Příspěvek: #21

Já mám strůpek řešený takto: palubka 1.2cm + 10cm lnene izolace + 1.2cm zase palubka.

Příspěvek: #22

(29.09.2024 23:37)Dětřich Daněk napsal(a):  Ovšem fólie neumožňuje únik vlhkosti.

Áno, a je z plástu...
..z pohľadu mikroplastov ťa chápem že ju odmietaš ako každý plast v úli (POZOR na tú vlnu z kameňa, vyrastal som pri fabrike ktorá ju z čadiča vyrába a pre miniatúrne vlákienka sme nemohli sušiť bielizeň na šnúre vonku, nevidel si ich ale prádlo strašne "hrýzlo") ale to že zabraňuje úniku vlhkosti z úľa by som za negatívum nepovažoval...

Ja to vidím takto, každý včelár by mal používať cez zimu taký strop aký mu vyhovuje (resp. taký o ktorom si myslí že vyhovuje jeho včelám ), ale na jar, keď začne včelstvo vo veľkom chovať plod, by mal každý včelár tú foliu nad rámiky založiť... včelstvo potrebuje udržať v plodisku viac ako 80% vlhkosť aby nevyschli larvy a súčasne potrebuje zadržať teplo nutné tiež k výchove plodu...
Totiž cez priedušný strop uniká nielen vlhkosť ale s ňou aj teplo...a čo je najhoršie, ak sú vonkajšie teploty minusove vlhký vzduch sa v uteplivke ochladí, tým sa uvoľní voda - skondenzuje a následne môže v uteplivke zmrznúť a včelstvo je zrazu ako v mrazáku...

Příspěvek: #23

30 let používám pouze prkénka a filcové uteplivky. Včelám to evidentně vyhovuje. Fólii nepoužívám. Zkusil jsem to a měl jsem problém s plísní v úle.
Mám úly čechoslováky.

Příspěvek: #24

Hezký den. Používám rákosovou rohož 50mm tl. Vlastní výroby šitou postaru. Vloženo do vysokého strůpku cca100mm s odvětráním. Něco jako dvouplášťová střecha. A vlastně Warré . Musí se jít v zimě na rákos a udělat to . Mám ty stropy celoročně s možností přidat dovnitř ještě plsť,kdyby byla zima. Zatím spokojenost.

Příspěvek: #25

Je někdo kdo má fólií celý rok? Zimuji první rok v nových úlech a fólií jsem zatímní nechal. Víka mám přetažená přes úly. Dřevěný rám, nahoře plechová střecha přidělaná k rámu. V rámu je polystyren 30mm a překrytý překližkou. Na nástavek dávám fólií a nasadim na to tu střechu která je díky rámu přetažená pres horni nástavek. Rám má vůly tak 1 cm kolem nástavku. Nevím jestli je to tedy nejlepší řešení na zimu. Úly jsem s tímto víkem koupil. Jen jsem dal polystyren a překližku dovnitř at je polystyren nejak překrytý.

Příspěvek: #26

..ja mám foliu na včelách celý rok... v zime je dôležité dobré uteplenie stropu (ja mám 60 mm polystyrénu), pretože ak je nedostatočné, pri mraze môžu pary unikajúce z chumáča naraziť na studený strop a skondenzovaná voda by obťažovala chumáč... pri dobre uteplenom strope dôjde len len k prúdeniu popod strop a ochladeniu vydýchaného vzduchu s chumáča, a ten je usmernený k stenám nadstavku a ku kondenzu dochádza až tam...

Příspěvek: #27

Já používám strůpkovou fólii celoročně, až na období přikrmování (červenec-srpen), kdy místo fólie dávám hladkou voděodolnou dřevotřískovou desku (používá se na přívěsy) s kulatým otvorem na krmící láhev (to vymyslel můj táta a je to skvělá vychytávka).
A co se týká zimního uspořádání, zimuji na dvou nástavcích, na druhém nástavku strůpková fólie, potom prázdný třetí nástavek a dřevěná střecha s polystyrénem. Po prosincovém přeléčení KŠ dávám do třetího nástavku na fólii uteplivku z 10 cm silného recyklovaného molitanu ( je pevný, mechanicky odolný a výborně izoluje), který tam nechávám až do jara. Jeden rok jsem zkoušel místo fólie použít na zimu tu paropropustnou dírkovanou, ale včely ji rychle zalepily propolisem, z čehož jsem usoudil, že jim tato fólie nevyhovuje a vyřadil jsem ji.

Příspěvek: #28

Fólii nepoužívám už dlouho...měl jsem po zimě mraky plesnivých rámků. Používám a není to z mé hlavy, ale tusim že jsem se o tom bavil s dr.klimou na nějaké přednášce kdysi...ale třeba se pletu ...sololit a na to 3cm dřevovláknitou desku. Na tom latky kvůli vzduchové mezeře...desky jsou paropropustné...a na nich plechovou desku. A mám od plísní klid.

Příspěvek: #29

Nadmerná vlhkosť v úle veľmi až tak nesúvisí z tým,či máme máme na úle fóliu,alebo vzdušne upravený strop.
Podstatná je veľkosť letáča, ktorý nechávame otvorený na zimu. Dosť včelárov je úzkocitných a na zimu upravujú letáče len na malé vetranie a za takýchto podmienok tá nadmerná vlhkosť vzniká. Dal by som do pozornosti aj to,v akej veľkej zostave zimujeme,pretože platí pravidlo,že čím väčší je úľ,tým lepšie vetranie potrebuje. Napríklad pri zostave 4NN.okrem letáča je vhodné mať aj otvorené dno,potom plesne nie sú. Naopak zostava dvoch nízkych si vystačí z menším letáčom a dno môže byť zavreté a tiež z vlhkostou nebude problém. Já som používal aj odvetrané stropy v minulosti,ale prešieľ som už len na fólie. Celý rok mám letné letáče a problémy z vlhkoťou nemávam,ale tiež som bol voľakedy úzkocitný-aby včeličkám nefúkalo a veľkosť letáča na zimu som menil a práve to mi prinieslo nežiadúcu nadmernú vlhkosť a plesne. Určitá miera vlhkosti je ale v vždy v poriadku,odvetrávať stropy aby vznikal komínový efekt je už ale extrém,ktorý včielkam až tak sedieť tiež nebude.

Příspěvek: #30

V pohodě, paropropustna deska nezpůsobí komínový efekt...jen jsem se zmínil co funguje mě. A už zase mlčím....

Příspěvek: #31

Paropropustna izoace neznamena unik tepla, to jsi, Goro, nemoh myslet vazne. Kazdopadne vcelarska tvrda folie je velmi prakticka, taky ji pouzivam. Je krasne pruhledna, rovna, snadno se s ni manipuluje a dlouho jsem se nechtel vzdat toho bonusu ve zkondenzovane vode na jare, ktery usetri vcelam cesty pro vodu, ale uz od toho upoustim. Takze jsem nakonec vyrobil kompromisni strechy i stropy - kde aspon po stranach je misto folie platno a strecha ma izolaci, taky aspon catecne, z paropropustneho materialu.
Ale souhlasim s tim, ze zasadni je dostatecne velke cesno (coz mi komplikujou sykorky) a dost maly prostor ulu. Kdyz je zbytecne velky a neobsednuty, tak musi zakonite plesnivet. A pokud presto neplesnivi, tak je tam vetrani az prilis.

Příspěvek: #32

(01.10.2024 17:09)Dast napsal(a):  Paropropustna izoace neznamena unik tepla, to jsi, Goro, nemoh myslet vazne.

OK, skúsme spolu rozmýšľať...
Prečo stúpa dohora od chumáča vlhký teplý vzduch cez priedušný strop?
Preto že je teplý?
alebo
pred izoláciou stropu teplo "zastane" a "studená" vodná para (?) už nie "teplá" sama od seba stúpa cez izoláciu ...
Neviem odpoveď, používam foliu.. ty máš oboje tak asi vieš čo píšeš...

Příspěvek: #33

No, v podstate sis odpovedel spravne. Nebo takhle, ciste teoreticky mas pravdu, jakasi tepelna ztrata tam je, ale z hlediska komfortu minimalni.
Ten vlhky vzduch ma vyssi tlak, diky tlaku te obsazene vody, a tak se protlaci tou stenou. Trocha tepla tim unikne, ale stoji to za to.
Ale da se toho dosahnout i sirokym cesnem. Hlavne tam nechceme mit tu plisen, to se jiste shodnem.

Příspěvek: #34

(01.10.2024 22:39)Dast napsal(a):  Trocha tepla tim unikne...

tak som to písal...
tie "priedušné" stropy sú pre včely rozhodne menej vhodné v čase rozbehnutého chovu plodu v studených dňoch včasnej jari...

Pleseň v úli ovplyvňuje veľa faktorov, ako píšeš veľkosť česna, ale aj dno úľa (plné/sito), stena úľa a tým rosný bod (drevo/izolácia) ale rozhodujúca je sila včelstvá, slabé včelstvo to sú možné problémy lebo neovláda poskytnutý priestor, silné včelstvo dokáže teploty, vodné pary a ich prúdenie pri výmene vydýchaného vzduchu zvládať bezakýchkoľvek problémov...

Ale to už písal aj Jozef333....

Příspěvek: #35

Jasne, faktory zname, ale presto se vzdy nepodari mit vcelstva s idealnim vyvojem. A to ja vcelarim vcelku intenzive. Napriklad, vcelstvu, ktere se v zime vyrazne zmensilo, jsem na jare odebral spodni nastavek, k tomu v hornim srazil prepazkou do pulky a jeste jsem jim zcela zaplnil (velmi vysoky) podmet (viz obr.) . A neuveritelne - tohle vcelstvo stihlo snusku! Na Snezny uzasny vykon. To uvadim jako ilustraci, ze jdu cestou obsednutneho prostoru.
Ale... vcelstva se (mi) proste v zime vyrazne zmensi nebo se to takhle nepodari vzdy odchytit ve spravnou dobu nebo vcestvo sedi nesikovne a nastavek nejde odebrat,... a je tu kondenzace vody a vznik plisni.
Plisne nechci, tak se chci prispet k sussimu prostredi - zvysil jsem teplenou izolaci strechy a pouzil paropropustne casti. Takze presto, ze neni parotesna, ma jeste vetsi tepelny odpor, nez predchozi! A dilema se mi redukuje na to "osizeni vcelstva o zdroj kondenzovane vody".
To jsem chtel rict vyse, asi prilis strucne nebo chyba prvni vety.

---

Spousta moznosti. Nekdo nesundava medniky, jinemu plisne nevadi nebo posiluje vetrani sitovanym dnem. Sitovane dno, tudy nejdu, nebudu uz oduvodnovat, ale dela to hodne lidi, takze urcite funguje a je to jednoduche.

Příspěvek: #36

Síťované dno by se mi líbilo do konce ledna, potom bych "uteplil" vložkou do podmetu. Domnívám se, že destilovaná voda není tak důležitá, vždyť ve stromě ji také neměly. A za mého mládí také ne. Tento argument se objevil až s umělou hmotou a nadměrnou vlhkostí. Je rozdíl hledat pohodlí včel a obhajovat svoje rozhodnutí za každou cenu.
Nad cestou obsednutého prostoru budu přemýšlet, pan Sedláček to také doporučuje.

Příspěvek: #37

Mas pravdu, je to uz extrem. Asi to vymysleli lide, co vymysleli i vselijake napajecky a snad proto, ze ziji v hodne suchem prostredi.
V prirozenem prostredi jim staci kolikrat mala dirka/cesno, nicmene v "ule" celem ze dreva a dilo postavi podle polohy toho vchodu.
Nechavat celou zimu otevrene celo dno, to je taky extrem. Proc bys to delal?
Obsednuty prostor je alfa/omega. Co neni obsednute/obhospodarovane, tak podleha zkaze. A zaroven vcely nemusi vyhrivat, vetrat, cistit a hlidat zbytecne prostory - velky bonus pro rozvoj.

Příspěvek: #38

(03.10.2024 17:06)Dast napsal(a):  A zaroven vcely nemusi vyhrivat, vetrat, cistit a hlidat zbytecne prostory ..

no nalejme si čistého vína...
... v zime včely ohrievajú, čistia a chránia len tie plásty a uličky medzi nimi, na ktorých je uložený chumáč, resp. neskôr v ňom prvý plod...
..zvyšok úľa je im ukradnutý...
..presne tak ako to bolo vždy, v dutine stromu, v kláte, v slamenáku, či pri plnom dne... včely majú tepelné straty z povrchu chumáča nakoľko okolo je nižšia teplota (to je to ich "vyhrievanie úľa"), odviečkujú zásoby a to čo padá niekde dolu ich nezaujíma, rovnako ako "nečistili" dno dutiny...
..k tomu aby mohli z cukru vydolovať potrebnú energiu nutne potrebujú kyslík a koľko ho potrebujú toľko si vzduch s kyslíkom nasajú zvonku ... ak je česno menšie poradia si, jednoducho častejšie nasávajú vzduch, zvýšia intervaly...
... včely nie sú odkázané na "destilovanú" vodu, nielen že so zásob získajú okolo 5-6 litov rozkladom cukrov, kvantum vody prichádza aj v zimnom vzduchu nasávanom do úľa kvôli kyslíku...

Příspěvek: #39

(03.10.2024 17:06)Dast napsal(a):  Nechavat celou zimu otevrene celo dno, to je taky extrem. Proc bys to delal?

Ano Dasty, v obsednutém prostoru se shodnem.
Otevřené dno (celé) bych "používal" k tomu, aby včely vnímaly že je zima a snížily či zastavily plodování. Pokud za mého mládí mrzlo začátkem prosince a potom i v lednu a únoru, nebyl problém. Z diskusí jsem vycítil, že dnes jsou zimy podstatně teplejší, takže včely nepřerušují plodování a mohou mít hrozen částečně rozvolněný. Ovšem kvůli krmení larev vyčerpávají svoje tukové tělísko, čímž si zkracují život a na jaře jejich přítomnost chybí. Navíc vylíhnuté včely nejsou dlouhověké, stravy neměly larvičky tolik. Pokud přijde mrazová vlna, musejí část plodu opustit a jejich práce přijde nazmar. Jindy může nastat situace, že plod neopustí, ale umřou hlady. Z těchto důvodů vidím zimní plodování jako nevhodné (a to jsem neargumentoval kleštíkem). V posledním čísle Moderního včelaře vyšel článek pana Turčányho, že včelař nemůže ovlivnit (zvýšit) počet dlouhověkých včel, i když se v srpnu snaží sebevíc. Nějak si to regulují samy. Proto se mi zdá tím důležitější je zdravé a neupracované uchovat k jarnímu rozvoji. To je myšlenková konstrukce, kterou jsem si dal dohromady, a jsem připraven ji v případě argumentů a nových faktů ji pozměnit.

Příspěvek: #40

Ok. No, moje vcely prestaly klast uz v srpnu, v zari se lihnul posledni plod. To je docela brzo - zrejme maji telefon na El Ninu, protoze zadny clovek necekal, ze babi leto budou 3 dny brzo v zari a pak nastoupi toto.
Dobre informace jsi nasbiral, jen detail - to odtrzeni od zasob / stazeni od plodu, to se tyka zas az jarnich mesicu.
Obecne, techniky ochlazovani plodiste pro zastaveni plodovani, mluvi o nich zkuseni vcelari, ale presto jsem k nim docela skepticky. Nejsem presvedceny, ze treba otevreni toho dna, je donuti zmenit plan plodovani.
Mam dojem, ze ctou pocasi mnohem sofistikovanejsim zpusobem a na takove nase pokusy kaslou. Ano, odsunuti plodovych plastu na kraj zafunguje, ze uz ho matka nezaklade, apod. Ale kdyby chtely, tak zasoby zas prenosi...
Co by me velmi zajimalo je, kdy zacne znovu klast. To vubec netusim a nevim pak, jak dlouha je zimni pauza a nemam zadnou moznost, jak to zjistit.