Příspěvek: #81

PavelA má pravdu co se týče VD a léčení.
Co se týká kolapsů které způsibují viry o tom dohromady nevíme nic, některé přenáší VD některé včely získají jinak s některými by se vypořádaly samy ale na cukru bez vitamínů, minerálů a enzymů to prostě nezvládnou.
Souhlasím, že se rozhoduje dříve, ale ne, že je rozhodnuto.
Proč tedy děláte oddělky v červenci nebo dokonce v srpnu, když už je o nich rozhodnuto o
Záložních matkách v minivčelstvíčku ani nemluvím.
Dlouhověká včela ma tukové tělísko a VD jí ho odsává čím víc tím dříve včela zemře.
Proto je nutné včely VD zbavit.
Můžete fumigovat i s plodem tím prodloužíte život těm včelám které už jsou vysávané VD.
Problém je, že v plodu je zavíčkovaný další VD a ten po vylíhnutí napadá další včely proto se doporučovaly tři fumigace od poloviny září do poloviny prosince, aby byla jistota, že ta jedna bude už bez plodu a úl po ní už čistý od VD.Později se třetí nahrazovala aerosolem a dnes je módní pokap šťavelkou a jednu fumigaci vynechat.

Příspěvek: #82

Ošetření teď a nebo za 14 dnů je z pohledu "záchrany" úplně jedno.
Z pohledu účinnosti a zatížení včelstva je výhodné ošetřit co nejdéle. Kdo to uspěchává, mrzačí tím vícenásobným ošetřováním včelstva, protože ještě bude dost hezky na to, aby ještě stihla něco vyrabovat a ta včelstva bude nutné za 14 dnů ošetřit zase, a to jim na zdraví nepřidá.
V létě na to prdíte a teď byste se strhali.

Příspěvek: #83

pre kavcaa (neviem vyhodnotit či u nej nastala situácia) + pripadne aj pre ostatných ktorí pozorujú silné spády včiel pred úľmi alebo na podložke (v počtoch desiatky na dne alebo aj stovky pred úľom) = môže indikovať stav "za 5 minút 12" pred kolapsom (v dôsledku premnoženia VD, nemyslím teraz v dôsledku viróz):
Pred cca 10 rokmi mi nastala situácia že včely začali spadávať na podložku a pred úľmi vo väčšom množstve a vtedy mi pomohol radikálny zásah, popíšem v bodoch nasledovne:
* otvoriť včelstvo a s odviečkovacou vidličkou pohyhadzovať nekompromisne všetok zaviečkovaný plod
* nasadiť ihned liečivo proti VD (vtedy to bol myslím mavrik 4 kvapky na pásik a zapáliť - na dne úľa)
* každý deň sledovať spád klieštika za predošlý deň - netreba spočítavať VD, stačí len pohľadom vyhodnotiť počet VD a následne dno pozametať a pripraviť "čistý stôl" pre monitoring na naslednujúci deň
* ak je aj po 5-tich dňoch stále veľký spád VD, potom znovu nasadiť toto liečivo
* pamatám sa že vtedy pomohli dva cykly a bolo vybavené
* vtedy sa z toho včely spamätali, naštastie bolo to len zopár "prípadov" včelstiev, počtom cca do 10 včelstiev
Aktuálne počasie (dlhodobo) s vysokými vonkajšími teplotami spôsobuje že včelstvá poväčšine plodujú - netreba ani otvárať úľ, stačí že vidno na letáči ako si včely nosia peľ.
Bohužial taká je realita a treba jej čeliť.
O to skorej nastáva situácia , že sa populácia VD vo včelstvách veľmi ťažko znižuje.
Čakať na stav že budú nižšie teploty a vtedy nasadím napr. fumigáciu alebo sublimáciu KS alebo inak - nemusí vždy dopadnúť pre včelstvo najlepšie. Pretože ak sa najskorej zníži vonkajšia teplota, potom konečne matky utlmia plodovanie a potom ešte prejde cca 21 dní a až potom sú včelstvá "bez plodu" resp. s minimom plodu aby bolo liečenie efektívne. No a potom už môže byť neskoro.

Příspěvek: #84

(31.10.2018 16:37)Louky napsal(a):  Jakej radikální zásah by si ted chtěla dělat? .

¨

Já jsem nikde nenapsala, že bych chtěla nebo potřebovala dělat nějaký zásah...je čas nicnedělání, tak chytám rozumy...Nezlob se, ale buď normálně odpověz nebo ne..Co je špatnýho na tom, že mě zajímá , jak to dělají jiní?

Příspěvek: #85

Mě opravdu zajímalo, jak to každý z Vás jednotlivě hodnotíte.A ono se to zvrhlo v to , jak jsem s prominutím blbá a odkazy hledej... a je rozhodnuto.To jsem si už načetla taky.Nebylo by celkem zajímavý mít pěkně v jedný kupě pohromadě ...šup Franta to počítá tak...bla bla, další odpověď Pepik..já to dělám tak a při spadu xy roztoče/den už jsem ve střehu...nebo něco jinýho..?
Ale to by bylo moc přímočarý ..asi nebo co...

Jediný kdo mi nějak rozumně odpověl je Pavel T-64 a za to mu velký dík.

Ale co to je! velký spad ! Někde se píše do 3 ks v průměru někde do 10ks v průměru na den... a za kolik dní si ten průměr třeba počítáte?
Mě jen zajímalo, jak to který z Vás vyhodnocuje.Nic víc nic míň.Už jsem i světe div se pochopila, že žádná pevná pravidla nebo alespoň nějaké mantinely ve včelaření neexistují, jen mě zajímalo jak to hodnotíte Vy u svých úlů.
A proč třeba nenapsat...dělám to od pocitu a momentálního rozhodnutí...sám v tom nemám pevná pravidla...Chci si jen udělat nějaký názor zhodnocením přístupu zkušenějších. Ale to se nějak nepovedlo

Příspěvek: #86

(31.10.2018 21:13)pavelA napsal(a):  

(31.10.2018 20:58)Miroslav Vochozka napsal(a):  PavelA si asi myslí, že za uhyny muže kleštík.
To není pravda.

Za jaké úhyny?
Kdo se přizná proč mu včely uhynuly?
Kdo si nechá udělat labor. rozbor ze včel/pokud nějaké zbyly/,z plodu...?

Narážíte na viry,bakterie,houby,nosemu,zvápenatění....?

Zjevně tu dochází k nedorozumění.
Jaké úhyny? Předpokládám, že když někdo chce zachraňovat včelstva, bojí se úhynů.
Naprosto souhlasím s příspěvky, které tvrdí, že teď už nic nezachráníte.
Ještě jednou připomenu, že kleštík není příčinou rychlé popravy včelstva. Za to může nějaká rychlá infekce. Jaká? To já nevím, práce pro výzkumníky.

Kdo se k úhynům přizná? Třeba já. Udělal jsem to loni a momentálně mám také zaděláno. Mám čerstvě vyloupený úl a vím, kdo loupil. Za dva týdny bude jasno, jak to dopadlo. Tohle počasí není dobré.

Byl tu i příspěvek, kde autor tvrdí, že včelstva zachránil. Podle mě to není možné.

Příspěvek: #87

to je "výhod" fóra, každý Ti napíše názor, o ktorom je presvedčený, že je ten jediný správny
Ja už pri včelách o jedinej pravde dávno presvedčený nie som. Počítať klieštika denný spad? Áno niekde to funguje a niekde ani náhodou. Ešte teraz mám v podmetoch mravcov plno, denný spad 0, niekde 1 klieštik, tu sa dočítaš, že mravce klieštika neprenášajú a ja po zadymení spad v stovkách kusov. Kde tie denné spady potom sú?
Že je rozhodnuté už dva mesiace? Áno pri niektorých včelstvách určite, ale na včelnici sú ďalšie, ktoré ignorácia opatrení v "rozhodnutých" odrovná rovnako. Ako ich medzi sebou rozlíšite???? NIJAK. Keď si tým každý prejde, potom môže hodnotiť. Ja som si tým prešiel vlani a nebyť toho, že som bol na včelnici celý september a október denno denne a sledoval, likvidoval, upravoval, ... tak som si istý, že skončím ďaleko nad 50% stratami.
Tým ale neodsudzujem monitoring, netvrdím, že je zbytočný. U mňa je však dôležitejší monitoring na plode, ten napovie ďaleko viacej. Zobrať vidličku a ide sa na to. Ak nájdem na decimetri štvorcovom napadnutých 30% buniek, načo mám čakať??? Kým včelstvo bude slabnúť a ostatné si z neho budú nosiť? Ďalší parameter je množstvo plodu. Je rozdiel, či mám v úli zaviečkovaného plodu na dve dlane alebo na troch NR!!! Jednoducho je tu kopa premenných, ktoré treba sledovať. Že to nie je jednoduché? No nie je, učíme sa stále aj my, ktorí už máme čo to pri včelách preskákané.
Spoliehať sa nedá na nič. Na silu včelstva už vôbec nie. Mal som prípady, kde včelstvo obsadajúce koncom septembra 3NN nahusto bolo za 10 dní kaput. Ale zásob v ňom zostalo vo všetkých 5NN po 10 Kg. Vedľa neho zúžený "žebrák" na dvoch NN v pohode prežil zimu, jar mal raketovú, klieštika minimum.
Čakanie na zásah môže byť čakanie na vymetanie aj tých včelstiev, ktoré by inak zimu prežili bez problémov a stačilo by im jedno ošetrenie. Druhá možnosť je mať úle dva tri kilometre od seba

Příspěvek: #88

Ja som si tým prešiel vlani a nebyť toho, že som bol na včelnici celý september a október denno denne a sledoval, likvidoval, upravoval, ... tak som si istý, že skončím ďaleko nad 50% stratami.

[/quote]

Můžete mě poučit co přes tato dva měsíce dennodenně sledujete , likvidujete a upravujete ?

Já kromě aplikovaní zavrhované metodiky zajedu na svá stanoviště jednou za dva týdny , zkontroluji jestli vítr neshodil nějakou větev na úly ( mám jich něco přes stovku ) a nechám je v klidu a neruším . Chovám včelstva deset let ale za tu dobu nula zimních strat.
Při jarní prohlídce asi ve třech případech za deset let nebyla přítomna matka ( tuto situaci řeším přidáním záložního oddělku ) ale včelstvo i bez matky bylo minimálně střední síly.
Počítat ztrátu matky do zimních strat nepovažuji za metodické správné jelikož to zkresluje statistiku.

Proč píši tento příspěvek ? - Začínající včelaří hltají a často nektiticky aplikuji každý extrém který se tady objeví. A každodenní péče o včely je extrémní.
V sousedství mladý začínající včelař si pořídil tři včelstva a byl zklamaný , že i přes každodenní péči ( kdy do nich nakukoval a rozebíral , dle názoru jeho matky ošetřoval ) o ně přišel .
Nevydržely jeho péči.
Josef

Příspěvek: #89

Máš zatiaľ štastie - rozvinuté virozy a aj nosema Ti položia včely, za pár dní a v tom septembri a októbri sa to rozvinie v plnej sile-to vlastne odoberáš prázdne úle ,príp, likviduješ včelstvá na 1-2 rámikoch ,ktoré sú sústavne rabované. Sú nejaké symptómy ,ktoré sa dajú v lete rozpoznať,no nechce sa ti veriť ,že včelstvo v auguste na 5 NN je v októbri prázdne- žiaľ taká je a býva realita.

Příspěvek: #90

(01.11.2018 8:36)Miroslav Vochozka napsal(a):  Ještě jednou připomenu, že kleštík není příčinou rychlé popravy včelstva. Za to může nějaká rychlá infekce. Jaká? To já nevím, práce pro výzkumníky.

Koľko % dlhovekých včiel musí byť poškodených VD priamo /kukla + včela/, aby došlo k úhynu ? 10,20,30,50 % ? Všetky ostatné včely by mali prežiť, ale k úhynom dochádza aj pri silných včelstvách s nízkym a priemerným napadnutím VD. Na čo potom hynie, alebo nehynie 70-80 % nepoškodených včiel Aké vysoké a dokazateľné sú hodnoty infekčného tlaku dalších patogenov, ktorému včelstvo poľahne ? Skúste "liečiť" včelstvá každé dva týždne amitrazom = včelstvá budú zaručene bez VD. Koľko z nich prežije zimu ?
Nedávno sme sa dozvedeli, že VD nesaje krv, ale rozpúšťa bielkovinové /tukové/ telieska a nasáva podobne ako pijavica. Čo teda spôsobuje lotériu v úhynoch ? Další patogén, alebo nová korelácia v známych súvislostiach ?

Příspěvek: #91

presne ako píše JanR, likvidovať všetko, ešte pred rabovaním. Že včely bránia letáč je milná predstava silného včelstva. Rodiny scvrknuté na troch rámikoch bránili letáč pokiaľ vládali. Ja včelárim dlhšie a do vlaňajška som zimné straty mal každoročne minimálne. Prvé opatrenie bolo zbaviť sa klieštika na včelách spolu so stiahnutím včelstiev na počet obsadnutých rámikov. To bolo preto, aby som pekne z podmetu videl, či opticky chradnú alebo nie. Aj silné včelstvá som musel sledovať, za týždeň neuveríte, ako dokážu zo 4 NN klesnúť na dva. Tam kde bolo veľa plodu a málo včiel som plod likvidoval jednoducho som to pálil. Tie to mali väčšinou spočítané už pri prehliadkach. Nesmiete dopustiť ani náznak rabovky, inak sa tento "fenomén" šíri od letáča k letáču. Po dvoch týždňoch som už ani podmety nemusel sledovať, stačilo sa pozrieť na letáče a hneď mi bolo jasné, kde prebieha tichá rabovka, kde začal nájazd lúpičiek a kde je len obyčajný prelet.
Čo sa týka klieštika, ten bol spúšťač pri slabých včelstvách, obrovské spady aj tisícky kusov. Postupne už nebolo treba ani klieštika a včelstvá si s rabovkou priniesli všetko. Pokiaľ som mesiac tápal, čo robiť, prišiel som o 30% včelstiev, potom som bol už nemilosrdný.
Tento rok už v polke augusta som zrušil 4 podozrivé rodiny, hoci boli zakŕmené a odvtedy len jedno včelstvo, kde som našiel zabitú matku. Základ je nečakať, že sa to zlepší. nezlepší!

Příspěvek: #92

to co napsal "josef" je uplně příspěvek jako bych ho psal já před 3 roky pak u mě nastalo přesně to co popisuje patko79 a od té doby to vidim jinak.......a ono se to možná josefovi vyhne ještě dalších 10 let, protože žije třeba v oblasti, kde ještě neni tolik virů a včely jsou ještě odolné na 3 fumigace a aerosol a jarní natírání a gabony atd.....ale postupem času věřím, že se tohle nikomu nevyhne a každý jednou ten svůj názor přehodnotí a já jsem velmi rád, že mě to potkalo v době, kdy to byl ještě koníček a nebyl jsem na příjmu ze včel závislý, protože stát se mi tohle třeba u 100 včelstev a přijít o 2/3 z nich, tak nevim jak lehce bych tohle rozdejchával

Příspěvek: #93

Myslím že treba založiť vlákno Úhyny včelstev 2018/2019

Příspěvek: #94

(01.11.2018 8:08)kavcaa napsal(a):  Mě opravdu zajímalo, jak to každý z Vás jednotlivě hodnotíte.A ono se to zvrhlo v to , jak jsem s prominutím blbá a odkazy hledej... a je rozhodnuto.To jsem si už načetla taky.Nebylo by celkem zajímavý mít pěkně v jedný kupě pohromadě ...šup Franta to počítá tak...bla bla, další odpověď Pepik..já to dělám tak a při spadu xy roztoče/den už jsem ve střehu...nebo něco jinýho..?
Ale to by bylo moc přímočarý ..asi nebo co...

Jediný kdo mi nějak rozumně odpověl je Pavel T-64 a za to mu velký dík.

Ale co to je! velký spad ! Někde se píše do 3 ks v průměru někde do 10ks v průměru na den... a za kolik dní si ten průměr třeba počítáte?
Mě jen zajímalo, jak to který z Vás vyhodnocuje.Nic víc nic míň.Už jsem i světe div se pochopila, že žádná pevná pravidla nebo alespoň nějaké mantinely ve včelaření neexistují, jen mě zajímalo jak to hodnotíte Vy u svých úlů.
A proč třeba nenapsat...dělám to od pocitu a momentálního rozhodnutí...sám v tom nemám pevná pravidla...Chci si jen udělat nějaký názor zhodnocením přístupu zkušenějších. Ale to se nějak nepovedlo

Přirozený spad roztoče je ukazatel toho , že tam roztoče máme. Vy chcete číslo, od kolika se má jeden bát, ale to není tak jednoduchý 5 roztočů denně v září či říjnu nic není a můžete v klidu počkat na účinné podzimní léčení bez plodu. 5 roztočů denně v dubnu signalizuje průser a je potřeba relativně rychle zasáhnout.

taky je třeba rozlišit, jestli se jedná o opravdový přirozený spad, kdy nepoškození roztoči umírají stářím a mezi tím, kdy včely aktivně pomocí groomingu roztoče likviduji. Pak jsou poškozeni, ale to vidíte jen v mikroskopu. Dobré včelstvo dokáže ze sebe shodit i několik tisíc roztočů.
Co se týká varroázy, není třeba mít až zas takový strach, na čistou varroázu včelstva padají až když jsou třetí sezonu neléčená. Bohužel se nám k tomu přidávají virozy a Nosema c. a ty způsobují kolapsy.

Přirozený spad je tedy jen velmi orientační ukazatel napadení včelstva varroázou. Daleko přesnější jsou jiné methody, např určování napadení plodu.
Takže říct číslo od kterého je nutné zasáhnout je lehce zavádějicí i když by to bylo tak jednoduché.

Příspěvek: #95

(01.11.2018 14:21)patko79 napsal(a):  Postupne už nebolo treba ani klieštika a včelstvá si s rabovkou priniesli všetko. Pokiaľ som mesiac tápal, čo robiť, prišiel som o 30% včelstiev, potom som bol už nemilosrdný.
Tento rok už v polke augusta som zrušil 4 podozrivé rodiny, hoci boli zakŕmené a odvtedy len jedno včelstvo, kde som našiel zabitú matku. Základ je nečakať, že sa to zlepší. nezlepší!

toto do kamene tesat.... pro začátečníky jedna z nejhodnotnějších informací ...
v minulém roce také zažito, nejdříve odcházela nejsilnější včelstva, která si to nanosila... pak během 14 dní prázdné úly plné zásob, někde matka s hrstkou včel...

Příspěvek: #96

(01.11.2018 22:25)Marec napsal(a):  

(01.11.2018 14:21)patko79 napsal(a):  Postupne už nebolo treba ani klieštika a včelstvá si s rabovkou priniesli všetko. Pokiaľ som mesiac tápal, čo robiť, prišiel som o 30% včelstiev, potom som bol už nemilosrdný.
Tento rok už v polke augusta som zrušil 4 podozrivé rodiny, hoci boli zakŕmené a odvtedy len jedno včelstvo, kde som našiel zabitú matku. Základ je nečakať, že sa to zlepší. nezlepší!

toto do kamene tesat.... pro začátečníky jedna z nejhodnotnějších informací ...
v minulém roce také zažito, nejdříve odcházela nejsilnější včelstva, která si to nanosila... pak během 14 dní prázdné úly plné zásob, někde matka s hrstkou včel...

jaké je u tebe zavčelení?
Tohlemi připadá,že přímo souvisí s množstvím včelstev v dané lokalitě.

Příspěvek: #97

Jirko co to prosím je čistá varroáza?

Příspěvek: #98

Mám vážnou otázku.
Pokud víte o jakou rostlinu jde, hodně se po polích vyskytuje plevel známý jako durman. Jde o jedovatou rostlinu. Otu jedovatost ani nejde spíš o její efekt měnit hemolymfu pomocí látky více známé jako "levné" LSD, ale prozraďte co ji máte okolo svých včelstev, jestli máte problemy s úhyny. Já sám pozoruji lepší "odolnost" zvaná různě jako senzitivita včel atp, která samozřejmě neexistuje jen tak. Vážnost v případě destrukcí mi vychází vtom, že je to jakýsi neutralizátor pesticidů, resp. používá se proti otravě pesticidy. Pokud by měl durman statisticky jakýsi vliv na destrukce, byla by to dobrá zpráva pro chovatele včel, ale špatná pro lidstvo. Díky za odezvu.

Příspěvek: #99

(02.11.2018 10:20)pavell napsal(a):  Jirko co to prosím je čistá varroáza?

To co popisuje Veselý v knize Celý rok proti varroáze, Včelstvo hyne až třetí sezonu bez láčby kdy počet roztočů zcela překonává naše současné stavy roztoče ve včelstvu při kolapsu. Je to podle mě stav, kdy se na kolapsu podílí jen roztoč, bez současného působení viroz či nosemy. Dříve to asi existovalo, ted pochybuji. Ještě je tu druhá varianta... včelstvo bylo na virozy odolné.

Příspěvek: #100

Co je pricinou,ze pomerne "pratelsky" roztoc z minulosti zmenil svoje chovani ve vylozene nepratelske ?(sireni viru).Jeho prirozeny vyvoj v case a prostredi ci nejaky vliv zvenci?