Příspěvek: #1621

(06.04.2015 13:19)KaJi napsal(a):  

(06.04.2015 10:08)Vítězslav Richtr napsal(a):  Když mu nebudeme pomáhat,tak to taky nedá.

Naopak, tam kde se do toho lidi nemontovali to mělo (vytvoření rovnováhy) poměrně rychlý průběh.

To jsem měl přesně na mysli.

Příspěvek: #1622

(06.04.2015 13:35)Hyju napsal(a):  Jaroslave pekně pleteš jablka a hrušky dohromady ...

Tak nám to přeber...

Příspěvek: #1623

(06.04.2015 9:07)Vítězslav Richtr napsal(a):  se naprosto vymknul přírodě z kontroly(byť možná jen dočasně).

Tak to je na studium logiky. Co to znamená. Věta jak od Grofa.

Clovek ma v ramci prirody uplne jine postaveni nez jakekoliv jine stvoreni. Prislusnici rostlinne a zivocisne rise reaguji na bazi nevedomych podnetu. Pri svem rozhodovani nemaji v zasade na vyber. Clovek je bytost vedoma a neridi se bezvyhradne pudy a instinkty. Proto snaha pochopit cloveka jako soucast prirody (materialne) vzdy narazi na paradox.

Příspěvek: #1624

tak že pánové musíte vzít fakta a ne jak zde to na VF je jedna paní povídala .....hodně lidí mi zde připomíná klasický příklad topícího člověka ,který se zde chytá stébla .
Nevěřte tomu jak zde někteří tvrdí že mají varroa tolerantní včely nebo že se o to pokouší...je to taková pohádka ....a tyto včely nevytvoříte za 30 - 50let s existencí roztočem!!
to je evoluce která trvala u včely asijské několik milionu let nebo statisíců let.
Ano některé včely mají lepší čisticí pud než jiné to je fakt ale nemá to vůbec nic společného s varroa tolerancí!!!Neříkám že jsem nějaký odborník ani nikdy to tvrdit nebudu ale čtu fakta a snažím se těmito fakty pracovat...tedy zapojit šedou kůru mozkovou
tak že doporučuji prvně fakta a potom bláboly vím že některé s vás naštvu a zvednu ze židlí http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%8Dela_...hodn%C3%AD

---

http://cs.wikipedia.org/wiki/Kle%C5%A1t%...8Del%C3%AD

Příspěvek: #1625

Jako perspektivní cíl v boji z kleštíkem se jeví šlechtění varroatolerantních včel. Dr. Mike Allsopp z Jihoafrické republiky v r. 2006 zveřejnil výsledky svých výzkumů u dvou plemen včely medonosné. U afrických plemen (včela medonosná kapská Apis mellifera capensis a včela medonosná středoafrická Apis mellifera scutellata) prokázal velmi rychlý nástup a upevnění varroatolerantních mechanismu. Zkoumaná včelstva byla ponechána svému přirozenému vývoji bez jakýchkoliv léčebných zásahů. Rozvoj schopnosti těchto včel (A. m. capensis 3-5 let, A. m. scutellata 6-7 let) udržet populaci cizopasníka v únosné míře úzce souvisí s prohloubením a genetickým upevněním čistícího pudu. Včely rozpoznají napadený zavíčkovaný plod a z včelstva ho odstraní i s cizopasnými roztoči.[3]

Umíš číst až do konce?

Příspěvek: #1626

je evoluce která trvala u včely asijské několik milionu let nebo statisíců let.

Toto je apsolutní pravda. S nynější dopravou a pohybem zboží i parazitů a predátorů už se nejedná o dlouhodobý vývoj a přizpůsobování. Lidé to roznášejí a lidé musejí zase zasáhnout. U roztoče varoa je to názorný a ukázkový příklad. Zkuste to nechat na přírodě a je zemněkoule bez včel až na místa kde varoa není. A za pár let taková místa už i tak nebudou existovat.

Příspěvek: #1627

V Africe nezasáhli a zasáhla příroda. Poměrně rychle.

Příspěvek: #1628

Problém je, že případná rezistence jde blbě prodat, natož nařídit plošně.

Příspěvek: #1629

čtu Kaji http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%8Dela_medonosn%C3%A1

---

ale nevím jak ti pomůže tady ten druh včely s tropických oblastí do mírného klimatu střední evropy

---

Umíš číst od začátku?

---

Původním hostitelem kleštíka včelího (Varroa destructor) je včela východní (Apis cerana Fabricius, 1793).

K přenosu z včely východní na včelu medonosnou došlo pravděpodobně na začátku 20. století po dokončení transsibiřské magistrály. Následná migrační vlna z evropské části Ruska na Dálný východ způsobila kontakt dvou dosud geograficky izolovaných druhů. Do oblastí přirozeného výskytu včely východní, konkrétně do Primorského kraje (část Ruska u Japonského moře), pronikla včela medonosná[2]. Dosud nenápadný kleštík našel na novém druhu včely optimální podmínky k životu, a tak se ocitl v centru pozornosti biologů a včelařů. Včela medonosná má z hlediska evolučního ke včele východní asi nejblíže, není však ani geneticky ani jinak vybavená k potlačení rozvoje tohoto cizopasníka. Bez zásahu člověka je invaze kleštíka do včelstva včely medonosné zničující.

Postupně s převozem napadených včelstev a prodejem matek včely medonosné se kleštík rozšířil i do oblastí; kde včela východní nežije. V padesátých letech byl tento roztoč zjištěn v Číně a v šedesátých letech byl na Dálném východě Ruské federace zcela běžný. Z Asie se kleštík šířil velmi rychle i do Evropy. V roce 1976 byl zavlečen až na území Maďarska a ve stejném roce pronikl do nejvýchodnějších okresů Slovenska. V roce 1977 byl kleštík zjištěn v Německu, kam byl zavlečen dovozem včely východní z Pákistánu, a v roce 1982 ve Francii. Prvního kleštíka v tehdejší ČSSR objevil v roce 1978 Hanko při systematické kontrole měli (spad na dně úlu) z pohraničních oblastí s Ukrajinskou SSR. Na jaře roku 1981 přes všechna ochranná opatření byl kleštík zavlečen převozem včelstev do okresu Ústí nad Orlicí. Odtud se postupně rozšířil po celé České republice.

Kleštík se šíří jako „nežádoucí pasažér“ na těle trubců. Pro trubce je charakteristické zalétání do cizích úlu a tak se stávají hlavními přenašeči parazita. Podobně dělnice přenášejí přichyceného kleštíka do včelstev při zalétávání, loupežích a rojením.
Rozšiřování kleštíka jiným blanokřídlým hmyzem, případně přenos z jedné včely na druhou na květu nebo i na matku vracející se ze snubního proletu nebyl dosud zaznamenán.

Kleštík včelí se může šířit i přemisťováním plástů a úlů mezi včelařskými provozy. Na plástech, v nichž je plod, přežívá samička roztoče až 40 dnů, na uhynulých včelách 11-17 dnů. Mimo včelu žije cizopasník v závislosti na vnějších podmínkách 6-7 dnů.

---

Varroáza se tlumí plošně léčebnými metodami, které Státní veterinární správa České republiky upřesňuje interním metodickým pokynem a provádějí je pověření vyškolení pracovníci Českého svazu včelařů. Nařízená opatření jsou zákonného charakteru a jsou pro včelaře povinná. Výjimky nahražení nařízeného léčiva pouze kyselinou mravenčí se povolují pouze pro biochovy a to pouze výjimečně a za předpokladu zajištění minimálního výskytu roztoče.

Základem léčby je ošetření včelstev v zimě v období bez plodu. Účinné látky (léčivo Varidol s účinnou látkou Amitraz nebo léčivo M1-AER s účinnou látkou Tau-Fluvalinát) jsou do včelstva vpravovány fumigací nebo aerosolem. Při použití aerosolu se používá jako nosná látka pro odpařování voda nebo lékařský aceton při nižších teplotách. Účinnost zimních opatření se kontroluje vyšetřením měli ze dna úlů. V oblastech se silnou intenzitou nákazy je nutné nařídit letní léčení po vytočení medu. Toto léčení se provádí dotykovými pásky s dlouhodobým účinkem na bázi pyrethroidů. Doplňkovým způsobem léčení je použití odparných desek nebo speciálních odpařovačů s kyselinou mravenčí.

K tlumení varroázy se musí použít celý komplex opatření, jehož jednotlivé části působí celoplošně a po celý rok. Na celém území ČR je síť monitorovacích pracovišť, kde se sleduje účinnost přípravků a vznik případných rezistencí kleštíka proti některému z nich.

Jako perspektivní cíl v boji z kleštíkem se jeví šlechtění varroatolerantních včel. Dr. Mike Allsopp z Jihoafrické republiky v r. 2006 zveřejnil výsledky svých výzkumů u dvou plemen včely medonosné. U afrických plemen (včela medonosná kapská Apis mellifera capensis a včela medonosná středoafrická Apis mellifera scutellata) prokázal velmi rychlý nástup a upevnění varroatolerantních mechanismu. Zkoumaná včelstva byla ponechána svému přirozenému vývoji bez jakýchkoliv léčebných zásahů. Rozvoj schopnosti těchto včel (A. m. capensis 3-5 let, A. m. scutellata 6-7 let) udržet populaci cizopasníka v únosné míře úzce souvisí s prohloubením a genetickým upevněním čistícího pudu. Včely rozpoznají napadený zavíčkovaný plod a z včelstva ho odstraní i s cizopasnými roztoči.[3]

Mezi protiopatření patří i provádění tzv.Varroamonitoringu - sledování výskytu kleštíka v jednotlivých lokalitách, které lze využít k predikci šíření Varoázy a případnému zintenzivnění léčení.

---

Včela východní je zajímavá z hlediska výzkumu nebezpečného parazita kleštíka včelího. Je původním hostitelem tohoto roztoče a mezi ostatními včelími druhy dokáže jako jediná s parazitem koexistovat. Kleštík včelí se množí pouze na včelím plodu.

Tlumení jeho rozvoje ve včelstvu napomáhá výrazný čistící pud včely východní. Dělnice dokáže rozpoznat přítomnost roztoče i v zavíčkovaném plodu. Buňku otevře a pokud samička roztoče sama nevyjde, včela odstraní obsah buňky – larvu i s cizopasníkem. Trubčí plod má masivnější víčka pro dělnici těžko odstranitelná a proto pro kleštíka bezpečnější. Množení parazita se tudíž děje výhradně na trubčině. Trubce včelstvo odchovává jen kratší dobu během roku (např.: apis cerana japonica jen tři měsíce) a kleštík se nestačí přerozmnožit. Vzniká tak rovnováha mezi hostitelem a parazitem.

Včela je vybavena schopností zbavovat se roztoče na svém vlastním těle sebečištěním nohama a kusadly odstraňuje parazita z povrchu těla svých družek. Často přitom dochází k poškození parazita a k úhynu. Tato vlastnost se označuje jako grooming.

Třetí vlastností omezující výskyt parazita je migrace. Včelstvo je schopné opustit své dílo, i když je v něm nevylíhnutý plod. Tak se zbaví generace kleštíka dokončujícího svůj vývoj pod víčky plodu. Tato vlastnost však není v tlumení rozvoje kleštíka rozhodující, jak se dříve myslelo. K migraci dochází spíše jen v oblastech s delší suchou a horkou části sezóny.

Příspěvek: #1630

Slavní mudrci, vzácní chemici, slovutní mistři, páni magistři,
astrologové, geometři, agronomové, psychiatři,
páni docenti geologie, psychologie, theologie,
nemocí zhoubných, nemocí zjevných, nemocí latentních,
vynálezcové věcí patentních, magnificence, zkrátka inteligence:

Neliečme a uvidíme

Příspěvek: #1631

Pánové, trošku se nechápeme. Jedno ale máme společné. Zdravé včely.
Nejde, podle mne, o rezistenci na kleštíka, s tím si poradí tak či onak prakticky každý z nás. Jde o ony průvodní jevy, které populaci roztočů doprovází a na které se u nás neléčí. Včelstva padají i několik měsíců pozbavení roztočů...a fakt ne hlady

Příspěvek: #1632

Odpoved nie je. Zatiaľ sú k dispozícii len vyjadrenia miestnych šamanov a niekoľko zahraničných neoficiálnych čiastkových výskumov. Zatiaľ je všetko OK - včely žijú a mutujú na odolnejšie druhy. O 124 566 rokov budú včely rezistentné na klieštika a klieštik rezistentný na liečivá. Podmienkou je absencia človeka .

Příspěvek: #1633

(05.04.2015 19:31)Josef Hrůza napsal(a):  

(05.04.2015 19:21)patko79 napsal(a):  http://www.apiprodukt.sk/index.php?route...259&page=2 ja mám tento ak by si chcel

Jo ten může být taky.

Tu je ten rozperák

Příspěvek: #1634

Lnáře

Příspěvek: #1635

Dneska jsem s rýčem obrazil černé skládky v okolí a výsledkem bylo přes 200 rostlinek jarních cibulovin, tulipány, narcisy, modřence, puškinie, ladoňky, krokusy a ještě něco co ani neznám. A také jsem našel velké porosty pažitky. Doporučuju takovou procházku.

Příspěvek: #1636

Co vy na to:žádné léčení prostě divoká včelstva na zahradě!!

Re: Včelaři a brtníci,
http://www.rozpad.cz/forum/viewtopic.php...1&start=40

Příspěvekod miki » 14.04.2015 21:12
Zdravím mám na zahradě již dva roky 2 ks "Medné krávy" a letos jsou připraveny další dvě nové. Nic nedělám podle
starých "befelů" a mám se dobře, žádná práce, žádné vytáčení žádné léčení prostě divoká včelstva na zahradě.
Polovinu jim nechám a polovinu vyřežu pro sebe, tzn. též žádný cukr na zimu.
A ten vosk který zůstane na sítu po vycedění plástů by jste měli vidět. S klidem jsem prodal všechny úly a
jsem v poho. Sám se divím, že jsem na to již nepřišel dříve. Proč ty potvůrky v lese žijou svobodně a
netrpí nemocemi...... Protože na ně nemoci nemůžou oni totiž staví stále nové dílo a staré opustí přesně
jako v přírodě...... prostě přátelé stačí jít na NET, tam je toho o tomto včelaření již tolik, že oči přecházejí.
Miki

miki

Příspěvky: 227
Registrován: 02.01.2012 14:37
Bydliště: Pardubice

Příspěvek: #1637

Dávám do placu jeden kameňák

Pilot si pozve letušku do kabiny a prosí ji, aby pasažérům nějak jemně oznámila, že letadlo se za pár okamžiků zřítí a oni nemají moc velkou šanci na přežití.
Letuška si stoupne s mikrofonem mezi pasažéry a začne:
"Všichni si vezmeme cestovní pas a zamáváme s ním nad hlavou".
A pasažéři mávají.
"Teď vytrhneme stránku na které jsou naše osobní údaje a fotografie, stočíme do ruličky a tu ruličku si nacpeme do prdele".
Jeden děda vstal a ptá se: "Děláte si z nás legraci? Co z toho budeme mít"?
Letuška: "Vy nic, ale záchranářům ušetříte práci s identifikací".

Příspěvek: #1638

(17.04.2015 11:58)zepr napsal(a):  Protože na ně nemoci nemůžou oni totiž staví stále nové dílo a staré opustí přesně
jako v přírodě......

Taková hloubavá otázka - a kam to starý dílo dávaj ? Není to spíš tak, že je máš jen dva roky, tak maj nový dílo ?
Nový dílo staví i v normálních úlech i tam to lze takto praktikovat, ale stejně po třech letech se toho starýho musíš zbavit, ne ?

Příspěvek: #1639

(17.04.2015 11:58)zepr napsal(a):  Co vy na to:žádné léčení prostě divoká včelstva na zahradě!!

Zdravím mám na zahradě již dva roky 2 ks "Medné krávy" a letos jsou připraveny další dvě nové. Nic nedělám podle
starých "befelů" a mám se dobře, žádná práce, žádné vytáčení žádné léčení prostě divoká včelstva na zahradě.

Všechny cesty vedou do Říma.
Akorát někdo jde sám, někdo s procesím. Někdo pěšky, někdo vozem.

Příspěvek: #1640

Dobry den

prosim o radu,

hodlam poridit vcelky a potrebuji si ujasnit co za ul. Babca ma zeny, je vcelarka dobrejch 60let. Ale bohuzel to mame vic jak 200km daleko Koukal jsem na uly Optimal a nebo Langstroth ci Dadant. Ale tam uz se bohuzel motam, jak nudle v bande. Vyrozumel jsem ze na zacatek jsou 3 nastavky optimalni? Poridil uz jsem literaturu ohledne vcelek, ale je to spise obecne nez na konkretni ul. Informaci je hrozne moc, ale to se tkzv vsakne. Spise tedka resim nakup vybaveni a ulu. Pote taky nejakeho vcelare, co by me neukousl pri dotazech. Jsem od Bystrice u Benesova, je to tady vcelarsky kraj. Alespon se to rika, ale nikoho zde nemuzu najit Mame tu mraky ulu u louky, patri to ale velkemu vcelari, a ja bych radeji nekoho vice domaciho.

Vim ze pisi tedka mnoho dotazu, do jednoho chumlu. Ale snazim se napsat vse at na neco nezapomenu. Jestli vas tedy mohu poprosit, o vzati pod kridelka?

Vcelky budu mit na svem pozemku, mam osazenou zahradu kde je: 5x jablon,1x hrusen,1x nektarinka,1x tresen,travnik mam mix pro vcelky ne jen zelene. Pak velkou skalku s kvitkama,kvetouci kere atd. Proste maximalne pratelske prostredi pro zivot vcelek. Za domem proteka vlastni potok, a kousek vedle je rybnik a louka. Jeste do zacatku, staci jeden ul nebo 2? Jinak nechci toho mit moc, jen pro potrebu me rodiny. Moc vam vsem dekuji a tesim se na nejake postrehy.