Měl bych takovej začátečnickej dotaz - kde se berou souše?
Jsou to plásty po vytočení medu?
Na Wikipedii jsem našel toto:
Pro včelí dílo užívají včelaři ustálené názvosloví:
je-li vystavěno na mezistěně:
dílo s prázdnými buňkami – SOUŠ
dílo zaneseno medem, voskem či plodem – PLÁST
odřezky plástů nebo souší ke zpracování – VOŠTÍ
dílo čerstvé ještě "nepoužité" – PANENSKÉ DÍLO
stavba ve volném prostoru bez mezistěn:
DIVOČINA
je-li divočina zanesena medem, pylem nebo plodem – STRDÍ
Nemusí to být jen po medu. Je to dílo s prázdnými buňkami.
A po medu to může být také? Nevadí včelám, že je plást hrubým způsobem odvíčkovaný? A nejsou plásty po vytočení upatlané od medu?
Teda myslím, kdyh chci souš vrátit včelám pro kladení, nebo do medníku.
Po vytočení se dávají zpět do včel a ony si je vyčistí, případně dostaví. A zbylý med zužitkují.
Jak je to s plásty v medníku?
Chápu (mám to vyčtené z knihy Víkendový včelař), že pokud přidávám medník jako celý nástavek je potřeba několik zakladených plástů přendat z plodiště do medníku, aby včely měly motivaci procházet přes mateří mřížku a ukládat do medníku zásoby. Ostatní plásty v medníku jsou souše.
Je možné dávat do medníku alespoň místo některých souší pouze mezistěny, které by včely následně dostavěly (aby byl následný med v panenském díle)?
Je med z panenského díla kvalitnější než z již v minulosti zakladeného?
Já dával loni nástavek pro zásoby plný mezistěn, jen jsem tam převěsil jeden nebo dva rámky již vystavěné. Dokonce byly bez plodu.
A včelky tam přešly, mezistěny vystavěly a zanesly medem.
(18.02.2011 19:15)S-ladek napsal(a): [ -> ]Je med z panenského díla kvalitnější než z již v minulosti zakladeného?
Na to se vedou sáhodlouhé diskuse. Ale nikde jsem neviděl žádnými důkazy podložené tvrzení. Vše byly jen subjektivní pocity.
(18.02.2011 0:37)PetrM napsal(a): [ -> ]Nemusí to být jen po medu. Je to dílo s prázdnými buňkami.
Jak se dají získat souše bez toho, aby se předtím z nich vytočil med?
Já jen dodám,že upatlané plásty od medu naopak včely vítají.Pokud jim šoupnete do úlu takový "upatlaný" plást,tak to zahučí a hned se na něj vrhnou.Vylížou ho dokonale a zbytky medu si uloží.Ony vůbec berou jakékoliv věci upatlané od medu.
Pokud jim dílo (plást) poškodíte,i třeba náhodou při manipulaci,tak si to v krátké době opraví zase k obrazu svému pokud to potřebují.
Vrátím se k tomuto tématu otázkou : kdy točit med z nových vystavěných mezistěn když jsou zavíčkované ? To panenské dílo je asi ještě dost měkké na točení ne?
Ano, panenské dílo je křehké a musí se vytáčet opatrně, ale vytočit se musí, protože je-li zaplněno medem, nelze oéčekávat, že jej včely ještě zaplní plodem, aby bylo následně zpevněno jeho košilkami. Jde tedy pouze o zralost medu - většina plástu musí být zavíčkovaná. Záleži při tom i na intenzitě smůšky - nebí dobré, aby v nezavíčkovaných buňkách byla čerstvá řidina. To ale bylo myslím popisováno v jiném tématu.
Literatura říká:
- med vytáčet z plástů, které jsou z jedné (horní) třetiny zavíčkovány.
- plástve s medem odebírat ráno (přes noc včely odvětrají většinu vody z čersvé sladiny, kterou včely předešlý den přinesly)
- jsou včelaři, kteří preferují vytáčení medu pouze z panenských plástů. Tvrdí, že takto získaný med je, oproti medu z tmavých plástů, jaksi "lepší"
.
Honza
Já vytáčím drtivou většinu plástů z panenského díla, sem tam i z volně postavených plástů.
S vytáčením není problém, pokud se používá zdravý rozum a netočí se naplno.
To doporučení literatury o pouze částečném zavíčkování již dlouho ignoruji a považuji za nesmysl. Tím mám na mysli první snůšku - ovocné stromy, ale hlavně řepku. Tam jsou přínosy tak vydatné, že i 1/3 otevřeného plástu naředí ten zbytek tak, že to začne po vytočení kvasit. Takže rozhodně počkat, dokud nebude zavíčkováno skoro vše. A stejně ještě provést zkoušku tekutosti, hlavně u krajních a ztluštělých plástů.
Pokud je nedostatek díla (a prostoru) tak samozřejmě rozšířit nástavkem.
Zavíčkované panenské dílo má výhodu v tom, že odvíčkovat lze velmi rychle horkovzdušnou pistolí. Stačí jen přejet nad víčky a ta před očima pukají a mizí, zkrátka nádhera.
Prosím o radu.Chci se poptat,mám problém potřebuju souše,které nemám a nikde tady neseženu.Místo souší musím dát mezistěny ale kam s něma?Mám je dát pod ty dvě bedny jako plodiště?Potřebuju nasadit třetí bednu,mám hodně včel a smrdí to vyrojením u všech.Dnes jsem měl dva roje a udělal sem ještě čtyři oddělky z těch nejsilnějších včelstev.
Mezistěny nastrkat mezi stávající souše na střídačku. Stejným způsobem prostrkávám prázdné rámky na volnou stavbu. Včely už přesně ví, kde stavět, když mají rozteč danou stávajícími plásty.
PS: Možná, že zkušenější dají lepší radu.
(10.05.2011 14:31)Tomáš Madar napsal(a): [ -> ]To doporučení literatury o pouze částečném zavíčkování již dlouho ignoruji a považuji za nesmysl. Tím mám na mysli první snůšku - ovocné stromy, ale hlavně řepku. Tam jsou přínosy tak vydatné, že i 1/3 otevřeného plástu naředí ten zbytek tak, že to začne po vytočení kvasit. Takže rozhodně počkat, dokud nebude zavíčkováno skoro vše.
To doporučení starší literatury o 1/3 víčkování je na dvouprostorové úly.
Tam to funguje.
I u ovocných stromů a řepky při jakýchkoliv přínosech, u včelstva které neřeší nějaký problém, je hustota medu při 1/3 zavíčkování do 18% vody.
Jen je problém u těchto úlů při takových přnosech udžet včely v úlu.
(17.05.2011 20:46)Jirka H. napsal(a): [ -> ].Místo souší musím dát mezistěny ale kam s něma?Mám je dát pod ty dvě bedny jako plodiště?Potřebuju nasadit třetí bednu,mám hodně včel a smrdí to vyrojením u všech.Dnes jsem měl dva roje a udělal sem ještě čtyři oddělky z těch nejsilnějších včelstev.
Dolů se, alespoň mě, moc rozšiřovat nechtěly
- Mezistěny mezi plodiště a medník s tím, že pár rámků s oetvřeným plodem dáš doprostřed nástavku s mezistěnami tak, aby byly nad rámky s plodem v plodišti.
- mezistěny nad oba nástavky a opět do nich pár rámků s otevřeným plodem
- kompletně nazebrovat, jak je napsáno výše
chtěl bych se optat. mám nyní obsazeno cca. 6 rámků z 11 rámků včelami. Zbytek jsou zásoby. Někde jsem tu četl, že se dá jeden po druhém odvíčkovat a vkládat zpět. Včely zásoby zužitkují a já budu mít souše. Které nemám. Prosím jak postupovat? Vyndat krajní a odvíčkovat z obou stran a vložit k plodu a ostatní posunout ke kraji? Nebo poradte prosím co s nimi? A kdy? Děkuji
Kazdopadne do vciel nebabri kym nemas aspon +15 stupnov, otvarat zasoby asi vo vseobecnosti ale nema zmysel. Na jar su ramiky so zasobami na rozsirovanie priestoru lepsie ako ciste souse - takze ziadnu paniku.
Budeš číst spoustu rad jak pomáhat včelám. Prostě lidi mají pocit, že jsou vrcholem vývoje a bez nich by příroda a ani včely nepřežily.
Hlavně to tvrdí ti, co jim ty včely ne a ne přežít, navzory jejich péči. Když náhodou přežijí, vytvoří si z těch úkonů učebnici pečlivého včelaře.