Příspěvek: #1

Mám takový nevšední dotaz a vím, že to u každého bude asi jiné. Například brácha inkasoval 3žihadla a za hodinu nic necítil. Já jsem citlivější a zatím vždy oteču. Ale právě by mě zajímaly zkušenosti s žihadlama těch co otékali a po jaké době se to zlepšilo Ne, že by mě to odrazovalo o včelaření, s každym žihadlem mě to spíš baví víc a víc, ale přeci jen bych nemusel otékat

Příspěvek: #2

Otékala jsem hodně, ale silou vůle a pomocí šumivého kalcia (vždy když jsem šla do včel, tak jsem 1 tbl šumivého Ca vypila) jsem to zvládla.

Příspěvek: #3

já jich nejvíce schytávám do kotníků a do loktů při ohýbání rukou, když je skřípnu. Jednou mi jich spousta vlezla do klobouku přes tu horní převlečnou gumu a 8 jsem jich schytal do krku. Nedávno jedno do očního víčka, ale nejvíce andělíčků jsem viděl, když jsem dostal pigáro do zápěstí. To mi vyhrkly slzy. Ale jestli to bylo do tepny nebo do nějakého nervu nevím. Zatím jsem nikdy nenatekl. Snáším to asi dobře

Příspěvek: #4

Když jsem začínal, taky jsem dost otékal. Odměnou za jedno žíhadlo bývalo celé oteklé předloktí. Druhý den to ztvrdlo a bolelo a další den příšerně svědilo.
Po jedné sezoně, kdy jsem dostával žihadla skoro pravidelně, problémy ustaly. Někdy jsem chytl včelu a nechal se schválně bodnout, to když mi nic nanadělily samy od sebe.
Od té doby snážím včelí jed dobře, jen na jaře po zimní přestávce, se projeví nižší hladina protilátek a na čerstvé "přeočkování" tělo trochu reaguje otokem, ale už bez ostatních nepříjemností.
Chce to jen vytrvat, postupně se reakce budou mírnit, až zcela zmizí.

Příspěvek: #5

A hlavně to člověku přestane vadit. Ze začátku jsem se stresoval a bál (i když vůbec neotékám). Teď to nechávám na Boží vůli - buď mě jebne nebo ne . Ale, když si člověk nezapne kuklu a s tím odhrnutým lemem dá hlavu na úl, kde jsou vězněné včely a v klidu otevře, tak ani svěcená voda nepomůže . Měl jsem oko jako profesionální boxer .
Jak píší ostatní - ono se to zlepší. Ze začátku jsem tancoval (takové to afektované třesení tělem za zvuku "je ji ja"), když mě vlezla do nohavice a bodla mě do stehna. Teď v klidu položím nástavek, podrbu se a dál si ničeho nevšímám. Jen ty kotníky občas svědí. Lituji každého, kdo po jednom žihadle otéká a dal bych mu metál za chuť do dalšího včelaření! Respekt.

Příspěvek: #6

(19.08.2012 18:57)Jan Matoušek napsal(a):  Mám takový nevšední dotaz a vím, že to u každého bude asi jiné. Například brácha inkasoval 3žihadla a za hodinu nic necítil. Já jsem citlivější a zatím vždy oteču. Ale právě by mě zajímaly zkušenosti s žihadlama těch co otékali a po jaké době se to zlepšilo Ne, že by mě to odrazovalo o včelaření, s každym žihadlem mě to spíš baví víc a víc, ale přeci jen bych nemusel otékat

Po dobu mojich včelárskych začiatkov som toho schytal neúrekom, po ataku včely hlavne do oblasti tváre som nenormálne opuchol, trvalo to niekoľko rokov. Postupne som si zvykal, aj keď som už tak neopúchal, stále ma to bolelo a bolí dodnes (už 54 rokov). Najviac si telo na jed zvykalo, keď som dostal aj 50 žihadiel od včiel z roja, ktorý mi spadol na moju hlavu.

Aj teraz si zahreším, keď ma aj mojím prispením pichne včela, úľ treba odhaľovať ticho a pomaly a to doplniť dymom, aby som od začiatku umravnil strážkyne. Takže dym je dôležitým doplnkom včelárovej výbavy, v zásobe vždy musíme mať dobrý materiál, ktorý sa ľahko zapaľuje, dobre dymí a dlho vydrží, k čomu musí prispieť i včelár. Ja dymák v čase nepoužívania položím na ležato, čím npr aj buničin na prepravu vajec vydrž 3-4 hod. Prepravku režem na pásy aj 6-tich prepraviek, po dĺžke na tri časti, z boku stlačím a pomôžem si na suchom mieste aj nohou prípadne zverákom.

Neostáva Ti nič iné, len byť trpezlivý na prijímanie žihadiel ak sa chceš stať sa odolným na jed, postupne sa opuchy sa stratia, no krátka prudká bolesť ostane. Nie je nič horšie, ako keď ma včela pichne do viečka oka, tam treba vždy žihadlo odstrániť, lebo hrozí preniknutia žihadla priamo do oka. Najlepšie je napnúť jednou rukou viečko a nechtom odstrániť žihadlo, prípadne to urobí pomocník manželka. Včelárenie bez žihadiel nebolo ono. Anton

Příspěvek: #7

Ahoj. Já začínám letos.Od svejch včelek jsem dostal zatím jen jedno,ale jak se jezdím učit k jednomu starému včelaři,tak tam jsem nějaké to žihadlo už dostal. A s otékáním mám zajimavou zkušenost. Dostal jsem žihadlo do krku do boku a tam jsem nenatekl.(Jestli tam brání špeky)Ale když jsem dostal do předloktí a do prstu tak ten den pohoda,ale druhý den to tačalo svědit a jak jsem to občas poškrábal tak to nateklo a tak 3,4 dny otok vydržel.

Příspěvek: #8

Letos v březnu jsem pořídil včely, nepoznal trubce od matky a úl jsem naposled viděl jako malej kluk, když jsme na něj s klukama bouchali a měli radost jak včely lítají ven. Do všeho skáču po hlavě (jak mi neustále opakuje moje žena), takže i letos jsem si hned vyzkoušel leccos, zřejmě vlastní blbostí jsem si vychoval dokonce i svoje trubčice...

První návštěva úlů proběhla se strachem v očích, kryt kuklou a vyzbrojen kuřákem ... a ono nic. Říkal jsem si jakej jsem borec a jak na "tom" nic není, jaký mám hodný včely a vlastně oblečení nepotřebuju....
Včely mě ale vyvedly z mého omylu..
Mám ve zvyku čučet na úly zvenku, jak včelky pěkně lítají a k tomuto účelu mám perfektní místo kde mě jistojistě nenajdou... a najednou jeb do lebky...nestačil jsem utíkat ASI SE ROJEJ tak pro kuklu a do nich, jen poznat, který to jsou... Který to jsou jsem zjistil rychle při zvednutí víka druhého úlu se i přes oblaka dýmu na mě valily tisíce včel a moje kukla nebyla asi zrovna dobře zatažená, protože najednou byly i pod ní, vlastně i v nohavicích a všude. Nechtěl jsem je zabíjet, jsou to přece "moje hodný holky," ale když jedna systematicky postupovala nohavicí nahoru, zvolil jsem raděj žihadlo do stehna, než jinam. Zachránil mě až zbabělý útěk až do sprchy. To vše za poměrně hlasitého smíchu mé drahé polovičky. Protože jsem úl nechal rozebraný, musel jsem se ač nerad do nich vrátit. Zjistil jsem, že to není rojení, ale trubčice.

Kolik bylo žihadel nevím, ale druhý den jsem nemohl otáčet hlavou a pořádně polknout. Ale asi jako vakcinace dobrý, už nenatýkám, nic nesvědí ani nebolí, někdy si říkám, jestli mě opravdu štípla.

Příspěvek: #9

mě netrápí ani tak to "po tom bodnutí" jako to před tím bodnutím. Ten latentní strach z ničeho. Jak to napsat, tím, že se učím včelařit sám a nemám to generačně děděné a učené, mám problém s chováním se u včel. Jednou na mě holky dorážejí, nechám je, řeknu si ono jí to přejde, a nepřejde. Přiletí a hned mi jí dává do tváře. A to nic nedělám, třeba jen ze tří metrů zboku koukám v dřepu na česna zda nosí pyl. Snažím se nedělat prudké pohyby, ale někde je chyba....

Příspěvek: #10

Ahoj. V tom mám taky rezervy. Včely mám klidné,ale je srpen a nemají nikde co do sosáčku tak jsou trošku nevrlé.Když jdem s mím učitelem na prohlídku tak on v tryčku a bez klobouku a já v kombinéze a klobouk až k pasu.Tak si řeknu-přeci nejsem žádná sr...ka a sundám klobouk.No a jako na potvoru si mě jedna vybere a tak dlouho doráží,až hrdinsky uteču abych si nasadil klobouk.Prostě ten strach a panyka,že dostanu pigáro je zatím větší.A přitom to vlastně nic není.

PetrM upravil 20.08.2012 11:44 tento příspěvek z důvodu: Pokud reagujete na aktuálně poslední příspěvek, tak nepoužívejte citaci. Je to zbytečné, všem je jasné, na co reagujete. Přebytečná citace odstraněna.

Příspěvek: #11

Jo,jo. Chodím kolem nich ke králíkům. Pokaždé se děsně směju, jak mě dávají najevo, že mám sypat pryč. Někdy to jsou rány jako prase. Já ten náraz cejtím jako ďas. Jak dokáže tak malá holka narazit takovou razancí a ještě mě pak bučet nadávky do ucha... Je to mazec. A nálady potvrzuji. Někdy jdu a klidně jim rukou přetáčím očka a někdy mě nenechají ani napustit vodu do konve

Příspěvek: #12

Vyprávěl mi kolega včelař, přijedu ke kočovnému vozu, jdu na malou a co čert nechtěl, dostal jsem ho přímo tam. Skočím do auta a honem domů. Avšak, žádné překvapení se nekonalo. Já již nenatékám.
JK

Příspěvek: #13

Nezávidím, jednou jsem se shýbl pro spadlý rozpěrák, bylo horko, byl jsem zpocený, modráky mi ruply ve švu, jedna mě našla, tahle rychle jsem se ještě nikdy nenarovnal
Ale k věci, zjistil jsem, že opuchám, když se mi v krvi sejde včelí jed a alkohol (stačí jedno pivo). Metodou postupného testování jsem našel hranici dvou hodin.
Někdy lehce opuchnu, pokud je to do obličeje. Většinou neopuchám, ale dost to bolí. Jindy zase až po ukončení práce ve včelách zjistím, že mám někde zabodnuté žihadlo a vůbec o něm nevím.
Nejvíc žihadel jsem schytal do prstů při vyndavání rámků, když jsem přimáčkl včelu.

Příspěvek: #14

Po včelím bodnutí oteču jen někdy a málo. První jarní žihadla se mi pravidelně zanítí a potom mám již pokoj. Ale vyjímka potvrzuje pravidlo. Během léta jsem dostal náhle jedno žihadlo a následky jsem pocítil během chvilky. Najednou jsem dostal vyrážku,teplotu a motala se mi hlava.
Jinak je snáším velmi dobře.

Příspěvek: #15

Zdravím a přidám pár odborných informací (z pozice lékaře):
Rekace na včelí bodnutí (včelí jed) může býti několika typů:

1. Reakce toxická - zahrnuje přímé toxické účinky jedu. Pro nealergického člověka je riziko toxické reakce u dětí asi při 50 žihadlech najednou, u dospělých asi při 100 žihadlech.
2. Reakce na IgE protilátkách nezávislá - je dána přímým účinkem složek jedu na žírné buňky a bazofily (buňky imunitního systému), dále přímou aktivací dalších složitých systému různých látek v krvi.
3. Alergická IgE zprostředkovaná reakce je z hlediska klinické závažnosti nejobávanější. Jde o typ časné přecitlivělosti. Její nejzávažnější formou je anafylaktický šok.

Jed různého hmyzu má různé složení. Různé složení má ale i jed u konrétního druhu hmyzu v závislosti na věku a dalších podmínkách (tedy i bodnutí od různých včel z jednoho včelstva může vyvolat různou rekaci).
Síla rekace tedy závisí na konkrétním druhu hmyzu, na jeho stáří a dalších podmínkách, dále na konkrétním jedinci, stavu jeho imunitního systému.

Včelí jed obsahuje několik hlavních alergenů a dále "pomocné" látky, ktzeré jsou zodpovědné za bolestivost a zánětlivou reakci v místě žihadla. Jsou to látky, které např.: rožšiřují cévy v místě vpichu, aby se jed rychleji dostal do krevního oběhu, působí přímo na nervové zakončení a vyvolávají bolest (člověk pak rychle žihadlo chytne a zmáčkne, čím uvolní ještě více jedu z jedového váčku do tkáně)-prostě evoluce to vymyslela za nás a je to dokonalá obrana včel z cílem zneškodnit nepřítele

Síla lokální reakce je pak různá, obzvláště silně natékají měkké tkáně (obličej, víčka, krk), silně bolí zas tkáně, kde je hodně nervovývh zakončení a nebo naopak málo rpostoru kam se otok šíří (dlaně, ruky, noha).

A teď k věci: jak si pomoci:

1. žihadlo nemačkat, ale seškrábnout (zabránime dalšímu vstříknutí jedu do tkáně z jednového váčku)
2. klasické recepty na otok pomáhají (citrón, ocet, ledovat postižené místo)
3. z léku moho doporučit antihistaminika (Dithiaden, prothazin-silnější, jsou na předpis, nebo slabší-Zyrtec, Claritine) užít co nejdřív po píchnutí nebo kdo silně natéká i preventivně před vstupem do včel
4. u silné reakce (pocit bušení srdca, zhoršené dýchání, bolesti břicha), taky podat antihistaminikum, ev kalcium, a radši zavolat RZP

Kdo má trvalé problémy, může se obrátit na alergologa a podspoupit imunoterapii, zjednodušeně se jedná o opakované vpravení nízkých dávek hlavních alergenů včelího jedu do těla a tím postupné "otužení" imunitního systému na včelí jed.

Příspěvek: #16

1. žihadlo nemačkat, ale seškrábnout (zabránime dalšímu vstříknutí jedu do tkáně z jednového váčku)

Úvaha
Túto vetu už roky čítam od vzdelaných ľudí ale i od laikov a vždy ma pochytí jed, odkiaľ na to priľšli. Prečo? (myslím si, že ju odpisujú) Pretože to nemusí byť pravda. Za môj včelársky život (už je vyše polstoročia) som schytil neúmerne veľké množstvo žihadiel, neopúcham ani na oku, ale bodnutie vždy rozruší, pretože ma to bolí, síce nie dlho, ale predsa.

Aj neraz vďaka pohodliu, nepripravenosti (idem do včiel bez dymu) dostávam nové a nové bodance, niekedy pri útoku aj 10 žihadiel. Žihadlá sa snažím ihneď ich odstrániť, nechtom a hlavne nožom, tam kde ich vidím.O chvíľ na to zabudnem.

Keď sa večerom vrátim domov, porozprávam svojej manželke, samozrejme aj o žihadlách. O chvíľu si zoberie okuliare a začne sa operácia vyberanie zapichnutých žihadiel v tele, hlavne na hlave a chrbte. Niekedy vyberie i 20 žihadiel a predstavte si, že nič nemám napuchnuté, žihadlo už vtedy uschnuté. Myslím si, že včela pri prvom bodnutí vstrekne do rany všetok jed a nemôže sa za malú chvíľku naplniť jedom, žihadlo je chvíľu po pichnutí mŕtve.

Aby som sa dlho nevytešoval v písaní ďalších viet, jed pri vpichu ak je človek na jed zvyknutý, nemal by nič robiť so žihadlom a ponechať ho tam a venovať sa práce, z rany po zaschnutí vypadne samo.

Příspěvek: #17

Milý Anton, neviem prečo sa jeduješ, to že Ty již nemáš žádnou velkou reakci ani po několika bodnutích je normální věc, má to tak spoustu včelařů, obzvlášť těch, co včelaří delší dobu. Je to pro Tebe jen a jen dobře. Co se týče způsobu odstraňovaní žihadla, za tím si stojím, má to jasnou logiku, především u těch, co mají na bodnutí silnější reakce. Mimochodem je to podobná situace jako s odstraňovaním klíštěte, názory na to se několikrát změnili, dnes se ví, že je nejleší ho vytáhnou pinzetou, nekývat, netočit, aby se ještě více slin neuvolnilo do krve člověka.

Příspěvek: #18

No pokud mohu porovnat, tak ze začátku včelaření jsem hodně otékal. Nyní neoteču ani při bodnutí do obličeje, nebo jemnější kůže. Nejvíc jsem zchytal přes 380 žihadel a nic, jen sem byl dost oteklý na rukách(většina žihadel šla do rukou). Ovšem taková dávka jedu, to už je o ledviny. Někdo jiný by to asi ustát nemusel...
Zajímavé je, že vlivem žihadel se mi posunul práh bolesti. Vydržím bolestivé podněty u kterých jiní kvičí jak podsviňčata
Neb přes sezonu dostanu minimum žihadel, tak si je "musím" sám aplikovat. Běžně si po práci u včel dávám žihada do kolen a podél bederní páteře.
No v případě imunopatologické reakce I.typu stačí minimum jedu a už to jede...
Z H1 antihistaminik je nejúčinějšé klemastin (TAVEGYL, 1mg tbl.). Sice je preskripčně vázaný,ale dá se sehnat...

Příspěvek: #19

Prestal som opuchat asi ked som mal 8 rokov a schytal som cca. 20 zihadiel v jeden den. Moje max. v jeden den je tak 200 zihadiel a bolo to v pohode. Posledne 2 roky vdaka dobremu pocasiu a miernejsim vcelam sa niekedy az potesim, ze ma vobec nejaka bodla a mam apiterapiu.

Příspěvek: #20

Zdar přátelé, máte někdo nějakou zkušenost s prevencí před otékáním, tzn. před příchodem do včel si dát "něco", co případnou následnou reakci na žihadlo zmírní. Bohužel, už dvakrát se mi stalo, že mi po bodnutí do zápěstí začala ruka otékat tak rychle, že jsem zbytek plánované práce ve včelách musel zrušit, protože ruka byla naprosto k nepoužití. Nyní sice používám rukavice, ale ty jsou velmi nepraktické, ale zase mám jistotu, že práci dodělám. Proto bych nějakou prevenci (mimo postupem času vybudovanou rezistenci organismu) uvítal. Dík