Příspěvek: #41

V září se prý má zahodit od včel klíč, říkali staří (oni neměli kleštíka). Tak dnes bych jim do plodiště nesahal.Ani jsem se nedíval, zda plodují, natož abych přendaval plásty. Tak daleko bych nešel.
Je možnost, jak to zjistit. Sázel bych na to, že začnou někdy v polovině ledna, začátkem února. Pokud budeš v prosinci dělat pokap, než je otevřeš, sáhni si na strůpkovou fólii. Měla by být skoro studená. A když si na ni sáhneš v únoru a budou plodovat, tak ji ucítíš teplejší. Budeš vědět, přidáš jim tam polštář a přiklopíš střechu. A v březnu až budou dva teplé dny, tak se mohou bleskově zkontrolovat zásoby, to je čas největší energetické náročnosti. Hodně se jich vylíhne, ale bude jich nejméně, protože zimní se budou vytrácet.

Příspěvek: #42

Chci si udělat uteplivku z ovčí vlny v dřevěném rámu.
- je nějaký pravidlo, jak vysoko od louček by vlna měla být? Hned na loučkách nebo např. centimetr nad loučkama?
Do rámu mezi loučky a vlnu vypnu asi pytlovinu, ale nevím jestli vydrží neb moje včely vše extra přilepí ...

Příspěvek: #43

Klasickou jutovou pytlovinu ti rozkoušou, má moc jemná vlákna. Použij třeba silonovou síťovinu na okna nebo jiné podobné síto.

Příspěvek: #44

Pytlovina bude dobra. Aspon u me strop vcely nekousou, ale prilepuji, jak pises. Davam pod chlupatou strechu misto plastovy folie kus platynka.
Ani nema poradnou gramaz, lepsi jsem doma nenasel, mozna ani neni lneny ...ale funguej to dobre. Pritmeli to, musim to na jare strhnout dost silou, takze je lepsi, kdyz ta prilepena vrstva neni soucast strechy.

Příspěvek: #45

Strop nepotrebuje žiadne extra uteplenie, iba to aby nemali tam prievan, dať na strop pozinkovaný klampiarsky plech uplne postačuje aj ked dno je len sito. Keď sa to zdá dakomu drastické, stačí aj stropné krmitko. Takto zimujem už 52 rokov. Voľakedy boli koše alebo včely v strome a kto ich zateploval? Ludia už pomali nevedia čo by ešte vymysleli, včely hrejú do chumáča a nie do okolia... Do úla patria poriadne včely a nie chcipaci ..

Příspěvek: #46

To je proto, že už dlouho nebyla skutečná zima. Kdyby byla skutečná zima, od prosince po leden a únor teploty pod nulou a sníh, včely po většinu této doby mají zimní chumáč na stropu úlu a tudíž průnik tepla přes strop velmi určuje jejich spotřebu zásob. Plech jako strůpek přežijí bez problémů v zimě, jako byla ta letošní, kdy těch 14 dní minusové teploty prostě vydrží, přitopí zásobami. Ale v běžné zimě mají takhle zbytečně velkou spotřebu a zbytečně zaplněné výkalové váčky.
Případně to závisí na místě, kde zimují.
Velký rozdíl bude mezi jižní Moravou či Polabím, tam ten plech by možná byl bez problémů. A v nadmořské výšce 500 - 1000 m n našich severních horách, tam bude taková zima i nyní a je tam určitě třeba uteplovat.
Jinak já bych spíše pro vlnu doporučil udělat klasický strůpek třeba z prkének a z ovčí vlny udělat uteplovací rohože na ten strůpek. Podobně jako svého času byly uteplovací rohože z plsti nebo slámy. Z materiálu jako ovčí vlna by neměl být problém ty rohože udělat. A ještě ty rohože by šly chránit látkou proti vypadávání mikročástic vlny, jak bude vlna stárnou, aby ty částice neskončily v úlu a v medu.
Jinak vlna musí být minimálně vypraná od ovčího tuku , aby se do ní nedali moli nebo kožojedi, lépe ještě něčím naimpregnovaná.

Příspěvek: #47

Ono je spíš problém u těch průdyšných uteplivek, že při síle větší než 1 - 2 cm a určitém uspořádání tam ze včelstva kondenzuje vlhkost a hnije to tam a plesniví.

Příspěvek: #48

Páni a to o vypraní, impregnovaní, hnití a plesnivení máte z vlastných skúseností pri používaní u včiel?

Příspěvek: #49

(09.07.2025 5:37)Merkuri napsal(a):  Strop nepotrebuje žiadne extra uteplenie, iba to aby nemali tam prievan, dať na strop pozinkovaný klampiarsky plech uplne postačuje aj ked dno je len sito. Keď sa to zdá dakomu drastické, stačí aj stropné krmitko. Takto zimujem už 52 rokov. Voľakedy boli koše alebo včely v strome a kto ich zateploval? Ludia už pomali nevedia čo by ešte vymysleli, včely hrejú do chumáča a nie do okolia... Do úla patria poriadne včely a nie chcipaci ..

Já moc neřeším uteplení - ale prodyšnost - kvůli neustálé zvýšené vlhkosti medu ... Na jaře udělám i úpravy pod úly, aby stály na suchu - je to k prdu, když furt točím 80% zavíčkovaný s 19% (a víc) vody ... (:

Od září do února mám ve dnu díru 45 x 45 centimetrů, nad plodištěm ochlazovací, zcela prázdný nástavek s otevřeným větráním (a až potom je střecha). Ted možná budu izolovat matky, tak to nebude potřeba - takže uteplení v zimě fakt neřeším ... řeším jen snůšku - a pokud budou nosit jen 15kg za rok, tak jim to nechám na zimu a nebudu řešit ani to ... Mě stačí 2kg medu na rok, ale voni furt nosej víc. A rozdávat to s tím, že je to jen k rychlé spotřebě nebo to zkvasí, už mě neba ...

Příspěvek: #50

Polovičné rámiky a 39 x 24 cm je čistý nepodarok, preto taká vlhkosť v mede, hlavne kvetový med a dno môže biť aj otvorené, ja mám aj letáče vyhodené a stačí 3 deň po odkvitnutí začať točit a med má do max 17% vody a menej.. 17% to už ani nepamatujem a zvyčajme 16,3 % - 16,6%.
Na dne mám plodisko B 10, mriežka a nastavky na med B 10, žiadne očká a letáťe vonku od 3 mesiaca, to aj vidno akú majú silu..

Příspěvek: #51

emer Kromě ovčí vlny, tu jsem neměl k dispozici, jsem všechno vyzkoušel.
Si to místo keců zkuste taky a uvidíte.

Příspěvek: #52

BOBe, vysoká vlhkost medu není o úlech, ale o síle včelstev. U extrémně silnáho včelstva jsem měl vlkost medu i 14 %. Pokud se neumíš dostat pod 19 % vlhkosti, máš slabší včelstva, která nestíhají zahušťovat. A vliv na schopnost vysušování medu má i naplno otevřené česno slabých včel při snůšce. To mám ověřeno v praxi.

Příspěvek: #53

Randy, práve neskušaš ale vieš. Ja používam na pár úľoch cca 14 rokov bez akejkoľvek úpravy po ostrihaní oviec pokrytú starou jutovou vrecovinou a lepšiu uteplivku nepoznám. Len škoda že vrecovina sa rýchlo znehodnocuje.

Příspěvek: #54

Právě že se ten centimetr dva, pokud je nahoře nad tím přívod vzduchu z venku, tak obvykle nedělá problémy. Při větší tloušťce se už tam ta vlhkost z plodování hodně sráží a je teřba minimálně pravidelně ty uteplivky přehazovat, mokré dávat nahoru, aby schly a suché shora na včely. Jsem měl právě hodně filcové uteplivky ze zadováků. jinak jsem zkoušel různé uteplení, třeba senem v látkových pytlích, na jaře se seno vyhodí a plátno pořádně vypere, zvažoval jsem třeba i použití listí ze suchého podzimu do nástavku navíc nad včelstvo a podobně.
Jinak možností je dneska hodně, do uteplivek se dá použít geotextilie, ta se dá sehnat až do síly jednoho centimetru, z polypropylenu nebo ze směsi odpadních vláken, dá se to zašít do nějaké technické tkaniny, aby se to netřepilo a po zimě pak klidně vyprat v pračce, dá se použít třeba všelijaká filtrační tkanina typu firon a podobně. Nebo naopak přírodní materiál jako sláma.

Příspěvek: #55

Neviem čo by bolo lotrebné prehadzovať. Zbil som 4 cólové dosky ako rám cca 8cm vysoký , od spodu vrecovina, na ňu ovčia vlna a na ňu len volne položená riga, uterák froté, a pod. Ovčia vlna má tú vlastnosť, že hreje aj keď je vlhká.

Příspěvek: #56

Keď už dačo trvácne tak jedine plachta na cedenie/ fitrovanie/ kaolínu kde sa vyrábajú porcelánové izolátory, to sa nerozrhá a nikdy to neprekúsajú včely. Nareže sa to klampiarskou pájkovačkou. Je to priedušné, žiadna voda sa tam nezráža.
Zajtra hodím foto ako to vyzerá.

Příspěvek: #57

Téma Obsah vody v medu mám pročtený a vím že každý má zcela jiný názor ...
Myslím si že včelstva mám silný. Ale kdyby ne, tak jsem udělal opatření - včely dostanou jen tolik prostoru, jaký plně obsadí. Nahodil jsem nízká dna, vysoká přepažil abych snížil kubaturu, nahazuji vždy jen jeden medník a další až je zase třeba. U optimalizovanýho plodiště použiju klidně 4 komorovačky, abych vyplnil hluchý prostor, v medníku jsou dvě komorovačky po stranách (nižší hmotnost a mín prostoru). Komorovačky jsem dělal z tenkých prken a tudíž vlhkost mohou také lehce ovlivnit. atd atd ... proto řeším i další věci.
Je fakt že ve včelstvech kde jsem stritktně dodržel vše co jsem chtěl, ted vlhkost klesla i na 16%, ale řepka stejně byla 18% a spíš víc ... Nemám tolik včelstev abych mohl naráz zkoušet mnoho variant. Proto řeším prodyšný strop, kdy nemám v plánu použít např. zmíněnou ovčí vlnu a na to plácnout původní víko - musím pod plechovou stříškou, v rámu nad vrstvou vlny, udělat větrací otvory - aby vlna shora mohla větrat. Možná místo pytloviny použiji difuzní folii a pod. Dál hledám info jestli pomůže při řepce před vytáčením včely na 2-3 věznit (při zajištěném dostatečném větrání) a jestli si to vůbec můžu dovolit atd atd ... Zatím si musím vystačit se separací ve velkých kýblech, kdy dolů klesne těžší med (s menším obsahem vody) a při postupné kontrole vlhkosti medu při lahvování vím, za který med můžu ručit a za který už ne ... Smile

Příspěvek: #58

Varroa má při v teplotě 34st.C a relativní vlhkosti v úle 59-68% schopnost reprodukce 52%.
Při stejné teplotě a vyšší vlhkosti 79-85% jen 2%.
(https://link.springer.com/article/10.1007/s001140050382)
jen naokraj k "suchým" úlům.
m.

Příspěvek: #59

Dovolil bych si diskusi drobet shrnout.
1. Včely prý nepotřebují zateplení, protože vedle chumáče je jen o stupeň tepleji, než venku. Ano, včely si topí do chumáče, a to vyrobené teplo jim uniká do okolí. Pokud uniká pomalu, nemusí tolik topit, nespotřebují tolik zásob, nemusí se na podzim tolik krmit, nemusí cestovat po celém úlu za zásobami. Ještě více se rozdíl spotřeb projeví od února v době plodování, kdy se zvýší teplota v chumáči.
2. Včely si potřebují regulovat pohyb vzduchu samy, takže žádný průvan. V zimě snesou i 5x větší obsah CO2 než v létě. Takže přístup vzduchu, ale celé dno zasíťované být otevřené nemusí. I když pokud je, sráží se dole vlhkost a někdo tak řeší vlhkost v úlu, neb nemá prodyšný strop. Jiný má celoročně otevřená očka, a i to dělá průvan, odstraňující vlhkost.
3. Včely potřebují sucho, takže prodyšné materiály na stropě jsou vhodnější, potom neplesnivějí rámky. Kapky vody nepotřebují, med je hygroskopický dost na to, aby páru nasál. Prostor nad utepivkou je vhodné mít odvětrávaný, aby se utepivka vysušovala, nevlhla. Vlna hřeje i vlhká, ale je dobře, když může průběžně vysychat. Mezi plechem a uteplivkou by měla být možnost úniku páry třeba do boku.
4. Pokud je nad rámky včelí mezera, usnadňuje to přesun chumáče během zimy. Lze to řešit tak, že nad rámkem je mezera, nad ní kovová síť, hrubá látka, uteplivka i 8 cm, odvětrávaný prostor. Zapropolisovaná látka nevadí, je pro páru propustná. Naopak na trámech domu mi paropropustná umělohmotná fólie nevyhověla, pára se pod ní srážela a mrzla.
5. Včely vydrží vše, i paronepropustnou fólii bez tepelné izolace. Ovšem v dutině měly nad hlavou 5m dřeva, na bocích cca 10 cm a kolem ještě asi troud.
Děkuji všem za podněty a zkušenosti.

Příspěvek: #60

V živém stromě spoustu dřeva kolem, ale ne suchého.