Příspěvek: #1

Jak usadit roj ( známého původu ) - 2/3 Lang ?

Řeším tento začátečnický problém: odchyt a usazení roje

1. Do kartonového rojáku, odchytím roj a nechám ho cca 24 hodin "vychladnout" a vyhladovět ve stodole. Mám rojáček osadit několika rámky?
2. Nejlépe na večer usadím roj do úlu. Jaký je postup? Prostě je do něj vysypu, dozavěsím rámky a nechám otevřené česno? Kdy začít krmit? Hned jak osadím úl včelami nebo až třeba druhý den? Jak přibližně dlouho krmit, při jaké koncentraci? - nevystavěné celoplastové rámky bez souší.
3. Rámky na trubčinu - budou v prvním roce potřeba? Pokud ano, kolik a na jaké místo ho (je) zavěsit?
4. Naprosto neznámý je pro mě systém převěšování rámků. Pro jiné úlové míry a systémy jsem leccos zde i jinde našel, ale na 2/3 Lang nic.

Díky za odpovědi. Přeji všem krásné jaro

Příspěvek: #2

1. To čo žiadaš, všetko nájdeš v odbornej včelárskej literatúre, npr. Veselý s kol. a tam sa dozvieš jednoznačne čo s rojom, ak ti vôbec vyletí z úľa, ak nie, tak nebudeš potrebovať.
2. Už 53 rokov zberám roje, tak o nich niečo viem. Ak už roj sedí na strome alebo na kríku, tak ho strasiem do rojnici, do ktorej vložím jede súš, aby sa mal kde zachytiť a s celiť. Nikdy som ho neodkladal do studených pivníc, včely v rojnici som ponechal kým všetky z miesta sadnutie sa nepremiestnili do rojnice.
   Roj, ak som prítomný na včelnici, osadím do vystrojeného úľa len Ms a zásadne cez letáč, z rojnice ho vysypem na nábeh opretý o letáč. Včely musia do úľa vpochodovať a obsadiť Ms. A robím to npr. po 1 hod.
3. Včely si v počiatkoch postaví dielo také aké potrebuje, v roji rojová nálada skončí a trúdie bunky nepotrebuje, to rieš až na budúci rok ak roj prezimuje.
4. Dôležité je, aby si roju ešte ten večer podal cukrový roztok 1-2 litre v pomere 1:1 a to nie raz, ale minimálne aj 10 krát (ak je nejaký prínos, tak menej), aby včely vystavali všetky Ms.
5. Začínaš včeláriť a už špekuluješ s prevesovaním plástov do inej úľovej zostavy, začni ihneď včeláriť v rámkovej miere, ktorú budeš používať celý život.

Příspěvek: #3

Loni jsem sbíral sousedovo roje a spolu jsme je usazovali do mých Langů 2/3, pár postřehů, hlavně chyb, mám na svých stránkách - viz profil.

1. V žádném případě nedávej nikam roj vychladit na 24 hod., prostě ho hned večer šoupni z rojáku do úlu, hlavně ještě za světla, jak se setmí začnou být vzteklý . Stmelovat se dávají smetence s přidávanou matkou, roj se vlastně už stmeluje když si sedá na větev. Stejně tak bych je nedával vyhladovět, včely si nesou zásoby sebou a dokážou do 2 týdnů nejhořejší nástavek vystavět, zaplnit medem a zavíčkovat (pokud se jedná o slušný roj). Zbytečně by si o část tohoto medu přišel. Vyhladovět se nechávají jen včely za účelem ozdravění, před přemetením na samotné mezistěny, aby se zbavily spor způsobující mor včelího plodu. U roje bych z tohoto strach neměl. Do rojáčku můžeš dát rámek, ale nemusíš určitě tím nic nezkazíš (tady se názory dost různí), vyzkoušeli jsme loni obě varianty a neviděl jsem rozdíl. Tady moc neporadím, třeba to má někdo víc vyzkoušený a vyjádří se k tomu.
2. Dva roje jsem do úlů vsypal horem a třetí roj jsem vsypal na náběh. Určitě je to uchvatná podívaná jak roj pochoduje do úlu, ale chce to mít dobrý náběh s vysokými postranicemi, aby při vysypávání roje na náběh z něj nespadla matka jako se to stalo mě. Druhý den roj vzal kramle . Takto bych doporučoval usazovat spíše menší roj. Velký roj bych vsypal do úlu horem do přidaného prázdného nástavku.
   Důležité je správně odhanout velikost přípraveného úlu - pro velký roj radši dát o nástavek víc 3-4 NN Langa 2/3, malému roji raději míň 1-2 NN Lang 2/3. Očka první týden nechat zavřená a česno zůžit, hlavně u malého roje, velkému je to jedno.
3. Rámky na trubčinu rozhodně ne. Potřebuješ aby ti vystavěli co nejvíce souší. Stavebními rámky by si je dost zpomalil.
4. Přiznám se, že jsem bod 4. pochopil trochu jinak než pan Turčáni, tak jestli můžeš ještě upřesnit ho. Abych věděl jestli tvůj dotaz č. 4 jsem pochopil správně. Nezdálo se mi, že mluvíš o přechodu na jinou rámkovou míru.

Jen bych ještě doplnil, že bych v případě snůšky roje vůbec nekrmil. V případě, že snůžka nebude, tak bych krmil jen slabé roje, velké si donesou s sebou medu dost a ty bych krmil až po medobraní, aby se mi nenamíchal cukr do medných zásob.

Příspěvek: #4

Také jsem vloni své první čtyři roje dával hned do nástavku.Tedy rovnou do nástavku,protože jsem neměl ani roják. Na jaře jsem sledoval jak mi hezky včelstva sílí a jak stále aktivně nosí pyl,létají sem a tam.No prostě radost pohledět. O rojích jsem četl také všelicos.Dát je do sklepa,dát je schladit,sklidnit,atd. Z toho,že se mi včely vyrojí jsem měl takový ten pocit trochu podobný tomu jako když má člověk jít k zubaři,nebo tak něco.No prostě pevně jsem doufal,že se nevyrojí No a tak včelky létaly,sílily až to najednou přišlo a vyrojily se jedny.Chodil jsem v mraku včel a přemýšlel co s nimi.Měl jsem jen nástavky.No šel jsem a rychle stloukl něco co se vzdáleně podobalo úlovému dnu,na to hodil nástavek a deskou z hobry co jsem našel ve stodole jsem to přikryl. Mezitím už si začaly sedat na nedaleký myrobalán.V pozdním odpoledni jsem hrozen fascinovaně ušmikl a i s větví jsem je šoupnul do toho prázdného nástavku a připlácnul tou deskou.Z kraje jsem měl jen tři rámky s mezistěnami (souše jsem neměl).Ráno byly většinou na stěnách nástavku a na rámkách.Sklepl jsem zbytek včel z té větve,doplnil rámky a přikryl.Během dne už začaly normálně létat z česna.Druhý den se vyrojilo další včelstvo. Za týden zbylé dvě. To už jsem byl ale "ostřílený matador",takže mě to tak nerozhodilo a na cestě byla objednaná víka a dna.
Já jsem roje také nekrmil,ale jeden mi sednul na pletivový plot a dalo mi práci ho sundat.Navíc se zrovna hnala bouřka.Některé včely zůstaly na dešti a nepřežily ač jsem se snažil jak mohl.Zbyl mi z toho takový malý roj.Ten jsem pak později nakrmil cukrem (3:2) a doslova před očima začal sílit.Když jsem to viděl,litoval jsem,že jsem mu cukr nedal dříve. No to jsou zážitky začátečníka.Dnes už bych si poradil lépe.

Příspěvek: #5

Díky všem za odpovědi, už v tom mám jasno.

K bodu č. 4: nejedná se o přechod na jinou rámkovou míru, ale o to, zda se v rámci jednoho nástavku během času převěšují jednotlivé rámky blíže ke středu a naopak, za účelem lepšího rozvoje, stavby apod. Nebo je to celkem jedno a pracuje se jen s celými nástavky?

Příspěvek: #6

Pokud porovnám mé dva loňské roje - jeden silný, druhý slabý, tak odpověď zní, že záleží jak obsedají nástavky. Silný roj dobře obsedal nástavky a suprově vystavěl všechny mezistěny, proto tam u něj bylo převěšování zbytečné. Slabý roj obsedal jeden v jednom nástavku jen půlku, druhou půlku proto vůbec nevystavěly, tam bych býval musel převěšovat, kdybych je kvůli trubcokladnosti matky nezrušil.

Příspěvek: #7

Dnes jsem si od známého přinesl velký roj, který se mu ussadil na větvi černého bezu. Roj jsem sklepl do bedýnky s soušemi a usadil do včelína. Jelikož jde o cizí roj, tak bohužel netuším jakém stáří je jeho matka. Nejraději bych ji vyměnil za novou. Příští týden budu mík k dispozici zralý matečník akorát bych potřeboval nějakou fintu jak tuto výměnu provedu. Nerad bych napáchal víc škody než užitku proto budu rád za každou dobrou radu ....

Příspěvek: #8

Matka bude s největší pravděpodobností loňská nebo starší, protože v tuto brzkou dobu jde nejspíše o prvoroj - mladá M zůstává v úle, stará odlétá s rojem. Já osobně bych roj usadil na mezistěny prostřídané s prázdnými rámky, do středu můžeš dát plást s otevřeným plodem - pak je 100% jistota, že úl neopustí. A nechat stavět a zase stavět. Výměnu matky bych pak nechal na pozdější období až si roj vystaví hnízdo. Navíc kdybys použil matečník, bude trvat něž se matka oplodní a rozklade, kdežto stará M bude klást hned a nové včelstvo tak bude dříve sílit.

Příspěvek: #9

Já setřepávám roj do rojáku (u mě je to bedna na rámky s víkem) do kterého dávám jednu souš. Po setřepání jej dám pootevřený do stímu pod větev, kde sedl. Počkám až se všechny včely stáhnou do rojáku. Pokud se tak nestane, zkusím roj setřepat ještě jednou a když jsem opět neuspěšný, tak je bez matky a vrátí se zpátky do úlu. Roják přivřu aby nemohly včely ven, ale byl zajištěn přívod vzduchu a odnáším do chladné místnosti, kde roj počká do večera, kdy jej usadím do úlu.
Do úlu dám na kraje po jedné souši. Slouží jako krycí rámek a mezi ně mezistěny podle síli roje. Uprostřed nechám dostatečnou mezeru. Večer dám z rojáku souš doprostřed mezi mezistěny. Rámky přirazím na mezerníky, zakryji folií a víkem. Zbytek včel vysypu na náběh a nechám stáhnout česnem.
Roj nepřikrmuji (jsem naštvaný, že se vyrojil aneb jak říkám "potvory nevděčný"). Týden nechám v klidu a pak zkontroluji jestli matka klade a buď přidám nebo uberu mezistěny. Kladoucí matku neřeším, protože prvoroj udělá v podletí tichou výměnu. Ještě se mi nestalo, že by stará zůstala do příštího roku. A poroje mají matku novou. Je kouzelné pozorovat jak rychle roj sílí. Poté už s rojem jako se včelstvem na jaře když roste.
Roj přivírám a odnáším po stáhnutí do rojáku, protože se mi stalo, že mi jeden prvoroj uletěl po hodině, ač většinou vydrží na větvi do druhého dne.
Když jsem začínal, tak mě dostalo u jednoho roje, že se nestahuje do rojáku. Sundával jsem ho snad osumkrát a pokaždé se vrátil na větev. Nezbylo mi nic jiného, protože ještě nebyli mobily ani internetová fora, než sednout na kolo a vyrazit za strýcem zkušeným to včelařem pro radu. Vysvětlil mi, že je roj bez matky a ta je nejspíše někde před úlem, protože nemuže létat, ale ať si ztoho nic nedělám. Včely počkají až se vylíhne nová a opět se vyrojí. Koukal jsem jak trouba a zjistil, že to není jak jsem si doté doby myslel, prvně výletí matka a pak roj, ale že nejdříve sedne roj na větev a pak se uráčí přiletět matka.
Potvrdilo se mi to v době mého začátečnického exlerimentování, kdy přišla moda zastřihávání křidélek matkám. Myslel jsem si, že se takto hendikepovaná matka nemůže vyrojit a mám vyřešenou rojivost. Kdepak, jen jsem protáhl rojovou náladu do období líhnutí nových matek.
Ještě je dobré zredukovat ve vyrojeném včelstvu počet matečníku na dva nejhezčí. Ostatní vylámat. Vylíhlá matka nebude mít tolik práce s usmrcováním ostatních sokyň v matečnících a nemělo by se stát, že se dvě matky vylíhnou najednou a dojde k souboji. Výtězná bývá hrozně orvaná a někdy už s poškozenými křídli nezvládne snubní prolet.

Příspěvek: #10

Ošetřujete roj po usazení preventivně třeba KM, nebo roje neznámého původu vůbec neusazujete ?

EDIT: O legislativním nařízení roje likvidovat vím. Ale přeci jen...

Příspěvek: #11

Roj neznámého původu vůbec neusazovat, riziko nákazy je vysoké, nestojí to za to. Raději likvidovat.

Příspěvek: #12

V pátek sem se stavoval u včelaře kterého sem potkal v lese u jeho úlú a dohod em si s nim náštěvu u něj doma.. a ten usazuje jen roje který najde.. nemá varoazu včeli jsou zdravé nosej jako divý a matka klade jedna báseň....

Příspěvek: #13

Ta černá siťka tam je proto, že první pokus, aby zbytek roje vlezl do kýble za matkou se nevydařil - včely se vrátili k matce na větev. Pak jsem trochu nevěřil, tak jsem si říkal lepší vrabec v hrsti ... bylo to zbytečné a ve výsledku siťka vadila. Vloni jsem roj sklepával naněkolikrát - děsná práce. Navíc jsem nevěděl, jestli mám matku, nebo ne. Teď jedno sklepnutí, přiklopení mat. mřížkou, chvilku nechat pod stromem a hotovo!
Do úlu vpochodovali po noci ve sklepě úplně vzorově.

Příspěvek: #14

tak sem včera usazoval roj.. byl pouze v rojáčku tak sem dal 3 rámky 39x24 přivázané k delší loučce doprostřed a doložil nástavek optimalama.. na to dal prázdnej nástavek a včely sem přesypal nahoru na rámky zavřel vnitřnim víkem.. a nechal je ať se činěj.. když sem tam přišel z večera.. tak rámky dole byli pně zasednutý a navíc se včely pověsily na vnitřní víko a začali budovat divočinu.... tak sem naplnil ještě jeden nástavek MS a dal ho pod včeli které vyseli na víku a zklep je dolu zavřel víkama.... jak dlouho je ted mám nechat?? Kdy se mám podivat jestli tam mám matku??

Příspěvek: #15

Pokud úl (lepší hned roják) přikryješ mateří mřížkou, a neuletěj (nevrátí se na strom) tak tam matka je. Někdy se doporučuje nechat roj den někde ve sklepě, ale myslím, že to není třeba. Dal bych normálně úl na místo a nechal je být Lze přikrmit, případně vložit plodový plást měl by je v úlu udržet. Já ho tam nedával a neultěly. A někdo psal, že ho tam dal - a uletěly. A pak se v tom vyznej!

Příspěvek: #16

Dopřej jim hlavně klid, jestli klade mrkni tak za čtyři dny, pokud je to prvoroj. Je-li to poroj, bude to trvat déle jak týden, než se matka oplodní a rozklade. Stačí vidět nakladená vajíčka, netřeba probírat plást po plástu a hledat matku. Když bude pršet a nebude přínos nektaru (jako dnes) neuškodí jeden litr roztoku cukr+voda 1:1.

Příspěvek: #17

Je jedno či je to prvoroj a či poroj (niekedy aj prvoroj môže vyletieť s mladou M), ak včelár osadí akýkoľvek roj do úľa a včely z neho neodletia, je v ňom matka, ak nie včely z úľa sa vytratia a vrátia sa tam odkiaľ vyletel roj. Ak včely ostali v úli je tam matka, stará kladie vajíčka do 3 dňoch, ak s mladou neoplodnenou matkou,tak to môže byť aj 10 dní a niekedy aj viac dní.

Příspěvek: #18

Stala se mi zajímavá věc. Ve čtvrtek jsem setřepal dva roje a protože jsem neměl čas, tak jsem rojáky nechal ve sklepě. Druhý den po příjezdu na zahradu jsem zjistil, že na stromě visí další dva roje. První dva roje jsem usadil do úlů a setřepal jsem do uvolněných rojáků ty nové a čekal jsem až se všechny včelky do nich stáhnou. Jednomu před tím usazenému včelstvu se nový domov nelíbil a vyrojilo se znovu. Čekal jsem, kam se usadí a k mému překvapení včelky zalétly do rojáku ke kolegyním, které jsem před tím setřepal. Vysvětluji si to tak, že v tomto rojáku byly znovu vyrojené včelky před tím, než jsem je usadil do úlu a letěly za vůní své matky, která tam zůstala z jejich pobytu. Tak jsem měl místo dvou rojů jeden. Schválně jsem ho zvážil a měl 5,5 kg. Celkem macek. Nevím, jestli ve včelstvu vegetují obě dvě matky, ale asi ne. Nikdy jsem neslyšel, že by se to někomu taky stalo.

Příspěvek: #19

tak jsem včera usazoval svůj první roj a postup byl následující:

začátečník - úplný
úly mám nezateplený K39 39*24 na 11 rámků
studená stavba
rojáček je ten sám rozměr jako nástavek akorát že ze soltitu a s větracíma síťkama aby se vevnitř holky nepřehřívaly a mohly dejchat
roj vážil 4 kg - zjištěno vážením celého rojáku před a po vyklopení
vysočina 555 mnm

1. setřesení roje do rojáku - při tlumení rosičem jsem si všim, že včelky olizují vlhké víko rojáku a tak jsem jim pak už i dopřával jakoby napaječku porošením víka
2. dal jsem je na cca 3 hodky do sklepa kde je tma a chladno
3. po vynesení seděly všechny včelky v chomáči u stropu rojáku ve tvaru jako kdyby to bylo stropní světlo (myšleno tvarem chomáče) na víku rojáku povoskován povrch šupinkama a již tak 1*1*1 cm už bylo vystavěno volnou stavbou
4. vysypání na náběh do česna - a pozorování jakj se holky stěhujou - i náběh celkem slušně voskovaly = takové šupinky
5. dal jsem jeden nástavek osazen rámečky z mezistěnama a z každé strany jako druhý vložen stavební rámek - nemám žádné souše tak mě nic jiného nezbylo
6. bohužel ne všechny zalezly do úlu a nocovaly na stěnách úlu zvenku - toto mohlo být způsobeno tím, že už bylo šero
7. ráno stále včely na úlu zvenku - měl jsem pocit že se dovnitř nemohou vejít tak jsem jim přidal ještě jeden ten sam nastavek včetně stejné skladby mezistěn. Řek bych, že jich sou venku takově 2 chomáče velké jako když by chlap dělal v ruce sněhovou koulu
8. co sem viděl tak měly obsazeno tak 7-8 rámků - podle toho jak na mě s toho prvního nástavku koukaly z uliček pod strůpkovou folií
9. na místech kde obsedaly po venku opět povoskováno šupinkama
10. vedle úlu jsme jim zřídil i napaječku z kýble vody a dvou hrstí slámy - tak doufám že ji najdou

a ještě mám prosím dotaz - jak s krmením - někdo radí přikrmit někdo radí nechat být - momantálně je teplota 15°C, vlhkost 78%, fouká cca 5-8m/s, ale pocitově je venku chladno.
co se týče snůšky tak v okolí ještě kvete řepka a některé stromy ještě taky

udělal jsem někde nějakou vyslovenou botu nebo by to takto mohlo být? děkuji za případné odpovědi

edit: po přidání 2. nástavku během cca 3/4 hodiny už sou skoro všechny vevnitř - asi se tam chuděry fakt nemohly vejít

Příspěvek: #20

tak já sem byl včera chytat roj.. bala to taková moje malá premiéra a docela se to pvedlo takže teď už mám roje tři ... no a usazoval sem je pokaždý stejnym způsobem.. jelikož nemám souše a nechtěl se je dávat jenom na meistěny tak sem si pokaždé došel pučit souše od kolegů v oklí.... do každého úlu dal doprostřed tři souše 39x24 a doplnil mezistěnama 42x17... nasadil litrovou flašku s roztokem pul flašky cukr a dolitý vodou.... a celkem se jim daří