Příspěvek: #21

Není třeba snažit se za každou cenu získat souše.Jakmile budou mít včely možnost přinést zvenku potravu pro svojí potřebu omezí odebírání cukerných zásob uvnitř úlu jakmile začne být v přírodě nadbytek pak už si starých zásob včely nevšimnou vůbec.V určitém čase začne nadbytek starých zásob matce překážet v kladení.Pak je dobré pokud včelař tu možnost má dát nadbytečné zásoby mimo hlavní prostor(třeba pod plodové hnízdo)ale nechat je v dosahu včelstva.Někdy sistém ůlu neumožní zásoby ponechat v dosahu pak je lépe v přípdě velkého zbytku zásob nějaké zásoby odebrat a nechat pro další upotřebení.Nějaké pracné odvíčkování zásob pouze pro získání souší se mi zdá zbytečné nehledě na to že se nejspíš mine účinkem,nějaké zásoby včelstvo sice odebere ,ostatní jakmile začne snůška spraví doplní a znovu zavíčkuje co to znamená asi každý ví smíchaný med s cukrem.Lépe je včelám dát možnost stavět nebát se dát včelám ve vhodnou dobu dostatek mezistěn pokud bude vhodná doba včely jsou schopny postavit až neskutečné množství nového díla.Není tedy třeba lomit rukama a hledat náhradní řešení když nám schází nějaká ta souš.

Příspěvek: #22

on opravdu nikdo neodvíčkovává po zimě zásoby? kde jsem to tedy četl?

Příspěvek: #23

Tato metoda se používá, pokud na podzim odložíš zásobní plásty a v případě potřeby je v předjaří rozškrábeš a vložíš do chomáče, pokud mají potíže se zásobami. O souše se neboj, pokud bude snůška, budou stavět jak o život. Já na příklad vyzimoval tři včelstva na 2 NN Optimal, což je 66 vystavěných rámků. Do podzimu vystavěli více než 130 rámků, takže jsem mohl z klidem rozšiřovat dle libosti.

Příspěvek: #24

(19.03.2013 0:42)karelretik napsal(a):  on opravdu nikdo neodvíčkovává po zimě zásoby? kde jsem to tedy četl?

Možná v nějaké prastaré příručce, kdy se těžil med na jaře. Před sto a více lety se někde med těžil tak, že se po Velikonocích vylámaly plástve s medem, daly se do nádoby a po vybrání chleba po pečení z chlebové pece se ty nádoby daly do této pece, aby se využilo zbytkové teplo, po zahřátí se nechal ztuhnout vosk a odlil med. Tehdy prakticky neznali květový med, protože ten včely zpracovaly pro stavbu přes rok a nebyla řepka, takže měli pouze lesní med a neměli problémy s krystalizací.
A tohle byl ten lepší způsob, kdy se nezabíjely včely (což se používalo většinou, pokud se med těžil po slunovratu nebo po podzimní rovnodennosti - podle typu snůšky, kdy se vysířily nejsilnější a nejslabší včelstva a těm se vylámané plástve zpracovaly stejně), ale včelstvo obvykle přežilo. S odvíčkováním si nikdo starosti nedělal.

Příspěvek: #25

(19.03.2013 0:42)karelretik napsal(a):  on opravdu nikdo neodvíčkovává po zimě zásoby? kde jsem to tedy četl?

Ale ano ale z jiného účelu a jen v malé míře.Narušení zásob slouží k podnícení.Tedy v brzkém jaru ,ale již v době kdy včely projevují aktivitu nemá smysl dělat ve včelách bojové rozdělení podle kalendáře ale podle aktuálního počasí ,se naruší jeden či dva rámky a ty se posunou až těsně za nebo před plod tím včelám ulehčíme odvíčkování a zároveň posuneme zásoby tak že je mají včely pod nosem.Rozrušené zavíčkování také včely vnímají jako nepořádek a snaží se vše uklidit i tato činnost již může být považována za zvýšenou aktivitu na kterou částečně reaguje i matka.Toto podnícení ale není tak velké jako případné podnícení medocukrovím těstem které včely musí přepracovat a je přeci jen více vnímáno jak snůška.Tak mne napadá jadna babská rada pokud se podněcuje medocukrovím těstem je dobré do něj přidat pelyněk který je lékem vhodným třeba při nosemě.

Příspěvek: #26

Na webu naší ZO se v diskusi objevil tento dotaz:

Jirka napsal(a):Nevíte jakým postupem likvidují včely v úle plísně? Bývá jich tam zvláště na jaře dost. Zda mechanickým sběrem či biologicky nebo chemicky nějakou kyselinou? Děkuji i za odkaz na literaturu či web.

Předpokládám, že mechanicky vyčistí. Protože je to ale pouze můj předpoklad, přivítám odpověď toho, kdo ví.

Příspěvek: #27

Jestli se můžu zapojit. Byl jsem týden pryč a v medníkách uskladněné plástvy sem zapoměl otevřít. Zapoměl sem sundat víko nahoře aby vzduch luftoval. Teď sou plástvy lehce bíle ťupkaté. Jsem taký bůů, že sem přišel o všechny souše, nebo to lze zachránit?
Díky moc za pomoc Zdeněk

Příspěvek: #28

Pokud těch chycených plástů nejsou stovky, lze je zbavit plísně přestříknutím přípravkem SAVO, nejlépe SAVO proti plísni. Po cca 2-3 hod. odvětrání mimo nástavek jsou plásty čisté a bez chloru.

Příspěvek: #29

Nevím sice jak vypadá "lehce bíle ťupkaté" ale i mezistěny, když pořídíš a necháš třeba rok ležet tak jsou lehce bíle ťupkaté - prostě nějaké povrchová oxidace vosku, která po ohřátí zmizí. Něco jiného by bylo pokud jsi tam měl tmavší plásty a bylo tam vlhko - to by pak mohl být příznak zahájení bujení plísní. Tam už je na zváženou zda vysavovat, vysířit nebo raději vytavit.

Příspěvek: #30

Plísní chycené plásty si většinou nikdo nesplete. Jsou vždy mírně "chlupaté".
Souhlasím, že nejlépe je vyvařit, ale z dotazu jsem vycítil, že to budou asi jediné souše, které Zdeněk M má. Pak je to SAVO záchrana.

Příspěvek: #31

Odpoledne zkusím nafotit. jsou jakoby olezlé, né chlupaté, ale olezlé. Vláďo, ano jsou to jediné souše, už vím že příští rok budu muset cpát mezistěny kde se dá-souší bude málo

Příspěvek: #32

Měl bych dotaz ohledně hospodaření se starými plásty, které jsem si přinesl s oddělkem. Jsou dost tmavé, jak se jich nejlépe zbavit, přesunout na kraj, nebo příští rok na jaře je dát do medníku nad mateří mřížku? Děkuji.

Příspěvek: #33

Mám obdobné v úlu v spodním nástavku. Plánuji na příští rok pokud bude bude dost vystavěných nových, že je postupně přesunu na strany, odeberu a vytavím. Jinou variantu neuvažuji. Použití v medníku je taky asi řešení ale asi dlouhodobější a navíc po vytočení je zase nebudeš mít čisté..

Příspěvek: #34

(02.10.2013 11:51)Martin Jadrníček napsal(a):  Měl bych dotaz ohledně hospodaření se starými plásty, které jsem si přinesl s oddělkem. Jsou dost tmavé, jak se jich nejlépe zbavit, přesunout na kraj, nebo příští rok na jaře je dát do medníku nad mateří mřížku? Děkuji.

Správne si sa rozhodol, teraz už s tým nič nenarobíš, ale pri jarnom raste, keď včelstvo zosilní, staré plásty z podiska hore a miesto nich medzisteny, môžu byť 3 až 5.

Příspěvek: #35

Prosím o radu skúsených.
Mojou chybou došlo k potrhaniu čiastočne vystavaných medzistienok. V časti sú cukrové zásoby a dolná časť je skrútená. Teraz na jar ich potrebujem odstrániť. Pre túto rámikovú mieru však nemám vystavané plásty, len rámiky s medzistienkami. Poškodené plásty musím vybrať a nahradiť medzistienkami.
Kedy tak je najlepšie spraviť? Bude to obdoba zmetenia včiel na medzistienky na jeseň. Ja to ale musím spraviť teraz na jar a neviem ako to najlepšie a kedy spraviť. Prosím, poradte.

Příspěvek: #36

Nějak si neumím představit chybu včelaře, při který dojde k potrhání mezistěn..Nechci malovat čerta na zeď, ale pokud chceš přemetat na stejný mezistěny, pravděpodobně se ti zkroutí zase. Vzhledem ke "kvalitě" mezistěn bych to zborcený vyřezal a nechal je to dostavět volnou stavbou. V dnešní době, pokud si mezistěny neuděláš ze svého vosku, nevíš co do včel nacpeš.

Příspěvek: #37

U všech zborcených plástů, co jsem tu ns fotkách viděl, bylo špatné drátkování. Může se stát, že včely zanáší "od spodu", je překotná snůška a nahoře včely nestihnou včas dílo pevně připoutat k horní loučce. Pak se dílo zhroutí, i kdyby byla mezistěna z nejkvalitnějšího vosku.

Příspěvek: #38

A co byste řekl na tuhle fotku z plodiště?
https://i.postimg.cc/htmXB4n5/IMG-4654-1.jpg

Příspěvek: #39

(18.02.2019 22:58)Rajles napsal(a):  Poškodené plásty musím vybrať a nahradiť medzistienkami.
Kedy tak je najlepšie spraviť?

ako ti radili, možno by bolo lepšie len vyrezať spodnú, pokrivenú časť...ale ak chceš vymieňať tak skús v čase "stavebnej nálady" teda plný kvet ovocných stromov alebo repka..

Příspěvek: #40

(19.02.2019 8:11)Kamik napsal(a):  A co byste řekl na tuhle fotku z plodiště?
https://i.postimg.cc/htmXB4n5/IMG-4654-1.jpg

Je to z toho důvodu, že buď kotvíte mezistěnu do drážek, nebo ji máte velkou. Obojí je důvodem, že mezistěna (a posléze postavené dílo) se nemá kam roztáhnout a dole se vyboulí.
Já mám mezistěny při vodorovném drátkování o 5 mm užší a není sebemenší problém. 12 mm horní loučka, 8 mm spodní loučka 145 mm mezistěna (Optimal 420 x 170 mm). Při zatavování mezistěny voskem nahoře, dole s "průvěsem" je lhostejno, zda je to do drážky, nebo ne. Včely přilepí mezistěnu bodově dole a dílo je dokonáno.
Ale dělejte to, jak chcete. Alespoň máte dost postavených a nepoužitelných mezistěn na vyřezání.
Od té doby, kdy jsem si to vyzkoušel a pochopil (od roku cca 1985) nemám JEDINOU!!!!!! mezistěnu takhle zdeformovanou.
Jenom je problém uvědomit si, že potřebuji mezistěny ne 150 mm, ale 145 mm!!!
A teď do mě, víte že něco snesu. Víc, jak 28 červených palců během půl hodiny to jistě nebude.
iRP