Příspěvek: #101

Ze začátku jsem po žihadle otekl, jak se patří, časem jsem si ale zvykl. Možná jich ani sto nebylo potřeba, je to už dlouho. Prvních deset včelstev jsem koupil od včelaře, kterého z jeho vesnice "vypískali" pro bodavost, která nemá obdoby. Musel jsem se utěsnit jako potápěč dodnes si vzpomínám, jak včely doslova bubnovaly do klobouku. První, do jsem začal dělat byl chov matek, abych mohl všechny vyměnit. Plemenivo jsem si tehdy vzal od předsedy spolku, který měl ins. matku troiseck a přesto, že jsem byl úplný začátečník tak se mi podařilo odchovat matek víc, než jsem potřeboval. Od té doby v podstatě nevím, co je bodavé včelstvo. Teď chovám Vigorky za sebe musím říci, že je to úžasná včela. Velmi mírná, nerozbíhavá, med výtáčím v trenýrkách, ani trocha potu je nedráždí. Sousedé v postatě nevědí, že včely mám (včelařím v městské čtvrti), každoročně dostávají ode mne med a taky sousdky upozorňuji na první prolet, aby nedávali ven prádlo.

Příspěvek: #102

Já si nejsem jistý jestli je to počtem žihadel, já někdy dostanu víc žihadel a jen to svědí a z toho stačí jedno do blbého místa a druhý den neohnu prsty, nevím jestli se množství a kvalita jedu u včel mění nebo je to místem vpichu.
Jo když jsem loni v létě sekl před česny trávu kosou a nedbal několika důrazných varování tak mě jedna nabrala do špičky nosu a to jsem naštěstí neotekl vůbec.

Příspěvek: #103

(22.08.2012 13:53)docttor napsal(a):  Zdravím a přidám pár odborných informací (z pozice lékaře):
Rekace na včelí bodnutí (včelí jed) může býti několika typů:

1. Reakce toxická - zahrnuje přímé toxické účinky jedu. Pro nealergického člověka je riziko toxické reakce u dětí asi při 50 žihadlech najednou, u dospělých asi při 100 žihadlech.
2. Reakce na IgE protilátkách nezávislá - je dána přímým účinkem složek jedu na žírné buňky a bazofily (buňky imunitního systému), dále přímou aktivací dalších složitých systému různých látek v krvi.
3. Alergická IgE zprostředkovaná reakce je z hlediska klinické závažnosti nejobávanější. Jde o typ časné přecitlivělosti. Její nejzávažnější formou je anafylaktický šok.

Jed různého hmyzu má různé složení. Různé složení má ale i jed u konrétního druhu hmyzu v závislosti na věku a dalších podmínkách (tedy i bodnutí od různých včel z jednoho včelstva může vyvolat různou rekaci).
Síla rekace tedy závisí na konkrétním druhu hmyzu, na jeho stáří a dalších podmínkách, dále na konkrétním jedinci, stavu jeho imunitního systému.

Včelí jed obsahuje několik hlavních alergenů a dále "pomocné" látky, ktzeré jsou zodpovědné za bolestivost a zánětlivou reakci v místě žihadla. Jsou to látky, které např.: rožšiřují cévy v místě vpichu, aby se jed rychleji dostal do krevního oběhu, působí přímo na nervové zakončení a vyvolávají bolest (člověk pak rychle žihadlo chytne a zmáčkne, čím uvolní ještě více jedu z jedového váčku do tkáně)-prostě evoluce to vymyslela za nás a je to dokonalá obrana včel z cílem zneškodnit nepřítele

Síla lokální reakce je pak různá, obzvláště silně natékají měkké tkáně (obličej, víčka, krk), silně bolí zas tkáně, kde je hodně nervovývh zakončení a nebo naopak málo rpostoru kam se otok šíří (dlaně, ruky, noha).

A teď k věci: jak si pomoci:

1. žihadlo nemačkat, ale seškrábnout (zabránime dalšímu vstříknutí jedu do tkáně z jednového váčku)
2. klasické recepty na otok pomáhají (citrón, ocet, ledovat postižené místo)
3. z léku moho doporučit antihistaminika (Dithiaden, prothazin-silnější, jsou na předpis, nebo slabší-Zyrtec, Claritine) užít co nejdřív po píchnutí nebo kdo silně natéká i preventivně před vstupem do včel
4. u silné reakce (pocit bušení srdca, zhoršené dýchání, bolesti břicha), taky podat antihistaminikum, ev kalcium, a radši zavolat RZP

Kdo má trvalé problémy, může se obrátit na alergologa a podspoupit imunoterapii, zjednodušeně se jedná o opakované vpravení nízkých dávek hlavních alergenů včelího jedu do těla a tím postupné "otužení" imunitního systému na včelí jed.

Rád bych přátele upozornil na svou zkušenost s rozdílnými druhy jedu a potvrdil tak doktorovo tvrzení, že síla reakce závisí na konkrétním druhu hmyzu.

Tedy, jakožto "trénovaný včelař" po bodnutí včelou příliš neotékám a několik desítek včelích žihadel pro mě nepředstavovalo problém (nyní mám včely vyšlechtěné na mírnost). Avšak stalo se mi, že se blízko úlů uhnízdily sršně, a jedna sršeň mě z ničehož nic a bez varování bodla do hlavy. - A děly se věci

Jaké věci se děly? Začalo mě svědit celé tělo (začalo to od ohanbí), pociťoval jsem lehkou euforii, po těle se objevovalo jakési "mramorování", skvrnitost, začervenání s výbledy, pokračovalo to lehkým bolením v oblasti žaludku a břicha. Věděl jsem, o co jde (jsem zdravotník) - autem jsem dojel domů, zalehnul, a "trochu se setmělo" - prostě známky výrazné hypotenze a šoku v důsledku anafylaktické reakce. Věřil jsem, že se s tím tělo vypořádá. Za cca dvě hodiny to ustoupilo (hlavně bolest v okolí žaludku) a bylo dobře. Lehce povznesená nálada přetrvávala.

Samozřejmě bych takovéto "nicnedělání" nemohl nikomu doporučit. Spíš bych doporučil přivolání záchranky a transport na pohotovost.

Sršní jed má jiné složení, než jed včelí. Podobá se jedu vosímu, jen ho je v jednom žihadle podstatně více.

Příspěvek: #104

Nepametam už koľko to bolo žihadiel.Teraz si prikladam včielky cielene a jedový vaček vytlačim a až potom žihadlo odstranim.

Příspěvek: #105

Zhruba 50,a ty jsem nafasoval,kdyz jsem kupoval sve prvni 2 "vcelstva".Ruka tak natekla,ze pripominala ploutev.Byl to pro mne jasny signal,ze takhle tedy ne.Od te doby neotekam,jenom mam rok od roku pocit,ze to vic a vic boli -.Nastesti je kazdy rok tech zihadel par desitek,a vetsinou mou chybou,ze nekde primacknu vcelku nebo se kocham primo pred cesnem,jako vcera,zasah primo do spicky nosu od prudce vyletici vcely za snuskou.Skoda vcelky.

Příspěvek: #106

Předloni se za mnou přišla podívat na včelnici naše čubina. Kříženec z útulku, asi staford s retrívrem, krátkosrstá, celá černá, jen bílá náprsenka, váha 24kg. V té době jí byl asi rok a půl. Moc jsem na ní nekoukal, ale najednou vidím, jak se točí před úly dokolečka a je obsypaná včelami. Šel jsem pro ní hned, bez klobouku a odtáhl jí pryč. Schytal jsem asi 20 do hlavy a rukou. Horší to bylo se psem, první dvě hodiny jsem myslel, že to nepřežije. Žihadel, která jsme našli a vytahali z ní, bylo víc než 60. Celý den jen stála se svěšenou hlavou a těžce dýchala. Po dvou hodinách se poprvé napila a na noc si už s obtížemi lehla. Úplně v pořádku byla ale až třetí den. Asi za týden viděla na cestě včelu na trávě, jak pije vodu a za nic na světě nechtěla jít dál. Když přijde na včelnici dnes, sedne si ve vzdálenosti tak 5-7 metrů, dál nejde. Zdá se mi, že na místech těch vpichů jí vyrostly šedivé chlupy.

Příspěvek: #107

Já jsem natýkal asi první dva roky, žihadla jsem nepočítal, ale bylo jich dost. Musím zaklepat, ale dneska ať padne kam padne tak nenatýkám, ale někdy to bolí dost

Příspěvek: #108

Je zajimave ze na nekterych mistech clovek oteka, teda ja aspon a na nekterych vubec, treba vnitrni strana hornich koncetin, horni dlan, oblicej hlavne rty, oci, usi . Naopak nohy ramena trup vubec nic.

---

Je zajimave ze na nekterych mistech clovek oteka, teda ja aspon a na nekterych vubec, treba vnitrni strana hornich koncetin, horni dlan, oblicej hlavne rty, oci, usi . Naopak nohy ramena trup vubec nic.

Příspěvek: #109

Při 73. žihadle jsem ještě otekl. Při 74. už to bylo bez reakce. Tohle je nejdebilnější vlákno na VF.

Příspěvek: #110

Josef Vyskočil Prečo si to mysliš?

Příspěvek: #111

Proč ho čteš?

Příspěvek: #112

Alespoň se tu dodržuje téma...

Příspěvek: #113

Ahoj, jen takový dotaz, používáte nějaké dobré rukavice? Dobré v tom smyslu, že se v nich dá "pohodlně" vytahovat/zasunovat rámky z úlu a samozřejmě že je včely nepropichnou?
Pomáhám teď se včelama dědovi, ale ruce mám pořád dopíchané, a omezuje mě to potom v práci.

Příspěvek: #114

Hele na skoleni o jednoho vcelare (Dolezal) se nam dostalo vyborny rady : dymakem si nakourit na ruce/lokty/dlane, pripadne do rukavu. Overeno mnou. Plus mit cit na optimalni rychlost pohybu ruky nad ramkama - kdyz je to moc, vcely nalitavaj na ruce. Samozrejme je to i o vcelstvech.
Do vcel chodim tedka v tricku a trenclich, vetsinou ale s kloboukem, at se me neni cinan nebo Kunta Kinte .
Pokud jdes v rukavicich, necitis primacknuti vcely, i to je dale muze rozdrazdit. V rukavicich nechodim, kdyz uz se mi stane ze dostanu, je to jen "nafouklej" prstik.
A na tvou otazku - myslim, ze neopuchani je co clovek to ruzny, kdyz se vcela dobre trefi, muze opuchnout i starej zkusenej vcelar
chose

Příspěvek: #115

Děkuji za odpověď.
Pro mě to nikdy koníček nebyl. Teď ale je potřeba dědovi pomoct, páč roky jsou tu, ale ty dopíchané ruce mě od toho odrazují. Nevadí mi být v tričku s krátkým rukávem, jen ty prsty a dlaně trpí. V práci dělám titěrnou práci pod mikroskopem na setiny mm, a taková oteklá svědící dlaň moc na přesnosti nedodá.

Příspěvek: #116

Odjakživa dělám u včel v rukavicích.Z toho samého důvodu jak ty. Titěrná práce a navíc moje včely dosti propolisují..
A zvyk je železná košile - i v důchodu pokračuji stejně.
Zkoušel jsem kde co - počínaje octem,nakuřování kde čím,potírání ......
Když jim něco nesedí ........tak jsou nervozní.
Používám kdysi ,pracovní rukavice z jelenice.Jsou krátké. Cit v nich dobrý.
A když je nejhůře - vychycení matky ...... - tak je sundám .........
Ale to je moje zkušenost a nikomu ji nevnucuji. F.V.

Příspěvek: #117

Dělal jsem dřív v gumových uklízečských, klasika žlutých, rukavicích. Chce to vybrat si správnou velikost. Propíchly to opravdu jen sporadicky, a cit v prstech dobrý. Teď dělám naostro bez rukavic, je to o hodně příjemnější a nandávání a stahování rukavic už mě otravovalo. Packy pořád ještě natýkají, když už dostanu (skoro vždycky aspoň pár), ale beru to tak, že je to zdravý . Když si předem vzpomenu, přijde mi že je odrazuje potření propolisovou tinkturou. Když jsou nějaké zuřivé, oblíkám včelařské kožené, ale nerad, ten rozdíl v citu je hodně znát, a mám pocit že je o hodně míň poštvávám, mačkám a i podvědomě s nimi jednám líp.
Zkus ty uklízečský gumáče, za pokus dáš pár korun.

Příspěvek: #118

Používám chirurgické modré rukavice. Jediná nevýhoda, že máš propocené ruce až na kost.

Příspěvek: #119

Mně vyhovují takové ty bílé nejlevnější pracovní - hodně tenký textil a pogumované jen konečky prstů. Větrá to a ruce nejsou ulepené od propolisu.

Příspěvek: #120

Posledních několik příspěvků patří spíše do vlákna Jak se chráníte u včel?
Pokračuji tam.