Příspěvek: #1

Četba knihy Český včelař od J.M.Kadčáka z roku 1917 mne přivedla k zajímavému příběhu na téma dokonalá konstrukce včelí buňky.
Jal jsem se hledat na webu a dovolím si zkopírovat ze stránky krátký příběh.

Světoznámý fyzik Réaumur se dal do vytrvalé práce a změřil úhly tři shodných kosočtverců tvořících tupou pyramidu dna buňky včelího plástu. Naměřil 109° 28E při tupém úhlu a doplněk do 180° při ostrém úhlu.
Fyzik Maraldi přišel pokusným měřením na stejný výsledek. Matematikům na vysokých školách své doby dal potom Réaumur řešit tuto úlohu: Je dána šestiboká nádoba. Její dno tvoří tupá pyramida tvořená ze tří shodných kosočtverců. Kolik stupňů musí mít její tupé úhly, aby nádoba měla při nejmenší spotřebě stavebního materiálu největší objem?

Vědci počítaly s logaritmy a ostatními pomůckami matematické vědy. Tehdejší nejvýznamnější matematik König vypočetl velikost tupého úhlu 109° 26E. Tedy rozdíl mezi teoretickým výpočtem učence a praktickou stavbou včel byl nepatrný – jen 2 minuty stupně. Ale přeci jen rozdíl.
Kdo měl pravdu – vědec nebo včela? Skotský matematik Mac Laurin nechtěl věřit, že by se mýlila včela, a proto se dal do počítání sám. Přišel však k témuž výsledku. A závěr? Včela se při stavbě plástu mýlí a tedy se mýlí i ta síla, která rozkázala včelce stavět právě takto.

Ale Tvůrce si vítězství pravdy posloužil podivuhodným faktem. V té době ztroskotala u skotského pobřeží anglická loď. Kapitán i mužstvo se zachránili. Soudní vyšetřování dokázalo kapitánovu nevinu. Jeho výpočty stupňů a minut zeměpisné šířky byly dle logaritmických tabulek bez chyb. Proč tedy narazil na pobřeží? Kde byla chyba? Po dlouhém hledání se zjistilo, že chyba byla v logaritmických tabulkách. Chyba tisku. O chybě se dozvěděl i matematik Mac Laurin. Otevřel své logaritmické tabulky a našel v nich tutéž chybu. Přepočítal Réaumurovu úlohu s opraveným logaritmickým číslem a vyšlo mu přesně 109° 28E. Nemýlila se tedy včela bez logaritmů, ale věda s logaritmy.

Pokud vás zajímá problém z matematického hlediska, ale v angličtině, potom díl 1 a konkrétně jak se to počítá v díle 2.

Příspěvek: #2

Kniha tato, na kterou upozornil kolega ROSLP jest nadmíru zajímavá, hnedle jsem se do ní začetl. Velmi mne pobavila věta ze str.21: „Zajímavější jest část o rojení, nejradostnější době roku včelařského.“ Tož přiznejte se přátelé, kdo rojení považujete za radostné na své včelnici? Vidno, že předkům šlo o zdravý vývoj včelstev a nejen o med. Nutno ovšem říci, že když roj nabírá sílu, je to fascinující záležitost plná energie. Když jsem ještě před třemi lety naprosto neznalý, sledoval rojení včelstev souseda, než svou včelnici zde zrušil pro stáří, pociťoval jsem bázeň a zároveň nepopsatelné nadšení.

Příspěvek: #3

(16.03.2011 18:47)architekt odpadu napsal(a):  „Zajímavější jest část o rojení, nejradostnější době roku včelařského.“

ono voľakedy rojenie znamenalo nové včelstvo, bol to jediný zaužívaný spôsob ako zväčšiť počet obhospodárovaných rodín, no nepotešil by si sa