dnes začátky povolání, ... ale říkám si, že třeba semínko zaseto bylo a v čase jednou vzklíčí , nicméně z jednoho příznivého období "pomoci" u včelek nejmladší dcery mám i nějakou fotku, tedy přikládám ... na ochranu hlavy a obličeje dbám vždycky, i když u včel nikdy žihadlo nedostala, zato při záchraně včelky z jezírka se jí jím odměnila ... ,
JL

PS zato mám objednávku exkurze u včel pro děti kolegy

Příspěvek: #9

Ahoj Jirko,
já bych nebyl smutný a nezáviděl bych, max. v dobrém.. Pěvně věřím, že jsi neudělal nic špatně, jen se prostě děti "nepotatily", jak se u nás říká, ale zároveň se říká, "nikdy neříkej nikdy" takže se ještě může stát, že až se děti zaběhnou v běžném životě, a Ty je třeba malilinko "nasměruješ", rády ke včelařině přivoní. A pak přijde ještě jedno krásný období, to až bude "a dědo, co je to med?" taky se na to strašně moc těším...
Když vidím, jak vnučka mého bratra, která ještě neuměla číst, už s bravurou ovládala počítač a hry (dílem rodičů, co byli rádi, že si hraje a nechává je v klidu) tak mne z toho běhá mráz po zádech..
Tvé exkursi držím palce, ať vše dobře dopadne! Kdyby to mělo být častěji, uvažoval bych na Tvém místě o skleněné sekci, jakou má např. MiraP a kterou si také přeji udělat. To se budou děti i rády vracet
Přeji krásné dny tohoto jinak deštivého jara!
Honza

Příspěvek: #10

Jirko, když jsem byl malý, musel jsem chodit králíkům na trávu, krůtám na řebíček, plejt na poli brambory. Zatímco kluci se váleli u vody. Nenáviděl jsem ty povinnosti. A dnes po řekněme 20ti letech stloukám králíkárnu, řeším tvar slepičárny, brambory už z hlíny vyskočily, mám včely ... pokud jsi je k tomu vedl, mají to v sobě.

Příspěvek: #11

JJ, zlatá slova ... Vždyť je to všude kolem nás ... Napřed puberta a spousta zajímavého, pak třeba studium, start do "života", hnízdění ... A když si to sedne, najednou to začne někde uvnitře hlodat ...
A je to ...
Vždyť si vezměte, kolik začínajících včelařů se nyní objevuje - sociologicky vzato - právě z generace mezi třicítkou a čtyřicítkou ... A kolik z nich to má léta někde uvnitř ... Buď z mládí, třeba i včely s tátou či s dědou, ale nejen to, stačí nějaký cílený a kontakt s přírodou a vysvětlování i vědomí souvislostí ...
Jiří

Příspěvek: #12

Jestli se můžu vyjádřit za ty 40tníky, tak naprosto souhlasím s výše uvedeným. Jako městské dítě jsme jezdily na prázdniny k babičce na Moravu, měla králíky, ovce, slepice a my s nadšením pomáhaly. Pro nás to byla vzácnost. Jako děti jsem prožili školní léta na sídlišti,ale tenkrát ještě šlo hodit tašku za dveře a celý den lítat venku. Dnes je vše jinak, zmizely louky, parky, všude jsou hyper a supermarkety a parkoviště. Venku nepotkáte ani nohu- max batolata na prolézačkách. Sedí se ve škole a pak u pc, dvd, FB....A tak je teď přirozený trend, že my co už máme rodiny a bydlení se najednou chceme vrátit blíž k přírodě, utéct od těch všedních moderních věcí které jsou okolo nás na každém kroku. A děti- pokud jsou malé, rády rodiče napodobují a není problém je od mala nadchnout. Co bude dál netuším, počítám, že za pár let budu taky naprosto nemožná matka a dítě se vrhne samo do světa puberty, dospělosti a hledání vlastní cesty...nezbývá než doufat, že si vybere správně a jednou si zase uvědomí že vše jde i jinak. Třeba opět až s vlastními dětmi.

Příspěvek: #13

Tohle je, Hanko, zcela klasická a naprosto logická úvaha. Proto je dobré přemýšlet o tom, jak zasadit ta semínka s "odloženým startem", abych byl "in" (zrovna jsem si četl návod k domácí pekárně ... ). Už je to dost dlouho, ale furt si pamatuju, že jsme to tehdy před lety brali taky hodně vážně a děsně nám vrtalo hlavou, jak to pak a po letech bude ... A jak teď furt hlídám, jestli a které to semínko vyklíčilo či vyklíčí ...
Sázejme ta semínka v dobré a ještě lepší vůli a holt uvidíme. Tohle můžeme a možnosti máme ... V těch pumprdlících je budoucnost, my už to moc nevytrhnem, ... asi ... I když ,,,
Jiří

Příspěvek: #14

(02.06.2013 8:33)Honza Veber napsal(a):  Ahoj Jirko,
já bych nebyl smutný a nezáviděl bych, max. v dobrém .....

neboj se, Honzo, když závidím, tak vždycky v dobrém ... nejsem takový pesimista, jak to mohlo vypadat, každé z dětí, má vztah k přírodě i ke včelkám veskrze pozitivní, jen ty priority mají porovnané malinko jinak ... ale je to tak taky v pořádku ... jinak díky za povzbuzení ...

---

(02.06.2013 9:17)TomasoFernando napsal(a):  Jirko, když jsem byl malý, musel jsem chodit králíkům na trávu, krůtám na řebíček, plejt na poli brambory. Zatímco kluci se váleli u vody. Nenáviděl jsem ty povinnosti ....

to znám důvěrně, i já jsem si říkal nikdy žádné hospodářství ani zahradu ... a uběhlo pár let, a jak jsem byl šťastný, když se mi tu původní tátovu pronajatou, podařilo koupit ... pravda, často bojuju s časem, často nestíhám, jak bych chtěl, ale ten relax ...
JL

Příspěvek: #15

Přátelé,
a co vy další?? Přispějete svoji troškou do mlýna??
Honza

Příspěvek: #16

Přispěji, jedno dítko mám v logu, jak druhé dítko válčilo loni na LŠNV je zde a jak válčí třetí dítko dodám časem. Třeba mě toto vlákno dokope konečně prohledat rodiná alba a najít sebe a sestru u otcových úlů

Příspěvek: #17

Měl bych jednu prosbu z jiného soudku. Na akci pro děti, které pořádá manželčino občanské sdružení, bude naučná stezka řemesel a nechal jsem se ukecat, že jedno z nic bude i včelaření. Děti budou ve věku 2-8 let.
Nemáte již někdo zkušenost s nějakou včelařskou aktivitou, která by děcka mohla bavit? Asi to rozdělíme na dvě věkové kategorie, ti nejmenší a na ty větší.
Díky za rady a nápady. Mě zatím napadají jen samé kraviny.

Příspěvek: #18

Taky mne nenapadá nic normálního ale zase aby to nebyla až taková blbost, co třeba pro ty menší udělat několik velkých květů a dětem úkol nanosit do úlu pylové rousky, nebo roztřídit z které jsou květiny podle barev ( barevná víčka z pet lahví)- tak něco??? . S dětmi jsme byly na 2 akcích, na jedné byl květ ze suchého zipu a mělo se do něj trefovat srulovanou ponožkou- děti to bavilo,ale se včelařením to moc společného nemá. Pak jinde pro změnu byly velké papírové květy na pet flaškách plné vody, děti dostaly do ruky plastovou stříkačku a měli nanosit nektar ....to ty malé bavilo, 8 letý už se na to asi vykašle...
Pro ty větší bych udělala puzzle nebo velké fotky a hledej matku, hledej trubce....

Příspěvek: #19

Ahoj Done Pepe,
já bych zcela určitě zvolil výtvarnou soutěž, kde by jak ty malé děti tak ty větší mophli kreslit, jak si představují život včel a kolem včel, dobré by bylo naistalovfat alespoň malou ukázku včelaření, kuklu, kuřák, jeden úl, nebo pokud někdo z kolegů má třeba slamák nebo jiný zajímavý úl a co jsem napsal už výše, nechal bych si u šikovného truhláře (mohl by to klidně být i ten z ukázky dalšího řemesla na akci) jendnoduchou prosklenou sekci na dva rámky nad sebou. To by mohl být dobrý tahák i pro dospělé! Já už o ní uvažuju dlouho a zcela určitě si ji pořídím!!
Jako cenu ve výtvarné soutěži bych zvolil sklínku medu, nějaké voskové svíčky, ukázku zpracování produktu, aby dítka hned od mládí věděly, že včely nejsou jen o medu a maminky sahnou po něčem na krásu z mateří kašičky ... když ne na akci, tak po ní aještě bych vyrobil třeba jen černobílej letáček, nebo fotečku pohlednicového formátu 13x18 něco malinko o včelách a dvě, tři fotečky...
Nevím, to je jen první nástřel... Kdybys potřeboval fotky pro ilustraci, poslu ti je na CD a nechas si je udelat.. vic pomoci bohužel teď nemužu, neb marodím a mám jen vycházky.
Dej vědět, jak to dopadlo a něco z té akce nafoť!!
Honza

Příspěvek: #20

Dobrá byla taky hra "najdi si svého roztoče ..."
Chce to s předstihem natřít třeba podložku jedlým olejem a pak nechat se spadem zaschnout. Pár jich pak zakroužkovat a zbytek se hledá, samozřejmě o ceny, třeba nějaké medové bonbóny ... Je třeba mít k tomu lupy či jiná zvětšovadla...
Akorát teď těch roztočů moc není. My to dělali na podzim a to o ně nebyla nouze ...
Při tom čtení podložek, tedy toho bordelu na nich, se dá o lecčems taky povídat ...
Jiří