Příspěvek: #1

Měl bych takovej začátečnickej dotaz - kde se berou souše?
Jsou to plásty po vytočení medu?

Na Wikipedii jsem našel toto:

Pro včelí dílo užívají včelaři ustálené názvosloví:

je-li vystavěno na mezistěně:

dílo s prázdnými buňkami – SOUŠ
dílo zaneseno medem, voskem či plodem – PLÁST
odřezky plástů nebo souší ke zpracování – VOŠTÍ
dílo čerstvé ještě "nepoužité" – PANENSKÉ DÍLO

stavba ve volném prostoru bez mezistěn:

DIVOČINA
je-li divočina zanesena medem, pylem nebo plodem – STRDÍ

Příspěvek: #2

Nemusí to být jen po medu. Je to dílo s prázdnými buňkami.

Příspěvek: #3

A po medu to může být také? Nevadí včelám, že je plást hrubým způsobem odvíčkovaný? A nejsou plásty po vytočení upatlané od medu?
Teda myslím, kdyh chci souš vrátit včelám pro kladení, nebo do medníku.

Příspěvek: #4

Po vytočení se dávají zpět do včel a ony si je vyčistí, případně dostaví. A zbylý med zužitkují.

Příspěvek: #5

Jak je to s plásty v medníku?
Chápu (mám to vyčtené z knihy Víkendový včelař), že pokud přidávám medník jako celý nástavek je potřeba několik zakladených plástů přendat z plodiště do medníku, aby včely měly motivaci procházet přes mateří mřížku a ukládat do medníku zásoby. Ostatní plásty v medníku jsou souše.

Je možné dávat do medníku alespoň místo některých souší pouze mezistěny, které by včely následně dostavěly (aby byl následný med v panenském díle)?

Je med z panenského díla kvalitnější než z již v minulosti zakladeného?

Příspěvek: #6

Já dával loni nástavek pro zásoby plný mezistěn, jen jsem tam převěsil jeden nebo dva rámky již vystavěné. Dokonce byly bez plodu.
A včelky tam přešly, mezistěny vystavěly a zanesly medem.

(18.02.2011 19:15)S-ladek napsal(a):  Je med z panenského díla kvalitnější než z již v minulosti zakladeného?

Na to se vedou sáhodlouhé diskuse. Ale nikde jsem neviděl žádnými důkazy podložené tvrzení. Vše byly jen subjektivní pocity.

Příspěvek: #7

(18.02.2011 0:37)PetrM napsal(a):  Nemusí to být jen po medu. Je to dílo s prázdnými buňkami.

Jak se dají získat souše bez toho, aby se předtím z nich vytočil med?

Příspěvek: #8

Včely si je vystaví z mezistěn nebo volnou stavbou.

Příspěvek: #9

Já jen dodám,že upatlané plásty od medu naopak včely vítají.Pokud jim šoupnete do úlu takový "upatlaný" plást,tak to zahučí a hned se na něj vrhnou.Vylížou ho dokonale a zbytky medu si uloží.Ony vůbec berou jakékoliv věci upatlané od medu.
Pokud jim dílo (plást) poškodíte,i třeba náhodou při manipulaci,tak si to v krátké době opraví zase k obrazu svému pokud to potřebují.

Příspěvek: #10

Vrátím se k tomuto tématu otázkou : kdy točit med z nových vystavěných mezistěn když jsou zavíčkované ? To panenské dílo je asi ještě dost měkké na točení ne?

Příspěvek: #11

Ano, panenské dílo je křehké a musí se vytáčet opatrně, ale vytočit se musí, protože je-li zaplněno medem, nelze oéčekávat, že jej včely ještě zaplní plodem, aby bylo následně zpevněno jeho košilkami. Jde tedy pouze o zralost medu - většina plástu musí být zavíčkovaná. Záleži při tom i na intenzitě smůšky - nebí dobré, aby v nezavíčkovaných buňkách byla čerstvá řidina. To ale bylo myslím popisováno v jiném tématu.

Příspěvek: #12

Literatura říká:

1. med vytáčet z plástů, které jsou z jedné (horní) třetiny zavíčkovány.
2. plástve s medem odebírat ráno (přes noc včely odvětrají většinu vody z čersvé sladiny, kterou včely předešlý den přinesly)
3. jsou včelaři, kteří preferují vytáčení medu pouze z panenských plástů. Tvrdí, že takto získaný med je, oproti medu z tmavých plástů, jaksi "lepší" .

Honza

Příspěvek: #13

Já vytáčím drtivou většinu plástů z panenského díla, sem tam i z volně postavených plástů.
S vytáčením není problém, pokud se používá zdravý rozum a netočí se naplno.
To doporučení literatury o pouze částečném zavíčkování již dlouho ignoruji a považuji za nesmysl. Tím mám na mysli první snůšku - ovocné stromy, ale hlavně řepku. Tam jsou přínosy tak vydatné, že i 1/3 otevřeného plástu naředí ten zbytek tak, že to začne po vytočení kvasit. Takže rozhodně počkat, dokud nebude zavíčkováno skoro vše. A stejně ještě provést zkoušku tekutosti, hlavně u krajních a ztluštělých plástů.
Pokud je nedostatek díla (a prostoru) tak samozřejmě rozšířit nástavkem.
Zavíčkované panenské dílo má výhodu v tom, že odvíčkovat lze velmi rychle horkovzdušnou pistolí. Stačí jen přejet nad víčky a ta před očima pukají a mizí, zkrátka nádhera.

Příspěvek: #14

Prosím o radu.Chci se poptat,mám problém potřebuju souše,které nemám a nikde tady neseženu.Místo souší musím dát mezistěny ale kam s něma?Mám je dát pod ty dvě bedny jako plodiště?Potřebuju nasadit třetí bednu,mám hodně včel a smrdí to vyrojením u všech.Dnes jsem měl dva roje a udělal sem ještě čtyři oddělky z těch nejsilnějších včelstev.

Příspěvek: #15

Mezistěny nastrkat mezi stávající souše na střídačku. Stejným způsobem prostrkávám prázdné rámky na volnou stavbu. Včely už přesně ví, kde stavět, když mají rozteč danou stávajícími plásty.
PS: Možná, že zkušenější dají lepší radu.

Příspěvek: #16

(10.05.2011 14:31)Tomáš Madar napsal(a):  To doporučení literatury o pouze částečném zavíčkování již dlouho ignoruji a považuji za nesmysl. Tím mám na mysli první snůšku - ovocné stromy, ale hlavně řepku. Tam jsou přínosy tak vydatné, že i 1/3 otevřeného plástu naředí ten zbytek tak, že to začne po vytočení kvasit. Takže rozhodně počkat, dokud nebude zavíčkováno skoro vše.

To doporučení starší literatury o 1/3 víčkování je na dvouprostorové úly.
Tam to funguje.
I u ovocných stromů a řepky při jakýchkoliv přínosech, u včelstva které neřeší nějaký problém, je hustota medu při 1/3 zavíčkování do 18% vody.
Jen je problém u těchto úlů při takových přnosech udžet včely v úlu.

Příspěvek: #17

(17.05.2011 20:46)Jirka H. napsal(a):  .Místo souší musím dát mezistěny ale kam s něma?Mám je dát pod ty dvě bedny jako plodiště?Potřebuju nasadit třetí bednu,mám hodně včel a smrdí to vyrojením u všech.Dnes jsem měl dva roje a udělal sem ještě čtyři oddělky z těch nejsilnějších včelstev.

Dolů se, alespoň mě, moc rozšiřovat nechtěly

1. Mezistěny mezi plodiště a medník s tím, že pár rámků s oetvřeným plodem dáš doprostřed nástavku s mezistěnami tak, aby byly nad rámky s plodem v plodišti.
2. mezistěny nad oba nástavky a opět do nich pár rámků s otevřeným plodem
3. kompletně nazebrovat, jak je napsáno výše

Příspěvek: #18

chtěl bych se optat. mám nyní obsazeno cca. 6 rámků z 11 rámků včelami. Zbytek jsou zásoby. Někde jsem tu četl, že se dá jeden po druhém odvíčkovat a vkládat zpět. Včely zásoby zužitkují a já budu mít souše. Které nemám. Prosím jak postupovat? Vyndat krajní a odvíčkovat z obou stran a vložit k plodu a ostatní posunout ke kraji? Nebo poradte prosím co s nimi? A kdy? Děkuji

Příspěvek: #19

Kazdopadne do vciel nebabri kym nemas aspon +15 stupnov, otvarat zasoby asi vo vseobecnosti ale nema zmysel. Na jar su ramiky so zasobami na rozsirovanie priestoru lepsie ako ciste souse - takze ziadnu paniku.

Příspěvek: #20

Budeš číst spoustu rad jak pomáhat včelám. Prostě lidi mají pocit, že jsou vrcholem vývoje a bez nich by příroda a ani včely nepřežily.

Hlavně to tvrdí ti, co jim ty včely ne a ne přežít, navzory jejich péči. Když náhodou přežijí, vytvoří si z těch úkonů učebnici pečlivého včelaře.