Příspěvek: #21

Chlapci keď tak čítam vaše "stesky"a porovnávam moje slúsenosti s lúpežnými včelami za roky môjho včelárenia, keď som sa presťahoval na nové stanovište nemôžem si spomenúť na nejakú príhodu s lúpeživými včelami.

Predsa si spomínam na jednu kurióznu príhodu zo začiatku februára, keď som zažil jednu tichú rabovku. Svietilo chladné slnko (+7°C) a počul so silný šum prelietajúcich včiel. Zdvihol som hlavu a zistil odkiaľ desiatky včiel vylietajú a kde "navštevujú" úľ. Bolo to dvojvčelstvo, dolu základné včelstvo a nad ním (medzidno s letáčom), včelstvíčko, (bolo poslabšie, 4 uličky), nebolo zúžené. Rabované včelstvo nebolo na prelete, žilo si svoj život a lietavky z iného včelstva si našli zdroj a odnosili všetky zásoby až po zimujúce včelstvo, tam sa neodvážili. Prežilo tento nájazd, na jar som ho spojil s materským včelstvom. Nuž stáva sa všeličo, ale sezónnu rabovku som nezažil (v začiatkoch včelárenia, áno).

Už som raz písal o lúpežných včelách, myslím si, že včely ako také neexistujú, zhromažďovať zásoby majú v génoch a ponúknutý zdroj neobídu a ak sa niečo také na včelnici vyskytne tak to chcú využiť. Moja skúsenosť ma presviedča, že lúpež v normálnom včelstve nemôže byť a to ani pri veľkom letáči. Pre mňa je zákonom, že včelstvo musí mať letáč dostatočne veľký po celú sezónu a po silnom rojení včelstiev ich sila bola často na hranici únosnosti, no napádanie včelstiev nebolo ani v jednom prípade.

Aj posledné dni keď robím úpravy pred zimou (dopĺňanie zásob), odoberám staré a poškodené plásty do slnečného tavidla, tak ich dávam včelám na voľné vyčistenie a všetko je O.K. Dúfam, že to tak aj ostane. Anton

Příspěvek: #22

(05.08.2011 21:48)Anton Turčáni napsal(a):  ani pri veľkom letáči. Pre mňa je zákonom, že včelstvo musí mať letáč dostatočne veľký po celú sezónu

Chápu to dobře, že "letáč" tady znamená velikost česna (vstupního otvoru do úlu)?

Příspěvek: #23

Letáč je hlavný otvor ústiaci do podmetu včelstva, u mňa predstavuje v reáli otvor 2 cm vysoký a 38 cm široký, na zimné obdobie ho zm,enšujem letáčovou zástrčkou, čím vytvorím pre včelstvo letá-otvor 0,7 cm a šírku 20 cm. Anton

Příspěvek: #24

Přesně tyhle dva signály (ulepené okolí oček a to, že nenosí pyl) jsem letos sledoval už od jara. Napřed jsem se radoval, jak včelky krásně lítají, ale pak mi to začalo být divné a po několika dnech mi to došlo. Jsou to spolehlivé signály v době, kdy se ještě loupež nemění v rabování, to pak už je opravdu šrumec ... to se pozná ...

Příspěvek: #25

(06.08.2011 7:20)Anton Turčáni napsal(a):  Letáč je hlavný otvor ústiaci do podmetu včelstva, u mňa predstavuje v reáli otvor 2 cm vysoký a 38 cm široký, na zimné obdobie ho zm,enšujem letáčovou zástrčkou, čím vytvorím pre včelstvo letá-otvor 0,7 cm a šírku 20 cm. Anton

Tak to se Vás starého praktika zeptám, o co sebe nebo včely připravuji, když mám letáč celoročně 1cm x 5cm.

Příspěvek: #26

Tak byl teď pár dní relativní klid, ale dneska od rána běs ... Je to zvláštní, celý den prší, ale kolem úlu hukot a furore, zase se stovky včel snaží jakýmkoli otvorem či škvírkou dostat dovnitř. Moc tomu nerozumím. Možná, že včera bylo hezky a lítaly jinam na ev. snůšku? A dneska nemají co dělat, tak ...? Je to naprosto likvidační nájezd. Zavřel jsem a úly přikryl hadry. Nezdá se, že by je to odradilo. Je to docela síla ...

Příspěvek: #27

(06.08.2011 17:50)architekt odpadu napsal(a):  Tak to se Vás starého praktika zeptám, o co sebe nebo včely připravuji, když mám letáč celoročně 1cm x 5cm.

Architekt prepáč, dva dni som nebol doma, tak až teraz.Na Tvoju otázku môžem odpovedať krátko a jednoducho, chováš slabé včelstvá, ktorým stačí i letáč týchto rozmerov. Môže to byť aj ináč, včelstvu jednoducho postačuje aj takýto otvor. Včely to prežijú, možno budú mať problémy s odčerpávaní vlhkého vzduchu pri silnej znáške, ale i to prekonajú, včely žijúce v spoločenstve sú neprekonateľné. Aj taká môže byť pravda. Anton

Příspěvek: #28

(07.08.2011 14:46)Jiří Matl napsal(a):  Tak byl teď pár dní relativní klid, ale dneska od rána běs ... Je to zvláštní, celý den prší, ale kolem úlu hukot a furore, zase se stovky včel snaží jakýmkoli otvorem či škvírkou dostat dovnitř. Moc tomu nerozumím. Možná, že včera bylo hezky a lítaly jinam na ev. snůšku? A dneska nemají co dělat, tak ...? Je to naprosto likvidační nájezd. Zavřel jsem a úly přikryl hadry. Nezdá se, že by je to odradilo. Je to docela síla ...

U mě je to dneska. To stejný co popisuješ , udělal sem pár fotek. Snaží se dostat i do prázdných úlů...

Příspěvek: #29

Tak přátelé, včera situace, klid a najednou u oček jednoho úlů tak po dvou hrstech včel a další mrak před úlem. Jako začínající amatér jsem usoudil, že jde o loupež a dal jsem před očka mokrý hadr. Přešlo to. Dneska stejná situace u druhého včelstva. Postup stejný. Ale upřímně jsem nepoznal, jestli šlo o loupež, tak masivní prolet nebo velké větrání. Teplota tak 17 st. a odpařovače s KM už tam jsou týden. Vždy se to stalo v naprosto stejnou dobu 14:30 hod. Dna mám zasíťované a pod nima podložky na spad. Zítra ráno ještě pojedu zkontrolovat podložky a podívám se ráno dovnitř. (Dva nástavky - spodní česno uzavřené, spodní očko otevřené, horní očko na tři včely. Horní nástavek mají plný zásob, malinko plodu).

Příspěvek: #30

Taky jsem amatér, ale logika věci říká, že by loupežnice měly mít přístup k zásobám co nejvíce ztížený. Jsou-li tedy zásoby zcela nahoře, mělo by být otevřeno pouze zúžené česno, od kterého je k zásobám nejdále. Cvrkot (furore), který popisujete jsem zažil vícekrát. Včera jsem převažoval všechny oddělky, takže už mám bezpečně potvrzeno, že k žádné loupeži nedošlo (vyrovnaný stav zásob +-). Taky jedna z možností jak se přesvědčit o pravém stavu věcí.

Příspěvek: #31

S tím česnem je v takovém případě problém. Nikoli u silného a vitálního včelstva, ale u slabšího a stresovaného určitě. Když k němu mají daleko strážkyně a je jich navíc málo, je to poukázka na malér. Víc se mi osvědčilo hlavní česno zavřít a nechat jen regulovatelné očko co nejblíž sedišti včel. Začaly ho hned líp bránit, ale to mluvím o svých slabých, které se pro trvalý loupeživý tlak prakticky neměly šanci zvetit. Cenné je pozorovat pohyb těch včel. Jak přilétají a jak odlétají. Normální odpolední prolet mladušek je jiný než nervózní a hektický šrumec při loupeži, i když i ta má řadu podob. Bývá po ní také upatlané očko a jeho okolí, na podložce hodně měli po rabování zásob, mrtvolky. Myslel jsem si, že jedním z kritérií je, když nosí pyl, ale nosily i při tiché loupeži, kdy odlétaly z úlu těžké a nasáté včely ...

Příspěvek: #32

No jedu to za chvilku okouknout. Mám totiž včelky cca 30km od bydliště. Asi nechám otevřené jenom spodní očko. Česno mám zavřené, protože mám zasíťované dno a přes to mají dost větrání, tak aby nebyl průvan, nebo je možnost dát podložku na síto místo pod síto a česno otevřít na úzko, což už mi bylo taky razeno. Tady je to o zkušenostech, které zatím nejsou.

Příspěvek: #33

Zdravím.
Já měl tichou, na prvné pohled nenápadnou, krádež letos zjara po jarní prohlídce. Po zimě trochu víc zesláblé včelstvo ve dvou nástavcích 39x24. Včelky normálně nosily pil, jen množství létajících včel bylo trošku větší. Tak jsem je šel zkontrolovat při setmění a ejhle. Tam to pořád léta a směr - sousedovy včely. U ostatních úlů klid. Hned ráno jsem je otevřel a spodní nástavek byl prázdný a v podmětu mrtvolky. Horní nástavek byl v pořádku, matka, plod i zásoby tam byly. Tak jsem prázdný nástavek odstranil, česno úplně uzavřel. Očko přetočil jen na větrání a pootevřel jsem jej až v poledne jen na protažení jedné včelky. Lupičky ještě dva dny šmejdily kolem všech úlů, ale nikam se nedostaly. Ne vždy je vše zřejmé na první pohled.
Honza

Příspěvek: #34

Dnes navecer me to nedalo a juknul jsem do jednoho slabsiho vcelstva,a pripad jsem si jak ve vosim hnizde. Na trech ramcich sama vosa a na zbytku chudacci vcelky.
Mazec. Tak jsem udelal to sami co psal Honza K a uvidim. Budu je krmit a doufat ze se z toho dostanou.

Příspěvek: #35

Tak se potvrdilo, přijel jsem a nával jak do supermarketu. očka jsem hned zavřel pouze na větrání a co mě čekalo v podmetu - celkem pěkná hromádka mrtvolek. Tak jsem to zavřel a vymetl jsem mrtvolky až teď večer. Taky s tím vážením. Nedávno jsem si koupil rybářskou závěsnou váhu a zvážil jsem úly přizvednutím zadní strany a ten obléhaný je vyloupeny, protože oproti druhým vážily o 5kg méně. Budu doufat, že královna zůstala a bude stačit jenom dodat zásoby ... jinak mě bude čekat premiéra ve spojování přes noviny... A tak my žijem.

Příspěvek: #36

(18.09.2011 19:48)StandaS napsal(a):  Dnes navecer me to nedalo a juknul jsem do jednoho slabsiho vcelstva,a pripad jsem si jak ve vosim hnizde. Na trech ramcich sama vosa a na zbytku chudacci vcelky.
Mazec. Tak jsem udelal to sami co psal Honza K a uvidim. Budu je krmit a doufat ze se z toho dostanou.

Letos jem byl u jednoho dědy kouknout se na včely a ejhle dva uly co krmil byly zlikvidovaný vosama, před včelinem na ploše hromada smesi včely s vosami.... Jak se navzajem ubodaly. Ale osobně mám ješte podezření, že včely byly ještě oslabený nosemou, protože moravský univerzal, nemá zas tak velké česno....
Zbytek jsem zkontroloval a kde se mi to nezdálo přicpal jsem česna travou....

Příspěvek: #37

Jak je to s loupežemi, hrozí v tomhle období ještě? A při jakých teplotách dělat podzimní kontrolu kvůli plodu z důvodu povinného léčení?

Příspěvek: #38

Hrozí ....
Z řady důvodů do včel ještě nahlížím, ač nepříliš rád, ale velmi opatrně (gently, boy, gently ... viz 7 statečných ... ) a teprve tehdy, kdy už je teplo a létají. Jsou tvrďáci, kteří je otevřou i v ranní zimě, ale ony v nočních chadnech už jsou v zimním režimu a myslím je to zbytečně stresuje.

Příspěvek: #39

(18.09.2011 5:51)Jiří Matl napsal(a):  S tím česnem je v takovém případě problém. Nikoli u silného a vitálního včelstva, ale u slabšího a stresovaného určitě. Když k němu mají daleko strážkyně a je jich navíc málo, je to poukázka na malér. Víc se mi osvědčilo hlavní česno zavřít a nechat jen regulovatelné očko co nejblíž sedišti včel. Začaly ho hned líp bránit, ale to mluvím o svých slabých, které se pro trvalý loupeživý tlak prakticky neměly šanci zvetit. Cenné je pozorovat pohyb těch včel. Jak přilétají a jak odlétají. Normální odpolední prolet mladušek je jiný než nervózní a hektický šrumec při loupeži, i když i ta má řadu podob. Bývá po ní také upatlané očko a jeho okolí, na podložce hodně měli po rabování zásob, mrtvolky. Myslel jsem si, že jedním z kritérií je, když nosí pyl, ale nosily i při tiché loupeži, kdy odlétaly z úlu těžké a nasáté včely ...

Zdravím všechny a plně souhlasím, poblíž mých stanovišť mají všichni problémy s vylupováním oddělků, a to i v tom případě, že jsou dosti silné a mají pouze nízké chovné dno. Já jsem ponechal od počátku krmení pouze očka a ty jsem zreguloval na dvě včely, ponechal síto volné a nemám problém ani u plně obsednutých. To stejné jsem udělal u přemetených na mezistěny a paráda.Nevím zda je to náhoda, ale pokud se osvědčí, tak budu používat každý rok. Hlavní česno otevřu až na jaře po výměně dna.
Petr

Příspěvek: #40

(30.09.2011 9:09)Jiří Matl napsal(a):  Hrozí ....
Z řady důvodů do včel ještě nahlížím, ač nepříliš rád, ale velmi opatrně (gently, boy, gently ... viz 7 statečných ... ) a teprve tehdy, kdy už je teplo a létají. Jsou tvrďáci, kteří je otevřou i v ranní zimě, ale ony v nočních chadnech už jsou v zimním režimu a myslím je to zbytečně stresuje.

Jirko, dosť často sa na tomto vlákne poukazuje na stres včiel, aj neviem čo to je, nikdy som nezbadal žeby pri mojom zásahu do včelstva som zbadal, žeby ich to stresovalo. Do včiel samozrejme chodím len vtedy keď to potrebujem, ale žeby tým trpeli? Veď včely majú ohromný talent sa prispôsobiť každej situácii. Npr. som zvedavý čo včely robia aj v zime (písať o niečom čo nepoznám je písanie len pre písanie, nuž ta si ho otvorím v januári alebo februári a zistím prípadne fotografujem koľko ošetrujú plodu, ako sedia, či majú dosť zásob a pod. Istotne je to lepšie ako sa spoliehať na náhodu.

Takže ja sa toho nebojím, aby im stres niečo zavinil, vždy aj po tak "drzej" zimnej návšteve sa včelstvo rýchlo upokojuje do stavu pred zásahom. Nikdy som nezistil, žeby moje návštevy im poškodili. Je samozrejmé, že i tu treba mať určitá prax, niekoľko včiel vyletí z úľa a zahynie. Ale to je len malá obeta, ak zachránim celé včelstvo.

NO a zásahy do včelstva v lete alebo i v tomto období stoja zato, ak npr. ako ja som vďaky "neohlásenej návšteve" do včelstva, v ktorom mala plodovať mladá M koncom septembra-září zistil, že je bez M, je trúdicové a má málo včiel, istotne zimu by neprežilo.

Dostalo novú M s dvomi plástami včelami a plodom a boj s trúdicami som vyhral a mám nádej že sa dožije jari. A žiaden stres nepocítilo, pretože aj pri vyrušení je prírodnom režime a tam to býva i tvrdé. Takže do včiel sa netreba báť ísť. Anton