Příspěvek: #181

(23.11.2012 5:19)MilanBencúr napsal(a):  Problém sa nikde neposunie, pretože včely budú stále nútené stavať rovnakú veľkosť buniek a Varroa nebude mať možnosť voľby, vybrať si väčšiu bunku s lákavejšou vôňou rastového hormónu, čiže objemnejšieho množstva potravy pre svoje potomstvo, niekde na okraji hniezda. Medzistienky to nevyriešia. Pozrite si švédske štúdie, čínske výskumy, poľské skúsenosti.... Rôzna veľkosť buniek je skutočne optimálna, ale veľkosť inkubátorov všetkých rozmerov na jednom pláste môže poskytnúť včelstvu len prirodzená stavba.
Prečo naša včela prežíva v Južnej Amerike a na Ďalekom východe bez malých buniek a bez chémie?

Dielo s malými bunkami nie je prirodzená stavba. Prechod na bunky tejto veľkosti nemožno síce považovať za recept na riešenie varoatózy (varroatolerancia), ale návrat včely medonosnej k jej prirodzenej veľkosti môže vylepšiť východziu pozíciu pri selekcii včiel odolných proti varoatóze (varroarezistencia). Skúsenosti mnohých včelárov z Európy a z Ameriky ukazujú na to, že včelstvá, ktoré sú usadené v diele s bunkami 4,9 mm, majú svoje výhody hlavne v skorej jari, kedy je viditeľný rýchlejší rozvoj, pretože plod, ktorý sedí na štyroch 5,5 mm plástoch, sa rovnako tak dobre zmestí na tri 4,9 mm plásty a tým je uľahčená termoregulácia väčšieho množstva plodu, čo je výhodné zvlášť v predjarí.
Erik Osterlund zo Švédska, ktorý sa ako jeden z prvých európskych včelárov vysporiadal s týmto problémom, popisuje svoje prvé skúsenosti takto:
V roku 1970 som testoval sedemnásť zo svojej stovky včelstiev a pridal som im medzisteny s priemerom 4,8 mm. Tak bol celý priestor osadený dvanástimi polovysokými rámikmi. Jedno včelstvo vybudovalo svoje medzisteny perfektne, päť včelstiev malo dobré výsledky a desať ďalších splnilo svoju úlohu uspokojivo. Šestnásť včelstiev tak bolo na jeseň roku 2000 zazimované výhradne na 4,8 mm bunkách. Desať včelstiev naproti tomu vôbec nebolo schopné medzisteny vystavať, vystavali také zlé plásty, že som ich musel roztaviť. Ani tých zostávajúcich 44 včelstiev ma svojimi výsledkami neuspokojilo, takže som došiel k tomu, že na malé bunky ich musím prevádzať postupne cez rozmer 5,1 mm.
Pri výstavbe diela s malými bunkami pozorujeme pri nevhodných včelstvách dva javy :
Bunky sú stavané vo vodorovných radoch a už pri nepatrnej výške sa začnú zmenšovať až sa vytratia úplne. V dôsledku toho sa susedné bunky naopak zväčšujú. Takéto plásty môžu byť predbežne uznané iba v prípade, že počet slepých buniek sa drží v obmedzenom množstve.
Vo veľmi nepravidelnom diele je veľké množstvo slepých buniek, často až jedna tretina. Zostatok sa stáva veľkými trubčími bunkami, ktoré ale pre svoje nepravidelnosti sú nedostatočne zaplodované. Toto sa stáva najčastejšie počas jarnej znášky, kedy je silné včelstvo. Takéto plásty musíme ihneď odstrániť.
Skúsenosti tých včelárov, ktorí pri prechode na 4,9 mm bunky boli po mnohých pokusoch úspešní, ukazujú, že problém treba rozdeliť do troch okruhov:
Genetické predpoklady, teda pôvod matky.
Vzhľadové predpoklady robotníc, t.j. predovšetkým stavba tela, ktoré sú v danej dobe k dispozícii pre prestavbu diela.
Prevádzkovo technické a stavebné postupy, kde a kedy majú byť malobunkové medzisteny založené.

Příspěvek: #182

(01.12.2012 13:05)bohemia.gall napsal(a):  http://www.vcelky.cz/varroatolerance-var...stence.htm

Víc než vliv buněk s velikostí 4,9 mm, mně tam zaujala zmínka o chovu dostatečného množství trubců v úle. Myšlenka, že při nedostatečném množství trubců jdou kleštíci na dělničí plod, už my napadla letos na jaře (u původní hostitelské včely napadají jen trubce). Proto jsem jedno včelstvo utvořil s trubčím nástavkem (použit jako spodní) a byl zvědav na spady. Zatím má toto včelstvu nejnižší spad (ale není to žádný šokující rozdíl), přestože mi bylo řečeno, že takto včelstvo kleštíkem zlikviduji. Ještě nebudu jásat, uvidíme na jaře. Druhou metodou, kterou se snažím snížit množství kleštíků ve včelstvech, je omezení plodování v srpnu a září, včasným krmení, popř. mednou komorou.

Příspěvek: #183

Pane Bencure,Vy jste tady v tom asi nejdale...jak jsou na tom s VD a nemocemi arabove? Ti chovaji sve vcely prevazne v ulech-dutinach. V podstate porad dokola vcelam dilo vyrezavaji a dodrzuji zasady obmeny dila tak,jak to popisuje pan Linhart a spol.

Příspěvek: #184

s Elgon a Syrica k varoatolerantní vcele?

Příspěvek: #185

po troch sezonach volnej stavby sa u mna da namerat aj toto. Samozrejme nie vsade, ale tak to myslim ma byt. Variabilita. Cvelky vedia same, co potrebuju... Aspon dufam, ze tu schopnost uz uplne nestratili

Příspěvek: #186

Chtěl bych si koupit lis na mezisteny,ale ačkoliv jsem přečetl celé vlákno a i hledám na webu nenašel jsem nikde optimální rozměr buňky. Nabízejí 4,7;4,9;5,1 a 5,4 mm Jaké doporucujete aniž bych chtel cokoliv zkoušet ,chtěl bych optimální,protože jsem předběžné dohodnut,že budu dělat i ostatním v ZO. Děkuji

Příspěvek: #187

Karle, na malé buňky letos budu pár včelstev převádět. Kolega se tomuto už nějakou dobu věnuje.
4,9 byla dost loterie, hodně to kazily, ne každé včelstvo to zvládlo.
5,1 má mnohem větší úspěšnost, ale i toto chce nějakou dobu selekce.
Převod včel na menší buňky není tak samozřejmé, jako udělat oddělek, ale jde to.

Příspěvek: #188

Čili těch 5,4 je optimum asi,že?

Příspěvek: #189

5,4 je běžná velikost v současnosti, cokoliv jiného je určeno pro chov na malých buňkách. Já tvůj dotaz pochopil tak, že chceš chovat na malých buňkách a nevíš, jakou velikost zvolit z těch malých zvolit.

Příspěvek: #190

(10.04.2015 8:22)karelretik napsal(a):  ... protože jsem předběžné dohodnut,že budu dělat i ostatním v ZO. Děkuji

Jen poznámka k citované části příspěvku OT:

Pozor na přenos nemocí, pokud lis nebude určen jen pro jednoho včelaře, resp. jedno stanoviště...

Příspěvek: #191

Nakonec můžeš být ten špatnej, když se nějaká nemoc objeví. To je třeba zvážit. Každý není splachovací.

Příspěvek: #192

Co se týče tohoto tématu tak můj názor je že vymejšlíte kokotiny a už nevíte co roupama. Varoa se srandovně přispůsobí. Budete mít menší včely a práci a starosati na víc. Brouků nebude méně a nebo jen nepodstatně. To už se mi více zamlouvalo otočné plodiště kdy se to každých 14 postavilo na hlavu rostoči by mněli být včelí kuklou jako by zalehnuti a nemohli by se vyvíjet. Ale to bude asi taky blbost.

Příspěvek: #193

chci sterilizator , a co jsem se bavil s veterinou hodinu na 117 st. stačí. ,bez kyseliny sírovy...

Příspěvek: #194

(10.04.2015 13:01)Zdeněk Barnat napsal(a):  Co se týče tohoto tématu tak můj názor je že vymejšlíte kokotiny a už nevíte co roupama. Varoa se srandovně přispůsobí. Budete mít menší včely a práci a starosati na víc. Brouků nebude méně a nebo jen nepodstatně. To už se mi více zamlouvalo otočné plodiště kdy se to každých 14 postavilo na hlavu rostoči by mněli být včelí kuklou jako by zalehnuti a nemohli by se vyvíjet. Ale to bude asi taky blbost.

Zdeňku, zkus si přečíst nějakou seriózní studii na toto téma. Možná se budeš divit.
A co se týká velkých buněk, respektive včel. Tak to je dílo člověka při zavedení komerčně vyráběných mezistěn z počátku 20 století.

---

Co se týká lisu, odléval jsem na vzduchem i vodou chlazeném lisu. Vodní lis je úplně jiná liga, práce jde doslova sama.

Příspěvek: #195

(10.04.2015 13:03)karelretik napsal(a):  ... co jsem se bavil s veterinou hodinu na 117 st. stačí...

Když neděláš jen pro sebe registrační teploměr mít musíš?

Příspěvek: #196

Dělat pro pár kamarádů - možná dobrých, co u toho budou , možná. Ale dělat pro ZO, od toho bych šel daleko. Nemoci vem čert, ale kvalita vosku co koluje mezi lidem je mizerná a lidi se pak diví co vlastně v tom vosku měli.

Příspěvek: #197

Dělat si mezistěny pro sebe - výborné, pro pár známých co si u toho budou taky dobrý, ale dělat to pro další, do toho bych nešel. Za ty řeči co se určitě během doby objeví to určitě nestojí.
Pokud si u toho každej nebude, tak jedině na klasický komerční bázi. Když se to někomu nebude líbit, ať si to za obdobných podmínek nechá udělat jinde. Buď bude spokojenej tam, nebo se vrátí.

Příspěvek: #198

(10.04.2015 13:01)Zdeněk Barnat napsal(a):  Co se týče tohoto tématu tak můj názor je že vymejšlíte kokotiny a už nevíte co roupama. Varoa se srandovně přispůsobí. Budete mít menší včely a práci a starosati na víc. Brouků nebude méně a nebo jen nepodstatně. ...

Mohu poprosit o zdroj, z kterého vycházíš?

Příspěvek: #199

Menší včely budou "odhadem" o 0,5 mm v šířce , na to zdroj nepotřebuješ, protože umíš počítat... (5,4 - 4,9 = 0,5)

A co se týká tvrzení s přizpůsobením roztoče, tak tady bych jen odkázal na téma "ošetřování proti VD", kam až to náš VD dopracoval a co v dnešní chemií zamořené době vydrží a snese.

A jen si dovolím uvést takovou malou poznámku, pokud bychom lisovali (válcovali) mezistěny na velikost 1,4 mm, tak v úle žádné VD mít nebudeme, protože se nebude moci rozmnožovat, neboť se do nich nevejde ...ale co na to naše včelky??

Příspěvek: #200

Cituji:
4,9 byla dost loterie, hodně to kazily, ne každé včelstvo to zvládlo.
5,1 má mnohem větší úspěšnost, ale i toto chce nějakou dobu selekce.

Muset včely postupně přizpůsobovat na menší buňky proto že by to jinak nezvládly. To je pošahaný. Rozmněr 5,4 se během 100let apsolutně osvědčil. Naši předkové také velmi měřily skoušeli a přemýšleli jaký rozměr zvolit. Velké dobře živené včely stavějí větší buńky. Trapte je hlady v malých buňkách a slabých včelstvech a ony se vám odmnění a budou ochotněji stavět malé bunky. V oplodńáčcích pobíhají často také pidivčely a bunky tam jsou také malinké. Jsou snad v oplodňáčku ty správné přírodní včely které vědí jak malé a proč mají být buňky?

A varoa se vám vysmněje namnoží se na trubcích a pak stejně zaleze i do těsnější bunky.Trubčina je láká proto že má delší vývoj a víc se jich dovyvine do dospělosti.
Přidělávejte si práci ,starosti a pak máte aspoň o čem diskutovat.

Je to jenom můj názor tak že vás to nemůže vykolejit a bádejte a argumentujte dále.