Příspěvek: #561

Tento čtvrtek se tam koukni a zlikviduj zavíčkované matečníky. Případně ty s největšími larvičkami. Prostě ty, které byly založeny na starších larvičkách.

Příspěvek: #562

Druhý včely jsou trochu slabší a jsou to zlý bestie Jen jak je otevřu, tak po mě jdou... Tuhle jsem se dobře zabezpečil, tak jsem žihadlo nedostal, ale v kombinéze a rukavicích jsem jich měl zapíchaných snad 30. K česnu už ani bez kukly nechodím natož abych tam bez rukavic cokoliv dělal. Hned jak budu mít matky, tak musím vymyslet výměnu...

Dobrý den.
Doporučuji ještě důkladnou likvidaci zavíčkované trubčiny,
Zbavíte včelstvo VD a trubci nebudou roznášet nežádoucí geny po okolí. Je to sice nepříjemná práce, ale když se provede na několikrát (až bude zavíčkovaná další trubčina) tak je to účinnější než VARIDOL.
MK

Příspěvek: #563

Jo ve čtvrtek se chystám do těch oddělků na kontrolu matečníků a půjdu i do těchto a musím u nich vyřezat stavební rámek s trubčinou, tak se zkusím zbavit i ostatní trubčiny, pokud mi to dovolí. Dám jim tam ještě pár mezistěn do plodiště, nasadím jim druhej medník a nechám je ideálně až do vytáčení medu být, protože práce s nimi je nepříjemná.

Včera jsem koukal ještě do těch silných a vypadá to dobře, asi jsem s tou rojovkou zbytečně plašil a zatím se nemusím bát Ty mi dělají radost, jsou hodný a silný, pěkně staví a nosí sladinu

Ještě se zeptám na nějaké ošetření těch oddělků proti varzoáze? V určitý okamžik, tam pak nebude žádný zavíčkovaný plod, tak by se to vybízelo? Mám doma Formidol nebo Varromed?

Příspěvek: #564

KŠ s glycerínom, na nosič ako je filter na víno, veľkosť 10 x 15 cm, medzi plodisko a medník a raz za 10 dní pretrieť.
Máš už teplo a na fomidol už zabudni..

Příspěvek: #565

Míro, měl jsem loni takové bestie že mě štípali přes rukavice a síťku zezadu do krku, když jsem jim dělal přeléták tak jsem dostal aspoň 20 žihadel. Jeden kolega koupil maringotku i se včelama z pozůstalosti, šílené bestie a měnil jim matky. Prý pomohlo prolít ůly konví vody, pak se s něma dalo pracovat. Je to prasárna ,ale co s bestiema. Koblihovi do úlů prý pršelo a dali to. Měl jako víko betonovou dlaždici.

Příspěvek: #566

(29.04.2025 7:44)MíraP napsal(a):  Ještě se zeptám na nějaké ošetření těch oddělků proti varzoáze? V určitý okamžik, tam pak nebude žádný zavíčkovaný plod, tak by se to vybízelo? Mám doma Formidol nebo Varromed?

Já bych tam už žádné lečivo necpal. Vyřezat zavíčkovanou trubčinu .Nezavíčkovanou trubčinu nechat. Počkat až zavíckují další a zase vyřezat. Celkově třeba na 2x nebo 3x a je po VD.
MK

Příspěvek: #567

A to si ako predstavuješ že klieštika máš iba na trudom plode?
Sa preber konečne lebo klieštika máš aj v zaviečkovanom plode včiel a na včelách tak aj na trúdoch z vedlajšieho včelsta...

Příspěvek: #568

Vyrezavani trubciny v tomhle obdobi uz nema tak vysokou ucinnost. Je to pomoc, jak udrzovat nizke zamoreni.
Ta ucinnost se da o neco zvysit, ale pokud to ma byt nahrada chemie k naprostemu potirani varroa, tak je nutne tu matku na tom ramku(ramcich) zamrizovat.

---

Bodave bestie - mam vcelstvo, ktere ma krasny rozvoj, ale v breznu jsem jim nemohl zkontrolovat plodovani, protoze jak jsem zacal odhrnovat folii, tak se hrnuly ven...
A ted uz se s nima pracovat da docela dobre. A to tak je pokazdy, dalsi generace uz neni tak agresivni nebo co se zmeni, nevim, ale k te vymene matky jsem se jeste ani jednou nedostal.

Příspěvek: #569

(29.04.2025 13:29)Merkuri napsal(a):  A to si ako predstavuješ že klieštika máš iba na trudom plode?
Sa preber konečne lebo klieštika máš aj v zaviečkovanom plode včiel a na včelách tak aj na trúdoch z vedlajšieho včelsta...

Proč tak podrážděná reakce? Mám otestováno, že to funguje. Každý si to může otestovat třeba na jednom včelstvu, ale já dělám všechny pokusy nejméně na 3 včelstev . Když chce někdo dávat zbytečně včelám kyseliny ať si je tam klidně dává ,ale rozhodně to včelám taky neprospívá.
MK

Příspěvek: #570

A čo im také poškodí kyselina štavelová s glycerinom?

Včelám to nevadí aj keď je vonku + 38C, a vlastne si to už robil?

Příspěvek: #571

(29.04.2025 16:53)mik1278 napsal(a):  [quote='Merkuri' pid='283168' dateline='1745926163']
Když chce někdo dávat zbytečně včelám kyseliny ať si je tam klidně dává ,ale rozhodně to včelám taky neprospívá.
MK

Asi si nemůžeme moc vybírat a nedávat. Jen si můžeme vybírat mezi léky, kyselinami a tymolem.
Je vhodné si přečíst oddíly o různých typech léčby, biotechnologických opatřeních, vybrat si ty pro mne přijatelné, nějak si to rozvrhnout na průběh roku a mít celoroční plán. Je jasné, že nebude kalendářní, spíše fenologický. A když už budu něco dělat, budu vědět co, proč, kdy a dodržím podmínky. Například léčit s plodem má čtvrtinovou účinnost a práce je to skoro stejná. Varoa není nejhorší, nejhorší je, pokud zanese viry a roznese je po včelstvu.

Příspěvek: #572

(29.04.2025 13:29)Merkuri napsal(a):  A to si ako predstavuješ že klieštika máš iba na trudom plode?
Sa preber konečne lebo klieštika máš aj v zaviečkovanom plode včiel a na včelách tak aj na trúdoch z vedlajšieho včelsta...

Varroa preferuje trubčí larvy v poměru 8:1 až 11:1 oproti dělničím larvám, pokud mají stejnou dostupnost buněk.
Pokud je podíl trubčích buněk v úlu omezený (např. 5–15 %), preference varroa pro trubčí larvy se zvyšuje až o 50 %, protože roztoči aktivně vyhledávají tyto buňky.

Proč:
Trubčí larvy jsou uzavřeny v buňkách déle.
Trubčí buňky jsou větší, což poskytuje více prostoru pro rozmnožování a více potravy (hemolymfy) pro roztoče.
Trubčí larvy jsou častěji navštěvovány a krmeny, což zvyšuje pravděpodobnost, že varroa vstoupí do buňky během krmení. Studie z roku 2024 ukázala, že trubčí larvy mají výrazně vyšší míru návštěv krmiček, což přímo koreluje s vyšší invazí varroa.
Varroa se vyvinula u asijské včely (Apis cerana), kde napadá téměř výhradně trubčí plod. Do dělničích buňek začal varroa líst až když jsme si to přitáhli sem.

Při 5 % trubčího plodu vychází podle modelů Wilkinson a Smith (2000, 2001), že 50–60 trubčích buněk produkuje stejné množství roztočů jako 1000 dělničích buněk. To znamená, že i malý podíl trubčího plodu může být hlavním zdrojem nových roztočů.
V praxi, pokud je varroa přítomna, může být 90 % roztočů v trubčích buňkách, pokud je trubčí plod dostupný, a pouze 10 % v dělničích buňkách, i když dělničí buňky tvoří většinu plodu.
Pokud trubčí plod není k dispozici (např. na podzim, kdy včelstva přestávají vychovávat trubce), varroa přechází na dělničí larvy, což může vést k rychlému kolapsu včelstva, protože dělničí plod je klíčový pro přezimování.
Z toho plyne: Pokud se roztoči rozmnožují na trubcích, nepoškozují tolik včelstvo.

atd atd ...

Co z toho pro mě plyne:
Trubčí plod je zcela zásadní.
Od cca konce května (záleží kdy skončím s chovem matek) zavíčkovaný trubčí plod likviduji - a při tom na larvách trubců monitoruji míru napadení (dle toho se pak přizpůsobím).
Schovám si trubčinu (např. nechám plásty vymrznout) i na pozdější období, kdy už včely trubčinu nestaví. Pokud jim tyto plásty dám v červenci, srpnu (dál už je matka zaizolovaná) bude to fungovat i jako past na roztoče, které včely přinesou z případných vykrádaček - neb včely i když trubce už nechtějí, tak ty larvy budou krmit a roztoči do toho polezou ...
K tomu po vytočení v půlce července pásky s KŠ (možná pokap v zimě) a hotovo - ?

Kde to má chyby? Jistě mi to napíšete. Dík

.. a spíš náhodou jsem přešel z velikosti buněk 5,4mm (kupované) na 5,1mm (mnou odlívané - forma z Alli). 5,4mm a víc zůstanou pro medníky, 5,1mm pro plodiště (možná časem přechod na 4,9mm).

(BTW - mám pár včelstev a mám moře času.)

Příspěvek: #573

Zitra vyrezu trubciny z plodiste, pred naslednymi desti. Nechavam ji tam dele, protoze kukly se lepe vyklepavaji.

Citace:Varroa preferuje trubčí larvy

Rozhodne, proto to delame. Ale 90% v trubcich, to si nemyslim, no, kez by...
Mam taky lepsi trubciny schovane a daji se pouzit s vyssi ucinnonsti
- v brzkem jaru, kdy je teprve par ramku s plodem, tak vlozit doprostred. Je to past s vysokou ucinnosti, pokud ale nevadi, ze se tim rozvoj pribrzdi. Matka ji treba i nejprve preskoci a nezaklade, ale ne nadlouho, protoze dira v plodovem telese je neudritelna.
- klasicky stavebni ramek, vlozeny na krajni pozici, pred zavickovanim dat doprostred plodiste
- nazebrovat dve trubciny pred zavickovanim do plodiste
- zamrizovat matku pod plodistem bez sousi

---

Co je ale zly, kdyz se das na tuhle metodu a potom to zapomenes vcas vyrezat ))

Příspěvek: #574

Tak se mi včera stalo, co jsem trochu čekal a vyrojily se mi ty silný hodný včely. I když jsem do těchdle chodil cca co 5-7 dní a dával mezistěny (asi 15 ks) a stavební rámky do plodiště, vyřezával trubčinu, převěšoval plod a med z plodiště do medníků, přidal brzo druhý medník a ubral dva rámky plodu do oddělku, tak jsem je prostě nezastavil ( Naštěstí nevylítly daleko asi 50 metrů a sedly metr nad zem, tak nebyl problém je sklepnout. Roj to je teda pořádně velký. Naštěstí jsem se minulý týden dovybavil a měl už jsem koupený komplet další úl, tak je bylo kam dát. Dostali nástavek mezistěn, ať se realizují a roztok cukru.
Začátečnicky jsem udělal pár chyb o kterých vím:
Dal jsem pozdě medník- na začátku dubna už měli 2 nástavky plný včel a medu a už tam byli sem tam vytažené prázdné misky.
Zanášely mi hodně plodiště i když jsem furt rámky převěšoval do medníků, tak jsem měl asi dřív než v půlce dubna vytáhnout zásuvku, aby měly více vzduchu a abych tlačil matku více nahoru, protože kladla dlouho v dolním nástavku.
I když jsem zlikvidoval pár matečníků, tak jsem asi nějaký přehlídl a měl jsem tedy původní matku vzít a udělat s ní včas oddělek.

No příště budu snad o trochu chytřejší

Jinak u 2 oddělků netrpělivě čekám, abych zjistil zda tam budu mít oplozenou matku, ale zatím jsem to vydržel a nelezu tam. Dnes je to 20. den od tvorby oddělků, tak ještě týden aspoň vydržím, abych zjistil, zda tam jsou vajíčka.

No a naposled to 2. původní včelstvo To jsou neskutečný svině, čekám jako na smilování na matky abych jim jí mohl vyměnit... Jak do nich vlezu tak mě pak týden prohání po zahradě. Manželka předevčírem dostala už druhý žihadlo do hlavy, když plela zahrádku a už je na včely pěkně nasr**ná a já dostal včera jen jsem šel asi 15 metrů okolo kdybych měl víc než 2 původní včelstva, tak bych je už dávno zlikvidoval...

No takže jestli se mi oplodní ty matky v oddělcích, tak množení včel by mi šlo- z 2 mám 5 s medným výnosem to je o dost horší

A ještě mám dotaz, když se mi ty včely vyrojily, tak v původním úle už zůstala nová matka, která už je oplozená? Za jak dlouho po vyrojení mám zkoumat zda klade? Díky

Příspěvek: #575

Míro to že máš roj neber jako chybu, naopak, teď se můžeš kochat co ten roj za dva týdny postaví. A zase se něco naučit. Příště rozšířit včas a když už budou matečníky - udělat přelétak nebo odd se starou matkou. V původním ůle se musí napřed vylíhnut matka a spářit, měl bys tam vlézt a vylámat všechny matečníky a nechat třeba 2, ať nemáš poroje. Do oddělků jestli jsi dával matečník před líhnutím tak za 14 dní už by tam mohly být vajíčka. Pokud se matka nevrátí - musíš řešit.

Příspěvek: #576

Oplozená není. První roj s původní matkou vylétá ještě dřív než se nové matky vylíhnou. Za jak dlouho se mladá matka oplodní a začne klást z hlavy přesně nevím.
Jinak mladé matky v matečnících těsně před vylétnutím tůtají či kvákají a podle toho se pozná, že za tak den až tři dny vylétne roj se starou matkou. Byl to krásně slyšet v tichu v uzavřených včelínech, u nástavků umístěných venku, kde je plno hlukových ruchů to asi moc slyšet nebude.
Umístění roje jinak ukazuje taky zdatnost matky, usazený hned u úlu a nízko ukazuje na starší matku, která může mít problém a roj s takovou matkou by nemusel přežít zimu. Nebo ji včely po vyrojení a zakladení prvních plástů vymění tichou výměnou. Včelař, který nemá značené matky to ani nemusí zaznamenat a potom má v záznamech matky staré 4 nebo víc roků v silných včelstvech. Poroje s neoplozenými matkami klidně sednou, pokud je u úlu vysoký strom, kdesi do koruny a potom sotva mohou být vidět a slyšet.

Příspěvek: #577

Díky za rady.

Takže v původním včelstvu to teď musím projít a nechat max 2 matečníky. Myslím, že cca 10 dní po vylíhnutí by mohla matka už klást, když by bylo počasí na snubní prolet, což tentokrát může být o něco déle, když nehlásí počasí nic moc.

Oddělky jsem dělal s vložením kousku plástu vajíček mezi rámky s plodem a z toho mi vytáhly matečník, což se povedlo a cca minulý čtvrtek se měli líhnout matky. Tak ještě týden počkám s kontrolou kladení.

V sebraném roji matku vyměním za měsíc až budu mít objednané matky.

Příspěvek: #578

(14.05.2025 8:52)MíraP napsal(a):  Takže v původním včelstvu to teď musím projít a nechat max 2 matečníky.

Míra ak ale budú oba matečníky zaviečkované, riskuješ...
Zvykom je ponechať jeden pekný zaviečkovaný matečník a druhý kde je ešte larvička, teda otvorený.. (ako rezervu ,keby sa prvá matka nevrátila z randenia)..ak sa prvá matka úspešne osemení, o tú druhú sa už "postará" ..alebo včely či včelár...

Příspěvek: #579

Proč čekáš měsíc na matky (larvené) když máš matečníky z výkonného a hodného včelstva? (Notabene, vychované od začátku z vajíčka a vybrané včelami, které to fakt umí líp než včelař.)
m.

Příspěvek: #580

Dobře nechám jim jeden zralý matečník a jeden otevřený. Taková věc mě nenapadla.

Mám matky objednané, tak chci být solidní a dodržet svoji objednávku, ale nápad to taky není špatný, použít matečník z druhého dobrého včelstva. Stačilo by tedy jen zabít původní matku a přidat tam ten zralý matečník? Pro mě to tedy znamená problém s najítím původní matky, která není značená a práce v těchto včelách je značně nepříjemná, ale nějak bych si s tím snad poradil. Pokud bych matku nenašel, tak je řešení udělat přeléták nebo jak se tomu říká? Že bych plodové rámky smetl někde před úl a pak je vrátil do úlu s vloženým matečníkem a čekal bych, že se většina včel vrátí zpět do úlu?

Ještě mám dotaz, to že jsou ty včely zlý ovlivňuje genetika a nebo nějaké feromony matky? Jde mi o to jestli se případně hodnějšími stanou až s další generací včel od nové matky až tyhle umřou a nebo už to bude případně ovlivňovat nová matka?