Příspěvek: #201

(10.12.2018 17:59)fofoja napsal(a):  

(10.12.2018 15:23)Josef Skala napsal(a):  Naši otcové, drželi se pořekadla v září úl zavři a spoustu dalších zákonitostí.

no len oni nemávali v októbri 30°C a celé leto sucho

---

zaujímavé informácie
video:
https://www.youtube.com/watch?time_conti...oSi5v9rtWo
stručný obsah:
http://www.vsmbo.cz/app/webroot/uploads/...aMites.pdf

Jj, to jsem zminil o stranku vyse v prispevku v mym prispevku (https://www.vcelarskeforum.cz/tema-Dulez...#pid206405)

Co jsem to cetl, mel jsem pocit, ze je to dost podobny tomu, co jsem vloni z ulu vymetal, resp. pred vymetenim videl. Bylo to ovlivneny myma chybama, ale holt se to secetlo a vysledek uz znam a pro letos si myslim, ze jsem se poucil. To se uvidi samozrejme v nasledujici sezone...

Příspěvek: #202

Kdyby nasi otcove misto bednicek meli dnesni nekonecne bedny,mohli poznat co vcelstvo dokaze.Lec nemeli.
V zari si klidne mohli dovolit zahodit klic,pac varroa znali nekteri jen z obrazku.Na pole se sice za komancu taky cakalo,ale znacna cast vymer slouzila ke krmeni dobytka (jetele,ruzne smesky,lucerka).Chemikalie se lili do cisteren v litrech,dnes jsou tak koncentrovane,ze staci mililitry.
Kde byla za nasich otcu N.C.? Znali pouze N.A na kterou se navic pouzival fumagilin.
Porovnavat tyhle epochy vcelareni je silne zavadejici,sila vcelstev,technologie vcelareni,snuskove pomery,hustota zavceleni,a dalsi,dnes je vcelareni uplne nekde jinde.

Příspěvek: #203

Nemáte niekto info od naších južných susedov? Maďarsky bohužiaľ neviem, ale vraj je to tam dosť špatné

Příspěvek: #204

https://24.hu/fn/gazdasag/2018/08/06/elp...ehek-fele/
To však bolo na jar. Koľko im zostalo z tej polovice ešte neviem.

Příspěvek: #205

(10.12.2018 13:08)Tomáš Madar napsal(a):  A Vyzkoumali, že bezpečná a bezproblémová hranice kleštíka pro včelstvo o běžné zimní síle je 1000 živých VD na včelstvo. Tahle tisícovka včelstvu nevadí a během další sezóny se rozmnoží na nějakých 4 až 6 tisíc kousků, které se koncem léta opět zredukuje (buď chemicky, nebo biotechnickým zákrokem) na počet do 1000 ks.

Netřeba chodit tak daleko - viz tolik odsuzovaná kniha př. Peterka

Příspěvek: #206

Ak by uhynulo 30 % kráv, tak by to bol prúser. 30 % včelstiev nestojí ani za dôsledné laboratorne rozbory na zistenie príčin úhynov. S pribudajúcimi úhynmi rastie aj počet zistených patogenov, ale klieštik sám je stále len neškodný detonátor. Po 30 rokoch jeho expanzie sme sa dozvedeli, že sa neživí hemolymfou, ale tukovými telieskami. Ak padne 50% včelstiev, výsledky výskumu budú určite lepšie.

Příspěvek: #207

(10.12.2018 20:09)JosPr napsal(a):  Kdyby nasi otcove misto bednicek meli dnesni nekonecne bedny,mohli poznat co vcelstvo dokaze.Lec nemeli.
V zari si klidne mohli dovolit zahodit klic,pac varroa znali nekteri jen z obrazku.Na pole se sice za komancu taky cakalo,ale znacna cast vymer slouzila ke krmeni dobytka (jetele,ruzne smesky,lucerka).Chemikalie se lili do cisteren v litrech,dnes jsou tak koncentrovane,ze staci mililitry.
Kde byla za nasich otcu N.C.? Znali pouze N.A na kterou se navic pouzival fumagilin.
Porovnavat tyhle epochy vcelareni je silne zavadejici,sila vcelstev,technologie vcelareni,snuskove pomery,hustota zavceleni,a dalsi,dnes je vcelareni uplne nekde jinde.

Mýlíš se příteli včelařím skoro padesát let můj otec včelařil čtyřicet let takže mohu posuzovat jelikož otec se nebránil pokroku kdy jiní včelařili v budečácích mi už jsme měli nástavky to jak vysoké tak nízké a rámkové míry nad kterými někteří kroutili hlavou.Všude zasíťovaná dna taky jsme byli první v oblasti kde se našla varoáza(1980) právě díky těm dnům za rok jí měli všichni směrem na východ předtím všichni směrem na západ.Taky jsme mívali oproti ostatním o 15 i více kg medu na včelstvo více a to jsme včelařili buď dvouprostorově nebo na maximálně třech nástavcích a to nejsuší oblasti Čech kde zavčelení bylo podobné jako nyní.Matky sme chovali všemi možnými způsoby kromě inseminace.Byl jsem u prvopočátku komisního boje proti varroaze kdy se nejdříve včelstva likvidovala a později fumigovalo,aerosovalo kdy sme tahali kompresor po vsi a následně drasticky léčilo natíráním plodu v listopadu kdy jsem viděl staré včelaře ze slzami v očích kdy se mrtvolky včel nabírali uhelkou .Ovšem co je podstatné je fakt že jsme nikdy nezaznamenali tak markantní úhyny včelstev o jakých dnes i když u jednotlivých včelstev bylo napadení takové že vedlo k jeho zániku to ale byla spíše vyjímka na celé včelnici.Někteří píší kdy v listopadu mají najednou polovic včelstev.Ani dnes nemám s úhyny problém obzvláště pak při a po zimování.Samozřejmě že sem tam nějaké včelstvo padne kdy jsou na vině zdůvodnitelné příčiny a to máme těch včelstev včetně oddělků kolem stovky a to jedno dvě včelstva se lehce nahradí.
.Můj otec opustil tento svět v roce 1992. Já včelřím zhruba od deseti let a jeho rady mám takříkajíc v krvi a řídím se jim asi na těch základech něco bude že?Píše se o kolapsu včelstev já se ptám proč jsou včelaři kteří s tímto nemají problém.Zeptejme se jich jak včelaří a porovnávejme .
Samozřejmě že přizpůsobuji včelaření měnícím se podmínkám což je přirozené.Ovšem některé zásady striktně dodržuji .A také vím že varroa tak jak je vnímána a je proti ní bojováno není tím hlavním problémem úhynu včelstev a stojím si za tím že největším nepřítelem včel je v hodně případech spíš sám včelař.

Příspěvek: #208

Znam spoustu vcelaru,kteri s tim nemeli problem a najednou to problem je.Pohybuju se po stavbach po Morave,zabredavam do diskuzi s radou vcelaru,a dnes uz na varroa coby jedineho "hubitele" vcelstev veri malokdo.A nesouvisi to ani s tim,jak je kdo velky nebo maly vcelar,nebo jak dlouho vcelari.Spis jsou regiony,kde jeste maji stesti.Zatim...

Příspěvek: #209

Nielen Spiš, sú to všetky regiony .
Je bežné, že včelár, ktorý doteraz nemal problém s úhynmi má jeden rok cintorín a potom je zase všetko OK a v postate v chove nič nezmenil . Je to lotéria a poznatky a rady jedného včelára neplatia všeobecne a dokonca ani na jeho vlastnej včelnici. Určite to chce systematickú klasifikáciu chorôb podporenú labákmi a výskumom. Dovtedy to bude len folklor.

Příspěvek: #210

Žádná loterie, je to obyčejná evoluce a jde jen o to jestli to včelaři pochopí a půjdou ji naproti a nebo budou si ukázku přírodního výběru opakovat v nepravidelných intervalech a nepochopí nic.

Příspěvek: #211

Nie je to obyčajná evoluce, skôr genocida. Ale aj po dinosauroch to tu zase rozkvitlo.
Žiadny včelár nebude obnovovať 95 % chovu pre evolúciu a jednoducho sa na to vykašle. Kontrolovaná selekcia /30 %/ tu už frčí a je to evolúcia ? Naše včely môžu byť jednoducho dalšie v rade vymierajúcich druhov. Tak ako k nám domigroval klieštik, môže byť dalším "invazívnym druhom" včela, ktorá je voči nemu a vírusom odolná a ktorá vyplní prázdny priestor.

Příspěvek: #212

Tak po roku 2000,u nas konkretne po 2005 sa začalo postupne brutalne chemizovat polnohospodarstvo,a súčastne sa začalo šengenovat vo velkom,globalizovat obchod a dovazat neskutočné množstvá tovarov,potravín a všetkého možného z ázie a aj iných častí sveta..s tým prišlo k dovozu roznych škodlivých faktorov ceranae,vírusy,serratia..v kombinacii so spominanou sofistikovanou chemizáciou (lobing bayer,monsanto atd) by som to tiež skor označil za genocídu než za evolúciu..taký tlak behom desat rokov nemožu včely evolučne zvládnut..často síce pri úhynoch aj celych včelníc vyskočí 1-2 včelstvá ktorých by sa to akoby netýkalo,ale skúsenosti hovoria že materiál rozchovaný z nich tieto vlastnosti nepreberá..toto je téma na dlhú debatu..a hádky kto má pravdu niesu na mieste..

Příspěvek: #213

Vcelarsky vyzkumak, ktery by mel hledat duvody uhynu naplno profituje z vyroby leciv na varoazu. Stat, ktery by mel byt garantem v oblasti norem pro pouziti postriku, je zcela v podruci dotacni zemedelske lobby. Nedelam si iluze, ze v jinych zemich EU se stat chova nezavisleji. Reseni neni v dohlednu.

Příspěvek: #214

Takže jediné co zbývá je začít sám u sebe a blízkém okolí

Příspěvek: #215

V předešlých příspěvcích se polemizovalo o počtech přezimovanýchVD. Tak něco pro zamyšlení.

Po pěti letech brakování nevyhovujících matek(na VD) na obou stanovištích
Podzimní ošetření 2017 stejné - spady přes zimu téměř 0
1. Stanoviště - přemnožení VD - 72 včelstev
Kočování na řepku – postřiky
Odebrání tří plodových rámků
Na zimním stanovišti – postřiky máku, brambor a obilí
Letní redukce - Thymovar nahoře ve stejný čas na všech stanovištích
Stejná doba krmení, stejné snůšky
Říjen – KM v podmetu
Množství roztočů 1500 až 3000 k 10.12.2018 odešla dvě včelstva co myslíte proč?

2. Stanoviště - nepřemnožení VD - 64 včelstev
Podzimní ošetření 2017 stejné - spady přes zimu téměř 0
Nekočování
Odebrání tří plodových rámků
Letní redukce - Thymovar nahoře ve stejný čas na všech stanovištích
Postřik až slunečnice a obilí
Stejná doba krmení, stejné snůšky, žádný úhyn
Říjen – KM v podmetu
Množství roztočů 50 až 300 k 10.12.2018 stanoviště vzdálené od sebe 6 km
Popisuji naprosto stejný přístup k ošetřování včelstev, avšak přírodní prostředí stejné nebylo.

Příspěvek: #216

Možná jen tu problematiku špatně chápeme,
Někdo má spad vysoký a včely přežijí.
Jiný má spad nízký a včely uhynou.
Já jsem měl 10 klíšťat a nic, soused 1 a skončil s boreliózou na infekčním.
Samotný waroa včely oslabuje, ale nezabijí.
Zabijí je vir nebo bakterie kterou přenáší,
Ze 100 waroa je nakažen třeba jen jeden a pokud to vynásobím 10x tak tohle třeba včely přežijí.
Pokud je ale promořenost v určité lokalitě 50 nakažených waroa na 100 tak to prostě nepřežijí ať léčíme jak chceme.
A navíc ta promořenost může různě kolísat a přesouvat se z oblasti do oblasti.

Příspěvek: #217

Túto paralelu s "ludskými" klieštami často používam pri rozhovoroch so včelármi..za život som ich mal vela pricucanych,v detstve aj 20 ks za letné prázdniny a nič.. Dnes len v rodine a v okolí u známych borelioza po jednom kuse..viac prípadov..

Příspěvek: #218

všichni tu řešíte úhyny,ale já se furt nedozvěděl -KDE,KOLIK a KDY?
připadá mi to jak vír ve sklenici vody....

Příspěvek: #219

Ja som v skoršom príspevku napísal kde, koľko a kedy. Včelstvá som ako amatér a nevčelár prevzal po úmrtí v rodine v 2012 a snažím sa ich udržať nažive, len aby pokryli medom potreby rodiny. Chémiu používam iba v nevyhnutnej potrebe - kde je hranica? Každá rada a skúsenosť je dobrá, ale držme sa témy vlákna.

Aj vám hynú včely a neviete prečo aj keď ste ich podľa najlepšieho vedomia a svedomia liečili? Prečo je to tak? Je to normálne a koľko je to OK v %?

Příspěvek: #220

(11.12.2018 20:36)jirka.marx napsal(a):  Takže jediné co zbývá je začít sám u sebe a blízkém okolí

Jirko, to predsa každý z nás robí podľa svojich schopností a možností. Nedobrovolne selektujeme - brakujeme, vlastne už len upratujeme úle po uhynutých a slabých včelstvách. Niekto 2 %, niekto 30 % a niekto aj viac. Každý včelstvo prečíta inak a snaží sa pochopiť príčiny úhynov a hľadať riešenia. Ak sa k tomu pridajú nevyspytateľné výkyvy v znáške, tak to včelár jednoducho vzdá. Nemôžeme očakávať, že každý včelár bude výkumník a po 30-50 ročnej praxi sa prispôsobí. Spoľahlivá metodika, osvedčená u jedného včelára, nemusí fungovať u suseda. Stačí pár detailov a výsledky sú podstatne odlišné. Včelár by musel mať cit pyrotechnika, aby dokázal vnímať všetky jemnôstky problému.