Příspěvek: #21

JKL na co je to smotané pletivo položené napříč dnem?

Příspěvek: #22

Ano, na co to polokuželové pletivo? Jinak to mám stejně, jen ne tak precisně provedené stolařsky. A česno část nízká pro včely a menší vyšší pro trubce, uzaviratelné různými L vložkami.

Příspěvek: #23

To není pletivo ale plastová větrací mřížka, která se dává k odvětrávání střechy a dá se tento pás pořídit ve stavebninách. Je tam za účelem vytvoření snadnějšího přístupu včel ke spodním loučkám. Pokud nejsou včely vyvěšené v podmetu tak se musí složitě šplhat po stěnách a přelézat než se dostanou do centra dění. Ta vložka dělá zkratku a navíc jim nepřimrzají nožičky na tom pletivu. Jak jsem pozoroval tak je to velmi preferováno a i na tom videu je zřejmé, že na sítu nic a na tom pásku lezou od středu k česnu.

Příspěvek: #24

Mě se líbí dno od Sedláčka z Bučovic je sice dražší ale betelne a velmi dobře udelane

Příspěvek: #25

Sedláčkova dna se mi líbí, ale falc nechci. Záčínal jsem na varroadnech od Nerada, jsou pěkné, ale pro mě zbytečně vysoké, česnový klín v zimě nabotná a je to velké páčení, někdy to vlkostí zapracovalo a zadní dvířka nešla nasadit. Teď mám od Zeleného http://www.apifarm.cz/1,dno-varroa-celoz...troth.html a ty mi sedí víc provedením, plus bydlím v současné době kousek od něj.

Příspěvek: #26

napadla mě jedna drobná nevýhoda varoadna, která zde asi ještě nebyla zmíněna, ač je to k nevíře a nevím, zda to bylo dokázáno nějakým výzkumem, tak se mi zdá, že určitý rozdíl mezi pevným a varoadnem dnem je znát v koncové medné produkci, přesněji med vytočený z úlu na varoadnech má vyšší podíl vody, kdežto v medu vytočeného z úlů s pevným dnem je podíl vody v medu o něco nižší

Příspěvek: #27

Myslím, že je to v ukázce den pod Moravský univerzál vidět.

Jsou dna umožnňující nějakým jednoduchým způsobem odebrat v létě měl a pak jsou dna která jsou zasítovaná.

Z toho že naprostá většina výrobců jen modifikovala zasítovaná kočovná dna nelze dát jednoduše rovnítko mezi varoadno a zasítované = větrané dno.

Jinak na varoadna je dotace EU snad bez omezení. Ovšem jak bylo vidět v tom videu, lze tak upravit skoro každé dno co má zezadu přístup.

Spíš by mě zajímal materiál podlahy dna. Že se dna mají desinfikovat a čistit se píše všude. Osobně se divím že není poptávka po dnech z hliníku nebo nerez plechu, novodur a dalších snadno omyvatelných materiálů.

Svoje dna z hliníkového tiskařského kovolistu nechám na dešti a je jako nové. Zvlášť pokud prší jako letos.
A za včerejší deštivý den jsem jich mimo jiné sesponkoval dvacet.

Příspěvek: #28

(12.05.2013 22:03)Axolotlik napsal(a):  napadla mě jedna drobná nevýhoda varoadna, která zde asi ještě nebyla zmíněna, ač je to k nevíře a nevím, zda to bylo dokázáno nějakým výzkumem, tak se mi zdá, že určitý rozdíl mezi pevným a varoadnem dnem je znát v koncové medné produkci, přesněji med vytočený z úlu na varoadnech má vyšší podíl vody, kdežto v medu vytočeného z úlů s pevným dnem je podíl vody v medu o něco nižší

Mluvilo se o tom na několika setkáních a seminářích (např. na konferenci, pořádané MSVV k výročí J. G. Mendela o tom mluvil Mgr. B. Gruna a vyzval tehdy k sledování tohoto jevu a k shromažďování výsledků). Není prokázáno, že by vyšší podíl vody v medu byl jen díky celozasíťovaným dnům. Ale bylo by dobré to sledovat ... Já to výše nechtěl napsat natvrdo, ale je to jeden z důvodů, proč setrvávám u pevných den s různými možnostmi větrání ... Včely to tak v dutém kmeni taky měly - a řekněme si to upřímně: jejich česna byla velice malá ...
Což nebudiž chápáno jako námitka proti Langstrothově Protektoru (tedy systému spodního větrání) ...
Jiří

Příspěvek: #29

Varoa dno, ktere tu nafilmoval JKL,,,, musím říci, že to není dobré řešení. Síto, aby varoa spadl , ale nad tím je mřížka ze dřeva, která zachytí 80 % všeho co by náhodou spadlo. Takže velmi špatný nápad,,,,, bohužel jsem vlastníkem takových,,, vlastní výroby Takže pokud možno bez mřížky. Třeba podobné, jako tohle http://www.countryrubes.com/feature/features.html Ja jsem trošku zkombinoval náš podmet a toto. Dává to smysl??? Takže včely z česna dovnitř, šplhají nahoru a už jsou uvnitř a na sítě, které je vzdáleno od spodku rámku včelý mezeru, takže mi nestaví žádnou divočinu naspodu. Jediný problém s tímto podmetem na obrázku je to, že mezera pod sítem, je moc malá a tak roztoč leze zpět nahoru do včelvstva. Měla by být mezera asi 7 cm minimum. Já tam stejně ale dělám takový,, "maglajz" rostliný olej a vazelínu na ruce. Udělám takový řídký krém a co spadne dolů, tak je zalepeno . Nevíhoda je čištění, ale seškrábnu to a je to. Šufle má jen čílko a dno. Dno mám ruzné, podle toho co zrovna bylo po ruce. Od osminové až po půl palcovou překližku. Natřeno venkovní barvou a používám vložku z dutinkové plastové desky. Na tu vše padá a lehce se to čistí. http://www.prodej-montaz-lexanu.cz/plast...lkoplosna/
Používá se to na různé reklamní tabule a tak hlavně po volbách se toho všude válí spousta.
Mám chuť zkusit udělat tohle dno http://www.apiservices.com/happykeeper/index_us.htm Jsou to trubky a vše co spadne sletí na zem. Na spodku stránky je ukázka výlisku, takže už nepoužívá trubky.
Jen bych to odspodu uzavřel, aby do úlu nezafoukávalo.

Příspěvek: #30

Je pravda, že se na té stavební zábraně něco zachytí, ALE na podzim to včely při své činnosti shodí dolů a propadne sítem a na zimní monitorování spadu, který je při více nástavcích stejně o ničem, tak pokud bych byl jó pečlivý a jelikož v zimě nestaví, tak ji mohu s klidem vyjmout a nasadit až na jaře po vyčištění a desinfekci dna.
Ideální by bylo místo té dřevěné mřížky dát nějaký plastový výlisek s vypouklým roštem podobné těm trubkám aby to lépe sklouzávalo a nebo tu stavební zábranu udělat z dřevěných kulatin a to nejlépe vyjimatelnou (na zimu) a z jara nahraditelnou pylochytovým sítem stejného rozměru - aby to mělo ještě univerzálnější použití.
Dno by vlastně mělo tři fochy - spodní pro měl resp. zásuvku pro nasbíraný pyl, prostřední kovové síto, horní pro stavební závěru nebo pylochytovou mřížku - vše obsluhovatelné dělenými zadními dvířky.

Příspěvek: #31

Já bych to celé ještě doplnil a přidal i svůj úhel pohledu.
Ideální je, pokud je dno řešeno jako korpus s tím, že všechny vložky se dají pohodlně přeskupit podle momentální potřeby, vyjmout a vyčistit. Z tohoto posledního důvodu jsou nevyhovující dna, kde je např. síto pevně přisponkováno ke korpusu. Tady je čištění velmi obtížné, ne - li nemožné. Při vyjímatelné variantě prostě nemusím z důvodu čištění sundávat celé včelstvo.

1. Pevná podložka jako plná uzávěra dna. Je výhodou, pokud by byla plastová, např. 5 mm polypropylen. Tedy omyvatelná a hlavně samonosná. Pokud je z jiného materiálu, je dobré vložit na ni další plastovou (1a) pro snadné čištění dna a odběr měli.
2. Drátěné síto - nejlépe ve dřevěném rámu. Ideálně nerez, ještě lépe tahokov, který se velmi snadno čistí (je to plech, nikoli pletivo). Nekoroduje při používání KM. Obrovskou výhodou je, pokud propadne pyl. Pak může fungovat i při této aplikaci.
3. Stavební zábrana
4. Pylochyt ideálně z 5 mm silného polypropylenu. Vyšší účinnost a navíc samonosný
5. Silonová tkanina ve dřevěném rámu. Na ni padá odebíraný pyl.

Rámy (vložky 3 - 5) ale nemusí být ve standardní nabídce. Ne každý preferuje stavební zábranu v podmetu a zdaleka ne všichni odebírají pyl.
Dobrá konstrukce dna by ale případné vložení těchto vložek měla umožňovat.

Při konstrukci dna je dobré se vyvarovat různých drážek, do kterých se jednotlivé vložky zasouvají. Zde dochází k poměrně intenzivnímu tmelení propolisem a následnému nepříjemnému páčení zatmelené vložky. Rovněž je to ideální úkyt pro zavíječe.
Dalším problémem jsou vůle. Ty musí být dostečné i kvůli tomu, že dno může (zvláště na jaře) zvlhnout a vsunutá vložka usazená v dobré vůli "knop" je pak nevyjmutelná.
Podstatně lepší je řešení přiklepnutou lištou i přes trochu horší čištění. Prostě každé řešení má své pro i proti.

Je to stejné, jako s autem. Všechna auta jsou připravena na montáž závěsu (koule), ale ne všichni uživatelé to potřebují. Ale ve chvíli, kdy se rozhodnou, musí to být snadno a jednoduše umožněno a solidní výrobce s tím musí počítat.
iRP

Příspěvek: #32

Uvažuju jaká dna koupit, takže zkušenosti bych uvítal. Zatím mám oddělky na mezidnech. Dna od p.Nerada se mi zdají zbytečně vysoká, tak jsem uvažoval nad p.Jašou, ale Avos taky nevypadá zle.
Díky

PetrM upravil 08.07.2013 15:56 tento příspěvek z důvodu: Pište příspěvky do správného tématu. Příspěvek přesunut.

Příspěvek: #33

Mám dna Comfort od Hajdy, dělá i s nerez síty, desku s KM jsem položil bez obav rovnou na něj. Za nerez jsem si schválně připlatil +100,- nevím kde jsem k tomu přišel, ale mám zafixovaný maximální odpor ku rzi a nekonečné oblemcávání rezavých záležitostí u baráku nějakou barvou. Proto mám i trubky v plotě z nerezu a vím, že mé děti jedou pouze vymění poplastované pletivo. Dna jsou perfektní a kontrola spadu je na podložkách opravdu komfortní stejně jako rozličné nastavení česna, letáku či zadního víka a stavební uzávěry.
http://www.vcelarstvi-hajda.jex.cz/menu/galerie

PetrM upravil 08.07.2013 15:51 tento příspěvek z důvodu: Pokud reagujete na aktuálně poslední příspěvek, tak nepoužívejte citaci. Je to zbytečné, všem je jasné, na co reagujete. Přebytečná citace odstraněna.

Příspěvek: #34

ahoj chtel bych radu ohledne koupi dna.chtel bych dno na ul tachov na 9 ramku 39x24.predstavu mam v prve rade odnimalelne sito.tak kdo o necem vi at sem me da odkaz u koho takove dno koupit nak sem na netu moc toho nenasel na tento druh nastavku vetsina je na 11 ramku a sito napevno.pripadne naky dno ktere by slo snadno upravit podle mych predstav

Příspěvek: #35

Čo sa dna týka, tak do cca 600mnm určite zasieťované so šuflíkom alebo podložkou. Vyššie nadmorské výšky celodrevené, bez sita. Či vysoké alebo nízke, to už záleží spôsobu včelárenia. Ak je však celodrevené, tak je lepší nízky variant, ak zasieťované, tak vysoký. A v obidvoch prípadoch určite odnímateľné.

Příspěvek: #36

predstavoval bych si dno presne takove jiz tu uvedene http://www.vcelarstvi-hajda.jex.cz/menu/galerie comfort ale potrebuji na nastavky na 9 ramku poradte kde sehnet neco takoveho

Příspěvek: #37

Nemám skúsenosti s výškou podmetu, doteraz som používal pevné ležany s 20mm podmetom.
Chcel by som sa spýtať, kedy treba a či vôbec treba stavebná zábrana pri výške podmetu 40 mm?

Dna som si vyrobil sám a pevnú podložku a sito môžem navzájom vymeniť.
Takto môžem kombinovať uzavreté dno, dno zasitované otvorené na vetranie a dno zasitované so zachytávaním meliva.

Stavebnú zábranu som zatiaľ neuvažoval použiť.

Příspěvek: #38

Ja som mal varroa dná v čase, keď sa u mňa objavil klieštik (1986), strávil som pri nich mnoho času, zrušil som ich keď som začal odoberať plod a musel som do nich vymyslieť peľové dno vlastnej konštrukci a bolo po spočitovaní odpadnutných klieštikov. Teraz asi 11 rokov nekontrolujem spád Vd a už som písal, že s klieštikom bojuejm len fumigáciou: 20.8 odľahčenie Vd, 1.10 takisto a 5-10.11 konečné zúčtovanie s VD (včelstvá bez plodu) a darí sa mi.

Preto sa pýtam skúsených, je možné skĺbiť varroa dná s odberom peľu a ako ich tam v montovať? Poraďte.

Příspěvek: #39

Myslím si, že odber peľu peľochytom umiestnenom v dne a súčasný monitoring klieštika nie je možný. Pokiaľ by to možné bolo, Anton by to už dávno mal.

Příspěvek: #40

Anton, keby ma to naozaj trápilo, tak by som dno predĺžil dopredu asi tak o pol dĺžky rámika a tam by som umiestnil peľochyt. Pod rámikmi by som ponechal klasický monitorovací systém (sito, ...). Klieštiky padajú aj z úľových včiel, teda treba monitorovať celý úľový pôdorys, peľ sa zachytáva iba z lietaviek pri návrate, tak by mala stačiť rohožka pred dverami. To je iba moja úvaha.