Příspěvek: #81

(27.04.2012 6:59)koubin007 napsal(a):  .. Když jsem odebral ze dna poslední nástavek a dal si ho stranou, abych udělal místo pro nástevek s mezistěnami, včelkám se to moc nelíbilo a dostal jsem i pár nepříjemných žihadel. Jak na to? Víc zakouřit?...nevím.
Díky P.

Já je zakouřím i odspodu,když je třeba.A fouknu i mezi nástavky,když je odlepuji. Je dobré po zakouření počkat vždy pár vteřin, aby si stihly "dát frťana". S nástavkem dělám pomalu a opatrně,protože jak s tím trochu bouchnu,tak postupně vyletují a mají nabito.

Příspěvek: #82

díky, zkusím být opatrnější. Foukáš normálně trout? Chtělo by to něco co je trochu uspí, já mám fakt nějaký vostrý včelky. Foukáš i na leták a trochu i do oček?

Příspěvek: #83

Žádné uspávání! A také bych to s tím dýmem moc nepřeháněl.
Stačí lehce, aby ten kouř přeběhl po horních loučkách. Jako impuls to stačí a je zbytečné je stresovat kouřem jako z Trabantu.

Příspěvek: #84

Asi to patří do jiného tématu, ale doporučuju používat choroš. Tedy přesněji, Troudnatec kopytovitý. Je totiž ideální. Nedráždí včely, velmi dlouho vydrží, voní a je zadarmo. Při nějaké lesní procházce si je nazbírej (obvykle na vývratech bříz, pařezech, atd.) a usuš. Čím větší, tím lépe - používá se totiž především podhoubí. Schne poměrně dlouho a pak je velmi tvrdý, doporučuju nařezat na cirkulárce na kostky a uskladnit v uzavřeném obalu. Pak na včelnici mít vždy pár kostek v uzavřené dóze i se sirkama a nic nezvlhne. Hůře (déle) se zapaluje - je vhodné k tomuto účelu mít např. svíčku, hřbitovní kalíšek, atd. K podobným účelům ho používali už naši předci.

---

(27.04.2012 8:22)koubin007 napsal(a):  díky, zkusím být opatrnější. Foukáš normálně trout? Chtělo by to něco co je trochu uspí, já mám fakt nějaký vostrý včelky. Foukáš i na leták a trochu i do oček?

Dobře ti to tady miko a PetrM napsal. Jen dodám, že obranářky být trošku musí (je to jejich přirozenost, díky které jsou tady milióny let) a tedy bez této vlastnosti se budou hůře bránit i jiným škůdcům či loupeži.
Temperament včel je velmi závislý na období, kondici včelstva, podmínkách - jestli mají co nosit, počasí, době kdy do nich jdeš a jiných faktorech. Jedním z nich je také genetika. Takové včely, ale poznáš jednoduše. Nedá se do nich jít (kdykoliv) bez rukavic a i tak se jich na té rukavici nabalí třeba stovka a všechny se úporně snaží bodnout... V takovém případě vyměníš matku a po obměně generace máš klid. Ale pozor, tyto včely hůř M přijímají, doporučuju před přidáním osiřet 1 až 2 dny v chladnu (ve sklepě) a nezapomenout na vodu. Detailněji to je jistě popsáno jinde.

Příspěvek: #85

(27.04.2012 9:34)PetrM napsal(a):  Žádné uspávání! A také bych to s tím dýmem moc nepřeháněl.
Stačí lehce, aby ten kouř přeběhl po horních loučkách. Jako impuls to stačí a je zbytečné je stresovat kouřem jako z Trabantu.

Jo jo,přesně. Tady u toho neplatí čím více,tím lépe. Já měl ze začátku právě takové sklony a pak jsem zjistil,že fakt stačí jen jednou dvakrát fouknout.Včely mají vynikající čich.Samozřejmě musí to dostatečně dýmat. Hodně pomáhá také to,že člověk se u nich pohybuje tak trochu jako ve "zpomaleném filmu". Prostě v klidu.

---

(27.04.2012 8:22)koubin007 napsal(a):  díky, zkusím být opatrnější. Foukáš normálně trout? Chtělo by to něco co je trochu uspí, já mám fakt nějaký vostrý včelky. Foukáš i na leták a trochu i do oček?

Já používám plata od vajíček.To ale spíše z pohodlnosti.Troud mám také,ale ještě jsem ho nepoužil. Chci vyzkoušet i choroš,co na to včely.
Jinak já mám včely možná asi ostřejší než by někteří včelaři snesli.Mám je mimo zástavbu a část je úplně ve volné přírodě,takže tu bodavost zatím moc neřeším.Dokud se to s nimi dá......

Příspěvek: #86

Ja uz druhy rok idem tvrdo proti bodavosti. Mam poznacene bodave rodiny a v nich matky menim z nebodavych rodin a zaroven skoro 100% eliminujem trubci plod. Okrem toho odlozence robim iba z nebodavych rodin. Musim uznat, ze po roku uz vnimam vyrazny pokles bodavosti. Moze to byt aj tym, ze mi v chotari vymrela konkurencia, cize cudzich trudov je malo.

Příspěvek: #87

Bez jarných prehliadok, nepoznáme silu včelstiev, preto musíme urobiť vo vhodnom čase kompletnú prehliadku včelstiev a získané údaje si zapíšeme do zápisníka, aby sme mohli doma v pokoji urobiť zhodnotenie, čo všetko máme čo a ako urobiť v najbližších dňoch až týždňoch.

Kedy je ten vhodný čas na prehliadky? Ja som npr. dne slnečnom počasí, vetra a teploty 7°C, slnko tak intenzívne hrialo, že včely vyletovali z úľov na vodu a včely ktoré sa rozleteli po odložení uteplivky sa vrátili cez letáč do úľa. Účelom môjho zákroku bolo hlavne zistiť, či včelstvá žijú (zistil som dve mŕtve), bez zásob, možno boli vyrabované, keď včely uhynuli. Nie všetky boli tak silné, že nepotrebujú starostlivosť, chýbajú hlavne zimné mladé včely, preto matky nekládli vajíčka, nebolo toľko teplách stupňov cez deň, aby včely matku aktivovali.

Ešte pred zimou som vkladal hranolky 1x1 cm pod uteplivky,lepšie povedané, pod vrecovinu, pretože uteplivka nedovoľovala prechod včiel nad rámikmi. Pri kontrole bolo vidieť, že prechod je účelný, včely sa zdržiavali nad rámikmi a prechádzali jednoduchšie za zásobami. Tento problém vzniká len tam, kde včelári kladú uteplivky rovno na vrchné latky. V NN debničkách ten problém nevzniká, pretože včelstvo zimuje v dvoch nadstavkoch a medzerou v strede medzi debničkami sa dostanú ku zásobám.

Za 3 hod. som prekontroloval 35 včelstiev, zostalo mi ešte asi 32 vč. Môžete sa pýtať, neuškodí včelstvu prehliadka pri 7°C? Nie, moja skúsenosť je, že ak sa človek nehrabe v nich, nevykladá rámiky na kozlík, tak sa nič včelstvu ako celku nič nestane. Keby som si bol istý, že včely majú dobré zásoby, tak do včelstiev nejdem. Teraz viem, že ak včely majú prežiť bez ujmu na svojej sile, tak im podám teplé cukrové zásoby vo vhodnom čase, rovno do plástov.
Len aby ten dobrý a teplý čas bol v najbližších desiatich dňoch.

Příspěvek: #88

(22.03.2013 19:16)Anton Turčáni napsal(a):  ..... Keby som si bol istý, že včely majú dobré zásoby, tak do včelstiev nejdem. Teraz viem, že ak včely majú prežiť bez ujmu na svojej sile, tak im podám teplé cukrové zásoby vo vhodnom čase, rovno do plástov.

Bezezbytku plně souhlasím s tím, co Anton v předešlém příspěvku napsal.
Takovouto zběžnou prohlídku jsem ve všech včelstvech dělal minulý týden, do posledních už mi sněžilo.
Na to zvýrazněné ale máme rozdílný úhel pohledu. My se snažíme, aby včely měly dostatek zásob již na podzim. Nalít totiž do včel nyní roztok není podle mne to pravé ořechové. Nehledě na pracnost. Daleko jednodušší je při zjištění nedostatku použitelných zásob vzít rámek zezadu (nebo zboku - to podle způsobu stavby) a ten přisunout k plodu. Rychlé a efektivní. Žádné rozdrásávání!!!! Pokud včely mohou, odvíčkují si to co bezprostředně potřebují a zbytek dál zůstává až na dobu, kdy ho potřebují.
Principem těch 2 - 3 kg cukru navíc na podzim je to, že ho zpracovaly zimní včely a ty co se v srpnu / září líhly už jako zimní, mohly v klidu a pohodě převzít úl připravený na zimování. Navíc žijeme celou zimu v klidu a ne ve stresu, zda bude zásob v úle pro jaro dostatek.
Další diskusí je fakt, že samotné zpracování roztoku (zahuštění a rozštěpení sacharózy) je pro včelstva docela stresující a mělo by se používat jen v opravdu krizových situacích. Je sice patrný podněcovací efekt vyvolaný jakýmsi pocitem snůšky, ale v našich podmínkách to ne vždy vede k urychlení rozvoje.
Pro včelstva teprve teď dochází k tomu pravému - staré včely odcházejí a nové ještě nejsou k dispozici, alespoň ne v dostatečném množství. K tomu dojde až někdy kolem poloviny května v souvislosti se snůškou z ovocných stromů a hlavně řepky.
Naprosto samostatnou kapitolou je dostatek pylu.
Problém jara je problém pylu!!!!! V jakékoli formě. Nic totiž nepodvazuje rozvoj tak, jako nedostatek pylu právě v tomto období. Pro ty z Vás, kdož tomu nevěříte - otevřete úl a podívejte se, hlavně do blízkosti plodového tělesa. Většinu ani buňka. Neboli vše, co přijde z venku, jde obratem do krmiva pro plod. Každý rámek i jen s nějakým zbytkem pylu má v tomto období cenu zlata!!!!! Zásob by v úle mělo být dostatek z podletí.
Jen chybí ta informace - kolik a jak velkých sklenic objednat.
iRP

Příspěvek: #89

Vždy keď čítam na tomto fóre STRESUJÚCEJ situácii vždy ma na stoličke nadvihne. Prečo by malo byť vo včelstve podanie npr. cukrového roztoku, zásah doňho, vloženie Ms a mnoho iných prípadov pri jeho obsluhe stresované? Nikdy som nič také nezbadal, pretože včelstvo vždy berie ako jeho prerušenie pravidelného servisu a vždy nastáne jeho ukľudnenie. Včely nemajú mozog tak ako my ľudia, áno vždy sa bránia proti naším zásahom, lebo je to pudové, ale po zavretí úľa pokračujú vo svojej práci. A podanie cukrového roztoku- sacharózy, ktorú musia štiepiť, odpariť vodu a uložiť do buniek je to isté, ako doniesť a uložiť do buniek nektár.

Zbudeme plakať nad včelami aby sme im neublížili, lebo budú stresované.Nemôžem ani napísať, že po uzavretí úľa sa budú "radovať", lebo ten zlý včelár im konečne prestal dá dávať potravu. Prenášať do včelstva to čo je samozrejmé v ľuďoch, to nemôžeme aplikovať pri včelách. Samozrejme, že nie je normálne sa vŕtať vo včelách aj niekoľko hodín, to im na kľude nepridá, ale žeby boli stresované v chápaní ľudského myslenia, to hádam nie.

Příspěvek: #90

Anton,

ono stres je reakcia organizmu na nejaký vonkajší podnet, môžeme to nazvať ako chceš, ale včely reagujú na každý zásah. Na niektoré však môžu reagovať aj dobre - podanie cukrového roztoku, rýchla kontrola s premiestnením zásob, ... Mno na niektoré reagujú zle - priskoré rozširovanie, prehádzanie plodového telesa, časté a dlhé prehliedky, ...

Poviem príklad. Keď som prechádzal na nízke nadstavky, nemal som dostatok vystavaných plástov. Preto som včelstvá nútil stavať nadstavok za nadstavkom (vlastne ešte stále ich nemám dosť ). A ako netrpezlivý som samozrejme každých 5 dní kontroloval, či už matka začala plodovať vo vystavanom diele a či už môžem pridať ďalší nadstavok. Postupne som však zistil, že môžem do nich kukať ako chcem, matka ho položí a včely kompletne vystavajú za 10 dní (samozrejme okrem plnej znášky, vtedy to ide jedna báseň) Včelstvá, do ktorých som takto liezol každých 5 dní, nielenže svoje dielo za 10 dní nevystavali, ale boli evidentne "nervóznejšie".

Preto ja osobne si myslím, že netreba polemizovať o slovíčkach. Môžeme to nazvať ako chceme "stres" - vyrušovanie. Podstatné je odlíšiť, čo sú pozitívne zásahy do včelstva a čo sú negatívne. Prejde si tým každý začínajúci včelár a súhlasím, že netreba vyplakávať nad tým, či im náhodou neublížime. Treba ale ROZMÝŠĽAŤ, aby sme im skutočne neublížili.

Příspěvek: #91

Já jsem letos ještě ve včelách nebyl, možná si někteří řeknou, ten jeden lajdák jak to, že tam nebyl.?

Vysvětlení:

1. Na podzim jsem nakrmil všechny pěkně, až po strop.
2. Před 14 dny jsem všechny prošel a po poklepání se mi ozvyly všechny holky

Proč se v nich budu zbytečně vrtat, když to mohu udělat za několik týdnů později. Je to všechno na přírodě a mrzáky příroda nedovolí.

Příspěvek: #92

Tak to já do všech nahlédl před třemi týdny.

Vysvětlení:

1. Kdybych se nepodíval, blbějc by se mi spalo.

A to by bylo proti přírodě.

Příspěvek: #93

(22.03.2013 20:21)ing. Rostislav Pešek napsal(a):  Principem těch 2 - 3 kg cukru navíc na podzim je to, že ho zpracovaly zimní včely a ty co se v srpnu / září líhly už jako zimní, mohly v klidu a pohodě převzít úl připravený na zimování.

Á, koukám, že i mistr tesař se jednou utne!

Já bych napsal: Principem těch 2 - 3 kg cukru navíc na podzim je to, že ho zpracovaly letní včely a ty co se v srpnu / září líhly už jako zimní, mohly v klidu a pohodě převzít úl připravený na zimování.

Příspěvek: #94

Zrovna minulý týden na přednášce LD to zaznělo - kdy se vlastně líhnou zimní včely?

O tomhle bylo dost napsáno, ale málo vyzkoumáno a prokázáno.

Osobně - jen názor a ne výzkum - zimní včely se líhnou v blahobytu. A asi hlavně pylovém a krmičkovém.

A je toto v srpnu, září?

Příspěvek: #95

Něco vyzoumáno a prokázáno bylo - a kupodivu to, že dlouhověké včely se začnou líhnout právě PO konci období blahobytu, resp. konec pylové snůšky je jedním z impulsů. Dalším je zřejmě fotoperioda.
Ivan Černý

[Zdroje: Mattila H., Otis W., Dwindling pollen resources trigger the transition to broodless populations of long-lived honeybees each autumn, Ecological Entomology (2007), 32, 496–505
Fluriands P., Bogdanov S., Effects of Artificial Shortening of the Fotoperiod on Honeybee (Apis mellifera) polyethism, Journal of Apicultural Research 26(2): 83-89 (1987) ]

Příspěvek: #96

Na přednášce zaznělo že včelstvo pokud si nashromáždí zásoby, přestává plodovat. V srpnu už skoro žádný plod nemá. A ty dlouhověké včely už v něm jsou.

Příspěvek: #97

Pak by se zřejmě včely, o kterých byla v přednášce řeč, chovaly jinak než ty z pokusů výše. To je jistě možné a bylo by moc zajímavé u nich srovnatelně zpracovat průběh plodování a dlouhověkost včel během roku.
Ivan Černý

Příspěvek: #98

Pokud by jsme připustili racionální chování i něčeho jiného než lidstva

Cíl sezony je jasný - když vynechám rozmnožování - nashromáždit zásoby a vytvořit zimní generaci a dovést to do toho jara v síle.

Možná jsou včely údernice co mají splněno již brzy.

Je to otázka, zda zimní včela co jen čeká na práci vydrží bez práce jen x měsíců nebo i klidně x+2 měsíce.
Zatím se ví, že životnost včel-létavek je v km. Matka žije roky, tedy není důvodu aby včely se stejným gen. kodem vydržely to samé za předpokladů "královského" bezpracného života.

Osobně si myslím, že si je včely vychovávjí průběžně. Je to opak toho co jsem si z knih vyvodil na začátku.
Bylo by to racionální a zajistilo včelám asi nejlepší šanci na přežití. Dnes je zde VD, v minulosti včel je mohly postihovat i podobné škody na plodu. Optimální reakce je ta průběžná výchova, třeba s nějakým maximem právě když už mají hotovo - jak plyne z toho výzkumu.

Příspěvek: #99

Sice přestává plodovat ale pořád ploduje a určitě na to nemá vliv jen to že má plnou spíž spíše vývoj počasí a hlavně doba kdy deního světla ubývá a přichází podzim plodování se snižuje daleko dříve než je špajz plný vyjímku tvoří třeba oddělky které finišují jako by tušili že ještě potřebují k přežití zimy něco dohnat včely mají roční období a to co mají očekávat pěkně zako'dováno v genech.Dlouhověká včela je taková malá záhada a jen včely ví jak to vlastně je.Jako včelař vím jen to že dlohověká včela je schopna žít déle než včela sezoní zřejmě na to má vliv mimo jiné i opotřebovanost.Jisté je to že jako jiná fauna a nakonec i flo'fa včela ví přesně co dělat aby byla schopna přežít.Bordel jí v tom děláme jen mi když jí vememe zásoby které pracně shání po celou sezonu a pak jim kvaltem dáme jiné pokud to bude kvaltem tak to ještě jde horší je to když je necháme ještě nějaký čas na suchu tak přídeme o jednu generaci včel a pak se divíme že nám ty včely něják moc zeslábly a už vidíme problém v dlouhověkých včelách ,přehrabujeme jí byteček ještě v době kdy už by měla mít dávno klid a pak si na jaře drbeme hlavu že máme bezmatečná včelstva ale už si neuvědomíme že sme naším zbytečným zásahem mohli tu bezmatečnost zavinit sami,pokud něco zanedbáme snažíme se to napravit v naprosto nevhodné době s tím že si myslíme že to včelám nevadí protože si nestěžovali jen drobet víc píchali. Prostě příčin toho že na jaře nemáme včely v takové kondici jak by sme si přáli je nepřeberné množství a na podstatné většině se podílí i včelař.

Příspěvek: #100

(22.03.2013 20:21)ing. Rostislav Pešek napsal(a):  Jen chybí ta informace - kolik a jak velkých sklenic objednat.
iRP

Možná se i vyplatí počkat si až na květnové zimní slevy.